Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Premiér Petr Fiala v pasti drahé elektřiny

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík je přesvědčený ekonomický liberál až libertarián. Bytostný odpůrce státních zásahů do ekonomiky. V roce 2010 nechal padnout tehdejší středopravou vládu premiérky Ivety Radičové, protože odmítal, aby Slovensko přispívalo do záchranného valu na pomoc krachujícímu Řecku. Tento Richard Sulík přišel v lednu letošního roku za finančníkem Danielem Křetínským, majitelem Energetického průmyslového holdingu, který ovládá Slovenské elektrárny, slovenskou obdobu elektrárenské společnosti ČEZ.

Ochromená Francie

Macron poráží radikály z obou stran. Tento titulek nesl komentář po prvním kole francouzských parlamentních voleb v pondělí 13. června. Ve druhém kole o týden později se naplnil. Emmanuel Macron se svou koalicí Ensemble! (Spolu!) zvítězil minulou neděli ve druhém kole před radikální levicí Jeana-Luca Mélenchona sdruženou v koalici NUPES i před stranou Marine Le Penové, své poražené soupeřky z druhého kola prezidentských voleb v dubnu. Její spolek se často nazývá radikální pravicí.

Vláda už chystá zestátnění ČEZ. Cena kolem 240 miliard korun

V pondělí odpoledne zaskočila investory zvláštní zpráva. Její smysl a motivace jsou na první pohled velmi těžko srozumitelné. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou vydalo zprávu, že na blížící se valné hromadě elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má stát podíl 70 procent, bude žádat vyšší dividendu, než navrhlo vedení firmy. Namísto 44 korun na akcii by to podle ministerstva financí jako nejsilnějšího akcionáře, který má sílu prosadit svou vůli, mělo být 48 korun.

Záhada prudce zdražujícího jídla

Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.

Všechno zdražuje. A oni kradou

To, co se odehrává v Praze kolem obvinění ze zločinného spolčení a korupce, jehož ústřední figurou je dnes už bývalý náměstek primátora a člen vládní STAN Petr Hlubuček, není komunální příběh, ale první vážný personální problém vlády Petra Fialy. Nejde o Hlubučka, který skončil ve vazbě kvůli riziku útěku a ovlivňování svědků. Ani o předsedu STAN, prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana, kterého kvůli odpovědnosti za Hlubučka vyzývá k rezignaci opozice v čele s obžalovaným Andrejem Babišem.

Rakousko zavádí rovnou sociální dávku pro každého

Rakousko, které platí eurem, má tu smůlu, že proti inflaci tam může zasahovat jen vláda. Nemá vlastní centrální banku, jež může zdražování velmi rychle přibrzdit zvýšením úrokových sazeb či posílením měny. V den, kdy začali poslanci projednávat vládní návrh na pět tisíc korun na dítě do každé rodiny s příjmem do milionu korun hrubého ročně, se v sousedním Rakousku rozjíždí zcela jiný kalibr nových sociálních dávek. To tu ještě nebylo.

Česko ovládla zdražovací mánie

Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.

Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.

Macron poráží radikály z obou stran

Francouzi za rekordně nízkého zájmu vybírali v prvním kole parlamentních voleb nového premiéra a vládu. Finální hlasy rozhodnou o složení Národního shromáždění příští týden. Z průzkumů se tady mnoho vyčíst nedá. Ve Francii se vláda volí v 577 okrscích většinovým systémem. Přičemž ve chvíli, kdy nikdo nezíská v prvním kole více než polovinu hlasů, postupují do druhého kola všichni, kdo získali alespoň 12,5 procenta.

Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.

Víc zeleného zdražování

V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.

Největší pád životní úrovně v historii České republiky

Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký. Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno.

Umíme stavět jako Švýcaři a Portugalci

Praha po velké mezinárodní architektonické soutěži rozhodla, že novou budovu Vltavské filharmonie postaví dánské studio BIG architekta Bjarkeho Ingelse. Jako každá významná stavba vyvolala i filharmonie novou vlnu debaty o současné architektuře v Česku. A o tom, jak obstojí ve srovnání s evropskými architektonickými velmocemi, jako jsou Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli Miroslav Brýdl, Petr Hlaváček, Josef Pleskot, Boris Redčenkov a Petr Hájek.

Elektřinu jsme vám zdražili schválně. A zdražíme ještě víc

O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?

Zůstáváme jedni z největších Putinových rublových plynových vazalů

Není to poprvé v historii Evropské unie. Je to už spíš standard. Evropská unie se dohodne na pravidlech tak gumových, zašmodrchaných a nic neříkajících, že si do nich každá členská země promítne, co chce. Často zcela protikladné zájmy. Aktuálně to sledujeme kolem dodávek ruského plynu. Podle agentury Bloomberg už v rublech platí přinejmenším deset evropských zákazníků. Přesný seznam není známý. Jasné je, že na rublizaci nákupů přistoupily německé, rakouské nebo maďarské firmy.

