Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Prezidentská reality show má první finalisty

Prezident Petr Pavel má za sebou po zhruba měsíci ve funkci první rozhodnutí, výkon pravomoci, podle kterého ho můžeme hodnotit. Do Senátu posílá ke schválení své první tři nominanty na ústavní soudce. Obsazování konstitučního soudu je vedle jmenování členů Bankovní rady ČNB klíčovou prezidentskou pravomocí. Je tedy první příležitost hodnotit prezidenta podle činů.

Vláda chce přispět k rekordnímu zdražování

Vypadá to, že vláda Petra Fialy má talent navrhovat správné věci špatným stylem a v hodně špatnou chvíli. Veřejným prostorem létá čím dál víc testovacích balonků nápadů, jak chce kabinet zvyšovat daně. Je pozoruhodné, že stejně pestrá není nabídka nápadů, kde snižovat státní výdaje. Je to jedna z ukázek, jak jsme se stali nebezpečně dotačně-dávkařskou zemí. Jak se obrovská část společnosti zavěsila na státní penězovody a i tato nominálně středopravicová vláda se od těch penězovodů odmítá odřezávat.

Prezident vstoupí do debaty o důchodech

Vláda Petra Fialy slíbila, že po roce a půl ve Strakově akademii konečně zasáhne do neudržitelných státních financí. Stát chronicky utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat. Říká se tomu reformy, konsolidační balíčky, snižování deficitu. Fakticky jde ale o jediné: komu stát sebere peníze? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla diskutují předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN) a ekonomičtí poradci premiéra a prezidenta: Štěpán Křeček a David Marek.

Macron všech azimutů

Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.

Kupte to, než to zdraží a zakážou

Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.

Prudce padáme do dluhové pasti. Kdo to zaplatí?

Už skoro rutinně se dá začít psát, že schodek státního rozpočtu je nejvyšší v historii. A každý měsíc se ten propad zrychluje. Za první tři měsíce roku stát utratil o 166,2 miliardy korun víc, než dokázal vybrat na daních. Na výdaje státu chybí děsivých 41 procent příjmů. Stát jen za třetinu roku utratil 568,7 miliardy korun, ale na příjmech dokázal získat jen 402,5 miliardy. Zatímco výdaje stouply o děsivých 36,9 procenta, příjmy jen o 13 procent. Není to až tak překvapivé. Je to především dílo jedné z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit.

Andrej Babiš vyrazil ve stopách Vladimira Putina

Před rokem a dvěma týdny, necelý měsíc po útoku na Ukrajinu, vyrazil ruský prezident Vladimir Putina na obří show na podporu války na moskevský stadion Lužniky. Řádně se na to vystrojil. Do péřové bundy luxusní italské značky Loro Piana za 12 700 eur (v přepočtu zhruba 304 800 korun). Částku v té době odpovídající pětadvacetinásobku průměrného ruského platu. V tomto luxusním kousku stylově, jak je u něj poslední roky zvykem, nadával na zlý Západ. Ten Západ, který Loro Piana vyprodukoval.

Nemáme tady žádnou krizi

Málokdo z tuzemských finančníků v sobě spojuje lokální s globálním tak jako on. Gabriel Eichler se narodil v Bratislavě, ekonomii vystudoval na slavné Chicagské univerzitě. Byl výkonným ředitelem největší americké banky Bank of America v Paříži, Vídni a Frankfurtu a jejím hlavním ekonomem v San Franciscu. Na americkou burzu uváděl společnost AVG a v roli finančního ředitele na kapitálové trhy elektrárenskou společnost ČEZ. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak z kanceláře v Praze. Z někdejší pracovny stavebního podnikatele Václava M. Havla, otce prvního českého prezidenta.

