Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Nechat lidem peníze a nerozdávat

Jaká je nejlepší ekonomická reakce na prudký koronavirový pád hospodářství? Různé země dávají dohromady různé stimulační balíčky. Jsou to kombinace snižování daní, různých podpor a investic. Francie schválila balík na podporu své ekonomiky na úrovni 4,3 procenta HDP. Němci mají balík na 3,8 procenta svého HDP.

Konec covidu v Česku

Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.

Ti, kdo se covidu opravdu bojí, hodně koukají na televizi

Od března zpracovává v pravidelných intervalech velký průzkum, jak žijí Češi v pandemii čínského koronaviru. Zjišťuje nejen, jak hodnotí a přijímají vládní restrikce, ale hlavně to, jak jim ty restrikce proměnily život. Jaké mají motivace, jak se rozhodují, čeho se bojí. Daniel Prokop z agentury PAQ Research je aktuálně hlavním sociologem lockdownu.

Operace vakcína

Kdy skončí pandemie čínského koronaviru, ve většině zemí Západu včetně Česka provázená vypínáním a zapínáním společnosti a ekonomik, devastujícím normální život? Až se objeví vakcína, zní skoro unisono odpověď. Až na Švédy a teď na podzim Dány si nikdo bez vakcíny netroufl učit se žít s virem. Chránit rizikové, které covid skutečně vážně ohrožuje, a ostatní nechat volně žít a budovat si imunitu.

Vláda ničí generaci dětí a teenagerů

Konec října byl v Evropě ve znamení ohlašovaných lockdownů. Co den, to projev premiéra, prezidenta nebo kancléře k občanům s oznámením, co všechno se zavírá kvůli šíření čínského koronaviru a obavám, že nemocnice nezvládnou velké přívaly pacientů. Sérii odstartovala německá kancléřka Angela Merkelová, oznamující na evropský standard poměrně měkké vypnutí. Bary a restaurace se zavírají. Obchody zůstávají otevřené, žádný večerní zákaz vycházení.

Ti, co měli přijít, přišli v jiné době

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařizuje plošné testování všech v domovech seniorů a sociálních ústavech. Ne pouze klientů, nýbrž všech, kdo s nimi přijdou do kontaktu. Nejen ošetřovatelů, lékařů, ale také kuchařů či uklízečů. Výborná zpráva, ukazující, že ten, kdo s ní přichází, chápe, v čem a proč je čínský koronavirus nebezpečný a koho ohrožuje. Byla by ta zpráva skvělá, kdyby se objevila v březnu, dubnu, ještě i v červenci.

Velký vítěz koronakrize

Od prvních měsíců koronavirové krize bylo jasné, kdo jsou téměř jistí vítězové. Lidé se přesunuli ze zavřených kamenných obchodů na internet a pod vlivem pandemie se začali ještě mnohem výrazněji než dosud zajímat o své zdraví a životní styl. Z těch trendů bylo vidět, že přichází éra elektronického obchodování se vším možným, léky a nejrůznějšími vitaminy, potravinovými doplňky, high-tech elixíry zdraví a krásy. Když to někdo dokáže spojit vjedno, je to téměř jistý recept na úspěch.

Máme přes milion nakažených

Ve čtvrtek 22. října, kdy vzniká v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozhovor s imunologem Karlem Drbalem, se Česko dostalo na první místo světového žebříčku zemí, které mají nejvíc nových infikovaných v přepočtu na obyvatele. Doktor Drbal upozorňuje, že vláda nemá nad virem žádnou kontrolu, přinést ji může jen systém rychlého a masivního testování a trasování infikovaných. Schopná vláda by i v takové době měla mít ambici postavit funkční systém testování a trasování za dva až tři týdny.

Chci dát Praze nové živé centrum

Luděk Sekyra se profiluje v řadě rolí. Majitel jedné z největších developerských firem, která staví na hodnotných parcelách v Praze, je zároveň mecenášem společenského a intelektuálního světa a filozofem. Ve správní radě jeho Sekyra Foundation zasedá mimo jiné známý katolický intelektuál Tomáš Halík, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský nebo socioložka Jiřina Šiklová. Sponzor konzervativní KDU-ČSL se výrazně angažuje také na univerzitě v Oxfordu, kde je po něm díky sponzorskému daru pojmenována jedna z budov. Teď ale odstartoval největší městskou stavbu po roce 1989, takže rozhovor pro Týdeník Echo se tentokrát zaměřuje právě na obrovský projekt na pražském Smíchově. V minulých dnech tam Luděk Sekyra slavnostně položil základní kámen úplně nové čtvrti mezi Andělem a nádražím Praha-Smíchov.