Síkelovné na drahou elektřinu a plyn

Z evropské energetiky se staly dostihy v regulaci, kompenzacích, sociálních dávkách, dotacích a sociálních tarifech na elektřinu. Poté, co kvůli nedostatku elektřiny, který je výsledkem vypínání uhelných a jaderných zdrojů po Evropě, vyskočily ceny elektřiny na násobky a s nimi šel nahoru i plyn, vyskočily lidem i firmám účty o desítky procent. Často na násobky. Dražší energie přirozeně rychle zvedly všechny ostatní ceny od potravin po služby. To přináší pád životní úrovně o desítky procent. Politici bez ohledu na ideologii, k níž se hlásí, intuitivně cítí, že musejí konat, a dopad do životní úrovně státními zásahy mírnit.

Benzinky, fízlujte své zákazníky

Poslední dva roky nám dávají tvrdou lekci, že nic není nemožné. Že to, co jsme považovali za tvrdou dystopii, která se může odehrát jen v komunistické Číně, se stane realitou v Evropě. Představa, že do restaurace, hotelu nebo letadla se bude moci vstoupit jen se speciálním covidovým pasem prokazujícím očkování působila jako z jiného světa. Pak se stala novou normou. Je to teprve pár týdnů, co v drtivé většině Evropy tato zdravotnická diktatura skončila.

Uspěl jsem jen proto, že jsem byl osvícený autokrat

Kdy se Česko stane centrem skvělé architektury? Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo inspirovaném právě ukončenou mezinárodní soutěží na Vltavskou filharmonii o tom debatovali tvůrci měst. „Když jsem nastoupil jako starosta, tak jsem si řekl: buď půjdeme jako město v dobré architektuře vzorem a budeme lidi nutit, aby to dělali stejně jako my (...," říká Miroslav Brýdl, dlouholetý starosta Litomyšle, který z ní udělal skutečné centrum skvělé moderní architektury.

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

Zdražování samo neskončí

Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.

Euro padá, dolar letí vzhůru

V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro. Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala.

Pane prezidente Zemane, nerozvracejte ekonomiku jako Erdogan

Prezident Miloš Zeman má přesně měsíc na jmenování tří nových členů bankovní rady. V červnu skončí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a radnímu Vojtěchu Bendovi. Poté, co si hlava státu za nového guvernéra vybrala Aleše Michla, který poslal českou korunu do pádu, z něhož ji musela tahat intervence centrální banky, všichni s velkým napětím očekávají tři nová jména. Jde především o to, jestli to budou lidé se stejným názorem, jako má nový guvernér.

První rizikový český guvernér

Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.

Souboj o Hrad bude o stavu životní úrovně

Do souboje o Pražský hrad se přihlásil odborový předák Josef Středula. Krátce poté, co na odborářském sjezdu potřetí obhájil svůj mandát a vyzval ho k tomu prezident Miloš Zeman. Středula je zatím první adept na prezidentskou funkci, který chce kandidovat nikoli s podporou poslanců a senátorů, nýbrž se získanými padesáti tisíci podpisů. Jejich sběr už pro něj jeho podporovatelé zahájili. Za své hlavní téma v prezidentské kampani považuje obranu před pádem životní úrovně. Ten je v této chvíli nejhlubší v historii České republiky.

Inflační prezident

Každá doba svou atmosférou nahrává jinému typu osobnosti. Ta tu svoji příležitost buď využije, nebo promarní. Když před bezmála třemi měsíci Rusko napadlo Ukrajinu, všichni začali řešit bezpečí. V médiích se točili všemožní vojenští experti. Přišla doba udělat si jméno. Vzácná chvíle, kdy svítí kamery na profesionály z branže, která se jinak všeobecnému veřejnému zájmu v klidné době netěší. Jako to bylo za covidu s epidemiology. Kdo si dnes vzpomene na Petra Smejkala a Romana Prymulu? Odnesl je čas.

Vítězové a poražení velkého zdražování

Historie ukazuje, že časy inflace jsou destruktivní. Vedou k sociálním rozvratům. Velká Británie sedmdesátých let nebo výmarská republika jsou jen ty nejvarovnější z mnoha případů. Máme za sebou divoký týden na finančním trhu. Česká koruna zažila v reakci na zprávy o jmenování Aleše Michla novým guvernérem České národní banky prudký pád. Tak prudký, že Česká národní banka byla ve čtvrtek nucena zasáhnout a intervenovat na posílení koruny. Je to unikátní úkaz. Banka intervenující proti svému vlastnímu guvernérovi.

Michlova a Zemanova drahota

Od chvíle, kdy se v pátek sedmého května ve 13.01 na Seznamu Zprávy objevila spekulace, že se novým guvernérem České národní banky stane dosavadní radní Aleš Michl, oslabila do včerejšího večera koruna z 24,58 na 25,31 za euro. A to se během dne, v němž Miloš Zeman Aleše Michla v jedenáct hodin na Pražském hradě skutečně guvernérem jmenoval, propadla až na 25,44 za euro.

Šikmá plocha dluhů a zdražování

Poprvé od roku 1997 dostává Česká republika varování, že se hospodaření státu dostává na šikmou plochu. Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled ratingu země ze stabilního na negativní. Výrazně to zvyšuje riziko, že v době už tak dost těžké se nejen státu, ale i firmám zvýší cena, za kterou jsou si v zahraničí schopné půjčit peníze.

Zasáhneme proti drahé elektřině

Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.

Starší články