Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Prezidentem se stane ten, kdo bude vadit nejméně

Třetí přímá prezidentská volba je jiná než dvě předchozí. Jedním z favoritů prvního kola je poprvé v historii ČR kandidát, který vyvolává nepřekonatelný odpor u více než poloviny lidí. Jak mezi těmi, kdo jsou rozhodnuti, že volit půjdou, tak ve společnosti celkově, voliči i tradičními nevoliči. Do veřejného Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat ředitel agentury STEM Martin Buchtík, expert na politický marketing, jeden ze strůjců úspěchů Andreje Babiše Marek Hanč (dnes už pro Babiše nepracuje) a analytik agentury IPSOS Michal Kormaňák.

Startuje vládní ruleta s elektřinou za stovky miliard

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.

Proč bankéři nečinně přihlíží zdražování

Česko patří spolu s Rumunskem a Maďarskem mezi tři země Evropské unie nejvíc ohrožené měnovou krizí. Ta neznamená nic jiného než prudký pád měny a další zdražování. Když před pár dny přes agenturu Bloomberg vypálila do veřejného prostoru japonská banka Nomura, většina domácích ekonomů se proti ní začala ohrazovat. Tak špatně na tom prý nejsme, protože stále patříme mezi země s na evropské poměry nízkým státní dluhem a velkými devizovými rezervami.

Neúspěch je cesta k dalšímu poznání

Danuši Nerudové se podařilo vyšvihnout na třetí příčku prezidentských průzkumů s reálnou šancí dostat se do druhého kola. Od Andreje Babiše a Petra Pavla se snaží odlišit tím, že je označuje za muže minulosti a sebe za ženu budoucnosti, která je vůči nim odvážnou změnou bez přítěže z časů před rokem 1989. Jak si tu budoucnost představuje? Jak by na Hradě skutečně rozhodovala?

Proč tak draho

Už i posledním domácnostem a firmám, kterým skončila fixace cen nebo ji vůbec neměly, přicházejí zálohy na elektřinu a plyn na příští rok. Jsou několikanásobně vyšší než dosud. Projevuje se v nich strop, který vláda Petra Fialy schválila pro celý příští rok. Ten dosahuje 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty u elektřiny a 120 eur u plynu. Stalo se to, co se dalo čekat, energetici využívají vládní strop na maximum. A přestože tvrdili, že elektřinu prodávají na roky dopředu, teď najednou do účtů propisují aktuální vysoké ceny.

Začíná závod, kdo nejvíc přispěje na elektřinu

To, co bylo ještě před pár týdny považováno za neprosaditelné, nemožné, nerealistické, se brzy stane skutečností. Ministr průmyslu Jozef Síkela poprvé připustil, že strop na elektřinu by mohl platit i pro velké firmy. V pátek to ohlásil ve sněmovně. Zatím neřekl, jak vysoko strop bude. Vzhledem k tomu, že pro domácnosti, malé firmy a veřejné instituce platí od ledna strop 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, bylo by v našich podmínkách těžko vysvětlitelné a obhajitelné, kdyby byl strop pro velké podniky níž.

Vláda pod tlakem zvyšování daní

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

Němci ohrožují Evropu. Jak si s tím poradí Petr Fiala?

Všechno ostatní musí stranou. Teď vedeme Evropu. Předsedáme Unii a musíme se předvést. Toto vysvětlení slýcháme často od různých členů vládní koalice počínaje premiérem Petrem Fialou. Unii skutečně řídíme v těžké době ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize. V jednom z nejtěžších období za poslední desítky let. Mimořádně těžký test ale přichází až teď, v samotném finiši předsednictví. Připravil ho německý kancléř Olaf Scholz, který se rozhodl navzdory silnému odporu všech ostatních členských zemí v čele se silnou Francií z veřejných peněz masivně pomoci velkému německému byznysu.

Zdražuje se víc, než stát přiznává

Řecko si svého času výrazně pomohlo ke statusu vysoce nedůvěryhodné země tím, že si vylepšovalo oficiální data o státních dluzích. Prostě se do nich některé výdaje nezařadily. Všichni tak nějak tušili, že realita je jiná. Dokonce přesně věděli, v čem. Do oficiálních statistik se ale vykázala vylepšená data. K něčemu podobnému včera sáhl Český statistický úřad, když oznamoval ostře sledované výsledky inflace za říjen. Všichni s napětím očekávali, kam vystoupá ze zářijových 18,2 procenta. Samotná centrální banka očekává, že do konce roku se zdražování může zrychlit až ke 20 procentům.

