Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Andrej Babiš přivedl Českou republiku do stadia zhrouceného státu. Je to vidět už prakticky na všem, co on nebo jeho ministři do veřejného prostoru vypustí. Některé projevy jsou čistě komické. Jako pokus o přesun ministra kultury Lubomíra Zaorálka do čela diplomacie, kam on sám jít nechtěl.
Od dvanáctého dubna, kdy v České republice konečně po půl roce skončil nouzový stav, má vláda výrazně zúžený manévrovací prostor pro zavírání společnosti a ekonomiky. Jede se podle speciálního jednorázového pandemického zákona. Ten dává vládě mantinely, v nichž například nemůže omezit shromažďování lidí. Zavírat školy, obchody, restaurace nebo sport může dál. Musí ale velmi pečlivě a precizně zdůvodňovat, proč to dělá. Daty, argumenty, vědeckými studiemi. To je něco, s čím se zatím vůbec neobtěžovala.
Pravidlo Occamovy břitvy říká, že zpravidla platí to nejjednodušší a nejvíc přímočaré vysvětlení situace. Je to opak paranoidního myšlení a hledání spiknutí za každým rohem. Na rozhodování vlády Andreje Babiše v době čínského koronaviru se to pravidlo těžko používá. To rozhodování postrádá logiku a smysl. Vysvětlení si navzájem protiřečí.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš poskytl v rámci svého předvolebního turné Bartoš premiérem první ucelenější ekonomický rozhovor pro deník E15 ze skupiny CNC Daniela Křetínského. Dá se z něj už udělat aspoň rámcově představa, jak by se Piráti (v koalici se Starosty a nezávislými) po volbách chovali k veřejným penězům.
Současná vláda vyniká naprostou neschopností cokoliv systematického zorganizovat. Výsledkem té neschopnosti je nejvíc obětí covidu na počet obyvatel v civilizovaném světě (a to i když se do něj připočte třeba rozvíjející se Brazílie) a téměř nejdéle zavřené školy v Evropě. Ta organizační neschopnost se nejdřív projevila u testování a trasování, pak u očkování a teď ji sledujeme u dost zoufalého pokusu o otevření škol.
Co Miloš Zeman řekne, to Andrej Babiš udělá. Na první pohled zvenku viděná pevná aliance mezi prezidentem republiky a ministerským předsedou stojí na přísném vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Zeman si Babiše tak hýčká nikoli pro to, že by mu byl nějak zvlášť sympatický, rozuměl si s ním nebo s ním názorově souzněl. Pěstuje si ho, protože Andrej Babiš poslouchá. Důsledně. Vyslovená prezidentská přání neplní sice hned, ale nakonec ano. Všechna.
I otevírání škol je podobně chaotické, až absurdní jako očkování. Děti se budou muset dvakrát týdně testovat antigenními testy. Testy, které vláda centrálně nakoupila nikoliv proto, že by byly nejlepší a nejspolehlivější z dostupných antigenů ukazovaly nákazu, ale proto, že prostě byly nejlevnější.
Máme po Maďarsku druhý největší počet obětí covidu na počet obyvatel a školy zavřené skoro nejdéle v celé Evropě. To je výsledek vládnutí Andreje Babiše v době čínského koronaviru. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský trefně říká, že epidemii zvládáme na úrovni Mexika nebo rozvojových zemí. Voliči to vidí. Podpora Andreje Babiše jde rychle ke dnu. A s ní i jeho autorita a respekt jeho podřízených.
Věci, které se ještě před pár měsíci zdály nepředstavitelnými, se v současné době stávají realitou. Když byly schváleny první vakcíny proti čínskému koronaviru, zněla zmínka o covidovém pasu (tedy dokladu, který by otevíral těm, kdo se nechali naočkovat, volnou cestu k normálnímu životu, zatímco ostatní, kdo se očkovat z nějakého důvodu nechtějí, by ji měli omezenou) jako science fiction.
Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.
