Vláda se poprvé v historii chystá měnit státní rozpočet kvůli povodním. Takže ještě letos by mohl schodek vyskočit o třicet miliard a v návrhu státního rozpočtu na příští rok bychom mohli operovat se schodkem o dalších deset miliard vyšším.
Evropská komise chce navrhnout zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, ke kterému v zemi dochází, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Evropská komise také v případě Slovenska chystá zahájit takzvané řízení o porušení unijního práva. Konkrétně prý komisi vadí zejména rozpuštění elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP, který měl na starosti nejzávažnější kriminalitu.
Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Jeho úřad před pár dny vydal stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 a doporučil vládě rozpočtovou obezřetnost a hlavně systémové reformy. Kala ostře kritizoval současný přístup vlády k řízení státních financí. Připomněl, že rychlost zadlužování Česka je druhá nejvyšší v Evropské unii. Přesto podle něj vlády v minulosti nepřistoupily k žádným skutečným reformám, které by situaci řešily. „Všechny vlády se tváří reformně, všechny nám slibují, jak budou pracovat pro občany, ale dlouhou dobu na těch projektech usilovně nepracují,“ upozornil Kala.
Státní zástupce podal obžalobu na bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře kvůli dotaci na přestavbu penzionu v Osvětimanech, potvrdil mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma. Mynáře žalobce obžaloval z dotačního podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Dotaci 5,99 milionu korun získala Mynářova společnost Clever Management před 13 lety, později úřady konstatovaly, že o peníze žádala neoprávněně. Dotaci firma loni v dubnu vrátila.
Evropská komise chce od Česka vrátit některé investiční dotace poskytnuté v letech 2017 a 2018 velkým českým zemědělským podnikům. Podle Komise totiž měla být podpora určena pouze malým a středním firmám vyplacena v souladu s pravidly Evropské unie. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu nesprávně vyplacené podpory neuvedla. Neúčelně vyplacené dotace kritizoval pro deník Echo24 předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Česká politika v oblasti zemědělských dotací je nastavena špatně a jasně zvýhodňuje velké podniky,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek.
Česko nikdy nepatřilo k baštám elektromobility. Podle dat Centra dopravního výzkumu pod ministerstvem dopravy bylo v Česku v roce 2023 registrováno 6 700 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 70 % více, jenže i tak byla země v podílu elektromobilů na trhu na 25. místě. A podle některých analytiků jsou dotace či pobídky v rozvoji elektromobility zásadní prvek. K firmám a podnikatelům mají zamířit téměř dvě miliardy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu proplatí firmám Primagra a Fatra z holdingu Agrofert dotace, které stát původně zamítl. Obě společnosti ale poté uspěly u Městského soudu v Praze. Celkem jde zhruba o 12,5 milionu korun. Informuje o tom server iROZHLAS. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Ministerstvo v říjnu 2021 zamítlo 20 dotací firem z holdingu Agrofert. Důvodem byl audit k Babišově střetu zájmů.
Farmáři dnes v Česku protestovali proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství a proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. S až stovkami traktorů v jednotlivých krajích zpomalovali dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů. Tam se setkávali s kolegy z dalších středoevropských zemí, kteří se do protestu také zapojili. Akce byla naplánovaná jako spíše symbolická, zablokovala ale hraniční přechod se Slovenskem v Hodoníně a omezila průjezd přes hranice na dalších místech.
Soud poslal do vazby ředitele Nemocnice Jihlava Lukáše Veleva. Novinářům to po skončení vazebního jednání řekl jeho právní zástupce. Muže spolu s dalšími devíti lidmi stíhá policie kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu. V kauze je obviněn například i bývalý generální ředitel ústecké Krajské zdravotní (KZ) Petr Malý, kterého představenstvo po jeho zadržení odvolalo z funkce. Státní zástupce navrhl uvalit vazbu na pět z deseti obviněných.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v reakci na pondělní zatčení deseti manažerů v krajských nemocnicích zastavilo financování jejich projektů z evropských dotací. Celkově má jít o podporu ve výši 959 milionů korun, vyplývá z dnešního zjištění serveru Seznam Zprávy. Důvodem je podle něho podezření, že zadržení šéfové zdravotnických zařízení byli součástí organizované zločinecké skupiny a že brali úplatky za přidělení konkrétních veřejných zakázek.
Evropská komise v pondělí schválila České republice dotace ve výši 702 milionů eur (17,9 miliardy Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národní plánu obnovy získat. Unijní exekutiva to uvedla ve své tiskové zprávě. První řádnou platbu schválila Evropská komise České republice již loni v únoru, tehdy šlo o dotace v objemu 928 milionů eur (23,6 miliard Kč).