Největší střet vlády s velkým byznysem

Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.

Nebezpečná závislost

Německý kancléř Olaf Scholz jako první západní politik zamířil po letech covidových izolací do Pekingu. Scholz s velkou delegací německých byznysmenů odjel do Číny, přestože ho od toho odrazovali ostatní evropští státníci včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten apeloval, aby do Pekingu jeli později společně. Aby tak demonstrovali, že Evropa je ve vztahu k Číně jednotná a nenechá se rozložit různými zájmy. Německý kancléř přesto odcestoval na sólo pouť, při níž kvůli covidovým restrikcím, které stále v Číně trvají, pobyl v Pekingu jen jedenáct hodin.

Největší česká firma prchá před Fialovou daní

Byla to hodně rychlá reakce. Promyšlená a připravená. V pátek prosadila vládní koalice po dlouhých měsících debat daň z neočekávaných zisků, známou jako windfall tax (WFT). Je to velmi vysoká daň, která zasahuje jen velmi málo firem. Konkrétně deset. Šest bank se zahraničními vlastníky, tři energetické skupiny s většinově českými vlastníky a petrochemickou skupinu s polským majitelem.

Ceny elektřiny a plynu padají pod vládní stropy

Přichází obávaná zima. První po ruské invazi na Ukrajinu a faktickém odpojení Evropské unie od ruského plynu. Ten v této chvíli dosahuje už jen necelých deset procent celkové spotřeby Evropy. Odpojení přišlo dřív, než čekali i ti větší z optimistů. A cena plynu nestoupá, ale naopak klesá. Přes obavy se ukázalo, že je ho pro Evropu k mání docela dost. Spolu se zásobníky naplněnými z 95 procent to dodává klid a jistotu, že se zima zvládne.

Lodě vezou klid a pád cen

Fraser Carson jako analytik společnosti Wood Mackenzie zkoumá aktuální trendy v nejostřeji sledovaném oboru. V energetice. Ke všem grafům a tabulkám teď stále častěji kouká i do námořních map. Sleduje v nich tankery naplněné zkapalnělým plynem LNG, kroužící po světě. Aktuálně jich je na moři 286, výrazně víc než dlouhodobý průměr 241 lodí. Blízko Evropy jich stojí rekordních 51. Čekají, kde mohou vyložit náklad, ale terminály ve Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku a Británii jsou plné. Nemají kapacitu, aby lodě přijaly. Tyto tankery jsou symboly, jak rychle se Unie dokázala odpojit od ruského plynu.

Babiš kandiduje s přímou podporou Zemana a touhou po beztrestnosti

Na start to vypadá jako docela beznadějná pozice. Andrej Babiš je ale znám svou houževnatostí. Rád a často opakuje, že má „horolezecký gen“, kdy jde přes jakékoli překážky. Nic nepovažuje za nemožné. Ta vůle je bezpochyby jednou z jeho nesilnějších vlastností. Babiš zajel v neděli odpoledne po téměř roce za prezidentem do Lán. Na té schůzce ho Miloš Zeman osobně vyzval, aby se ucházel o post jeho nástupce. Babiš opustil Lány bez komentáře obsahu schůzky. Zdržel se ho i prezident. Pár hodin nato v přímém vstupu pro televizi Novaj Babiš kandidaturu ohlásil.

Evropa se bojí americké energetické převahy

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozčílil nad tím, že Američané prodávají plyn do Evropy násobně dráž než svým domácím zákazníkům. „Platit za plyn čtyřikrát víc než vaše vlastní firmy se dá těžko považovat za přátelství.“ Na mezinárodní scénu přenesl debatu, která už nějakou dobu naplno jede v Paříži. Francouzi se obávají, že Amerika díky násobně levnějším cenám energií ekonomicky převálcuje Evropu. Macronův ministr financí Bruno Le Maire v Národním shromáždění ještě ostřeji formuloval obavy, že energetická krize skončí oslabenou Evropou a posílenou Amerikou.

