Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Žalobci a policie se podvolili Andreji Babišovi

Ještě nikdy od roku 1989 nebyli policisté a žalobci vystaveni tak tvrdé zkoušce integrity v přímém střetu s osobními, existenčními zájmy člověka, který nad nimi má bezprostřední moc. V té zkoušce selhali a selhávají. Přinejmenším svou pasivitou, ale i konkrétními aktivními kroky se podvolují zájmům trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše. Naplno se tak ukazují zvrácené důsledky stavu, kdy v nejvyšší exekutivní funkci sedí trestně stíhaná osoba. Pro tu je přirozeně nejvyšším zájmem ochrana vlastní osobní svobody.

Babišův komplic

Každá krize má i své tragické postavy. Tou nejtragičtější je v této chvíli předseda sociální demokracie, vicepremiér a ministr vnitra Babišovy vlády Jan Hamáček. Je to klasický případ člověka, který je v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. V přímém přenosu sledujeme, jak se policisté a státní zástupci podvolují zájmům Andreje Babiše. Je vidět, že se ho bojí a nechtějí s ním jít do konfliktu.

Kdo je tady civilizovaný

V Evropské unii se odchodem Velké Británie zásadně mění poměry sil a koalice zemí, které budou mít vliv na její další směřování. Po rozšíření Unie a brexitu se vliv posouvá ze západu na východ Unie, kde se čtveřice zemí Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spojuje v zájmové alianci Visegrádská skupina (V4) a stává se silným oponentem Berlína a Paříže. Odtud často přichází do střední Evropy blahosklonná upozornění, že by bylo dobré si uvědomit, že tyto země nejsou zdaleka tak civilizačně vyspělé jako ony dvě a měly by se podle toho chovat. Často to zní spíš jako poučování žáků učitelem než jednání partnerů, kteří by si měli být rovni.

Lidé uvázli v grandiózních prasárnách

Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.

Nejvíc panevropský český miliardář

Nejbohatší Čech Petr Kellner je se svými rozsáhlými investicemi v Číně a v Rusku nejvíc globalizovaným českým miliardářem. Andrej Babiš je se svým přisátím na dotace všeho druhu navzdory svým investicím v sousedním Německu (ještě loni tvořila jeho tamní chemička tři čtvrtiny zisku celého Agrofertu) a na Slovensku nejvíc lokálním miliardářem. Daniel Křetínský je se svým Energetickým průmyslovým holdingem nejvíc panevropským českým miliardářem.

Degenerujeme s Babišem. Pod úroveň Ruska a Kazachstánu

Proč se u nás podmínky pro podnikání za poslední rok propadly pod úroveň Ruska? Co nás nejvíc dusí? Proč máme jedny z nejschopnějších lidí na světě, a nejméně schopný stát? Premiér Andrej Babiš ve slavnostním rozhovoru v České televizi u příležitosti stého výročí založení Československa tvrdil, jak se zemi snaží táhnout mezi desítku nejvyspělejších států světa. Ve skutečnosti se za jeho vládnutí odehrává přesný opak.

Zpovykaní Pražáci mají dražší byty než v Miláně, Vídni, Berlíně a Bruselu

Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.

Posedlost transparentností

Všemožné studie a průzkumy ukazují, jak západní civilizaci rozkládá nedůvěra. Lidé si mezi sebou navzájem věří čím dál méně. Čím dál méně věří tomu, co kolem sebe vidí a slyší. Proto se tolik daří různým konspiračním a paranoidním teoriím. Čím dál méně věří politikům, kterým v zastupitelské demokracii delegují pravomoc spravovat stát. Má to následky. V historii nikdy neprosperovaly společnosti s nízkou mírou důvěry.

Průměrný Čech už na byt nemá

V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.

Soros–Trump–Křetínský

Progresivistický miliardář stylizující se do role filantropa progresivní levice. Republikánský prezident Spojených států, považovaný za nejúspěšnější exemplář antiestablishmentového populismu. Český miliardář, který postavil svůj obchodní model na sázce, že celý průmysl obnovitelných zdrojů, na nějž Evropská unie naskočila, se dřív nebo později ukáže jako slepé rameno dějin a přijde návrat ke klasickým zdrojům energie.

Milionáři z Instagramu

Na sociálních sítích tráví čas a investují do nich energii dvě skupiny lidí. První jsou ti, koho si sociální sítě dokázaly osedlat. Stali se na nich mentálně závislí. Projevy přízně a kritiky virtuálních fanoušků jim ovlivňují život. Nechají si informacemi, které tady pochytí, vytvářet představy o světě. Veřejně vystavují na odiv spoustu i detailů ze svého soukromí. Kromě uspokojení vlastních potřeb být vidět z toho nic nemají. Nic na tom nevydělávají. Sociální sítě vydělávají na nich. To je to jejich zboží, které jim ochotně o sobě naservírovalo tolik dat, která mohou za velké peníze prodat těm, kdo na tyto klienty chtějí přesně mířit svoji reklamu.

