Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Doufejme, že recese bude krátká a mírná

Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.

Řešení energetické krize: poslat seniory do Středozemí

Každá krize je zároveň šancí a dává velký prostor pro tvořivost. Svoji šanci chápou velmi dobře Řekové. Srdečně zvou německé seniory, aby před energetickou bídou a chladnými byty vyrazili k nim do Středozemí. Že u nich jim zima rozhodně nebude. Nemalá část obyvatel druhého nejbohatšího kontinentu světa cítí před zimou vážné obavy, jestli si bude moci dovolit zaplatit ty úplně základní potřeby, o nichž se v západní civilizaci posledních desetiletí vůbec nepochybovalo a nediskutovalo.

Kdo se stará, ten má pětkrát levnější elektřinu

Potřebujeme udržet ceny elektřiny na uzdě. Aby nám je nezvedaly uměle vysoké evropské ceny, které vycházejí z nedostatku elektřiny na trhu. K tomu je třeba, aby stát dostal ze sta procent pod kontrolu elektrárenskou společnost ČEZ, v níž má dnes 70 procent. Pak může cenu fixovat. Přesně tak, jak už to dnes dělají Francouzi. A zatím vláda Petra Fialy stále čeká a váhá. Nejasně naznačuje, že zestátnění ČEZ je běh na dva roky. Ale stále s ním ani nezačala. Proč to jde ve Francii rychle a jasně, avšak tady vláda tápe v mlze? Výsledky jsou už dnes k vidění.

Ovládnout ČEZ a zlevnit elektřinu může vláda velmi rychle

Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.

Jak uniknout ekonomické sebevraždě, do níž se řítí Evropa

Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.

Největší oběti zdražování

Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok. Těmi položkami, které všude v Evropě zdražují nejrychleji, jsou energie. Elektřina, plyn, teplo. U nás rostou jejich ceny rychleji než v jiných zemích, kde vlády ceny zafixovaly.

Stát nabídne k prodeji spoustu pozemků na stavbu domů a bytů

Česká republika byla v posledních letech zemí, kde ceny bydlení stoupaly nejrychleji z celé Evropské unie. Různé studie ukazují, že zásadní roli v tom hraje nedostatek bytů ve velkých městech, především Praze a Brně, ale také v Liberci, Hradci Králové nebo Plzni, kam se lidé stěhují za pracovními a studijními příležitostmi. Trh chce vláda kromě jiných opatření rozhýbat také tím, že zahájí velký prodej státních pozemků.

Na co Petr Fiala čeká se zdražující elektřinou

Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.

Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině. Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích.

Premiér Petr Fiala v pasti drahé elektřiny

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.

Ochromená Francie

Macron poráží radikály z obou stran. Tento titulek nesl komentář po prvním kole francouzských parlamentních voleb v pondělí 13. června. Ve druhém kole o týden později se naplnil. Emmanuel Macron se svou koalicí Ensemble! (Spolu!) zvítězil minulou neděli ve druhém kole před radikální levicí Jeana-Luca Mélenchona sdruženou v koalici NUPES i před stranou Marine Le Penové, své poražené soupeřky z druhého kola prezidentských voleb v dubnu. Její spolek se často nazývá radikální pravicí.

Vláda už chystá zestátnění ČEZ. Cena kolem 240 miliard korun

V pondělí odpoledne zaskočila investory zvláštní zpráva. Její smysl a motivace jsou na první pohled velmi těžko srozumitelné. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou vydalo zprávu, že na blížící se valné hromadě elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má stát podíl 70 procent, bude žádat vyšší dividendu, než navrhlo vedení firmy. Namísto 44 korun na akcii by to podle ministerstva financí jako nejsilnějšího akcionáře, který má sílu prosadit svou vůli, mělo být 48 korun.

Záhada prudce zdražujícího jídla

Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.

Všechno zdražuje. A oni kradou

To, co se odehrává v Praze kolem obvinění ze zločinného spolčení a korupce, jehož ústřední figurou je dnes už bývalý náměstek primátora a člen vládní STAN Petr Hlubuček, není komunální příběh, ale první vážný personální problém vlády Petra Fialy. Nejde o Hlubučka, který skončil ve vazbě kvůli riziku útěku a ovlivňování svědků. Ani o předsedu STAN, prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana, kterého kvůli odpovědnosti za Hlubučka vyzývá k rezignaci opozice v čele s obžalovaným Andrejem Babišem.

