Premiér Petr Fiala a jeho ministři s naivitou zjišťují, že potraviny od ledna nezlevní, jak slibovali voličům s nadějí na pokles nižší sazby DPH z 15 na 12 procent. Naopak zdraží. Všichni tři hráči potravinářské vertikály od zemědělců přes potravináře po obchodníky tvrdí, že jim rostou náklady. Nejen na energie a spol. Zlevnění potravin v tak silně inflační ekonomice se slabou konkurencí, jako je už třetím rokem ta naše, je naivní představa. Vždycky se najdou alibi pro zdražení.

Kdyby tady panovala cenová stabilita, potravináři ani obchodníci by si zdražovat netroufli. To neznamená, že by po snížení DPH zlevnili. To se zpravidla nikdy neděje. Je sepsáno mnoho ekonomických studií, že ceny vždycky snáz stoupají, než klesají. A pokles DPH zpravidla i ve stabilizovanější době, než je ta dnešní, pokles cen nepřináší.

Mezi nimi je podle šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže velmi slabá konkurence. Takže si to obří agropodniky můžou dovolit. Mají dominantní postavení na trhu a antimonopolní úřad by měl pečlivě zkoumat, jestli tady nečelíme kartelovým dohodám.

Když je někde slabá konkurence, nejlepší a v zásadě jediná cesta ke snížení ceny a zvýšení kvality je zesílení té konkurence. Na jednotném trhu Evropské unie je odpověď velmi snadná. Proč obchodní řetězce nezačnou dovážet zboží třeba z Německa, Polska nebo dalších zemí, kde je levnější? Proč si pro něj Češi jezdí za hranice, když může přijet za nimi, stejně jako jezdí španělské maliny, nizozemská rajčata nebo italská jablka a hrozny? Proč nemůže jezdit i máslo nebo vejce z Německa? Zvlášť ve chvíli, kdy s výjimkou britského Tesca a nizozemského Albertu jsou tady všechny ostatní řetězce v čele s Kauflandem a Lidlem německé?

Data ukazují, že řetězce už se zařizují a dovozy potravin rostou. Letos v říjnu, za nějž jsou poslední data, se do země dovezly potraviny (bez nápojů) za 22,5 miliardy korun. To je dosavadní rekord. Dovozy potravin mimochodem výrazně rostou poté, co koncem roku 2021 vystřídal vládu Andreje Babiše kabinet Petra Fialy. Za Babiše se nikdy nepřivezly potraviny za více než 18 miliard korun měsíčně. Standard byl spíš 16 miliard korun.

A to hladkému obchodu s potravinami po Evropě brání nejen hlášky českých politiků o potravinové soběstačnosti, kterou si za svůj cíl vytkl i současný ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL.

Překážky jsou i ryze praktické, byrokratické. Dovoz čerstvých potravin je potřeba nahlásit Potravinářské inspekci čtyřiadvacet hodin dopředu. Což obchodníkům výrazně komplikuje život. Když se dostanou k dobré nabídce třeba od příhraničních dodavatelů z Německa, nemůžou ji hned využít. Musí čekat zmíněných čtyřiadvacet hodin. Právě kvůli této vyhlášce vede Evropská komise už od roku 2019 proti České republice řízení, takzvaný infringement.

Už 25. července 2019 bylo zasláno odůvodněné stanovisko podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, 2. července 2020 doplňující výzva a 23. září 2021 doplňující odůvodněné stanovisko. To vše bylo ještě za vlády Andreje Babiše, jejíž parlamentní většina ve sněmovně prosazovala povinné kvóty na české potraviny. Takže logicky nechtěla bořit překážky dovozu od zahraniční konkurence.

Česká republika byla vyzvána k nápravě porušení do dvou měsíců od obdržení dopisů. Do dnešního dne nebyla žádná taková náprava přijata. Přestože tady už více než dva roky vládne kabinet Petra Fialy.

Hospodářská komora v rámci svých návrhů k připravovanému antibyrokratickému balíčku předložila vládě návrh na odstranění výše uvedené vyhlášky z českého právního řádu. S argumentem, že tato povinnost představuje zbytečnou administrativní zátěž a překážku účasti na jednotném trhu Evropské unie.

I takhle byrokraticky se brání konkurenci a zbytečně se zdražuje jídlo.