Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Německo před seizmickým sesuvem?

Horkým trendem politické Evropy je propad preferencí Zelených v Německu a souběžný vzestup pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Otázka dnes ani tak nestojí, zda mají tyto dva pohyby potenciál změnit složení německé vlády. Jednak nemají, nejsilnější zůstávají křesťanští a sociální demokraté s 28, respektive 20 procenty. A jednak to při pohledu zvenčí není ta úplně klíčová věc. Klíčová otázka je, zda tyto trendy mají potenciál změnit jakési základní nastavení v zásadním členském státě EU.

Úplně poslední mohykán

Minulou sobotu se sto let dožil Henry Kissinger. Jeho fyzická přítomnost není jen neuvěřitelná, je důležitá i jako připomínka, že v mezinárodní politice se dá přemýšlet jinak. Kissinger v americké tradici zosobňuje realistický přístup jako protiklad k wilsonovskému idealismu. Úcta, která je starému pánovi ze setrvačnosti prokazována, zastírá, jak radikálně se starý pán svými názory liší od hlavního proudu. Už jako akademikovi, autorovi knih o vestfálském míru nebo metternichovské Evropě, mu byla blízká představa rovnováhy sil několika mocností. Každá mocnost má své zájmy a hodnoty, a druhá je má do nějakého stupně respektovat.

Ve třetí světové válce budeme týl

Je to bianko šek k vzniku základen americké armády na našem území, nebo snad dokonce komplot Fialovy garnitury na potlačování nastávajících protivládních nepokojů americkými vojáky? Jana Černochová minulý týden ve Washingtonu podepsala Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA). Podle naší ministryně to je moment srovnatelný se vstupem do NATO či EU. Po bližším ohledání smlouva tak přelomový význam, jaký jí přisuzuje naše ministryně obrany a z druhé strany radikálnější kritici vlády, nemá.

Jourová to spočítá Muskovi

Věru Jourovou rozčílil Elon Musk. Nebo ji možná pobavila Muskova snaha uniknout předpisům o potírání dezinformací, takže česká komisařka ukáže nejbohatšímu muži planety, zač je toho loket. Na svém twitterovém účtu, tedy na Muskově platformě, Jourová tuto sobotu napsala „Bye, bye birdie“. Reagovala tak na zprávu, že Twitter odstupuje od kodexu o dezinformacích. Úplný jeho název zní „Kodex praxe EU v oblasti dezinformace“, do života byl uveden před rokem.

Jak se prezident Pavel ztratil v holocaustu

Nejdřív snad bylo možné myslet si, že to je jen formulační nešikovnost. Petr Pavel se s úřadem teprve sžívá, pořád hledá správnou polohu pro prezidentské projevy. Tuto neděli v Terezíně, kde se připomínalo 78. výročí konce druhé světové války, mimo jiné pravil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ A protože těsně předtím mluvil o nacistické genocidě Židů, zdálo by se, že ten zjevný nesmysl byl dán nepozorností.

Tento návrh Eura 7 projít nenecháme

„Konsolidační balíček“ je patrně nejviditelnější akcí Fialova kabinetu po roce a půl vládnutí. Vyjednávání se za ODS účastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Další velké pole pro svou aktivitu našel Kupka v posledních měsících na evropské rovině, při jednáních o různých normách pro automobilovou dopravu. Zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035 se loni dojednal na schůzkách ministrů životního prostředí, ministři dopravy posléze do zákazu vnesli výjimku pro vozy na syntetická paliva.

Najednou euroliberálové proti Babišovi

Jako kdyby do sebe konečně všechno zapadlo. Andrej Babiš, reportoval v pondělí server Euractiv.cz (česká součást polooficiálního serveru Euractiv.com v Bruselu), má potíže ve své evropské politické rodině. Tou, jak je známo, je Renew Europe, respektive ALDE, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Babišovi v jeho frakci kladou za vinu nedávné vystoupení na sjezdu hlavně amerických, ale taky mnoha evropských konzervativců v Budapešti, který se konal pod názvem CPAC 2023. Dita Charanzová, Babišova dlouholetá tvář v Evropském parlamentu, svého času místopředsedkyně tohoto tělesa, potvrzuje, že nejbližší kongres ALDE bude Babiše „řešit“.

Zelené klany

Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.

Jak to má Petr Fiala s manželstvím pro homosexuály

Je to až neuvěřitelné. V zemi, kde poslední dva roky klesají reálné mzdy nejvíc z celého 38členného klubu OECD, by politická třída měla být plně soustředěna na: boj s inflací, na odboj proti budoucím inflačním faktorům, a tedy proti zelené politice Evropské unie, na protiútok v zájmu automobilového průmyslu... A neměly by si s tím lámat hlavu jen vládní strany, opoziční ANO, které za inflaci a Green Deal nese historickou spoluzodpovědnost, zrovna tak.

