Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Andrej Babiš dal občanům České republiky předvolební slib. Vyslovil ho opakovaně, naposled v pondělí v rozhovoru pro Frekvenci 1. „Kdybychom měli skončit v opozici, z politiky bych odešel.“ Se svým exekutivním ustrojením si prý neumí představit, že by seděl ve sněmovně v opozičních lavicích. Ano, tyto volby nejsou o Andreji Babišovi. Jsou o schopnosti opozice dostat ho po dlouhých osmi letech mimo vládu.
Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je bývalý politik. Ministr průmyslu, financí. Premiér prezidentské vlády Miloše Zemana, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Dodnes blízký přítel, kterého si jako jednoho z mála prezident skutečně váží. Rusnok dosluhuje už svůj druhý guvernérský mandát. Příští rok mu končí. Vedl banku za časů klidu a prosperity. To se tradičně pozná podle toho, že rozhodování centrálních bankéřů širší veřejnost, a dokonce ani politiky vůbec nezajímá.
Týdeník Echo se spojil s Knihovnou Václava Havla a v novém projektu jednou za měsíc otevře veřejnosti rozpravu zvanou Salon právě v příjemných prostorách knihovny v pražské Ostrovní ulici. Srdečně vás chceme pozvat k debatě nad zajímavými a inspirativními tématy s našimi hosty. Záznam bude k vidění na streamu knihovny Havel Channel a na stránkách Echo24.cz. První Salon z nové série připadl do času těsně před volbami. Proto jsme zvolili téma lídrů v politice.
Je týden a den do voleb. Nerozhodnutých je stále hodně. Často si budou vybírat ne v posledních dnech, ale dokonce hodinách. Některé trendy už jsou ale vidět. Jedním z těch silných je několik měsíců trvající pád Pirátů. Ten odstartoval Andrej Babiš. Pro letošní volby nemá žádnou lákavou kampaň pro své příznivce ve stylu Ano, bude líp, Palermo nebo Matrix, které dominovaly předchozím volbám a vynášely ho do vlády.
Ve volebním finiši kampaň přitvrzuje. Ve snaze přilákat voliče padají skutečně radikální návrhy, u kterých můžeme jen doufat, že je sami autoři nikdy nehodlají plnit. Ty radikální nápady zároveň nasvětlují největší, dlouho neřešené problémy. Jedním z těch opravdu vážných je nedostupné bydlení v Praze, Brně a několika dalších větších městech jako Plzeň nebo Liberec.
Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.
Není nic staršího než včerejší průzkumy. Přesně dva týdny před volbami jsou stále desítky procent voličů nerozhodnuty, komu dají svůj hlas. A jestli vůbec volit půjdou. Podle sociologů z výzkumných agentur je letos společnost kvůli výrazné neukotvenosti a těkavosti voličů výrazně rozkolísanější než před kterýmikoliv předchozími volbami. Ve finiši už budou rozhodovat čistě emoce.
Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.
Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.
Život v zeleném socialismus znamená vyšší ceny a slabší prosperitu. Ceny energií prudce stoupají a stoupat budou. Není to žádná náhoda ani trh. Je to záměr Evropské unie zdražit uhlíkové zdroje, které označila za špinavé. Uvalila na ně proto speciální daň, která se jmenuje emisní povolenka.
Adam Vojtěch je nešťastník, kterého jeho pozice mezi Andrejem Babišem a zdravotnickými zájmovými skupinami tlačí stále častěji k výrokům, které se dají nazvat přinejmenším dezinterpretacemi, často ale spíš dezinformacemi. Poslední dny, kdy s blížícími se volbami stoupá četnost tiskových konferencí ministra zdravotnictví, takových úletů, které jsou ve zjevném rozporu s fakty, přibývá.