Pozoruhodný outsourcing prezidentských pravomocí nové hlavy státu

Jednou z nejsilnějších prezidentských pravomocí je výběr ústavních soudců. Hlídačů ústavnosti, kteří do značné míry stojí nad politikou. Můžou ji výrazně ovlivnit. Dávají jí mantinely. V minulých letech už zrušili volby. Změnili volební systém nebo zbořili některé zásadní reformy. Teď jim v dohledné době s nejvyšší pravděpodobností přistane na stole ústavní žaloba a snížení valorizací penzí. Jsou to hlídači, nad nimiž už není žádný další hlídač. Proti jejich verdiktu není odvolání.

STAN žádá výrazné zvýšení daní z příjmů. Jde přímo proti slibům ODS a Spolu

Po téměř roce a čtvrt společného vládnutí čeká koaliční kabinet Petra Fialy první skutečně zásadní střet o obsah politiky. Ten nejcitlivější. O zásah do životní úrovně lidí. Stát dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat na daních. Fialova vláda slíbila, že tu propast aspoň zmenší. A teď začíná ostrá debata, komu peníze sebrat. Technicky a mediálně se tomu může říkat konsolidační balíčky. Podstata je ale mnohem přímočařejší. Buď někdo z těch, kdo dostává peníze od státu na dotacích, platech nebo dávkách, bude brát méně.

Pád švýcarské ikony

Švýcarské banky nejsou problém švýcarský. Jsou obrovský problém globální. Právě Credit Suisse spolu s konkurenční United Bank of Switzerland (UBS) jsou nejdůležitějšími evropskými investičními bankami, hrajícími ve stejné lize s americkými. Patří na čelná místa třicítky evropských bank považovaných za takzvaně systémově důležité. Prakticky to znamená, že jsou tak velké, že jejich problémy mohou ohrozit celý globální finanční systém. Proto když bylo koncem minulého týdne zjevné, že Credit Suisse rychle ztrácí důvěru klientů, kteří stahují peníze, a investorů, zbavujících se jejích akcií, švýcarská vláda a centrální banka musely rychle jednat.

Sebere Petr Fiala odvahu a oddálí lidem důchod jako Emmanuel Macron?

Máloco v politice si žádá větší odvahu než odsunutí starobního důchodu do vyššího věku. Nic nedráždí lidi bez ohledu na to, jak jsou aktuálně staří a kolik jim do penze zbývá. Zároveň není politický zásah, který by stárnoucí evropské země propadající se do chronických státních dluhů potřebovaly víc. Důchody polykají největší část státních rozpočtů. U nás skoro třetinu. A když se dost výrazně změní poměr mezi těmi, kdo pracují a kdo jsou v penzi, státu se odlehčí od výdajů víc než všemi ostatními úsporami a reformami dohromady.

Kdo nám tady rekordně zdražuje jídlo

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal v pátek 10. března zprávu o situaci na evropském trhu s vejci. Jejich stoupající ceny jsou jedním ze symbolů éry rekordního zdražování jídla. Česká republika se stala s náskokem evropským rekordmanem ve zdražování vajec. Proti lednu 2022 u nás jejich cena stoupla o 85 procent. Aktuálně v únoru už o 95 procent, tady ale zatím chybí evropské srovnání. Za námi jsou Maďaři s 80 procenty a Slováci se 79 procenty. Obecně platí, že čím je země bohatší a leží víc na západě Evropy, tím vejce stejně jako ostatní potraviny zdražují méně. Ten trend platí obecně pro celou inflaci, ale zrovna u potravin je to vidět skutečně dramaticky.

Proti zdražování s prověrkou na přísně tajné

Jak se pozná, že Česká národní banka dobře funguje a plní správně svůj ústavou daný mandát? Když širší veřejnost vůbec nezajímá. Ceny jsou stabilní a není důvod se zabývat tím, kdo jsou ti, komu prezident republiky svěřil péči o ně. Když se začne něco vážného v ekonomice dít, guvernéři se ocitnou na prvních stránkách novin včetně těch bulvárních. Jejich rozhodnutí najednou ovlivňuje životy milionů lidí. Proto si toho média přirozeně všímají. V historii České republiky se guvernéry pod ostrou veřejnou palbou stali jen dva.

