Eseje

Smrt legendy o ušlechtilém nacistovi

Fascinace Hitlerovým architektem Albertem Speerem trvá už desítky let a konce pořád nevidět. Do jisté míry je pochopitelná: z úzkého vedení Říše za války byl Speer jediný, kdo přežil rok 1945 i norimberské procesy. Pro Hitlera s jeho zájmem o architekturu a umění byl Speer tak trochu adoptivní syn, rozhodně jeho důvěrník.

Plané plány v Plané

V Plané jsem chtěl jenom přestoupit a jet dál, ale zůstal jsem tam až do večera. Nebyl jsem tam od mládí, kdy jsem tam zůstal jednou trčet na stopu do Plzně a nikdo mě nebral, tak jsem Planou prošel a bylo to šedivé, rozpadající se město s velkým protáhlým náměstím se sešlými historickými domy, kašnou a šedým morovým sloupem, jenže o sobě nic nevědělo a já jsem o něm také nic nevěděl, jenom že je lepší ho rychle minout a vypadnout.

Boris Johnson: blonďatý král světa

V pondělí 22. července budou ohlášeny výsledky voleb lídra britské Konzervativní strany. O dva dny později stávající premiérka rezignuje na vládní funkci, aby předala křeslo svému nástupci. Pokud půjde vše podle plánu, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nemělo, novým předsedou britského kabinetu se stane Boris Johnson, asi nejkontroverznější britský politik současnosti. Polovině země imponuje, druhá polovina ho nesnáší. Má zároveň pověst neseriózního šaška a bezohledného manipulátora.

Nehodni života?

V půlce června britský soud rozhodl, že mentálně postižená žena musí podstoupit interrupci, přestože proti byla těhotná i její matka. Nastávající babička, vyškolená zdravotní sestra z Nigérie, byla připravena se o dceru i vnouče postarat. Zdůvodnění rozsudku soudkyně Nathalie Lievenové, která předtím, než usedla na soudcovskou lavici, byla propotratovou aktivistkou, je příkladem toho nejhoršího státního paternalismu.

Kurz mizení v Budyšíně

Kdyby Lužických Srbů bylo před sto lety o trochu víc než tehdejších asi sto tisíc, aspoň půl milionu, tak by se možná podařilo Benešovi na Pařížské konferenci přesvědčit Francouze (Angličany už hůř, ale Američanům by to bylo jedno, neboť by nevěděli, o co jde), že by se Lužice měla připojit k nově vznikajícímu státu.

Návrat konzervativní revoluce

Na Letné bylo v neděli 23. června přes čtvrt milionu lidí, přesto se obří protesty proti premiéru Andreji Babišovi nedočkaly takových ohlasů, jaké měly v poslední době obdobně zaměřené akce v jiných zemích. Přitom měly proti pražské demonstraci jen zlomek účastníků. Shromáždění odsuzující polskou vládní stranu PiS Jarosława Kaczyńského si vysloužila pozornost jen ve dvou případech.

Zrádce Valdštejn, hrdina Wallenstein

Slavnou divadelní trilogii Wallenstein dokončil Friedrich Schiller před 220 lety a od té doby je hrdina Wallenstein považován za jednoho z největších Němců. Jen tragický osud zabránil, aby počátkem sedmnáctého století sjednotil Německo a ochránil ho před dvěma stoletími úpadku. Wallenstein se ovšem narodil v Heřmanicích u Jaroměře jako Albrecht z Valdštejna a patří spolu s Přemyslem Otakarem II. a Karlem IV. ke třem velikánům, o kterých se dá říci, že byli Češi a že řídili osud Evropy.

Zelená vlna v Německu

Od loňského podzimu se západním světem šíří nová a zatím nejhlubší vlna klimatické psychózy, ale nikde nedosáhla takové hloubky a hlavně pro nás nikde jinde nemá takový význam jako v Německu (jakkoli se tentokrát mocně účastní například i Velká Británie, o dodavateli ikon tohoto hnutí – Švédsku – ani nemluvě). Debata o tom, jaké jsou příčiny vlny veder, nakolik se otepluje planeta a jestli v tom má prsty lidstvo, je namístě. Problém je, že u sousedů prostor pro takovou debatu v podstatě vymizel.

Co všechno ničí perverzní dotace

Na příkladu Andreje Babiše a jeho firem sledujeme v nejbrutálnější podobě, jak škodlivé jsou pro společnost dotace. Představa, že se čeští a evropští daňoví poplatníci složí na to, aby miliardami přispěli druhému nejbohatšímu obyvateli své země, který má dominantní postavení v řadě oborů od chemie po zemědělství, čímž mu pomohou válcovat konkurenty (kteří nemají dominantní postavení ani dotace), vypadá na první pohled absurdně.

