Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Kontroluj a plať

Ministři vlády Petra Fialy jsou aktuálně v ostrém střetu v otázce, jak využijeme stovky miliard korun, které v příštích letech vybereme z emisních povolenek, jež zdražují energie, průmysl a postupně se budou rozšiřovat i na stavebnictví a bydlení. Jsou to přirážky, které platíme a fakticky je inkasuje stát. Povolenka je zelená daň. Aktuálně navíc velmi vysoká. Povolenka se aktuálně obchoduje za 81,60 eura. Ještě před dvěma lety stála čtyřikrát méně. Cena prudce stoupá, protože Evropská unie stahuje jejich počet a zároveň rozšiřuje okruh těch, kdo si je musejí kupovat.

Nebezpečná hra s elektřinou

Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.

Vláda volí zdražení elektřiny energetickou daní a vyšší dotace

Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.

Máme skvělé předpoklady na růst životní úrovně. Přestaňme se sami ničit, říká nejlepší český ekonom

Ve světě nejúspěšnější český akademický ekonom se měl stát za STAN ministrem průmyslu a obchodu. Nakonec před ním dostal přednost Jozef Síkela. Filip Matějka zkoumá přesně to, co v ekonomii ovlivňuje rozhodování politiků. „Současná veřejná debata o ekonomice ztratila směr. Pořád se rozebírá, kde, kolik ušetříme a kolik komu přerozdělíme. Politici ale vůbec neřeší, jak vytvoříme bohatství, které budeme přerozdělovat. Konsolidační balíček se rozpliznul do mnoha detailů ale nemá žádný jasný směr,“ říká Matrixu Filip Matějka.

Čím se budeme živit

Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.

Ze zdražování energií se stává nový normál

Tématem podzimu bude stejně jako loni zdražování energií. Zdroje jsou tentokrát domácí provenience. Cena elektřiny je letos v Evropě navzdory pokračující válce na Ukrajině a další na Blízkém východě úplně jinde než loni. Aktuálně se obchoduje kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou to byly i čtyřnásobky. Na první pohled by to mohlo vyvolávat dojem, že lidem a firmám by měly účty klesnout. Opak je pravdou. A samotná silová elektřina za to nemůže. Ta bude spíš cenu tlačit dolů. Přesněji řečeno, kdyby neklesala, lidem a firmám by příští rok stouply ceny výrazně víc.

Fialova koalice Spolu jde proti svým zájmům

Politické protiklady se spojují jen v těžké době. V takové, kdy kvůli ohrožení musejí jít rozdílné hodnoty a zájmy stranou a převáží zájem společný. Často existenční. Nebo se spojují ve vládách, když voliči rozdali karty tak, že žádná jiná konstelace sil sobě si bližších prostě matematicky neexistuje. První případ teď sledujeme v Izraeli, kde premiér Benjamin Netanjahu okamžitě po brutálním teroristickém útoku Hamásu nabídl svým politickým rivalům s úplně jiným viděním světa vládu národní jednoty. Ti v zásadě bez váhání kývli. Přestože předtím byly společnost i politická scéna výrazně rozděleny. Když  je země v ohrožení, všechno ostatní je vedlejší. To jsou přirozené instinkty.

Pirátské hrátky s regulací nájmů

Kdyby se z některých návrhů, které vypouští členové vlády Petra Fialy do veřejného prostoru, vymazaly podpisy, mohl by mít pozorovatel dojem, že nám tady nevládne kabinet pravého středu, ale socialistický. Už skoro nemine den, aby se neobjevil nový návrh na dotaci (Hladíkův domek po babičce), daň (naposledy z mobilního telefonu, které se říká koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média) nebo regulaci (aktuálně návrh na zveřejňování platů v soukromých firmách na vyžádání zaměstnanců z dílny Mariana Jurečky). „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Tak popisoval někdejší americký prezident a velký odpůrce státních zásahů Ronald Reagan typické praktiky socialistického vládnutí.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Řekni mi, kolik bere. A doplať mi to

Z ministerstva práce a sociálních věcí vedeného lidoveckým předsedou Marianem Jurečkou se stává továrna na omezení svobody v práci. Poté, co prosadil novelu zákoníku práce, která výrazně zpřísňuje podmínky třeba u dohod o provedení práce, jichž za volnějších podmínek využívají třeba studenti, senioři nebo rodiče malých dětí, přichází další linie. Tentokrát chce dát Jurečkův úřad lidem šanci, aby si na požádání mohli zjistit, kolik bere kdokoli z jejich kolegů. Dnes je to přitom ve většině soukromých firem důvěrná věc. Lidé se v pracovních smlouvách přímo zavazují, že o svém platu nebudou s kolegy mluvit.

Německo ustoupilo Francii. Jádro je zelené a stát ho může dotovat

Je to průlom v evropské energetice, který pro nás má zásadní význam. Evropská rada se pod vedením španělského předsednictví dohodla na zásadní reformě evropského trhu s elektřinou. Ta má otevřít cestu k tomu, aby se v Evropě s nějakým výhledem do budoucna vůbec daly stavět nové elektrárny, a tím pádem neustále nehrozilo, že nebude ve všech chvílích dost elektřiny. Právě tato nejistota hnala loni na přelomu léta a podzimu Evropu do tvrdé energetické krize.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Zvyšujeme skoro všechny daně

Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.