Piráti a ODS jsou si blíž, než se zdá

Promítnout interpretaci výsledků komunálních voleb, v nichž dominovala různá místní sdružení a spolky, do celostátní politiky je vždycky ošemetné. Tentokrát se některé důležité trendy najít dají. Je vidět, že se česká politická scéna rozdělila do dvou sektorů, a silný generační střet.

Babiš prošustroval prosperitu

Česko má za sebou skoro pět let rekordní prosperity. V posledních zhruba dvou letech provázené i jedním z nejrychlejších růstů platů z celé Evropské unie. Přesto zůstáváme zónou levné práce, která investorům nabízí jeden z nejatraktivnějších poměrů cena/výkon. Přidaná hodnota, která se v zemi vytvoří, se rozděluje mezi firmy na ziscích, na platech mezi jejich zaměstnance a stát na daních.

Prosperita učí Čechy riskovat

Proč se zrovna z České republiky stala zóna levné práce, kde platy zaostávají za bohatšími zeměmi výrazně víc než výkon, produktivita odvedené práce a přidaná hodnota, kterou lidé odvádějí? Velmi výraznou roli při tom sehrává psychologie. Schopnost říct si asertivně o vyšší plat i za cenu, že se člověk nedohodne a bude se muset poohlédnout po práci jinde. Ochota riskovat a opustit zažité jistoty, kdy Češi tradičně patří k těm, kdo se do rizika a neprozkoumaných území zrovna s nadšením nehrnou. Schopnost vyjednávat. Strach, že člověk ztratí práci a jinou nenajde, u nás byl tradičně výrazně silnější než jinde v Evropě. Přestože nezaměstnanost od roku 1989 patřila k vůbec nejnižším v Evropské unii. Nezažili jsme, že by vystoupala do dvojciferných výšek. K nejnižším patří i nezaměstnanost mladých absolventů, která tíží mnoho zemí Evropy. To je – kromě nešťastné, na automobilový průmysl a hlavně průmysl automobilových součástek jednostranně zaměřené ekonomiky – hlavní společenský a civilizační důvod, proč jsme se stali zónou levné práce.

Střet generací

Často se říká, že politika se posunula do postideové doby. Že tradiční dělení na pravici a levici je mrtvé. Pátrá se, jaká je ta nová osa. Populární dělicí linie je „metro versus retro“. Moderní progresivní město versus tradiční venkov. Touto osou se často vysvětluje polarizace Ameriky na stoupence a odpůrce Donalda Trumpa. Rozdělení Polska na konzervativce z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) a opoziční Občanské platformy. Donedávna se tak vykládal i štěp v Maďarsku. Až ho Viktor Orbán v posledních letech narušil tím, že získal i všechna větší města včetně Budapešti. Také v Česku se tím často vysvětlovaly rozdíly v politických preferencích.

Obviněný Andrej Babiš se chystá zatlačit na Bradáčovou

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek se vrátil ze svatební cesty na Mauriciu a vyhlásil, čemu se chce věnovat v nejbližších měsících. Začátkem příštího roku se chystá zasáhnout do státního zastupitelství. Vedoucí státních zastupitelství už by v budoucnu měli stát v čele svých úřadů jen po omezenou dobu. Pravděpodobně deset let. V praxi by to znamenalo, že by všichni museli ve svých současných funkcích skončit. Pokud by chtěli dál pokračovat, museli by projít konkurzem.

Hypermarket bez pokladny

Západní společnost rozkládá falešná představa věcí a služeb, které vytvářejí dojem, že jsou zadarmo. Lidé získávají čím dál silnější pocit, že na ně mají nárok. Že je prostě dostanou a nic za to nemusí zaplatit. Berou je čím dál automatičtěji jako samozřejmost. Ztrácí se zásadní smysl, že všechno má svou hodnotu, cenu – a ta se za získání určité věci nebo požitku musí zaplatit. Bez toho se k ní člověk úplně nedostane.

Macron nám chce zavřít hranice

Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.

Jak být v krizi méně zranitelní

Ještě před pár měsíci to vypadalo, že se Babišova vládní většina se sociálními demokraty, komunisty a prezidentem Milošem Zemanem skutečně chce pustit do stavby nových bloků jaderných elektráren. Poslední dobou se ale kuloáry šíří i úvahy, že Česká republika by mohla při stavbě nových elektráren, které budou muset dříve nebo později nahradit ty dosluhující uhelné, dát před atomovou energií přednost plynu. Mimo jiné proto, že by si to vyžádalo výrazně nižší investice z veřejných peněz

Novější články Starší články