Nejpopulárnějším satirickým pořadem ve veřejném prostoru je pravidelné nedělní Čau lidi, které pro své fanoušky vysílá na sociální síti sdružující dnes už především seniornější publikum premiér Andrej Babiš. Od časů legendární České sody je to nejkomičtější kousek. Kromě fauny, prezentované premiérovými pejsky všeho druhu, aby národ pejskařů věděl, že on je jeden z nich, zde pravidelně vystupují i grafy. Na nich se rozšafnou formou ukazuje, jak už je líp.
Je to typická ukázka degenerace, kdy se z rétoricky deklarované snahy o svobodnější podnikání stane podnikání víc nesvobodné a regulované. Nejvyšší správní soud právě rozhodl, že snaha Evropské unie o liberalizaci poštovních služeb skončila v podání českých poslanců výrazně větší regulací. Po letech tak ukončil spor mezi českými úřady a zásilkovou firmou PPL, patřící do německé zásilkové skupiny DHL.
Optimisté očekávali, že zcela bezprecedentní koronavirové vypnutí ekonomiky by mohlo být jen propastí, po níž se svět vrátí tam, kde se zastavil. Jako když člověk usne, ráno se probudí a začne tam, kde večer skončil. Nestalo se. Společnost se výrazně proměnila. Dopad a hloubku těch změn uvidíme až z delšího odstupu. Něco z něj ale už zažíváme. A není to příjemné.
Do voleb zbývá necelý měsíc. Odhadovat výsledky je při více než čtyřech milionech nerozhodnutých voličů nesmyslné. Důležité je teď sledovat trendy. Volební potenciály, skupinu lidí, která není rozhodnutá, ale o volbě konkrétní strany nebo stran uvažuje. Podstatné je, mezi kterými se rozhodují a kam se přesouvají. Zpravidla váhají mezi dvěma, nejvýše třemi možnostmi. A pak také alternativou, že volit nepůjdou.
Evropa zažívá éru zesilující restrikce, regulace a velkých státních zásahů. Do velmi nepříjemného restriktivního tlaku se spojily dva proudy. Jeden připravovaný, plánovaný, centrálně řízený. Cesta k bezuhlíkové ekonomice plná zákazů, nových regulací a umělého zdražování se časově střetla s pandemií čínského koronaviru, na niž vyspělý svět reagoval vlnou restriktivních opatření. Loni v létě se pak covid vzal jako vzácná příležitost k urychlení a zesílení zelených regulací. Výsledkem bude dražší a méně svobodný život.
V covidové éře se vzestup průměrných platů výrazně utlumil. Statistici zatím zveřejnili data za první čtvrtletí letošního roku. Ta ukazují, že platy v celé ekonomice se zvedly jen o 3,2 procenta. Průměr ale ukazuje jen velmi málo toho, co se v covidové éře s platy dělo. Skrývají se pod ním velké rozdíly. Zatímco ve většině oborů příjmy stagnovaly, v některých letěly prudce vzhůru.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že z 1,4 milionu studentů základních a středních škol, kteří se poprvé po návratu do lavic testovali prvního a druhého září, je 111 pozitivních testů. Výsledky podle něj zatím na ministerstvo dorazily ze zhruba 86 procent všech škol.
Jednou z branží nejvíc zasažených epidemií čínského koronaviru je letecká doprava. Loni zela letiště prázdnotou. Jedním ze symbolů lockdownů a zavírání hranic se staly desítky letadel bezprizorně zaparkovaných na zemi. A miliardy eur jako záchranné kompenzace pro velké letecké společnosti, které se dostaly na hranu bankrotu. Počty letů se propadly o desítky let zpátky.
Do voleb zbývá měsíc. Ten rozhodující. Až polovina lidí neví, jestli k volbám půjde a komu dá svůj hlas. O ostré fázi předvolebního finiše debatují v Salonu Týdeníku Echo ti, kdo tráví čas nad daty, podle čeho se voliči rozhodují. Sociologové Martin Buchtík, ředitel analytického institutu STEM, která zpracovává předvolební průzkumy pro televizi CNN Prima News, Renata Týmová z České televize, která zadává předvolební výzkumy agenturám, a Daniel Prokop.