Rakousko zavádí rovnou sociální dávku pro každého

Rakousko, které platí eurem, má tu smůlu, že proti inflaci tam může zasahovat jen vláda. Nemá vlastní centrální banku, jež může zdražování velmi rychle přibrzdit zvýšením úrokových sazeb či posílením měny. V den, kdy začali poslanci projednávat vládní návrh na pět tisíc korun na dítě do každé rodiny s příjmem do milionu korun hrubého ročně, se v sousedním Rakousku rozjíždí zcela jiný kalibr nových sociálních dávek. To tu ještě nebylo.

Česko ovládla zdražovací mánie

Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.

Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.

Macron poráží radikály z obou stran

Francouzi za rekordně nízkého zájmu vybírali v prvním kole parlamentních voleb nového premiéra a vládu. Finální hlasy rozhodnou o složení Národního shromáždění příští týden. Z průzkumů se tady mnoho vyčíst nedá. Ve Francii se vláda volí v 577 okrscích většinovým systémem. Přičemž ve chvíli, kdy nikdo nezíská v prvním kole více než polovinu hlasů, postupují do druhého kola všichni, kdo získali alespoň 12,5 procenta.

Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.

Víc zeleného zdražování

V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.

Největší pád životní úrovně v historii České republiky

Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký. Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno.

Umíme stavět jako Švýcaři a Portugalci

Praha po velké mezinárodní architektonické soutěži rozhodla, že novou budovu Vltavské filharmonie postaví dánské studio BIG architekta Bjarkeho Ingelse. Jako každá významná stavba vyvolala i filharmonie novou vlnu debaty o současné architektuře v Česku. A o tom, jak obstojí ve srovnání s evropskými architektonickými velmocemi, jako jsou Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli Miroslav Brýdl, Petr Hlaváček, Josef Pleskot, Boris Redčenkov a Petr Hájek.

Elektřinu jsme vám zdražili schválně. A zdražíme ještě víc

O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?

Zůstáváme jedni z největších Putinových rublových plynových vazalů

Není to poprvé v historii Evropské unie. Je to už spíš standard. Evropská unie se dohodne na pravidlech tak gumových, zašmodrchaných a nic neříkajících, že si do nich každá členská země promítne, co chce. Často zcela protikladné zájmy. Aktuálně to sledujeme kolem dodávek ruského plynu. Podle agentury Bloomberg už v rublech platí přinejmenším deset evropských zákazníků. Přesný seznam není známý. Jasné je, že na rublizaci nákupů přistoupily německé, rakouské nebo maďarské firmy.

Síkelovné na drahou elektřinu a plyn

Z evropské energetiky se staly dostihy v regulaci, kompenzacích, sociálních dávkách, dotacích a sociálních tarifech na elektřinu. Poté, co kvůli nedostatku elektřiny, který je výsledkem vypínání uhelných a jaderných zdrojů po Evropě, vyskočily ceny elektřiny na násobky a s nimi šel nahoru i plyn, vyskočily lidem i firmám účty o desítky procent. Často na násobky. Dražší energie přirozeně rychle zvedly všechny ostatní ceny od potravin po služby. To přináší pád životní úrovně o desítky procent. Politici bez ohledu na ideologii, k níž se hlásí, intuitivně cítí, že musejí konat, a dopad do životní úrovně státními zásahy mírnit.

Benzinky, fízlujte své zákazníky

Poslední dva roky nám dávají tvrdou lekci, že nic není nemožné. Že to, co jsme považovali za tvrdou dystopii, která se může odehrát jen v komunistické Číně, se stane realitou v Evropě. Představa, že do restaurace, hotelu nebo letadla se bude moci vstoupit jen se speciálním covidovým pasem prokazujícím očkování působila jako z jiného světa. Pak se stala novou normou. Je to teprve pár týdnů, co v drtivé většině Evropy tato zdravotnická diktatura skončila.

Uspěl jsem jen proto, že jsem byl osvícený autokrat

Kdy se Česko stane centrem skvělé architektury? Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo inspirovaném právě ukončenou mezinárodní soutěží na Vltavskou filharmonii o tom debatovali tvůrci měst. „Když jsem nastoupil jako starosta, tak jsem si řekl: buď půjdeme jako město v dobré architektuře vzorem a budeme lidi nutit, aby to dělali stejně jako my (...," říká Miroslav Brýdl, dlouholetý starosta Litomyšle, který z ní udělal skutečné centrum skvělé moderní architektury.

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

Euro padá, dolar letí vzhůru

V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro. Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala.

Novější články Starší články