Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Pirátské hrátky s regulací nájmů

Kdyby se z některých návrhů, které vypouští členové vlády Petra Fialy do veřejného prostoru, vymazaly podpisy, mohl by mít pozorovatel dojem, že nám tady nevládne kabinet pravého středu, ale socialistický. Už skoro nemine den, aby se neobjevil nový návrh na dotaci (Hladíkův domek po babičce), daň (naposledy z mobilního telefonu, které se říká koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média) nebo regulaci (aktuálně návrh na zveřejňování platů v soukromých firmách na vyžádání zaměstnanců z dílny Mariana Jurečky). „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Tak popisoval někdejší americký prezident a velký odpůrce státních zásahů Ronald Reagan typické praktiky socialistického vládnutí.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Řekni mi, kolik bere. A doplať mi to

Z ministerstva práce a sociálních věcí vedeného lidoveckým předsedou Marianem Jurečkou se stává továrna na omezení svobody v práci. Poté, co prosadil novelu zákoníku práce, která výrazně zpřísňuje podmínky třeba u dohod o provedení práce, jichž za volnějších podmínek využívají třeba studenti, senioři nebo rodiče malých dětí, přichází další linie. Tentokrát chce dát Jurečkův úřad lidem šanci, aby si na požádání mohli zjistit, kolik bere kdokoli z jejich kolegů. Dnes je to přitom ve většině soukromých firem důvěrná věc. Lidé se v pracovních smlouvách přímo zavazují, že o svém platu nebudou s kolegy mluvit.

Německo ustoupilo Francii. Jádro je zelené a stát ho může dotovat

Je to průlom v evropské energetice, který pro nás má zásadní význam. Evropská rada se pod vedením španělského předsednictví dohodla na zásadní reformě evropského trhu s elektřinou. Ta má otevřít cestu k tomu, aby se v Evropě s nějakým výhledem do budoucna vůbec daly stavět nové elektrárny, a tím pádem neustále nehrozilo, že nebude ve všech chvílích dost elektřiny. Právě tato nejistota hnala loni na přelomu léta a podzimu Evropu do tvrdé energetické krize.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Soudci rozhodnou jeden z nejzávažnějších případů

Je jen málo politických témat a rozhodnutí, která vyvolávají větší vášně u tak obrovské části společnosti jako důchody. Moc dobře to ví Andrej Babiš, který právě ze seniorů udělal svoje voličské tvrdé jádro – hnutí ANO se tak stalo jedinou politickou stranou ve vyspělém světě, která má přes polovinu voličů z generace 60 plus. Stejně dobře to ví vláda Petra Fialy, která si uvědomuje, že penze spotřebují třetinu celého státního rozpočtu a nějak do nich zasáhnout musí.

Plyn od sponzorů terorismu

Západní svět ve velkém vyjadřuje podporu Izraeli, který v sobotu náhle a bestiálně napadli teroristé z hnutí Hamás ovládající Gazu. Hrůzné obrázky řádění zrůd z Hamásu, které jdou cíleně po civilistech a neštítí se vůbec ničeho včetně stínání hlav dětí. Řada klíčových zemí Evropské unie v čele se Španělskem a s Francií odmítá zastavit finanční podporu do Gazy, přestože ví, že končí v rukou teroristů z Hamásu, který ji ovládá.

Vládní voliči na útěku přes červenou linii

Vláda Petra Fialy má za sebou polovinu mandátu. Nestane-li se něco mimořádného, což se v této turbulentní době nedá vyloučit, budou parlamentní volby přesně za dva roky. Stejnou dobu už tady pětikoalice s většinou sto osmi hlasů vládne. Objektivně je to kabinet, který vede zemi v nejhorší společenské a ekonomické konstelaci po roce 1989. Nikdy od té doby jsme nezažili tak prudké zdražování, tak hluboký pád životní úrovně, konec globalizace a válku tak blízko od nás. Lidé zpravidla hodnotí kvalitu vládnutí nikoli podle konkrétních kroků kabinetu, ale podle toho, jak se jim žije.

Kdo zastaví drahotu a migraci

Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.

