Maďarsko požádá o trvalou výjimku z nově dohodnutých pravidel migrační a azylové politiky, která mají v Evropské unii vstoupit v platnost do poloviny roku 2026, řekl maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka, podle kterého si omezení nelegální migrace žádá "drastické" kroky. Vyjádření přišlo jen několik hodin poté, co o výjimku požádalo Nizozemsko.

Členské státy EU v květnu definitivně schválily balíček opatření, který mimo jiné počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Dalším pilířem je princip, že přetíženým zemím budou ostatní státy pomáhat převzetím části migrantů nebo finanční či materiální podporou. Balíček neměl v Radě EU jednomyslnou podporu, Česko se hlasování o něm zdrželo.

Web Politico hodnotil nové maďarské vyjádření jako další známku slábnoucího konsenzu EU kolem imigrace. Maďarská vláda v širším prohlášení výhrady vůči novému balíčku příliš nespecifikovala a jako příklad nežádoucích opatření uvedla "kvóty na rozdělování migrantů". Sama chce podle tiskové zprávy prosazovat migrační politiku, která ochrání národní zájmy.

Ministr Bóka na sociální síti X uvedl, že Budapešť požádá o tzv. opt-out z migračních a azylových pravidel, "umožní-li to úprava smluv" EU. Jak podotýká Politico, zásah do základních unijních smluv je zdlouhavý proces vyžadující jednomyslnost členských zemí. Evropská komise na středečním brífinku uvedla, že v dohledné době zahájení tohoto procesu neočekává.

Tento postoj vyjádřila poté, co ji o výjimku oficiálně požádala nová pravicová vláda Nizozemska, která plánuje zavést "nejpřísnější azylovou politiku" v dějinách země. Dojednaná unijní reforma nicméně zůstává závazná a nizozemská vláda dala najevo, že bude pokračovat v jejím uvádění do praxe.