Státní dluhy se netolerují

Doba se změnila. Prudký růst státních dluhů už se netoleruje. To je tvrdá lekce, kterou v posledních dnech dali investoři Velké Británii a Maďarsku. Poté, co finančníci sledovali, jak se politici v Londýně a Budapešti rozhodli roztáčet inflaci dalšími obřími státními dluhy, poslali ke dnu libru i forint: s nimi prudce zvýšily úroky ze státních dluhopisů. V Londýně byla politická reakce velmi rychlá. Nejdřív byl odvolán ministr financí Kwasi Kwarteng, který představil rozpočet s výraznými škrty daní a zároveň prudkým růstem státních výdajů. Výsledkem tohoto pokusu o oživení ekonomiky měl být prudký růst státních dluhů.

V chaosu se rodí daň, kterou vláda sebere energetikům a bankéřům desítky miliard

Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.

Německá akce by rozložila Evropskou unii

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.

Maďarská lekce pro Petra Fialu

Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.

Spirála zdražování se naplno roztáčí. O kolik porostou platy?

Kdo si pochvaloval, že zdražování v srpnu mírně zbrzdilo své zdivočelé tempo, kdy ceny stoupaly oproti předchozímu roku „jen“ o 17,2 procenta místo červencových 17,8 procenta, může svůj předčasný optimismus zase utlumit. Podle aktuálních dat, která včera zveřejnil Český statistický úřad, se v září zdražovalo o 18 procent. To je velmi prudký růst cen. Stoupá pravděpodobnost toho, že do konce roku překoná zdražování laťku 20 procent. Převedeno do reálného života to znamená, že za to, za co jste loni zaplatili 100 korun, dáte teď 120 korun.

Britská lekce pro Petra Fialu

Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. V Evropě zasahoval při dluhové krizi eurozóny v roce 2010 mimo jiné v Řecku, které se dostalo na hranici státního bankrotu.

Kdo zaplatí účet za nedostatek elektřiny

Od chvíle, kdy vláda Petra Fialy začátkem září rozhodla o zastropování cen elektřiny pro domácnosti, veřejné instituce, malé a střední firmy, hledají ministři odpověď na otázku, kdo za to zaplatí. Kabinet při stropu u elektřiny na 240 eurech za MWh včetně DPH odhaduje účet na 130 miliard korun. U plynu je odpověď jednoduchá. Rozdíl mezi tržní cenou a stropem, který je v tomto případě 120 eur za 1 MWh včetně DPH, musí zaplatit stát. U plynu jsme závislí na dovozu. Nakupujeme za globální ceny.

Mluvme s Němci otevřeně o jejich sobectví a podílu na krizi

Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Hledá se první nepolitický prezident

Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců. Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.

Zbraní se vyhrožuje jen jednou

Rusko vyhlásilo poprvé od konce druhé světové války mobilizaci. Na okupovaných územích Ukrajiny zároveň zaranžovalo referenda a na základě jejich výsledků se je chystá prohlásit za ruská území. Logika je zřejmá. Postup Ukrajinců do těchto oblastí bude chtít Moskva vydávat za útok na Rusko. Co Putinova mobilizace znamená pro Evropu? Jak může ovlivnit další vývoj války na Ukrajině a poměry v Rusku? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla hledají odpovědi generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník gen. štábu Armády ČR, politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd UK a Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování.

Nebezpečná hra s elektřinou

Poslední zářijový den konečně došlo na ohlášení dlouho avizovaného celoevropského řešení cen elektřiny. To mělo být reakcí na raketový vzestup tržních cen a následné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že unijní trh s elektřinou selhal. Že „nebyl nastaven na tuto dobu“. Za onu dobu, na kterou nebyl nastaven, vydává většina evropských politiků včetně vlády Petra Fialy ruskou invazi na Ukrajinu. Už nedodávají, že ceny elektřiny začaly prudce růst loni na podzim. Tehdy se začalo naplno projevovat, že poptávka po elektřině v Evropě dlouhodobě převyšuje a bude převyšovat její nabídku ze stabilních zdrojů.

Koho zasáhne evropský strop na cenu elektřiny

V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality.

Vládní strany ustály volby

Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty.

Starší články