Výtrysk ústní vody Odolenovy

Nedaleko Panenských Břežan leží Odolena Voda, jež je vedle podivného skloňování (bez Odoleny Vody etc.) proslulá ústní vodou Odol. Její účinky způsobují trvalé zmodrání zubů a navždy porušenou zubní sklovinu. Lebky s dokonale zachovaným chrupem, nacházené v katastru obce, pocházejí již z časů pravěké únětické kultury, jež se tu před čtyřmi tisíci lety měla čile k světu. Zůstaly po ní hromadné hroby s uťatými hlavami a lidová víra ve vampýry.

Odvrácené tváře dotačního zázraku

Český premiér je v palbě Evropské komise i české opozice a tzv. občanské společnosti za to, že Agrofert čerpá unijní dotace i po jeho odchodu do vysoké politiky a že při žádostech údajně několikrát podváděl. Kritika Andreje Babiše ze strany opozice a pořadatelů demonstrací zřejmě není úspěšnější proto, že v cítění jeho příznivců nejde o „naše peníze“, tedy peníze z českého státního rozpočtu, ale jakoby cizí, unijní.

Zoufalci a pan nevyzpytatelný

Minulý čtvrtek se svět ocitl deset minut od další války v Perském zálivu. Podle vojenských zdrojů New York Times americké bombardéry již směřovaly na íránské cíle. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že útok odvolal deset minut před startem letounů. Přesný sled událostí je celkem nepodstatný. Důležité je, že Trump se rozhodl nepotrestat Írán za nedávné provokace v Ománském zálivu.

Pod dubem, za dubem...

Série protestů proti premiérovi Andreji Babišovi vyvrcholila v doposud nejmohutnější tuzemské demonstraci od roku 1989, která se uskutečnila na Letné pod taktovkou spolku Milion chvilek pro demokracii v čele s Mikulášem Minářem. Největší úspěch měli Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem a jejich Pod dubem, za dubem nebo Není nutno – ke zpěvu se přidalo téměř 300 tisíc demonstrantů, kteří přijeli z celé republiky.

Muž, který byl u všeho

O životě Winstona Churchilla bylo napsáno 1009 knih, tedy aspoň podle výpočtu britského historika Andrewa Robertse. Ten číslo uvádí při své obhajobě, proč se rozhodl napsat státníkovu tisící desátou biografii; ta nedávno vyšla v angličtině. Životopis s názvem Churchill: Walking with Destiny (Churchill: Kráčení s osudem) sepsal, neboť teprve nyní může být poskládán obraz Churchillova života do relativní dokonalosti.

Ruské námořnictvo v krizi

Pokud se hovoří o vojenské síle (případně rovnou „hrozbě“) Ruska, většinou se zmiňují ruské informační operace, speciální jednotky a početná pozemní armáda, zatímco o ruském loďstvu se na Západě vesměs mluví s despektem. Stárnoucí lodě převážně ze sovětských časů, trvající problémy se stavbou nových plavidel i nejasnosti v samotném poslání námořnictva, to vše lze pokládat za příznaky hluboké strukturální krize.

Britská tragédie

Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.

Stmívání nad Kostelcem

Andrej Babiš vtrhl do krajiny eurodotací jako uragán a nejvíc se zaměřil na oblast zemědělských investic. Ofenziva miliardáře a premiéra v jedné osobě však stojí před krachem. Existuje řada argumentů, podle kterých přijde o víc než miliardu korun, ať už tím, že jeho holding Agrofert bude vracet vyplacené dotace, anebo tím, že nedostane ty, které se mu stát zavázal vyplatit.

Mariánský sloup je katolická Klinika

Minulou sobotu jsme zažili jeden z nejteplejších dnů letošního roku, v centru Prahy teplota dosahovala 33 stupňů. Na Staroměstském náměstí se konal už druhý pokus zahájit vztyčování mariánského sloupu. Počasí je jediná polehčující okolnost, která člověka napadne, když z odstupu hledá aspoň nějaké vysvětlení pro čin sochaře Petra Váni a jeho příznivců a pro různá slova při té příležitosti vypuštěná.