Nejbohatší Čech Petr Kellner, který v sobotu o půl sedmé večer našeho času tragicky zahynul při pádu helikoptéry na Aljašce, kde lyžoval, byl zakladatelem a živoucím příběhem českého kapitalismu. S jeho silnými i temnějšími stránkami. Selfmademan z České Lípy, který se vypracoval od prodejce kopírek přes postavení své skupiny v privatizaci (značka PPF není nic jiného než První privatizační fond), ovládnutí České pojišťovny a nákup nejsilnější komerční televize Nova, kterou si pořídil hned dvakrát, až po vytvoření největší středoevropské globální finanční skupiny.
Vláda Andreje Babiše tlačí veřejným prostorem do značné míry úspěšně představu: čím víc zavřeme, tím víc ochráníme životů. Neplatí ani náhodou. Máme nejvíc obětí na počet obyvatel z celého vyspělého světa a zároveň máme jedno z nejhorších zavírání. Žebříček Bloomberg Covid Resilience Index, srovnávající nejlepší a nejhorší místa, kde prožít covid, to ukazuje úplně jasně. Třeba školy máme zavřené už 35 týdnů. V tom se nám přibližuje jen sousední Slovensko se 33 týdny.
Hospodářské noviny, konkrétně bruselský reportér Ondřej Houska, odvedly skvělou investigativní práci. Přímo z dokumentů zjistily, že vláda Andreje Babiše nevyužila celou možnost objednávky vakcín, kterou jí nabízel společný nákup v rámci Evropské unie. Využila ji jen z 81,1 procenta. Do konce června bude mít očkování jen pro 44 procent dospělých. Hůř už jsou na tom jen Bulhaři, Chorvati, Slováci a Lotyši.
Krize vyvolaná čínským koronavirem, kdy Andrej Babiš svým chaosem a neschopností udělal z Česka nejhorší covidárium Evropy s nejvyšším počtem obětí i nejvyšším počtem nakažených na počet obyvatel a zároveň zavedl největší omezení svobody a mobility, výrazně změnila a nejspíš bude dál měnit poměr sil v politice. Babiše z postu nejsilnější strany podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi vytlačili Piráti.
Máme za sebou rok pandemie čínského koronaviru, v České republice poznamenaný z velké části izolací, uzavíráním společnosti včetně škol a vypínáním ekonomiky. Přestože jsme s náskokem nejvíc průmyslová země Evropské unie, i u nás hrají v ekonomice výrazně důležitější roli služby – podílejí se na ní víc než 60 procenty. A podstatná část těch služeb byla během roku vypnutá. Případně žila v neustálé nejistotě, kdy ji zas politici vypnou.
Andrej Babiš se neustále kasá, jak on sám osobně objednává a zařizuje po světě různé léky na covid. Je to dost bizarní exhibice mikromanagementu. V normálních civilizovaných zemích to zpravidla dělají vládní zmocněnci nebo obchodníci. Andrej Babiš je ale posedlý myšlenkou, že tak skvěle jako on nikdo jiný obchodovat neumí.
Ministr školství představil „covidové“ maturity, kterými studenti letos zakončí studium na střední škole. V posledním školním roce přitom zatím strávili ve škole jen dvacet šest dní. Maturity se přesouvají ze začátku května na jeho konec. V jejich státní části budou mít na test víc času a na rozdíl od jiných let nebudou muset psát slohovou práci z češtiny ani cizího jazyka.
Andrej Babiš zatáhl Českou republiku svým chaosem a neschopností na post největšího covidového losera Evropy. Máme aktuálně nejvíc nakažených na počet obyvatel, nejvíc obětí a zároveň jedno z největších omezení svobody a života vůbec. Jsme v očkování skoro nejpomalejší v Evropské unii, která je nejpomalejší z celého Západu.
Krize čínského koronaviru je velkou lekcí, kterou by člověk mnohem déle získával v klidnější době. Lekcí, že v životě je toho víc nejistého než jistého. Že každý den přináší potřebu rozhodovat se.
První schůzka mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem se má odehrát 22. března. Nejspíš nebude poslední z těch, kdy bude pán Zeman psovi Babišovi vysvětlovat, kde je jeho místo, a rozšafně mu připomene: Sliby se mají plnit, Andreji. Ruská vakcína proti čínskému koronaviru Sputnik V má v tomto příběhu jen zástupnou roli.
