Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.

Lebka ženy známé odborníkům jako Zlatý kůň je uložena v depozitáři Národního muzea v Praze a vědci u ní po podrobném zkoumání v roce 2021 prokázali stáří více než 45 tisíc let. Do dnešního dne jde o nejstarší zrekonstruovaný genom (genetickou informaci uloženou v DNA) moderního člověka.

NYT nyní píší, že výzkumníci provedli další genetické analýzy nejen u kostí nalezených v České republice, ale také na 225 kilometrů vzdáleném nalezišti v Německu. V obou případech šlo o nejstarší dosud nalezené exempláře moderních lidí. Výsledky odhalily, že šlo o příslušníky stejné kultury a všichni spolu byli úzce spříznění. Vědci také zjistili, že dva z nich byli blízce příbuzní s ženou, jejíž ostatky byly nalezeny před 80 lety v Koněpruských jeskyních.

Ukázalo se, že ostatky patří lidem, kteří byli součástí rané lidské expanze z Afriky do jiných částí světa před asi 47 tisíci lety. Studie podobných pozůstatků v Austrálii ukazují, že moderní lidé dosáhli kontinentu před 65 tisíci lety a v Číně našli podle NYT něco, co připomíná lidské kosti, a stáří se u nich odhaduje na 100 tisíc let.

Podoba genetické informace ostatků z Koněprus a německé jeskyně v Ranis podle vědců naznačuje, že jedinci patřili k malé populaci, která v daném okamžiku čítala pouze několik stovek lidí. Putovali v malých skupinách na obrovské vzdálenosti a trávili málo času na jednom místě, lovili srstnaté nosorožce.

Jejich kůže byla s největší pravděpodobností tmavá. Aby se udrželi v teple a mrazivých teplotách během poslední doby ledové, pravděpodobně nosili kůže a kožešiny zvířat, která zabili.

Žena, známá vědcům jako Zlatý kůň, uložená ve sbírkách Národního muzea, byla objevena v Čechách v polovině minulého století. Předchozí pokusy o datování založené na pozůstatcích zvířat poblíž nálezu a na morfologii poměrně dobře dochované lebky Zlatého koně vedly k počátečnímu odhadu stáří do období před více než 30 000 lety, ale pozdější radiokarbonové datování zařadilo fosilii do období před 15 000 lety. Lebka navíc byla v 50. letech minulého století konzervována tehdy běžnou metodou v chemikálii, která však zapříčinila značné znesnadnění přesné datace.

Konečné stáří pak určil až v roce 2021 mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i odborníci z Národního muzea a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří zjistili, že člověk z Koněpruských jeskyní je nositel pravděpodobně nejstaršího genomu moderních lidí Evropy. Zkoumaná genetická informace totiž vykazovala delší úseky neandertálské DNA než 45 000 let starý jedinec z Ust‘-Ishim ze Sibiře, jemuž patřil dosud nejstarší známý moderní lidský genom.