Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Když to nejde v bankách, vyrazí se na pojišťovny. Jejich smůla je, že na rozdíl od bank Andreje Babiše v hrsti nemají. Proto jeho vláda rozhodla, že si vytáhne během dvou let z pojišťoven 10,7 miliardy korun tím, že jim zdaní technické rezervy.
Na příkladu Andreje Babiše a jeho firem sledujeme v nejbrutálnější podobě, jak škodlivé jsou pro společnost dotace. Představa, že se čeští a evropští daňoví poplatníci složí na to, aby miliardami přispěli druhému nejbohatšímu obyvateli své země, který má dominantní postavení v řadě oborů od chemie po zemědělství, čímž mu pomohou válcovat konkurenty (kteří nemají dominantní postavení ani dotace), vypadá na první pohled absurdně.
Nejlepší prevencí je udržet je co nejdéle v práci. Nikoliv tlakem. Motivací. Ať si vezmou ve věku, kdy na ni dosáhnou, od státu zaslouženou penzi. Ale zároveň je potřeba je motivovat, aby si co nejdéle vydělávali.
Andrej Babiš nabízí v případě, že sociální demokracie přestane podporovat jeho vládu, předčasné volby. Pro zemi by bylo dobré, kdyby se jeho přání splnilo. Bylo by dobré, kdyby se už konečně sociální demokracie přestala rolí onuce uvnitř Babišova kabinetu destruovat.
Britský konzervativní poslanec Evropského parlamentu, vlivný intelektuál a přední zastánce volného obchodu Daniel Hannan je téměř synonymem pro slovo brexit.
Sociální demokraté sehráli včera další epizodu své sebedestrukce. Poté, co na Vysočině pobývající prezident Miloš Zeman vyslal vzkaz, že nejmenuje jejich adepta Michala Šmardu ministrem kultury místo Antonína Staňka, se špičky ČSSD začaly tvářit odbojně.
ODS a Piráti argumentují velmi utilitárně tím, že ten test z matematiky by prostě příliš mnoho dnešních středoškoláků nezvládlo. Už loni propadlo 22,3 procenta těch, kdo si matematiku vzali k maturitě dobrovolně.
Tak předseda sociální demokracie Jan Hamáček konečně připustil možný konec koalice s Andrejem Babišem.
Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.
Agentura YouGov udělala v Německu, považovaném za pionýra zeleného hnutí a avantgardu ekologismu v Evropě, zajímavý průzkum. Ptala se reprezentativního vzorku Němců, čeho všeho ze svého komfortu by byli ochotni se vzdát v boji za záchranu klimatu. Na první pohled to vypadá, že Němci se skutečně bojí klimatických změn a jejich následků tak moc, že jsou ochotni otočit svůj dosavadní život vzhůru nohama.
Po kolapsu Lehman Brothers v září 2008 už každý ví, že banku nikdo nenechá padnout.
Česko se nepřidá k pokrokovému trendu zemí, které rezignovaly na objektivní posuzování, kdo je muž a kdo je žena. Místo toho se rozhodly, že volba pohlaví bude subjektivním soudem každého člověka. Nejvyšší správní soud v rozsudku z předposledního květnového dne odmítl prolomit zákonem dané pravidlo, že pohlaví je biologickou daností. Že muž musí být mužem, musí jako muž vypadat a být většinovou společností jako muž vnímaný. Stejně tak musí být žena ženou. Pokud chce někdo své pohlaví změnit, musí absolvovat operaci, hormonální léčbu a musí být zbaven vlastností svého původního pohlaví včetně schopnosti počít děti.
Nějakou dobu to vypadalo, že klasický pravolevý politický konflikt mezi svobodou, volným trhem a co nejmenší rolí státu v životě lidí na straně jedné a velkým státem, pečujícím o člověka a regulujícím ho od kolébky do hrobu, je odsunut na vedlejší kolej. Zdálo se, že konflikt mezi konkurenčním kapitalismem a dirigistickým, regulujícím socialismem střídá kulturní válka. Souboj o identitu.
Na otázku, jak vypadá typická německá, švédská nebo česká domácnost, by málokdo intuitivně na první pokus odpověděl správně. O krizi rodiny se píše a mluví hodně, ale bezdětný pár ani dítě vyrůstající jen s jedním z rodičů rozhodně typickými domácnostmi nejsou. Podle aktuálních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat žije nejvíc Evropanů single. Bez partnera, bez dětí. V roce 2018 tak žilo v průměru 33,9 procenta obyvatel Evropské unie.