Technologické revoluce a vývoj se zpravidla vyznačovaly tím, že lidem zkvalitňovaly, zpříjemňovaly a zlevňovaly život. Automobilismus, létání, telefony, internet. Všechno bylo na začátku drahé, exkluzivní, dostupné jen vyvoleným. Než se to díky technologickému vývoji stávalo čím dál levnějším a masovým. Cena minuty volání z mobilu bývala mnohonásobně dražší, než je dnes.
Největším soupeřem Andreje Babiše ve volbách není ani koalice K2, ani koalice K3. Největším soupeřem Andreje Babiše je covid. Za celých devět let, co je vůdce první seniorské strany v Evropě v aktivní politice, ho nikdy nic nedokázalo politicky oslabit tak jako čínský koronavirus. Ani Čapí hnízdo, ani zneužívání evropských dotací, ani korupční případy jeho kumpána Jaroslava Faltýnka. Ani Piráti, ani ODS.
Dlouhé roky patří k předním českým architektům. Zároveň v roli profesora a děkana Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vychovává generace nových architektů. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jak současná doba proměňuje architekturu, i to, co od mládí inspirovalo a utvářelo jeho osobně.
Profesor Pavel Kolář, známý fyzioterapeut a expert na celostní medicínu ve své nové knize Posilování stresem, cesta k odolnosti popisuje, jak časná péče a dobrá výchova rodičů výrazně rozhoduje o úspěšnosti dětí. Autorce při čtení těchto slov asociativně naskočily nikoli dynastie,ale příběh bratrů, kteří se oba stali špičkami ve svých oborech, jež jsou úplně jiné. Jiří Lábus je jedním z neznámějších českých herců. Jeho bratr, profesor Ladislav Lábus, je přední architekt.
Prezident Miloš Zeman pozval do Lán na velký videorozhovor bulvární deník Blesk. Médium, u něhož se dá očekávat, že je vedle televize Nova tím, které zasahuje nejvíc voličů Andreje Babiše a Miloše Zemana. Vybral si ho pro výbušnou zprávu. Oznámil, že je podle svých vlastních domněnek i se svým okolím odposloucháván Bezpečnostní informační službou pod vedením Michala Koudelky.
Podivný vztah mezi prezidentem a premiérem České republiky se dostává do dalšího dějství. Jeden z nich – nebo rovnou oba – v této chvíli lže. Možnost, že by nelhal ani jeden, je vyloučena. Jejich výroky o tom, jestli byl Andrej Babiš prezidentem republiky informován o tom, že je odposloucháván Bezpečnostní informační službou (BIS), a slíbil mu, že to sledování zastaví, jsou v přímém rozporu.
Cíl vynálezců vakcín na covid se skvěle naplnil. Vyvíjeli je se záměrem zabránit vážnému průběhu onemocnění. Izrael, Británie i Spojené státy, což jsou země, z nichž přichází nejlepší a nejrychlejší data o následcích čínského koronaviru, hlásí účinnost vakcín proti vážným průběhům a hospitalizacím mezi 88 a 91 procenty. Mezitím ale politici napříč Západem podlehli dojmu z dat po prvních týdnech očkování, která signalizovala, že vakcína chrání i proti tomu, že se očkovaný nakazí.
Technokratická řešení, kdy se rozhodování ujmou sociální inženýři a matematičtí modeláři, kteří vidí v lidech nikoli komplexní osobnosti se svou individualitou, hodnotami, emocemi, kulturou a představami, vedou do tvrdých krizí. Společnost ohrožují a rozkládají, byť mohou být vedeni vznešenými záměry. Poslední rok a půl to v přímém přenosu sledujeme u reakcí společnosti na epidemii čínského koronaviru.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