Soudci rozhodnou jeden z nejzávažnějších případů

Je jen málo politických témat a rozhodnutí, která vyvolávají větší vášně u tak obrovské části společnosti jako důchody. Moc dobře to ví Andrej Babiš, který právě ze seniorů udělal svoje voličské tvrdé jádro – hnutí ANO se tak stalo jedinou politickou stranou ve vyspělém světě, která má přes polovinu voličů z generace 60 plus. Stejně dobře to ví vláda Petra Fialy, která si uvědomuje, že penze spotřebují třetinu celého státního rozpočtu a nějak do nich zasáhnout musí.

Plyn od sponzorů terorismu

Západní svět ve velkém vyjadřuje podporu Izraeli, který v sobotu náhle a bestiálně napadli teroristé z hnutí Hamás ovládající Gazu. Hrůzné obrázky řádění zrůd z Hamásu, které jdou cíleně po civilistech a neštítí se vůbec ničeho včetně stínání hlav dětí. Řada klíčových zemí Evropské unie v čele se Španělskem a s Francií odmítá zastavit finanční podporu do Gazy, přestože ví, že končí v rukou teroristů z Hamásu, který ji ovládá.

Vládní voliči na útěku přes červenou linii

Vláda Petra Fialy má za sebou polovinu mandátu. Nestane-li se něco mimořádného, což se v této turbulentní době nedá vyloučit, budou parlamentní volby přesně za dva roky. Stejnou dobu už tady pětikoalice s většinou sto osmi hlasů vládne. Objektivně je to kabinet, který vede zemi v nejhorší společenské a ekonomické konstelaci po roce 1989. Nikdy od té doby jsme nezažili tak prudké zdražování, tak hluboký pád životní úrovně, konec globalizace a válku tak blízko od nás. Lidé zpravidla hodnotí kvalitu vládnutí nikoli podle konkrétních kroků kabinetu, ale podle toho, jak se jim žije.

Kdo zastaví drahotu a migraci

Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.

Éra zestátňování

Vláda Petra Fialy vyrazila na velké nákupy energetické infrastruktury. Tvrdí, že je to nezbytné pro energetickou bezpečnost. A přestože se stát propadá do rekordních dluhů, na cenu a výhodnost při těch obchodech nehledí. Skoro by se dalo říct, že nakupuje za jakoukoli cenu. Po zásobnících plynu za 8,6 miliardy korun od německé RWE si od konsorcia Allianz a Borealis pořídil silně zadluženého vlastníka páteřního plynovodu, firmu Net4Gas.

Vláda přichází o voliče

Kabinet Petra Fialy je u moci už dva roky v mimořádně těžké době. Rekordní inflace, rekordní pád životní úrovně, energetická krize, ruská invaze na Ukrajinu. Přes to všechno vládní koalici voliči přes červenou linii neutíkali. Na jedné straně byli voliči všech stran, které dnes tvoří vládní koalici. Na druhé dnešní opozice ANO a SPD. A všechny strany, které pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekročily. Sociální demokraté, komunisté, Trikolóra, Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř bloků Česko A a Česko B. Přes červenou linii se nechodilo.

Prezident propásl příležitost mlčet. Hazarduje se suverenitou

Prezident Petr Pavel je zkušeným vojenským diplomatem, který stál roky v čele vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zjevně ale není velkým znalcem historie Evropské unie. Nebo ji naopak zná dobře a je přesvědčen, že by Česká republika, jíž je pro pět let hlavou státu, měla odevzdat jiným část své suverenity a rozhodování o sobě. Jinak by těžko mohl při svém projevu na College of Europe v Bruggách navrhovat, aby se v Evropské unii omezilo právo veta.

Pandemie duševních nemocí

Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.

ČEZ zachraňuje stát

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Dotační šampion křičí: Válcují nás, protože dotují

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla při včerejší návštěvě Prahy věnované evropské cestě k bezuhlíkové ekonomice pod značkou Green Deal dva pozoruhodné výroky, které ukazují, proč Evropa upadá ve světové konkurenci. A nedokáže držet krok nejen s technologickým hegemonem Spojenými státy, ale ani s řadou asijských ekonomik v čele s Čínou.

Vláda omezuje svobodu v práci

Je to přesně jedenadvacet let. V září 2002 levostředová vláda socialistického premiéra Vladimíra Špidly zakázala prodej nebaleného krájeného pečiva. Tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková tento nápad hájila tím, že to po nás v rámci směrnice o zdraví žádá Evropská unie. Že je to regulace Bruselu. Jenže každý, kdo cestoval po Evropě, mohl na vlastní oči vidět, že je to naprostý nesmyl. Představa, že by třeba v takových gurmánských baštách jako Paříži nebo Římě byly croissanty nebo chleba v igelitu, byla na první pohled zcela absurdní.

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

Novější články Starší články