Ta firma získala na hodnotě tím, co je v české ekonomice vzácné. Uměla vymýšlet a své nápady prodávat. Právě na těchto dvou koncích křivky ve tvaru U se vydělávají největší peníze a jsou tam nejvyšší zisky. Nejméně se naopak inkasuje v produkční, výrobní části. Na začátku příběhu firmy Kiwi.com, která se původně jmenovala Skypicker, stál nápad vytvořit unikátní vyhlédavač letenek, který by propojoval všechny možné letecké společnosti.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman upozorňuje, že zjištění z auditu Evropské komise o tom, jak je Andrej Babiš ve střetu zájmů a zneužívá dotace, jsou závažná. Mohla by podle něj zavdávat podezření na trestný čin. Proto si Nejvyšší státní zastupitelství udělá vlastní analýzu zprávy Evropské komise. Andrej Babiš se rozčílil nad míru, která u něj bývá běžná. To ukazuje, že i on ví, že jde do tuhého. Popis konkrétních případů Babišových dotací ve zprávě totiž ty trestné činy víc než naznačuje.
Žijeme v době čím dál rychlejšího toku informací. Společenské trendy a fenomény se šíří stále především z anglosaského světa. Zatímco některé přicházejí se zpožděním několika let, inkubační doba jiných je výrazně kratší. K nim patří progresivní ideologie, která je posedlá skupinovou identitou, za vším hledá agresi, nenávist, diskriminaci a sugeruje pocity, že by se lidé měli cítit jako oběti. Z veřejného prostoru se snaží vytlačit jakoukoli kritiku, aby se náhodou někoho nedotkla.
Člověk nemusí být žádným fanouškem Jiřího Pospíšila, aby mu přidalo hodně trapné, jak na něj útočí expředseda a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek. Po Miloši Zemanovi a Václavu Klausovi je to další příklad emeritních lídrů, kteří propásli příležitost shovívavě a státnicky mlčet nad konáním svých nástupců. Ne že by Kalousek v něčem neměl věcně pravdu. Skloubit na kvalitní úrovni pozici předsedy strany a pracovitého europoslance je velmi obtížné.
Před časem se v pražském institutu CEVRO odehrála uzavřená debata o budoucnosti pravicové politiky v Česku. Přítomní politici nepředvedli žádný velký výkon. Bylo to trochu šablonovité a školometské. Následnou diskusi pak otevřel jeden z vysoce postavených českých manažerů slovy. „Podívejte se, kam ten svět spěje. Je nejvyšší čas, abyste na tu agresivní ofenzivu progresivní levice, která se stále více extremizuje a rozkládá tradiční hodnoty rodinou počínaje, reagovali. Nechci se dožít toho, že obranu převezmou ti, kdo na mě jednou spáchají pogrom.“
Je to něco přes rok, kdy Donald Trump vyděsil svět vlnou cel na zboží dovážené do Ameriky. Skeptici se obávali, že je to začátek globální obchodní války, která ukončí éru volného obchodu a zničí prosperitu hned na několika kontinentech. Tyto obavy se zatím nenaplňují. Poslední události na obchodně válečné frontě naopak ukazují, že Donald Trump se soustřeďuje v této chvíli na jediný terč. Čínu. Severoamerická linie je vyřešena. V Evropě čeká Trump na nové partnery k vyjednávání, jež do Bruselu dosadí volby do Evropského parlamentu.
Donald Trump vyhrotil obchodní a technologickou válku s Čínou do bodu, kdy se ukazuje, kdo koho potřebuje víc. Pilotním projektem, na němž se to demonstruje, je výrobce mobilních telefonů a technologií Huawei. Toho spolu s další čínskou firmou – ZTE – Američané už před měsíci obvinili, že má ve svých sítích otevřená zadní vrátka pro špionáž. Konkrétní důkazy nepředložili, což se v tak citlivém místě ani čekat nedá. U firem, přes jejichž sítě sdílíte citlivá data, je to stejné jako ve financích.
Sociálním demokratům se za celou dobu společného vládnutí poprvé podařilo dostat Andreje Babiše do kouta. Pod chytlavým heslem „Děti, nebo banky“ se ho snaží dotlačit k uvalení sektorové daně na banky. Jejich průkopníkem bylo v Evropě Rakousko pod vládou sociálnědemokratického kancléře Fajmana. Postupně je pod politickými slogany o „daních z hamižnosti“ bankéřů zavedl v Maďarsku Viktor Orbán, na Slovensku Robert Fico a v Polsku Jarosłav Kaczyński.