Chybí nám odvaha, víra a schopnost žít s rizikem

Jak promění pandemie koronaviru ekonomiku a společnost? Vrátíme se ještě někdy ke stylu života, jaký jsme vedli před ní? Kdo budou vítězové a poražení koronavirové krize a restrikcí, které přinesla? V Salonu Týdeníku Echo se sešli generální ředitel Komerční banky a člen NERVu Jan Juchelka, ředitel služeb pro finanční sektor poradenské firmy KPMG, bývalý viceguvernér centrální banky a člen občanské iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl. Virtuálně se přidal hlavní ekonom Generali, bývalý guvernér ČNB a také člen NERV Miroslav Singer.

Porcování euromedvěda

Dnes, když jsme se stali epidemií koronaviru nejzasaženější zemí Evropské unie, která má jako jediná zavřené školy, to působí dost mimo čas a prostor. Právě v těchto dnech ale vláda Andreje Babiše finišuje s plánem, jak chce utratit český podíl z historicky prvních společných dluhopisů Evropské unie v celkové hodnotě 750 miliard eur (19,5 bilionu korun, částka třiapůlkrát vyšší než výkon celé české ekonomiky za rok). Na rozdělení peněz se poistoricky nejdelším summitu dohodli lídři zemí Unie 21. července. A přestože se oficiálně deklarovalo, že smyslem je pomoc zemím nejvíc zasaženým epidemií koronaviru, což byly v té době Itálie, Španělsko a Francie, peníze se dělí podle úplně jiných pravidel.

Když nemůžeš, tak odstup, Andreji Babiši

Když nemůžeš, tak střídej – říkají dětem trenéři od školních let, když vidí, že na hřišti už zjevně nestíhají a dostaly se mimo hru. Teď by si to měl říct premiér Andrej Babiš. Přišel čas opustit úřad. A pokud si to sám premiér Babiš nepřipustí, což je při jeho povahovém ustrojení pravděpodobné, měl by se řešení krizové situace ujmout někdo jiný. Prezident Miloš Zeman. Měl by se pokusit sestavit krizový kabinet, který by zemi provedl těžkou dobou, kdy pod současnou vládou a premiérem v těžké zkoušce koronavirem selhal stát a rozložila se důvěra ve společnosti.

Covid ohrožuje jen ty, kdo už jsou vážně nemocní

Česko je po Španělsku zemí s druhým největším počtem nakažených v Evropě. Ministr zdravotnictví Romana Prymula skoro obden ohlašuje nové restrikce a omezení. Spoluzakladatel české klinické imunologie Jaroslav Svoboda je přesvědčen, že tato strategie zavírání není udržitelná. Koronavirus SARS Cov-2 je podle něho infekcí, která ohrožuje jen ty, kdo už trpí nějakou nemocí. Především takovou, která zasahuje buněčnou imunitu. Ty by se měl stát snažit přes praktické lékaře a ambulantní specialisty najít a chránit je. Ostatní se s nákazou podle něho snadno vypořádají a mnoho z nich už má dnes vybudovanou imunitu, která je ochrání od těžkého průběhu nemoci.

Jediná země v Evropské unii, kde se zavírají školy

Španělská vláda se rozhodla uzavřít metropoli Madrid včetně dalších sedmi menších měst, které s ní tvoří aglomeraci, a odříznout je od okolního světa. Zavírají se parky, hřiště. Lidé se budou moci scházet nejvýš v šesti. Je to první uzávěra tak velkého a hlavního města v Evropě vůbec. Španělský kabinet tím reaguje na to, že právě v Madridu vystoupala nákaza koronavirem na evropský rekord.

Babiš oslabil, vyzyvatelé se hlásí

Nejpozději od roku 2008, kdy tehdejší lídr sociální demokracie Jiří Paroubek převálcoval krajské volby tématem poplatků u doktora, s nimiž kraje neměly vůbec nic společného, jsou volby do krajů jakýmsi ostrým průzkumem nebo generálkou na volby do Poslanecké sněmovny.

Starší články