Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

V Paříži skončila evropská zelená revoluce

Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.

Revolta proti zdegenerovaným elitám

Trump, brexit, italská Liga Mattea Salviniho. Teď divoké hnutí žlutých vest ve Francii. Stejný trend, stejné kořeny, jen různé projevy. To, co sledujeme napříč vyspělým Západem, je tvrdá revolta širokých společenských vrstev proti elitám, které uvízly ve svých umělých, ideologických, progresivistických světech. Ztratily schopnost vnímat zájmy a problémy širokých společenských vrstev. Ztratily schopnost vést. Elita, která nemá důvěru širokých společenských vrstev, přestává být elitou. Stává se zdegenerovanou pseudoelitou, proti níž se společnost dříve či později vzbouří. Ta revolta má různé projevy.

Zrušme verbální trestné činy

Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.

Tvrdý úpadek českých dětí

Dnešní děti rozumějí tomu, co čtou, výrazně méně než před patnácti lety. Hůř počítají a mají horší přehled v základních vědách. Oni i jejich rodiče ale zároveň urputně touží po formálních potvrzeních, že dosáhli určitého stupně vzdělání. Po maturitních vysvědčeních a vysokoškolských diplomech. Tím vytvářejí společenskou poptávku na snižování nároků pro získání formálních dokladů o vzdělání.

Žalobci a policie se podvolili Andreji Babišovi

Ještě nikdy od roku 1989 nebyli policisté a žalobci vystaveni tak tvrdé zkoušce integrity v přímém střetu s osobními, existenčními zájmy člověka, který nad nimi má bezprostřední moc. V té zkoušce selhali a selhávají. Přinejmenším svou pasivitou, ale i konkrétními aktivními kroky se podvolují zájmům trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše. Naplno se tak ukazují zvrácené důsledky stavu, kdy v nejvyšší exekutivní funkci sedí trestně stíhaná osoba. Pro tu je přirozeně nejvyšším zájmem ochrana vlastní osobní svobody.

Babišův komplic

Každá krize má i své tragické postavy. Tou nejtragičtější je v této chvíli předseda sociální demokracie, vicepremiér a ministr vnitra Babišovy vlády Jan Hamáček. Je to klasický případ člověka, který je v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. V přímém přenosu sledujeme, jak se policisté a státní zástupci podvolují zájmům Andreje Babiše. Je vidět, že se ho bojí a nechtějí s ním jít do konfliktu.

Kdo je tady civilizovaný

V Evropské unii se odchodem Velké Británie zásadně mění poměry sil a koalice zemí, které budou mít vliv na její další směřování. Po rozšíření Unie a brexitu se vliv posouvá ze západu na východ Unie, kde se čtveřice zemí Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spojuje v zájmové alianci Visegrádská skupina (V4) a stává se silným oponentem Berlína a Paříže. Odtud často přichází do střední Evropy blahosklonná upozornění, že by bylo dobré si uvědomit, že tyto země nejsou zdaleka tak civilizačně vyspělé jako ony dvě a měly by se podle toho chovat. Často to zní spíš jako poučování žáků učitelem než jednání partnerů, kteří by si měli být rovni.

Lidé uvázli v grandiózních prasárnách

Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.

Nejvíc panevropský český miliardář

Nejbohatší Čech Petr Kellner je se svými rozsáhlými investicemi v Číně a v Rusku nejvíc globalizovaným českým miliardářem. Andrej Babiš je se svým přisátím na dotace všeho druhu navzdory svým investicím v sousedním Německu (ještě loni tvořila jeho tamní chemička tři čtvrtiny zisku celého Agrofertu) a na Slovensku nejvíc lokálním miliardářem. Daniel Křetínský je se svým Energetickým průmyslovým holdingem nejvíc panevropským českým miliardářem.

Degenerujeme s Babišem. Pod úroveň Ruska a Kazachstánu

Proč se u nás podmínky pro podnikání za poslední rok propadly pod úroveň Ruska? Co nás nejvíc dusí? Proč máme jedny z nejschopnějších lidí na světě, a nejméně schopný stát? Premiér Andrej Babiš ve slavnostním rozhovoru v České televizi u příležitosti stého výročí založení Československa tvrdil, jak se zemi snaží táhnout mezi desítku nejvyspělejších států světa. Ve skutečnosti se za jeho vládnutí odehrává přesný opak.

Zpovykaní Pražáci mají dražší byty než v Miláně, Vídni, Berlíně a Bruselu

Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.

Posedlost transparentností

Všemožné studie a průzkumy ukazují, jak západní civilizaci rozkládá nedůvěra. Lidé si mezi sebou navzájem věří čím dál méně. Čím dál méně věří tomu, co kolem sebe vidí a slyší. Proto se tolik daří různým konspiračním a paranoidním teoriím. Čím dál méně věří politikům, kterým v zastupitelské demokracii delegují pravomoc spravovat stát. Má to následky. V historii nikdy neprosperovaly společnosti s nízkou mírou důvěry.

Průměrný Čech už na byt nemá

V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.

Soros–Trump–Křetínský

Progresivistický miliardář stylizující se do role filantropa progresivní levice. Republikánský prezident Spojených států, považovaný za nejúspěšnější exemplář antiestablishmentového populismu. Český miliardář, který postavil svůj obchodní model na sázce, že celý průmysl obnovitelných zdrojů, na nějž Evropská unie naskočila, se dřív nebo později ukáže jako slepé rameno dějin a přijde návrat ke klasickým zdrojům energie.

Milionáři z Instagramu

Na sociálních sítích tráví čas a investují do nich energii dvě skupiny lidí. První jsou ti, koho si sociální sítě dokázaly osedlat. Stali se na nich mentálně závislí. Projevy přízně a kritiky virtuálních fanoušků jim ovlivňují život. Nechají si informacemi, které tady pochytí, vytvářet představy o světě. Veřejně vystavují na odiv spoustu i detailů ze svého soukromí. Kromě uspokojení vlastních potřeb být vidět z toho nic nemají. Nic na tom nevydělávají. Sociální sítě vydělávají na nich. To je to jejich zboží, které jim ochotně o sobě naservírovalo tolik dat, která mohou za velké peníze prodat těm, kdo na tyto klienty chtějí přesně mířit svoji reklamu.

Starší články