Nejstarší genom moderního člověka pochází z Česka, píší NYT
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.
Lebka ženy známé odborníkům jako Zlatý kůň je uložena v depozitáři Národního muzea v Praze a vědci u ní po podrobném zkoumání v roce 2021 prokázali stáří více než 45 tisíc let. Do dnešního dne jde o nejstarší zrekonstruovaný genom (genetickou informaci uloženou v DNA) moderního člověka.
NYT nyní píší, že výzkumníci provedli další genetické analýzy nejen u kostí nalezených v České republice, ale také na 225 kilometrů vzdáleném nalezišti v Německu. V obou případech šlo o nejstarší dosud nalezené exempláře moderních lidí. Výsledky odhalily, že šlo o příslušníky stejné kultury a všichni spolu byli úzce spříznění. Vědci také zjistili, že dva z nich byli blízce příbuzní s ženou, jejíž ostatky byly nalezeny před 80 lety v Koněpruských jeskyních.
Ukázalo se, že ostatky patří lidem, kteří byli součástí rané lidské expanze z Afriky do jiných částí světa před asi 47 tisíci lety. Studie podobných pozůstatků v Austrálii ukazují, že moderní lidé dosáhli kontinentu před 65 tisíci lety a v Číně našli podle NYT něco, co připomíná lidské kosti, a stáří se u nich odhaduje na 100 tisíc let.
Podoba genetické informace ostatků z Koněprus a německé jeskyně v Ranis podle vědců naznačuje, že jedinci patřili k malé populaci, která v daném okamžiku čítala pouze několik stovek lidí. Putovali v malých skupinách na obrovské vzdálenosti a trávili málo času na jednom místě, lovili srstnaté nosorožce.
Jejich kůže byla s největší pravděpodobností tmavá. Aby se udrželi v teple a mrazivých teplotách během poslední doby ledové, pravděpodobně nosili kůže a kožešiny zvířat, která zabili.
Žena, známá vědcům jako Zlatý kůň, uložená ve sbírkách Národního muzea, byla objevena v Čechách v polovině minulého století. Předchozí pokusy o datování založené na pozůstatcích zvířat poblíž nálezu a na morfologii poměrně dobře dochované lebky Zlatého koně vedly k počátečnímu odhadu stáří do období před více než 30 000 lety, ale pozdější radiokarbonové datování zařadilo fosilii do období před 15 000 lety. Lebka navíc byla v 50. letech minulého století konzervována tehdy běžnou metodou v chemikálii, která však zapříčinila značné znesnadnění přesné datace.
Konečné stáří pak určil až v roce 2021 mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i odborníci z Národního muzea a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří zjistili, že člověk z Koněpruských jeskyní je nositel pravděpodobně nejstaršího genomu moderních lidí Evropy. Zkoumaná genetická informace totiž vykazovala delší úseky neandertálské DNA než 45 000 let starý jedinec z Ust‘-Ishim ze Sibiře, jemuž patřil dosud nejstarší známý moderní lidský genom.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.