Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla při včerejší návštěvě Prahy věnované evropské cestě k bezuhlíkové ekonomice pod značkou Green Deal dva pozoruhodné výroky, které ukazují, proč Evropa upadá ve světové konkurenci. A nedokáže držet krok nejen s technologickým hegemonem Spojenými státy, ale ani s řadou asijských ekonomik v čele s Čínou.
Je to přesně jedenadvacet let. V září 2002 levostředová vláda socialistického premiéra Vladimíra Špidly zakázala prodej nebaleného krájeného pečiva. Tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková tento nápad hájila tím, že to po nás v rámci směrnice o zdraví žádá Evropská unie. Že je to regulace Bruselu. Jenže každý, kdo cestoval po Evropě, mohl na vlastní oči vidět, že je to naprostý nesmyl. Představa, že by třeba v takových gurmánských baštách jako Paříži nebo Římě byly croissanty nebo chleba v igelitu, byla na první pohled zcela absurdní.
Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.
Vláda Petra Fialy stojí před rozhodnutím o dvou obřích strategických investicích, které se budou počítat ve stovkách miliard korun. Jsou to přesně ty veřejné zakázky, které vždy vyvolávají nejostřejší politickou debatu a největší lobbistické a diplomatické tlaky. Jde o hodně finančně i strategicky. Do finále se blíží zakázka na stíhačky, o níž chce kabinet rozhodnout do konce září. Do konce října pak bude mít elektrárenská společnost ČEZ na stole nabídky na stavbu nových jaderných bloků.
Ve středu 31. května schválili senátoři návrhy prezidenta Petra Pavla, aby se novými ústavními soudci stali Daniela Zemanová, Jan Wintr a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Mnozí považovali za samozřejmé, že jestli někdo nemůže neskončit na Ústavním soudě, či rovnou v křesle jeho předsedy, je to Josef Baxa. Na tu roli se po Pavlu Rychetském nikdo nerýsoval jako přirozenější kandidát. Baxa na to měl povahu, příběh i vizáž.
Poradci prezidenta Petra Pavla začínají být zjevně ve stresu z vlastních chyb a selhání, jimiž hlavu státu zatáhli do nepříjemných blamáží při výkonu klíčových pravomocí. Především u nominací do Ústavního soudu. Poté, co pod tlakem zveřejnění svých rozsudků rezignoval Robert Fremr, posílá Petr Pavel senátorům dalšího kontroverzního kandidáta.
Nejvýraznější, nejpestřejší postava polistopadové justice usedla do čela nejmocnější instituce. Josef Baxa vždy zdůrazňuje, že člověk by měl být v rovnováze a souladu se svou rolí. Co od něho čekat v křesle předsedy Ústavního soudu?
Už několik měsíců držíme v Evropě velmi nepříjemný rekord. Jsme zemí s největším pádem životní úrovně. S postupujícím časem také už zůstáváme jednou z posledních, kde se stále reálné příjmy propadají. V červených číslech pádu s námi podle aktuálních dat zůstává už jen sousední Slovensko. Průměrný plat se ve druhé čtvrtině roku u nás propadl o 3,1 procenta. Na Slovensku o 2 procenta. Ještě v první čtvrtině roku s námi ve smutné skupině s pádem životní úrovně bylo i Německo. To už se teď vytáhlo alespoň na stagnaci. Průměrný plat tam reálně rostl o 0,1 procenta.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Je to symbolický příběh o současném mentálním stavu Evropy. Největší bohatství vynáší vynález léku proti tomu, čím Evropa sama sebe ničí. Proti obezitě a civilizačním chorobám, které vyvolává. A které devastují život a zabíjejí. Nejhodnotnější firmou Evropy se stala dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Její tržní hodnota minulý týden na burze přesáhla 9350 miliard korun. Dostala se tak před nejcennější francouzské módní impérium LVHM druhého nejbohatšího muže světa Bernarda Arnaulta. Zdraví, tedy spíš šance aspoň na částečný návrat k němu, vynáší víc než krása.
