Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od letoška najel na kontroly zemědělců přes družice. Nový satelitní systém slouží ke sledování půdy, kontrolám sečení i ověřování nároku na dotace. Systém AMS (Area Monitoring System) měl kontroly zjednodušit. Místo toho si na něj někteří farmáři na konci léta stěžují, nefunguje podle nich správně a obsahuje chyby. „V první fázi nebyl například schopen rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, což jsou z hlediska dotační podmíněnosti zcela jiné ‚škatulky‘,“ popsal pro deník Echo24 prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nový satelitní systém byl spuštěn na konci června a funguje nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích. Místo fyzických kontrol zemědělců přímo v terénu nově využívá družicové záběry. Pracuje na principu semaforu. Zelená barva tady znamená splnění dotačních podmínek, červená nesplnění. Oranžová signalizuje nedostatek informací. V takovém případě musejí zemědělci a žadatelé o dotace pole vyfotografovat a nahrát do mobilní aplikace SZIF GTFoto.

„Tento úkon umožní vyhodnotit danou podmínku na dálku bez časově náročné kontroly na místě. Pokud však žadatel nemá chytrý telefon a nehodlá si jej v blízké budoucnosti pořizovat, eventuálně aplikaci využít nechce, fond prověří skutečný stav pozemku jiným způsobem,“ řekl k tomu ředitel SZIF Petr Dlouhý u příležitosti spuštění systému.

„Prostě to nefunguje“

Po pár měsících ostrého provozu si na něj ale zemědělci začínají stěžovat. Myšlenka podle nich není špatná, AMS prý ale obsahuje řadu chyb, které se zatím nepodařilo doladit. „Prostě to nefunguje,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Systém podle něj navíc zatěžuje zemědělce nadměrnou byrokracií.

„Možná je chyba na straně dodavatele, ale to nás nezajímá. Zemědělci jsou z toho zoufalí. Není to vina zemědělského fondu, který měl jen velmi málo času na vychytání systému, ale spíš ministerstva zemědělství, zemědělská politika se totiž schvalovala na poslední chvíli,“ říká Martin Pýcha.

Podobné zkušenosti zemědělců tlumočí i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Digitalizace půdní evidence měla snížit administrativní zátěž. „Systém se nicméně podle informací od našich členů nyní po zavedení potýká s řadou nedostatků, jejichž řešení přenáší na samotné zemědělce. V první fázi nebyl například schopen rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, což jsou z hlediska dotační podmíněnosti zcela jiné ‚škatulky‘. V praxi to vypadá tak, že při zjištění ‚chyby‘ se musí pěstitel fyzicky dostavit na místo a pořídit snímek, aby doložil, že k pochybení z jeho strany nedošlo,“ vysvětluje Doležal.

S plněním povinností mohou mít podle něj problém hlavně starší generace zemědělců, kteří mnohdy „chytré telefony“ nepoužívají. V řadě dalších zemí EU systém prozatím běží pouze ve zkušebním režimu. „Nedokážeme si představit, že by na ne zcela funkčním základě měl systém příští rok dostat upgrade v podobě nové definice erozní ohroženosti, kde se údajně počítá s tím, že zemědělci budou do systému nahrávat důkazní videa o tom, že použili protierozní technologie,“ dodal prezident Agrární komory ČR.

„Zkušenosti jsou spíše rozpačité až vyloženě negativní,“ popsala za Asociaci soukromého zemědělství ČR Šárka Gorgoňová. Zemědělci podle ní nestíhají sledovat informace, proč systém zrovna nepracuje, jak má, nebo proč a jak se mění barevná škála semaforu. „Bylo slíbeno zjednodušení, zatím ale vůbec není jasné, jak celý ten systém má vlastně reálně fungovat – například, jak vlastně mají zemědělci zpětně dokládat nějaké operace či nějakou plodinu na poli, pokud je to již 14 dnů zpátky a na poli již došlo ke změnám,“ uvedla Gorgoňová.

Nadšení vystřídalo zklamání, svěřuje se farmář

Majitel malé rodinné farmy, který hospodaří spolu s manželkou, byl z nové aplikace zpočátku nadšený. „Pak přicházel červenec. My odjeli na dovolenou a já v klidu od moře sleduji aplikaci, jak připisuje splněné požadavky. Trochu s nervozitou, ale stále se vše zelená. Nakonec vše zelené, až na pár bloků. Říkám si budiž, chyby dělá každý. Máme srpen a všude se dočítám, že výsledky jsou zavádějící, nedokončené a že červencová první seč se vyhodnotí až koncem srpna. Nyní mi splněné úkoly mizí a stávají se z nich šedé tečky, které na něco čekají. Zatímco scoreboard jede dále po časové ose. A vše co nám na tom přišlo dobré, je pryč,“ popsal první zkušenosti s novým systémem.

Systém AMS využívá data z družic Sentinel provozovaných Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Jde o hlavní družice evropského programu Copernicus. Pro monitoring zemědělství jsou nejvhodnější družice Sentinel 1 a Sentinel 2, které byly uvedeny do provozu v letech 2014 až 2017.

Nasnímaná data pak vyhodnocují automatizované a poloautomatizované procesy. Systém by měl umět zkontrolovat, zda sedláci provedli seč pastvy, ověřit osetí pole deklarovanou plodinou a na základě podrobného snímkování vyhodnotit, zda má zemědělec nárok na dotaci, o kterou si požádal.