Se štítem, nebo na štítě ve Štítech

Cotkytle? přečetli jsme si udiveně jméno vesnice, do které jsme přijeli od Lanškrouna. Z toho plyne, že tento díl bude věnován pokračování cesty s katolickým knězem, salesiánem Zdeňkem Jančaříkem na Hřebečsko, o níž jsem psal před třemi týdny.

Je liberální demokracie (dnes) možná?

Žijeme v časech mnohosti slov a jejich neustálého, snad až exponenciálního zmnožování. Zároveň se také slova ztrácejí, často jsou to i důležitá slova, užívána jsou ale natolik volně a ve významech často protichůdných, až ztratí jakýkoli význam, veřejnou debatu pak už jen spíš zamlžují, než aby ji projasňovaly. Tenhle smutný úděl postihl i slovo „liberalismus“ – člověk ho často slyší, jako kdyby mohlo znamenat cokoli.

Babiš napumpoval peníze do sebe a svých voličů

Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.

Vyrůstá v Bronxu Trump v sukních?

Kým bude nejmladší žena zvolená do amerického Kongresu Alexandria Ocasiová-Cortezová? Tím, kdo prorazí novou cestu americké levicové politiky pro příští desetiletí? Anebo bude mít pravdu spíš její stranická kolegyně z Wisconsinu Tammy Duckworthová, která sarkasticky poznamenala, že „to je budoucnost Demokratické strany – v Bronxu“?

Místo tragédie dnes

Černobylská katastrofa stvořila jakousi postapokalyptickou krajinu, která dnes, třiatřicet let poté, láká davy turistů, tvůrce počítačových her nebo, jak ukazuje vydařená minisérie Černobyl z produkce HBO, také filmaře. Území symbolizuje především ukrajinské město Pripjať, které se stalo jakýmsi skanzenem doposud největší jaderné havárie v dějinách. Kdysi mělo být město s 50 tisíci obyvateli výkladní skříní moderní socialistické společnosti. Dnes si výdobytky civilizace bere příroda zpátky.

Proč právě Černobyl?

Britsko-americká televizní minisérie Černobyl vzbudila reakce, s jakými její tvůrci nemohli počítat ani v nejsmělejších snech. Už dlouho se neobjevilo dílo, které by bylo přijato tak jednoznačně pozitivně. Na mezinárodní (no, řekněme „anglocentrické“) Internetové filmové databázi (IMDB) je hodnoceno jako nejlepší televizní seriál vůbec (9,7 bodu z možných deseti), jeho poslední epizodu uživatelé oznámkovali čistou desítkou. Podobně jednoznačné je i recenzentské přijetí. A především o tom seriálu diváci mluví, jsou jím zasaženi. Proč vlastně?

Když nemůžete věřit vlastním očím

Konec hollywoodského trháku Rychle a zběsile 7. Jedna ze dvou hlavních postav, Brian O’Conner, se rozhodla, že už má dost dobrodružného života a usadí se se svou rodinou. Brian proto ve sporťáku dohoní svého nejlepšího kamaráda a druhého hlavního představitele Dominica Toretta, který se potichu vypařil z poslední sešlosti všech hrdinů, neboť nezvládá emoce. Brian zastaví vedle Dominica na křižovatce a křikne na něj: „Myslel sis, že odjedeš, aniž by ses rozloučil?“

Svatá Trojice v Katovských Břežanech

Zámky tam jsou dva. Dole bydlel, i když jen krátce, Reinhard Heydrich. Poté co z něj 27. května 1942 naposledy vyjel, v něm žila do dubna 1945 s dětmi jeho žena Lina. Jedno jejich dítě, nejstarší Klaus, je tam v zahradě pochované. Když si desetiletý chlapec hrál na cestě, přejel ho náklaďák. V horním zámku bydlel od začátku protektorátu K. H. Frank, prý si občas s Heydrichem společně vyjeli po okolí na koni. Byly mezi nimi korektní vztahy, dva a půl měsíce tady byli sousedé.

Rakouská zabijačka

„Jak je možné, že ho ještě volí? Všichni přece viděli, co to je za člověka!“ Obchodník z městečka Gmünd nepochopil, jak je možné, že v evropských volbách dostala strana Svobodných (FPÖ) sedmnáct procent a její bývalý šéf Heinz-Christian Strache devátý největší počet preferenčních hlasů. Přitom se hlasovalo jen týden po zveřejnění videa ze španělského ostrova Ibiza, kde opilý Strache slibuje plavovlasé krasavici, domnělé neteři lotyšskoruského oligarchy, státní zakázky, pokud koupí nejvlivnější rakouský deník Kronen Zeitung.