Česká republika loni dostala z rozpočtu Evropské unie o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 39,5 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. V roce 2022 získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 61,2 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
Zemědělci z unijních zemí od Nizozemska přes Rumunsko a Německo až po Francii protestují. Sužují je mimo jiné ceny pohonných hmot, ukrajinská konkurence a evropská omezení. Na jihu Francie v souvislosti s protesty došlo v úterý ráno k nehodě, kdy do protestujících zemědělců a balíků slámy blokujících silnici N20 vjelo osobní auto. Při nehodě zemřela jedna žena, její manžel a dcera byli převezeni s vážnými zraněními do nemocnice, informoval ve vysílání rádia RMC předseda zemědělských odborů FNSEA
Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.
Už několik dní mají firmy v České republice možnost zažádat si o podporu nákupu aut s elektrickým nebo vodíkovým pohonem a pořízení nebo výstavbu dobíjecích stanic. Celkem se v nové výzvě ministerstva průmyslu a obchodu plánuje utratit až 1,95 miliardy korun, záleží ale na tom, z čí kapsy. Pokud totiž nebude zájem, neproplatí program Evropská unie. Na tom, jak dobře jsou podmínky nastavené, se jednotliví hráči ale úplně neshodnou.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.
Evropská unie letos v březnu Ukrajině slíbila za rok dodat jeden milión kusů dělostřelecké munice do houfnic západní výroby. Tři dekády od konce studené války se však zdá, že evropské zbrojovky již nejsou schopné podporovat válečné úsilí v takové míře, aby byl zajištěn veškerý materiál, který Ukrajinci potřebují k obraně své země. O problémech evropského vojenského průmyslu napsal deník The New York Times (NYT).
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od letoška najel na kontroly zemědělců přes družice.
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.
Kontroverzní program Oprav dům po babičce, na kterém vláda rozdá milion téměř všem, kdo budou chtít opravit starší dům, rozproudil debatu o tom, co je ještě únosné dotovat. Ať už z národních, nebo evropských peněz. Ty jsme v minulosti nebyli schopni využít a místo dálnic nebo rychlovlaků jsme postavili rozhledny a cyklostezky. Evropské zelené dotace teď navíc rozdáváme vlastníkům soukromých nemovitostí, kteří je nepotřebují. Začínáme se s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.
Navzdory všem proklamacím vlády o nutnosti ozdravit státní rozpočet a omezit výdaje se chystá ministerstvo životního prostředí rozjet dotační program nebývalého rozsahu. Na program „Oprav dům po babičce“, v rámci něhož se rozdělí více než 55 miliard korun, totiž může získat téměř každý majitel „stávajícího rodinného domu“, který bude mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. A co nepokryje dotace, to pokryje zvýhodněný úvěr od spořitelen.
Kdo jiný než lidovci může v době, kdy vláda hledá, jak zalepit rekordní schodek, přijít s programem, který nabídne každému majiteli rodinného domu či chaty milion a víc korun? Kdo jiný než lidovci tomu může dát název „Oprav dům po babičce“, aby zdůraznili, že myslí na ty ryzí rodiny, kde se předává majetek z generace na generaci?
Mezinárodní měnový fond přinesl pěkné srovnání. Je z dat, která jsou veřejná. Pravidelně se publikují. Ale teprve když se v delším časovém horizontu ukážou na grafu, je vidět trend. Od finanční krize roku 2008 vzrostla ekonomika Spojených států v běžných cenách o 82 procent. V eurozóně za stejnou dobu jen o 6 procent. V celé Evropské unii byl růst jen trochu vyšší. Eurozóna je ale jádrem Evropy, kde se rodí politika, která má tyto konkrétní následky.
Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.
Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.
Oznámí-li nějaká státní instituce, že vydala svou výroční zprávu, zpravidla asi nenásleduje přetížení jejího serveru z toho, jak si ji stahují davy informacíchtivých občanů. Výroční zprávy státních institucí nepatří mezi oblíbenou četbu širokých vrstev. Občas se lidé o existenci té zprávy dovědí, když z ní novináři vytáhnou něco chytlavého. Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavu Kalovi se povedla zajímavá věc: svým úvodním slovem k výroční zprávě svého úřadu za rok 2022 dodal ke kvantu informací v ní obsažených závěr, který jí dává novou kvalitu.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.
Ten, kdo je zdravý, to často vnímá jako samozřejmost a v běhu dní si nepřipouští, jak vysoká je to hodnota. To samé platí pro nezávislou justici, která poctivě hledá spravedlnost – a výsledek toho hledání se dá předem těžko odhadnout. Právě pro tu poctivost při hledání. V procesu s Andrejem Babišem to předvedl pražský soudce Jan Šott. Oba obžalované, vedle Babiše i jeho spolupracovnici Janu Nagyovou, prohlásil za nevinné, protože se nepodařilo dát dohromady důkazy, že spáchali trestný čin dotačního podvodu. A v trestním právu platí princip in dubio pro reo.