Prezident Petr Pavel sehrál v posledních dnech politickou etudu, jejíž smysl a motivace zatím čeká na detailní rozkrytí. To, co je v této chvíli už naopak jasné, je to, že pár hodin váhání a politického taktizování Petra Pavla ve čtvrtek večer přišlo stát zhruba na čtyři miliardy korun. Takový je účet za první politický gambling Petra Pavla. Ten mu rozhodně politicky nepomohl k větší popularitě, která je jeho hlavním cílem.
Uvázli jsme v pasti „středního příjmu“, průměrně bohatých zemí, jejichž dosavadní ekonomický model se vyčerpal a už další vzestup životní úrovně nemůže přinést. To, co už měsíce vnímáme, ze všech možných stran, jasně pojmenovala a popsala Hospodářská komora pod vedením nového prezidenta Zdeňka Zajíčka. Nejvyšší čas rozjet debatu, co se sebou dělat, a co nejrychleji ji ze slov přetavit do konkrétních činů. Se Zdeňkem Zajíčkem přišli debatovat dva přední čeští ekonomové, kteří reprezentují jiné generace.
Je to příběh, který ukazuje, jak moc se změnila doba. Ve středu 23. srpna 2023 rozhodla pravostředová koaliční vláda Petra Fialy, že od německé energetické skupiny RWE koupí společnost RWE Gas Storage, která vlastní šest podzemních zásobníků plynu. To je 36 procent celkové kapacity zásobníků na území České republiky. O plánu na tento nákup se nikdy nevedla žádná veřejná debata. O nápadu zestátnit plynovou infrastrukturu nikdy předtím veřejně nemluvil premiér Petr Fiala ani ministr průmyslu Jozef Síkela, který celý obchod připravil a do vlády přinesl.
Svět se změnil. Hodně a ne zrovna k dobrému. Po éře globalizace, otevírání a privatizace přichází časy deglobalizace, zestátňování a sklonů k soběstačnosti. Globalizace a privatizace přinesly do té doby nevídanou prosperitu. Trendy, které nastupují teď, hrozí tím, že přinejmenším do části Evropy a České republiky zvlášť přinesou stagnaci a úpadek. Zlom přišel geopoliticky. Změnou kurzu Číny, která Západem přestala být brána jako spolehlivý obchodní partner. A pak především když Rusko napadlo Ukrajinu a Západ se od něj ekonomicky odřízl.
V debatách, jak příliš vysoké daně a příliš mnoho regulace ničí prosperitu, obhájci silného státu a vysokého přerozdělování velmi často vytáhnou skandinávské země. A argument zní nějak takto: Podívejte se, mají jedny z nejvyšších daní v Evropě, a přesto patří k nejbohatším a nejvíc prosperujícím. Státům, které jsou schopny jako jedny z mála v Evropě velmi dobře uspět v ostré světové konkurenci. Na rozdíl od nás, kteří jsme v tomto měřítku třetí nejhorší z celé EE, dokážou vytvořit nejvyšší přidanou hodnotu. To prakticky znamená, že to, co za hodinu vyprodukují, je někdo ochoten koupit za nejvyšší cenu.
Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.
Ani krizi nazmar. To si zjevně řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. A snaží se naplno využít tu energetickou z loňského roku dřív, než začne další podzimní sezona a s ní by se znovu mohly vrátit obavy. Na vládu se v nejbližších dnech chystá předložit návrh, aby stát získal kontrolu nad zásobníky plynu a plynovody, které vlastní firma Net4Gas. Ta je dostala pod kontrolu poté, co bylo podle evropské regulace nutné rozdělit tranzit plynu od obchodu s ním. Net4Gas vlastní rovným dílem společnost Allianz Infrastructure Luxemburg a Borelias Novum Parent.
Příběh Robert Fremra změní styl obsazování Ústavního soudu. Jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát. Prezidentův panel právních poradců, samotná hlava státu ani senátoři nebudou chtít opakovat chybu. Takže si dají velký pozor, koho budou do nejmocnější instituce v zemi posílat. Adepti na ústavní soudce musí počítat s tím, že je čeká na Hradě i v Senátu výrazně tvrdší prověřování a grilování než ty, kdo šli před Robertem Fremrem.