Mají být senioři jedinými, koho nezasáhne rekordní inflace?

Prezident Petr Pavel odmítá tradičních startovních sto dní hájení a naopak slibuje, že co nejdřív představí svůj plán na prvních sto dní. „Radši budu kritizován za příliš aktivní start,“ hlásí nová hlava státu. Petr Pavel správně cítí, že si žádných sto dní na rozkoukávání nemůže dovolit. Jeho start bude hodně ostrý. Agenda, kterou musí řešit, nepočká. Odklad nesnese ani jedna ze tří klíčových linií, jimiž jsou rychle a jasně se postavit k vládnímu omezení valorizací důchodů, dále vyřešení situace v ČNB a výběr sedmi nových ústavních soudců.

Co čekat od kohabitace Petrů Pavla a Fialy

Středeční půlnocí skončilo desetiletí s prezidentem Milošem Zemanem. Skončilo ostudně až tragikomicky. S ním se uzavřela i desetiletá éra kohabitace Andreje Babiše s Milošem Zemanem. Prvně jmenovaný totiž vstoupil do vlády jen rok poté, co Zeman usedl na Pražský hrad. Z té éry nám zbude posunutí řady limitů možného a představitelného, rekordní inflace a ztráta dlouhodobé čestné ctnosti stabilních cen. Na startu jsou tři velké výzvy.

Neslavné odcházení Miloše Zemana

Ve chvíli pondělní uzávěrky tohoto vydání Týdeníku Echo zbývaly prezidentu Miloši Zemanovi na Pražském hradě už jen poslední dva dny. S funkcí se rozloučil rozhovorem pro televizi CNN Prima. Ten rozhovor je velmi upřímný. Miloš Zeman si na nic nehraje. Nijak se nestylizuje, ba dokonce zcela otevřeně přiznává a pojmenovává věci, které byly po roky jeho vládnutí zjevné. Podstatu Zemanova prezidentování trefně popsal v minulém vydání Týdeníku Echo v textu Přátelé a nepřátelé Miloše Zemana kolega Martin Weiss. Sám Zeman k tomu posledními rozhovory, především tím zmíněným pro Primu, napsal jakési post scriptum.

Zdivočelé zdražování a důchody nás stahují do pasti

Schodek státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku je nejvyšší v historii České republiky. Dosáhl 119,7 miliardy korun. Přesně o tolik stát utratil víc, než dokázal vybrat na daních. Na celý letošní rok počítá sněmovnou schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun. To je obrovský deficit, ale přesto je z únorových výsledků vysoce pravděpodobné, že nakonec bude ještě výrazně vyšší. Muselo by se stát něco mimořádného, aby se tento trend prudkého zvyšování deficitu obrátil.

Vážné ohrožení reputace strážce stabilních cen

Ideální stav je, když centrální banka nikoho nezajímá. Nikdo o ní nepíše. Nikdo o ní nemluví. Jejím jediným mandátem je cenová stabilita. Harmonie, když ceny v celé ekonomice v průměru nerostou ani neklesají o víc než dvě procenta. Zároveň je ve své druhé roli také regulátorem finančního trhu. I tady je ideální, když se o ní nemluví. Znamená to, že žádná banka nebo investiční fond nejsou v ohrožení. Je to jako dobrá pojistka, ideálně o ní nevědět.

Začíná velký souboj o důchody

Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.

Evropa zvládla válečný rok lépe, než čekala

Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.

Troufne si vláda odložit důchod na 68 let už od příštího roku?

Vládní plán na zvýšení věku odchodu do penze už není k vyjednávání. Prohlásila to Élisabeth Borneová, premiérka francouzské vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Řekla to po dvou generálních stávkách, kdy ve Francii v obou případech vyšlo do ulic v odporu proti oddálení penze kolem 1,3 milionu lidí a zemi ochromily generální stávky. Další jsou ohlášené na příští dny, kdy Macronův důchodový plán začne projednávat parlament, v němž prezident nemá většinu a bude muset hledat hlasy i u opozice.

Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky

Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.

Co bude s guvernérem Alešem Michlem

Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.

Touha nebýt důchodcem

Už se stalo skoro klišé říct, že za vším nepovedeným je „špatná komunikace“. Obzvlášť v případě vlády Petra Fialy se to používá od začátku. Gradovalo to u chaotických a dlouho připravovaných návrhů na řešení energetické krize. Teď se to znovu objevuje u nápadů na zásahy do důchodů, které vláda vypouštěním polotovarů testuje ve veřejném prostoru. Jestli je ale v politice na vysvětlování vůbec nejsložitější téma, jsou to právě změny v důchodech. Vyvolávají nejvíc strachu, obav, emocí. U mladých, kterých se ještě netýkají, i u starých, kterých se změny už nedotknou.

Zdroje tu nejsou. Práce do vysokého věku prospívá zdraví a prodlužuje život

Zdroje tu nejsou. Oznámil ministr práce Marian Jurečka po zasedání vlády, která rozhodla o změně podmínek, za kterých se dosud podle zákona automaticky zvyšují důchody. Tato jedna jediná změna ušetří letos v rozpočtu skoro 20 miliard korun. A každý následující rok ještě víc. Kabinet Petra Fialy posílá do parlamentu změnu valorizací penzí. Ta dosud fungovala tak, že vždy od ledna se důchody automaticky zvedaly o růst cen z předchozího roku plus dvě třetiny růstu reálných platů.

Testovací jízda Fialovy vlády

Teď, nebo nikdy. Vláda Petra Fialy správně chápe, že jestli chce být něčím víc než pasivním průvodcem země po šikmé ploše úpadku do čím dál větších státních dluhů a čím dál víc přebujelého státu, musí začít konat právě teď. V ideálním okně příležitosti, kdy zbývá relativně dost času do příštích parlamentních voleb na podzim 2025. Nastalo ideální období na nepopulární kroky, ohlašuje ministr financí Zbyněk Stanjura. A už je spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou postupně ohlašuje ve veřejné debatě. Nic z toho zatím nemá konkrétní podobu. Nic není projednané vládou ani koaliční radou.

Jak nejvýhodněji ovládnout ČEZ

Jak plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, aby to daňové poplatníky vyšlo co nejlevněji a zároveň se minimalizovalo riziko žalob současných soukromých akcionářů kvůli poškození vlastnických práv? Touto soutěskou musí projít kabinet Petra Fialy dřív, než ČEZ podepíše smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, na něž je aktuálně rozjetý tendr. Tři uchazeči o stamiliardovou zakázku – kanadsko-americký Westinghouse, francouzský Électricité de France a jihokorejská KHNP – už loni v listopadu podali první indikativní nabídky.

Proč se u nás zdražuje stále násobně rychleji než jinde v Evropě

Téměř ve všech zemích Evropské unie i ve Spojených státech konečně po roce s historicky nejvyšší inflací, která nenastala po desítky let, začal v lednu růst cen zmírňovat. Průměrné zdražování v Unii se v lednu snížilo na 10,4 procenta z prosincových 11,1 procenta. Ve Spojených státech inflace mezi prosincem a lednem klesla ze 7,1 na 6,5 procenta. Pár příkladů z Evropy: v Nizozemsku zpomalilo zdražování z 10,35 na 8,05 procenta.

Jurečka si nebezpečně zahrává se selektivními důchody

Po prezidentské volbě se vláda Petra Fialy pomalu sbírá k nějakým zásahům do neudržitelného státního rozpočtu, který dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun více, než je schopen vybírat na daních. Je dobře, že se nevyhýbá výdaji největšímu, přes nějž se přerozděluje třetina celého rozpočtu. Na důchodech letos stát utratí 671 miliard korun. Je dobře, že kabinet otevírá velmi nepopulární a politicky obtížně vysvětlitelné téma. Oddálení důchodu do pozdějšího věku.

Novější články Starší články