Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Procitnutí čínského agenta z Hradu

Prezident Miloš Zeman patří k hráčům politické scény, jejichž motivaci není pro většinu pozorovatelů veřejného prostoru snadné číst. Ze všech politiků umí nejvíc překvapovat nečekanými rozhodnutími a tahy. Pod svým proslulým heslem, že jen blbec nemění názory, se velmi pružně přizpůsobuje podle okolností zájmům svým a svých voličů. Neschopnost poznat jeho skutečné motivace vede k povrchním stokrát omletým klišé, že Zeman je ruský, případně čínský agent, uhranutý silou autoritářských režimů.

Velký evropský jaderný střet

Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.

Služebnice každého režimu

Filozofka Hannah Arendtová, autorka známých úvah o totalitarismu, formulovala v roce 1963 postřeh o „banalitě zla“. Popisuje, jak zločinné režimy drží u moci lidé, kteří jim oddaně slouží. Nechtějí sami nikomu škodit. Jen se zcela přizpůsobí režimu, v němž žijí. Snaží se v něm uspět a mít se co nejlépe. Nepřipouštějí si, čemu slouží. Nebo to aspoň tvrdí. Nebo o tom sami sebe přesvědčují vnitřně. Bez těchto věrných a pracovitých služebníků by zločinné režimy těžko fungovaly. Je to podvolení a kariérismus. Kdyby osud ty lidi zavál do jiných, mnohem lepších režimů, sloužili by jim stejně oddaně.

Babiš investuje do sebe a svých voličů

Stát loni v časech velmi slušného hospodářského růstu utratil o 28 miliard korun víc, než dokázal vybrat na daních a dalších odvodech od svých občanů. Schodek je o 12 miliard nižší, než kabinetu povolila Poslanecká sněmovna. Vláda si k němu navíc pomohla tím, že na posledních chvíli započetla mimořádné příjmy. Je to nejhorší deficit rozpočtu za poslední čtyři roky. Ministryně financí Alena Schillerová si přesto pochvaluje: „Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních dvacet let.“ Vždycky záleží na tom, z jakého úhlu se na výsledek díváte. Přesně je to vidět na ostře sledovaných důchodech, které Andrej Babiš prodává jako svou prioritu ve výdajích. Loni se na nich rozdělilo 472 miliard korun. O 38 miliard víc než v předchozím roce. Částka, kterou dostal navíc průměrný penzista, se zvýšila nejvíc za poslední roky. Zároveň jsou ale důchody v poměru k platům nejnižší v historii České republiky. Průměrná penze propadla na úroveň 39 procent platu. Ve srovnání s ostatními se penzisté mají nejhůř za posledních šestadvacet let.

Profese budoucnosti

Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.

Výchova Gret v Čechách

Když si při příležitosti třiceti let svobody nechal studentský spolek Svobodný listopad dělat u agentury Median velký průzkum na téma Jací jsme? o generaci mezi 18 a 30 lety, vyšel z něj jeden překvapivě velmi silný trend. Strach z blížící se ekologické katastrofy. S tím, že přijde, souhlasí nebo spíš souhlasí 68 procent dotázaných. Pouhých osm procent je přesvědčeno o opaku. Síla ekologického katastrofismu mladé generace překvapila i zadavatele průzkumu.

Co je čisté a etické

Letošní rok bude ve znamení politického souboje o budoucí podobu evropské ekonomiky a společnosti. Evropská unie se na svém summitu před koncem loňského roku dohodla, že do roku 2050 se stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Teď ji čeká souboj o to, jak se k tomuto cíli dostane. Základem má být politické kádrování zdrojů energií a branží v průmyslu a službách na „čisté“ a „špinavé“.

Desítky. Éra pseudoelit

Zítra končí desetiletí začínající desítkou. Bylo zlomové a proměnilo svět víc než první dekáda druhého tisíciletí, byť do ní patří tak zlomový moment, jakým bylo 11. září 2001. Tehdy ale ještě západní společnosti držely pohromadě. Nezačaly se samy poškozovat polarizací a vyhrocenými vnitřními spory.

Babiš na nás uvalil evropskou zelenou revoluci

Za důležitými britskými volbami, které usnadnily brexit, zapadl nad ránem dvanáctého prosince výrazně průlomovější moment. Lídři zemí Evropské unie se v jednu hodinu po půlnoci dohodli na Novém zeleném údělu (New Green Deal). Schválili závazek, že Evropská unie se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. O silná slova, vyzdvihující dějinnou roli tohoto závazku, nebyla nouze.

Washington, Londýn a periferie Evropa

Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.

Česko ustrnulo

Estonsko udělalo ve světové konkurenci největší skok dopředu ze všech postkomunistických zemí. Tallinn je technologickým centrem, které dalo světu třeba Skype. V Komerční bance už jedenáct měsíců řídí digitalizaci estonský bankéř Margus Simson. Říká, že Česko má nejvyšší čas přizpůsobit svůj ekonomický model digitální éře a čím dál ostřejší globální konkurenci, jinak začne zaostávat.

Babiš a komunisti mají nejvíc oddané voliče

Obnovené trestní stíhání pro dotační podvod velkého rozsahu. Rozhodnutí Bruselu, že přinejmenším dva roky jeho Agrofert nezákonně čerpal dotace ve stovkách milionů korun. Přirozeně se nabízí otázka, jak na to budou reagovat voliči Andreje Babiše. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dá odhadnout, že ANO v průzkumech moc podpory neztratí. Babišovi stoupenci jsou totiž spolu s komunisty vůbec nejvěrnější.

Pro Babišovy voliče jsme druhou volbou

Piráti za sebou mají první veřejný vnitrostranický střet, kdy byl z šikany spolustraníků obviněn šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek. Jedna z hlavních tváří strany. Hlasování o odvolání ze stranického vedení nakonec ustál a zatím nevyšel žádný průzkum, který by ukazoval, že by Pirátům hádky před voliči uškodily. Podle průzkumů zůstávají nejsilnější stranou pro voliče ze všech generací mezi 18 a 44 lety.

Babišova ministryně lže

Přesně takovou etudu lží předvádí právě Babišova ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Že to dělá i samotný Andrej Babiš, je jiný příběh. O jeho miliardy se tady hraje. Dostálová je ale členkou vlády a měla by hájit veřejný zájem. Jenže ona oddaně hájí úplně prvoplánovou lží zájmy svého šéfa. Komu ještě stále chybí přesvědčivý důkaz, jak si Andrej Babiš privatizoval veřejnou moc, tady má důkaz exemplární.

Bradáčová tlačí Zemana k odvaze

Jak číst oficiální tiskovou zprávu pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, že dokončila oficiální dohled nad dozorem vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž před více než dvěma měsíci pražský městský žalobce Jaroslav Šaroch zastavil stíhání Andreje Babiše a jeho spoluobviněných, a resumé odeslala Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi? Jako tlak na Pavla Zemana, aby rozhodoval odvážně.

Česko, rovnostářská oáza Evropy

Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.

Jsme bohatší než Španělé, ale vyděláváme o polovinu méně

Když se Řecko před osmi lety dostalo na hranu státního bankrotu, trefně se o něm psalo jako o chudé zemi bohatých lidí. Platy Řeků v porovnání s bohatstvím, jaké byla jejich země schopna vytvořit, byly neúměrně vysoké. Na evropské poměry unikátní. Táhli je nahoru hlavně přeplácení státní zaměstnanci. Jim se musel přizpůsobovat soukromý byznys, aby mu stát lidi nepřetáhl. Bylo zřejmé, že dřív nebo později se tento model zhroutí. Stalo se.

Starší články