Éra zestátňování

Vláda Petra Fialy vyrazila na velké nákupy energetické infrastruktury. Tvrdí, že je to nezbytné pro energetickou bezpečnost. A přestože se stát propadá do rekordních dluhů, na cenu a výhodnost při těch obchodech nehledí. Skoro by se dalo říct, že nakupuje za jakoukoli cenu. Po zásobnících plynu za 8,6 miliardy korun od německé RWE si od konsorcia Allianz a Borealis pořídil silně zadluženého vlastníka páteřního plynovodu, firmu Net4Gas.

Vláda přichází o voliče

Kabinet Petra Fialy je u moci už dva roky v mimořádně těžké době. Rekordní inflace, rekordní pád životní úrovně, energetická krize, ruská invaze na Ukrajinu. Přes to všechno vládní koalici voliči přes červenou linii neutíkali. Na jedné straně byli voliči všech stran, které dnes tvoří vládní koalici. Na druhé dnešní opozice ANO a SPD. A všechny strany, které pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekročily. Sociální demokraté, komunisté, Trikolóra, Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř bloků Česko A a Česko B. Přes červenou linii se nechodilo.

Prezident propásl příležitost mlčet. Hazarduje se suverenitou

Prezident Petr Pavel je zkušeným vojenským diplomatem, který stál roky v čele vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zjevně ale není velkým znalcem historie Evropské unie. Nebo ji naopak zná dobře a je přesvědčen, že by Česká republika, jíž je pro pět let hlavou státu, měla odevzdat jiným část své suverenity a rozhodování o sobě. Jinak by těžko mohl při svém projevu na College of Europe v Bruggách navrhovat, aby se v Evropské unii omezilo právo veta.

Pandemie duševních nemocí

Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.

ČEZ zachraňuje stát

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Dotační šampion křičí: Válcují nás, protože dotují

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla při včerejší návštěvě Prahy věnované evropské cestě k bezuhlíkové ekonomice pod značkou Green Deal dva pozoruhodné výroky, které ukazují, proč Evropa upadá ve světové konkurenci. A nedokáže držet krok nejen s technologickým hegemonem Spojenými státy, ale ani s řadou asijských ekonomik v čele s Čínou.

Vláda omezuje svobodu v práci

Je to přesně jedenadvacet let. V září 2002 levostředová vláda socialistického premiéra Vladimíra Špidly zakázala prodej nebaleného krájeného pečiva. Tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková tento nápad hájila tím, že to po nás v rámci směrnice o zdraví žádá Evropská unie. Že je to regulace Bruselu. Jenže každý, kdo cestoval po Evropě, mohl na vlastní oči vidět, že je to naprostý nesmyl. Představa, že by třeba v takových gurmánských baštách jako Paříži nebo Římě byly croissanty nebo chleba v igelitu, byla na první pohled zcela absurdní.

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

Americké stíhačky a francouzské atomovky

Vláda Petra Fialy stojí před rozhodnutím o dvou obřích strategických investicích, které se budou počítat ve stovkách miliard korun. Jsou to přesně ty veřejné zakázky, které vždy vyvolávají nejostřejší politickou debatu a největší lobbistické a diplomatické tlaky. Jde o hodně finančně i strategicky. Do finále se blíží zakázka na stíhačky, o níž chce kabinet rozhodnout do konce září. Do konce října pak bude mít elektrárenská společnost ČEZ na stole nabídky na stavbu nových jaderných bloků.

Tygr jde do finále

Ve středu 31. května schválili senátoři návrhy prezidenta Petra Pavla, aby se novými ústavními soudci stali Daniela Zemanová, Jan Wintr a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Mnozí považovali za samozřejmé, že jestli někdo nemůže neskončit na Ústavním soudě, či rovnou v křesle jeho předsedy, je to Josef Baxa. Na tu roli se po Pavlu Rychetském nikdo nerýsoval jako přirozenější kandidát. Baxa na to měl povahu, příběh i vizáž.

Prezidentův poradce se bojí morálního jakobínství

Poradci prezidenta Petra Pavla začínají být zjevně ve stresu z vlastních chyb a selhání, jimiž hlavu státu zatáhli do nepříjemných blamáží při výkonu klíčových pravomocí. Především u nominací do Ústavního soudu. Poté, co pod tlakem zveřejnění svých rozsudků rezignoval Robert Fremr, posílá Petr Pavel senátorům dalšího kontroverzního kandidáta.

