Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme páru z tlakového hrnce. Ale tato běžná metafora je zavádějící, tvrdí nová analýza vědců Státní univerzity v Ohiu. Ti posoudili 154 studií o vzteku a objevili jen málo důkazů o tom, že ventilování pomáhá. V některých případech naopak může hněv ještě zvýšit, napsal server Science Alert.

„Myslím, že je opravdu důležité rozbít mýtus, že když jste naštvaní, měli byste vypustit páru – dostat to ze sebe,“ řekl hlavní autor studie a odborník na komunikaci Brad Bushman.“Ventilovat vztek může znít jako dobrý nápad, ale neexistuje jediný vědecký důkaz, který by teorii katarze potvrzoval,“ dodal.

To neznamená, že bychom měli hněv ignorovat. Sebereflexe nám může pomoci pochopit, proč se zlobíme, a umožnit nám vyřešit problémy, které se za naším hněvem skrývají. Může také pomoci emoční validaci, tedy uznání a přijetí vnitřní emoční zkušenosti, což je důležitý první krok ke zdravému zpracovávání emocí.

Studie také uvádí, že se mnoho lidí snaží vymýtit hněv s pomocí fyzické námahy či cvičení, což sice může mít zdravotní přínos, ale v danou chvíli nemusí zlepšit náladu.

Prověřované studie zahrnovaly celkem 10.189 účastníků různého věku, pohlaví, kultur a etnických skupin. Vědci zjistili, že klíčem k omezení hněvu je místo snahy „vybít si vztek a dostat ho ven“ naopak snížení fyziologického vzrušení ze samotného hněvu, a také z jinak prospěšné fyzické aktivity, kterou by hněv mohl inspirovat.

„Pro snížení hněvu je lepší věnovat se činnostem, které snižují úroveň vzrušení,“ uvedl Bushman. „Navzdory tomu, co naznačuje lidová moudrost, není účinnou strategií ani jít si zaběhat, protože běh zvyšuje hladinu vzrušení, ještě více člověka nabudí, a ve výsledku je kontraproduktivní,“ dodal.

Výzkum byl částečně inspirován popularitou „vztekacích místností“, které existují na řadě míst po celém světě, a kde lidé platí za rozbíjení předmětů, protože věří, že tím ze sebe vybijí hněv, uvedla spoluautorka studie Sophie Kjærviková, vědkyně zabývající se komunikací na Virginia Commonwealth University v americkém Richmondu.

„Chtěla jsem vyvrátit celou teorii o ventilování hněvu jako způsobu, jak se s ním vyrovnat,“ vysvětlila Kjærviková. „Chtěli jsme ukázat, že důležité je naopak snížit podráždění, vzrušení a celý jeho fyziologický aspekt,“ dodala.

Autoři studie se opírali o Schachterovu-Singerovu dvoufaktorovou teorii emocí, která popisuje hněv (a všechny ostatní emoce) jako dvoudílný jev, z nichž každý se skládá z fyziologické a kognitivní, tedy poznávací složky.

Předchozí výzkum se podle Kjærvikové a Bushmana často zaměřoval na kognitivní stránku, například zkoumal, jak může kognitivně-behaviorální terapie pomoci lidem upravit duševní důvody, které jsou základem jejich hněvu.

Výzkumy podle nich ukazují, že tato terapie může fungovat, ale jejich analýza dostupných studií také podtrhuje význam alternativního způsobu, jak se zbavit vzteku. Navíc standardní kognitivně-behaviorální terapie nejsou účinné pro všechny typy mozku.

Vědci ve své analýze zkoumali aktivity, které zvyšují i snižují vzrušení – od boxu, jízdy na kole a běhu až po hluboké dýchání, meditaci a jógu. Zjistili, že zklidňující aktivity snižují vztek v laboratoři i v terénu, a to bez ohledu na další proměnné, jako jsou například demografické údaje účastníků.

Mezi účinné aktivity snižující vzrušení patřila pomalá jóga, meditace či takzvaná všímavost (mindfulness), kdy se člověk cíleně zaměří na uvědomování si všeho, co se děje uvnitř něj i kolem; dále pak progresivní svalová relaxace, dýchání do bránice a vědomá pauza.

„Bylo opravdu zajímavé zjistit, že progresivní svalová relaxace a relaxace obecně mohou být stejně účinné jako přístupy, jako je všímavost a meditace,“ řekla Kjærviková. „I jóga, která může být více vzrušující než meditace a mindfulness, je způsobem zklidnění, kdy se člověk soustředí na svůj dech, což má rovněž účinek při snižování hněvu,“ dodala.

Místo ventilování vzteku proto vědci doporučují spíše snažit se z hněvu ubrat žár a tím ho oslabit, zklidnit, zmírnit stres a připravit tak hněv o fyziologické palivo.

„Je zřejmé, že v dnešní společnosti se všichni potýkáme s velkým množstvím stresu a potřebujeme způsoby, jak se s ním také vyrovnat,“ řekla Kjærviková. „Je přínosné ukázat, že stejné strategie, které fungují při stresu, fungují i při hněvu,“ dodala.

Z přehledu vyplynulo, že většina aktivit zvyšujících nabuzení hněv nesnižuje. Některé ho naopak zvyšují, přičemž nejčastěji se to týká běhání. „Některé fyzické aktivity, které zvyšují vzrušení, mohou být dobré pro vaše srdce, ale rozhodně nejsou nejlepším způsobem, jak snížit hněv,“ řekl Bushman. „Je to opravdu boj, protože naštvaní lidé chtějí svůj hněv ventilovat, vybít. Ale náš výzkum ukazuje, že jakýkoli dobrý pocit, který z podobného způsobu ventilování máme, ve skutečnosti agresi posiluje,“ dodal.