Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Evropské zelené kádrování začíná

Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.

Útěk vpřed

V pátek 26. června se přes videokonferenci spojili právníci Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických a špičky tamního antimonopolního úřadu s vedením společnosti Alphabet. Ta je majitelem Googlu, nejmocnějšího technologického gigantu současnosti. Probírali sérii antimonopolních žalob, které chtějí USA proti Googlu spustit kvůli zneužívání monopolního postavení na trhu s digitální reklamou. Na té loni Google od zákazníků po celém světě inkasoval 161 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Částku na úrovni dvou třetin ročního výkonu celé české ekonomiky. Čistý zisk Googlu dosáhl 34 miliard dolarů (884 miliard korun).

Nejsme si rovni. A nikdy nebudeme

Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.

Hate brand

Letecká společnost Smartwings se stala etalonem státních zásahů do postkoronavirové ekonomiky. Debatě o ní už se ve veřejném prostoru věnovalo nesrovnatelně víc pozornosti než jakékoli jiné firmě. Právem. Je to ten typ firmy, který měl vážné problémy už před pandemií, která na řadu týdnů odstavila letadla na zemi. Aerolinky, v nichž drží téměř poloviční podíl čínský státní fond Citic, se nevejdou do žádného záchranného státního programu ze série Covid. Doprava z něj byla vyřazena záměrně. Je příliš riziková. Šance, že se peníze ze státem zaručených úvěrů vrátí, je menší než u jiných oborů.

Strategie Babišova vrchního sluhy

Premiér Andrej Babiš nemá spolupracovníky, nemá kolegy ani podřízené. Všechny lidi kolem sebe intuitivně dělí do tří kategorií. Tou nejvyšší, velmi vzácnou, jsou sluhové. Stát se sluhou na Babišově dvoře, to už něco znamená. Bylo jich jen pár, Radmila Kleslová, Babišova dlouholetá lobbistka a pobočnice, svého času šéfka pražské organizace ANO. István Léko, Babišův letitý přítel, dnes šéfredaktor jeho Lidových novin (toho času zaparkovaných ve svěřenském fondu ovládaném Babišovou ženou Monikou a jeho právníky). A především Jaroslav Faltýnek. První ze sluhů.

Babiš nebezpečně vyhrocuje generační střet

Čerstvý průzkum agentury Kantar pro Českou televizi ukazuje, že koronavirová krize prohloubila závislost Andreje Babiše na voličích seniorech. Už několik let je jeho hnutí ANO evropským i světovým unikátem. Jedinou stranou, která dominuje politické scéně díky masivní podpoře lidí z generace 60 plus. Ti tvoří bezmála polovinu všech voličů Andreje Babiše. Kdyby o ně přišel, spadla by jeho podpora na úroveň Pirátů a občanských demokratů, přetahujících se s preferencemi plus minus patnáct procent o druhé a třetí místo s obrovským odstupem za Babišem.

Společné evropské daně jsou tady

Evropská komise se rozhodla využít pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla řadu členských zemí Unie, k průlomu v evropské integraci. Pod ambiciózním názvem New Generation EU (Evropská unie nové generace) představila plán, jehož součástí jsou kvůli odporu v mnoha členských zemích dlouhé roky neprosaditelné zlomy. Společné dluhy členských zemí EU a společné daně.

Společné evropské dluhy jsou tady

Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.

Chybějí následníci

Generační střet zájmů, který můžeme z různých průzkumů sledovat v politice a veřejném prostoru, je čím dál ostřejší i uvnitř ekonomické elity. Rodin, které dokázaly za posledních třicet let svobody vybudovat úspěšné firmy. Stále víc zakladatelů má pocit, že si nedokázali ve své rodině vychovat nástupce, kteří by byli schopni od nich rodinný majetek převzít, zodpovědně ho spravovat a rozvíjet. Ukazuje to studie J&T Family Office 2019, která se zabývá správou rodinných majetků.

Bezemisní jádro a zelený úděl

Koronavirová krize dává šanci rychle prosadit věci, které by se v klidnější době uváděly do života mnohem obtížněji. Platí to v dobrém i zlém. Bez vyhrocené situace, žádající rychlá řešení, by se vždycky našla spousta důvodů, proč něco nejde. Při plně upnuté pozornosti by se také ozvalo mnohem víc kritiků, padlo mnohem víc argumentů, než když se věci protáhnou mimo hlavní proud pozornosti. Spousta firem, a dokonce i úřadů, kde bývá prosazení čehokoli nesmírně složité, si třeba pochvaluje, jak tlak na komunikaci na dálku věci usnadnil, omezil byrokracii a posunul rychle dopředu digitalizaci. Šlo to, protože to jít muselo. Byl tlak.

Babišovy fake news o bilionu korun

V pondělí 18. května skončil v Česku po 66 dnech stav nouze. Výzva hodnotit, jak vláda za tu dobu pomohla ekonomice, kterou svým rozhodnutím vypnula. Ekonomové zprava doleva se od začátku shodovali na jednom. Pomoc musí být rychlá, jednoduchá, administrativně nenáročná. Tohle není žádná krize, kdy by se do potíží dostal nějaký konkrétní obor, protože by něco přešvihl nebo udělal fatální chyby. Taková, jakou byla finanční krize roku 2009, kde finančníci hodně přepnuli strunu pochybných půjček.

Paříž a Berlín představily maskovaný evropský dluhopis

Od chvíle, kdy koronavirus tvrdě zasáhl Itálii, Španělsko a Francii, které se vedle Británie staly nejhůř postiženými zeměmi Evropy, zní z jihu velmi hlasité volání po přerozdělování dluhu. Společném evropském dluhopisu. Francouzský prezident Emmanuel Macron o něm mluví od chvíle, kdy nastoupil do Elysejského paláce. Ze severu Evropy, hlavně z Německa a Nizozemska, zní hlasité a jasné ne.

Vysoká cena za strach a úzkost

Státem nařízené vypnutí ekonomiky a společnosti kvůli koronaviru se postupně uvolnilo. Už můžeme chodit nakupovat do všech obchodů. Využívat většinu služeb. Otevřely se zahrádky restaurací. Do škol mohli (nikoliv museli, což je problém) nastoupit studenti devátých tříd. Stále se nedá volně cestovat a zakázány jsou veřejné akce s více než stovkou lidí.

Realitní ruleta

Restart po koronavirovém zastavení ekonomiky přinese velké změny a turbulence do mnoha oborů. Jedním z těch, které zasáhne velmi výrazně, bude trh s nemovitostmi. Nejen s domy a byty, ale i kancelářemi a obchody. S pronájmy i prodeji. Dá se čekat série pádů a vzestupů cen podle toho, jak moc pandemie koronaviru a vypnutí společnosti, které ji provázelo, promění chování a životní styl lidí. Z toho, co zatím sledujeme, se dá očekávat, že jaro 2020 promění svět výrazněji než finanční krize roku 2009. A ta ho proměnila hodně.

Starší články