V části politických a společenských elit je rozšířená představa, že nás Evropská unie ochrání před námi samými. Třeba tím, že nám svými rozpočtovými mantinely zabrání příliš rozhazovat. Nebo že jen ona, nikoliv české soudy, dokáže rozkrýt zločiny Andreje Babiše. Proto se s takovými očekáváními vítala zpráva evropské protikorupční služby OLAF o Čapím hnízdě. Aby se zjistilo, že v zásadě vychází jen z toho, co odpracovali čeští policisté, a nic vlastního nepřidává.
Technologická revoluce může buď přinášet svobodu a volnost, nebo může být zneužitá ke kontrolám, šmírování, on-line dohledu, ztrátě soukromí a svobody. Je to věc volby. Každého člověka, jestli dokáže virtuální svět využít ve svůj prospěch, nebo ho naopak ten virtuální svět semele a rozloží. Stejná civilizační výzva a volba je to i pro státy a nadnárodní instituce, kterým předaly část moci.
Koncem dubna dorazil premiéru Andreji Babišovi zajímavý dopis. Psalo mu osmnáct velkých známých firem. Lobbovaly. To nebývá překvapivé. Je přirozené, že se firmy při přípravě zákonů snaží obhájit své vlastní zájmy. Vodafone, Česká spořitelna, Amazon ani RegionJet Radima Jančury ale nevyzývaly ministerského předsedu ani ke snížení daní, ani k omezení drahé byrokracie, ani k vyšším investicím do veřejné inferastruktury, které by jim pomohly k vyšším ziskům. Dokonce nešlo ani o vyšší speciální dotace, pobídky nebo úlevy. Nepsaly jménem svým, ale jménem progresivistických aktivistů z LGBT komunity.
Třicet let po začátku svobodných poměrů jsme se dopracovali do stadia, kdy se ministryní spravedlnosti stala žena, která pohrdá spravedlností. Marie Benešová se už prvního dubna pochlubila, že pro prezidenta zpracovala analýzu, že jde v Česku objednat trestní stíhání. „Odborně“ tak dala razítko na tvrzení premiéra Andreje Babiše, který od chvíle, kdy mu bylo sděleno obvinění z dotačního podvodu velkého rozsahu na Čapím hnízdě, vykřikuje, že je stíhán na objednávku.
Pár měsíců poté, co Britové zvolili v referendu odchod z Evropské unie, přišel známý britský historik Brendan Simms, přednášející na Cambridgeské univerzitě, s knihou Britain’s Europe: A Thousand Years of Conflict and Cooperation (Britská Evropa: Tisíc let konfliktů a spolupráce). Rozebírá v ní, že Británii vždy pojily s kontinentem velmi úzké vztahy. To se podle něho nezmění ani brexitem. Jen budou mít jinou podobu, která se bude ještě nějakou dobu těžce hledat. Simms přijel do Prahy přednášet na pozvání Centra transatlantických studií vysoké školy CEVRO.
Vládní koalice Babišova hnutí ANO a sociálních demokratů se dohodla, že zavede novou digitální daň. Sazbou sedm procent by měl být zdaněny tržby digitálních firem, jejichž globální obrat přesahuje 750 milionů eur (asi 19,2 miliardy korun) ročně.
Výroky Andreje Babiše o zdanění bank je třeba brát s obrovskou rezervou. Ministerský předseda je tady v brutálním konfliktu mezi svými existenčně-ekonomickými a politickými zájmy. A z toho, jak mezi nimi manévruje, nakonec vznikají slovně a myšlenkově podivuhodné výroky. Většinou platí nejdéle dva dny, než je sám Babiš odvolá. S odvoláním na to, že byl špatně pochopen. Pozoruhodné jazykové konstrukce je skutečně třeba brát s rezervou.
Je to jedno z nejzásadnějších rozhodnutí Ústavního soudu za poslední dobu a právem rozvířilo velkou debatu nejen mezi právníky. Soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková, kteří jsou v dobrém i zlém dlouhodobě názorovými lídry soudu, definovali hranice, za nimiž už nemá módní posedlost diskriminací přednost před svobodou projevu a podnikání. Je to významný příspěvek jak ke svobodě projevu, tak podnikání, které jsou v posledních letech všeprostupující progresivistickou antidiskriminační regulací postupně ořezávány.