Zpoždění, které ve všem kolem čínského koronaviru nabírá vláda Andreje Babiše, je ničivé. Je zodpovědné za zbytečné oběti. Zbytečně zavřené školy a izolované děti. Zbytečně ztracené stovky miliard. Zbytečně ničenou psychiku lidí. Zbytečné omezování svobody. Už to trvá víc než rok. Hodně toho o viru už víme, ale mnohem víc stále ne. Právě ta nevyzpytatelnost vede k panice, které politici především v Evropě ve velkém podléhají. My jsme v tomto oboru světovými šampiony v chaosu, strašení a panice. Jedno ale víme od začátku. Do proočkování společnosti je jedinou účinnou zbraní proti šíření infekce testování.
Evropa patří k loserům Západu v očkování. My jsme loser mezi těmi losery. V disciplíně, která je jediným světlem na konci temného tunelu koronavirových izolací. Světový lídr Izrael stihl naočkovat 102 dávek na 100 tisíc obyvatel. Ještě před ním je Gibraltar se 128 dávkami, za ním Seychely s 83,5 dávky. Spojené arabské emiráty se 67,5, Británie se 34,65 dávky. Spojené státy s 27,82 dávky. Chile s 25,8 dávky.
Roky upozorňuje na to, jak se pohodlným životem a snižováním psychické i fyzické zátěže stáváme stále zranitelnějšími. Čínský koronavirus teď přesně na tyto slabosti udeřil a my jsme začali sebe a své děti zavírat doma. Tím se dál destruujeme a pro příští pandemie se stáváme ještě zranitelnějšími. Profesor Pavel Kolář, uznávaný odborník na celostní medicínu, popisuje, co s námi udělal rok sociální i fyzické izolace.
Poslanci Evropského parlamentu měli poslední únorový týden konferenční hovor s řediteli všech velkých firem, které už mají schválené vakcíny proti covidu nebo stojí přesně před schválením. Tedy s šéfy Pfizeru, Moderny, AstraZeneky, Novavaxu, J & J, ale také Sanofi, jež s tou svou zatím do finiše nemíří. Probírali s nimi, jestli a jak by se dala zrychlit výroba vakcín, které jsou jedinou nadějí na konec covidových uzávěr a izolací.
Miliardář Pavel Sehnal je zdatný šestapadesátník. Rád staví na odiv své sportovní mety. Mimo jiné dobytí severního a jižního pólu.
Bookmakeři vidí v předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi příštího premiéra. Rozhovor pro Týdeník Echo se odehrával v pondělí večer zrovna ve chvíli, kdy vláda po dlouhých týdnech odmítání přijala dva návrhy, na něž koalice Pirátů a Starostů a nezávislých, stejně jako koalice ODS, lidovců a TOP 09, dlouho tlačily.
Vláda Andreje Babiše pod obrovským veřejným tlakem po vyhlášení naprosto nesmyslného omezení pohybu mezi okresy konečně zasáhla ve skutečných ohniscích šíření nákazy.
Vláda Andreje Babiše nemá dlouhé měsíce epidemii čínského koronaviru pod kontrolou. Udělala svým nekonečným chaosem z České republiky nejhorší covidárium Západu. S téměř nejvíce mrtvými, papírově nejtvrdšími restrikcemi, s jedním z největších zásahů ekonomiky.
Česká republika má za sebou rok s největším ekonomickým pádem v historii. Čínský koronavirus a hlavně reakce vlády na něj jí daly téměř největší hospodářskou ránu ze všech zemí Evropské unie. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který se může ještě lehce změnit a obrázek o kondici země v něm zatím není úplně detailní, se výkon ekonomiky propadl proti roku 2019 o 5,6 procenta. Bohatství se za jediný rok ztenčilo o 321 miliard korun.
Z tohoto dna už vede jediná cesta. Skončit s restrikcemi. Začít lidem věřit a dát jim prostor chránit sebe si i své blízké. V první řadě si to žádá ukončit státem kontrolovaný monopol na testování.