Poslední země, kde padá životní úroveň

Už několik měsíců držíme v Evropě velmi nepříjemný rekord. Jsme zemí s největším pádem životní úrovně. S postupujícím časem také už zůstáváme jednou z posledních, kde se stále reálné příjmy propadají. V červených číslech pádu s námi podle aktuálních dat zůstává už jen sousední Slovensko. Průměrný plat se ve druhé čtvrtině roku u nás propadl o 3,1 procenta. Na Slovensku o 2 procenta. Ještě v první čtvrtině roku s námi ve smutné skupině s pádem životní úrovně bylo i Německo. To už se teď vytáhlo alespoň na stagnaci. Průměrný plat tam reálně rostl o 0,1 procenta.

Až nás udusí důchody a dluhy

Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.

Velká lekce z bohatství a prosperity

Je to symbolický příběh o současném mentálním stavu Evropy. Největší bohatství vynáší vynález léku proti tomu, čím Evropa sama sebe ničí. Proti obezitě a civilizačním chorobám, které vyvolává. A které devastují život a zabíjejí. Nejhodnotnější firmou Evropy se stala dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Její tržní hodnota minulý týden na burze přesáhla 9350 miliard korun. Dostala se tak před nejcennější francouzské módní impérium LVHM druhého nejbohatšího muže světa Bernarda Arnaulta. Zdraví, tedy spíš šance aspoň na částečný návrat k němu, vynáší víc než krása.

Prezidentský gambling za miliardy

Prezident Petr Pavel sehrál v posledních dnech politickou etudu, jejíž smysl a motivace zatím čeká na detailní rozkrytí. To, co je v této chvíli už naopak jasné, je to, že pár hodin váhání a politického taktizování Petra Pavla ve čtvrtek večer přišlo stát zhruba na čtyři miliardy korun. Takový je účet za první politický gambling Petra Pavla. Ten mu rozhodně politicky nepomohl k větší popularitě, která je jeho hlavním cílem.

Přestaňme vyrábět zombie, které žerou prachy

Uvázli jsme v pasti „středního příjmu“, průměrně bohatých zemí, jejichž dosavadní ekonomický model se vyčerpal a už další vzestup životní úrovně nemůže přinést. To, co už měsíce vnímáme, ze všech možných stran, jasně pojmenovala a popsala Hospodářská komora pod vedením nového prezidenta Zdeňka Zajíčka. Nejvyšší čas rozjet debatu, co se sebou dělat, a co nejrychleji ji ze slov přetavit do konkrétních činů. Se Zdeňkem Zajíčkem přišli debatovat dva přední čeští ekonomové, kteří reprezentují jiné generace.

Fiala zestátňuje, co Zeman privatizoval

Je to příběh, který ukazuje, jak moc se změnila doba. Ve středu 23. srpna 2023 rozhodla pravostředová koaliční vláda Petra Fialy, že od německé energetické skupiny RWE koupí společnost RWE Gas Storage, která vlastní šest podzemních zásobníků plynu. To je 36 procent celkové kapacity zásobníků na území České republiky. O plánu na tento nákup se nikdy nevedla žádná veřejná debata. O nápadu zestátnit plynovou infrastrukturu nikdy předtím veřejně nemluvil premiér Petr Fiala ani ministr průmyslu Jozef Síkela, který celý obchod připravil a do vlády přinesl.

Přichází éra zestátňování. V té se nebohatne

Svět se změnil. Hodně a ne zrovna k dobrému. Po éře globalizace, otevírání a privatizace přichází časy deglobalizace, zestátňování a sklonů k soběstačnosti. Globalizace a privatizace přinesly do té doby nevídanou prosperitu. Trendy, které nastupují teď, hrozí tím, že přinejmenším do části Evropy a České republiky zvlášť přinesou stagnaci a úpadek. Zlom přišel geopoliticky. Změnou kurzu Číny, která Západem přestala být brána jako spolehlivý obchodní partner. A pak především když Rusko napadlo Ukrajinu a Západ se od něj ekonomicky odřízl.

Novější články Starší články