Kontroverzní osoba kandidáta Roberta Fremra konečně přitáhla výraznější pozornost k výběru ústavních soudců. Patnácti nejmnocnějších lidí v zemi, jejichž rozhodnutí už nikdo nemůže zvrátit. Elity elit, nad nimiž už není žádný hlídač. A musíme důvěřovat v jejich vlastní osobní integritu. Právo veta nad každým, koho prezident republiky do Ústavního soudu navrhne, mají senátoři. Oni také mají zodpovědnost kandidáty grilovat tak, aby pečlivě zjistili jejich osobní integritu, hodnoty, které zastávají, i profesionální schopnosti.
Prezident Petr Pavel si z příběhu kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, který to v pondělí pod tlakem své komunistické minulosti vzdal, nemůže neodnést dojem, že mu selhali poradci. Ti, kteří mají na starost prezidentovu komunikaci, i ti právní. Do blamáže s Fremrem se prezident dostal sám korporativistickým systémem, který si pod vlivem svých poradců na Hradě vytvořil. Robert Fremr je přímý produkt tohoto systému.
Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. Velmi tím prospěl důvěryhodnosti nejmocnější instituce v zemi. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by tu důvěru svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se spolu se lídrem Senátu Milošem Vystrčilem nejvíc profilovala na budování vztahů s Tchaj-wanem, se včera těžko smiřovala se zprávou, že největší světový výrobce čipů, tchajwanská firma TSMC, postaví svoji novou evropskou továrnu nikoli u nás, ale těsně za naší hranicí. Ve východoněmeckých Drážďanech. TSMC je ve výrobě čipů, tedy fakticky mozků všech technologií od mobilů a počítačů po auta, světovým hegemonem.
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.
Prezident Petr Pavel si vzal oddechový čas na rozhodnutí, jak naloží se jmenováním kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, na nějž vyplouvají nepěkné příběhy o jeho profesionální kariéře před rokem 1989. Hlava státu prý čeká na prověření těch informací. Už teď se ale ví dost. Prezident a jeho poradci by hlavně měli přemýšlet nad tím, co je jakési nepodkročitelné minimum u adeptů na ústavní soudce. Kde je ta hrana, pod níž se nedá jít. Ta hrana má několik vrstev. Tou úplně první je vrstva osobnostní.
Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.
Celkový stav české ekonomiky patří aktuálně k nejhorším v Evropě. Jsme zemí, kde se nejvíc propadá životní úroveň. Reálné platy se za poslední rok propadly o 6,7 procenta. Inflace je stále jedna z nejvyšších v Unii. Nejrychleji nám rostou státní dluhy. Jsme jednou z těch zemí, kde ekonomika spíš stagnuje, než roste. Její výkon se ještě nedokázal vrátit na úroveň před covidem. Jedinou dobrou zprávou je jedna z nejnižších nezaměstnaností na kontinentu. Firmy si stěžují, že nejsou lidi. Ale ti zjevně nechtějí práci měnit, takže platy příliš nerostou a kvůli velkému zdražování se reálná životní úroveň propadá.
V době, kdy v České republice padá životní úroveň nejrychleji v historii, to zní zvláštně a jde to hodně proti zprávám, které se na nás ze všech stran hrnou. Je to ale fakt. Důchody jsou ve srovnání s platy nejvyšší od roku 1989. Ještě nikdy nebyla kupní síla seniorů závislých na starobní penzi od státu ve srovnání s průměrným platem tak vysoká. Průměrný důchod po aktuální červnové valorizaci u nás dosahuje 20 216 korun. Průměrný hrubý plat podle posledních dat (za první čtvrtletí) je 41 256 korun. Náhradový poměr, tedy poměr mezi průměrným důchodem a průměrným platem, činí skoro 50 procent.
Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Senátoři dnes rozhodnou o dalších třech nominantech prezidenta Petra Pavla do nejmocnější instituce země, Ústavního soudu. Pár hodin před finišem to vypadá, že to tentokrát nebude taková selanka jako s první trojicí ve složení Jan Wintr, Josef Baxa a Daniela Zemanová. V druhém triu je mimořádně kontroverzní postava, kterou se podle informací dostupných večer před hlasováním senátoři chystají odmítnout. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr konečně dokázal přitáhnout k prezidentovým nominacím do Ústavního soudu pozornost, kterou si to žádá.