Normální Američané už toho mají dost

Budapešť už podruhé hostila evropskou variantu sletu konzervativců známého jako CPAC. V USA se konference koná každým rokem od 70. let. Na americké pravici patří k nejdůležitějším myšlenkovým továrnám Nadace Heritage, v níž zas jako přední analytik pracuje Mike Gonzalez, mj. autor knihy o hnutí Black Lives Matter (BLM). Do Budapešti přijel Gonzalez šířit optimismus. Kulturní ofenziva liberální levice, pro jejíž různé fasety se v angličtině používá souhrnné označení woke (probuzený), se prý už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok.

Hlavní problém této vlády je STAN

Je konec roku 2013, Petr Fiala se chystá stanout v čele demoralizované ODS (nemá pak na kongresu soupeře) a na soukromém večírku přijde řeč samozřejmě i na konec vlády Petra Nečase o pár měsíců předtím. Fiala má kritický názor: trvat na dvojitém zvyšování DPH byla od jejich vlády vážná chyba. Pravice, zdůrazňuje nový lídr, nemá co zvyšovat daně a ODS to pod jeho vedením dělat nebude. Dává najevo, že on jako ministr školství na tom rozhodování neměl podíl, že šlo mimo něj (rozumí se po ose Nečas–Kalousek). Minulý týden premiér Fiala představil ozdravný rozpočtový balíček.

Co byla před válkou poslední kapka pro Putina?

Velké anglosaské noviny často přinášejí zákulisní informace, které sice nepotvrdí nikdo na jméno, ale redakce se odvolá tu na pět, někdy na sedm, i deset různých zdrojů. Je zvykem přistupovat k nim jako k regulérní, plnokrevné zprávě, byť za tím občas budou spíš politické hry té které vlády nebo zpravodajské hry tajných služeb. Před několika dny v rusky psaném médiu svým dosahem nesrovnatelně menším, což ovšem neznamená, že méně důvěryhodným, opoziční, na Západě žijící novinář Ilja Žegulev zveřejnil zajímavý příspěvek k otázce: Proč se Vladimir Putin loni v únoru rozhodl zaútočit na Ukrajinu?

Babiš mezi americkými konzervativci

Andrej Babiš, „úspěšný byznysman, konzervativní lídr“ – tak zní popiska u fotografie našeho bývalého premiéra, který včera na konferenci CPAC v Budapešti poněkud překvapivě vystupoval. Zatímco to první je pravda, to druhé existuje jen v představách organizátorů. CPAC je největší a celosvětový slet konzervativců, jeho evropská odnož se letos už podruhé koná v Budapešti. Držitelé franšízy a také většina účastníků a speakerů jsou republikáni nebo šířeji vzato konzervativci ze Spojených států, avšak samotnou organizaci evropské verze CPAC má v rukou jeden Orbánovi spřízněný think-tank v Budapešti.

Češi se stěhují z hospod domů

Poslední tři roky s covidem, uzávěrami, na jejichž konec plynule navázala válka na Ukrajině a mohutná inflace doma, byly zátěžovou zkouškou i pro české pivo. Jednu takovou bilanci prováděli odborníci, historici a fandové národního nápoje v minulých dnech na půdě pivovaru Falkenštejn v severočeské Krásné Lípě. Salon Echa navštívili Martin Altschmied z Cechu domácích pivovarníků, ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, historik Michal Horáček, autor Pivandrů, tedy pivních průvodců českými kraji, Kryštof Materna a pořadatel konference i většinový majitel pivovaru Falkenštejn Jan Srb.

Fenomén Tucker Carlson

Nejsledovanější televizní komentátor na světě, Tucker Carlson, byl v pondělí vyhozen z Fox News. Nemá smysl teď a tady (tedy okamžitě poté, navíc z Prahy) řešit bezprostřední příčinu odchodu této star amerického veřejného života, když se o ní zatím jen spekuluje i v Americe. Pro Fox je to rána, Carlson (53) s konstantním počtem diváků nad 3,5 milionu hned a dalších milionů, kteří jeho monology sledovali později na síti, byl hlavním magnetem Murdochovy televize.

Big guy se zlobí na Orbána

Budeme mít nového ministra pro Evropu. Po Mikuláši Bekovi, který se přesouvá na školství, se jím stane dosavadní náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Orientace se jistě nezmění, bude jen vypointovanější. Oba pánové zastupuji hnutí STAN, které v pokrokových akcentech dnes uvnitř vládního tábora konkuruje Pirátům. Už Bek zahájil proces okázalého odtahování se Prahy od Visegrádské skupiny, rozuměj od Maďarska, ale ještě zachovával nějakou formu. Dvořák má na kontě mj. tento neuvěřitelný výrok: „Značka V4 už to prostě bohužel není.

Primátor Prahy jednal se sektou

Několik hodin před desátou blokádou automobilové dopravy v centru Prahy včera organizátoři blokády rokovali s vedením hlavního města. Ta blokáda – pomalý průvod vozovkou je lokální záležitost v tom smyslu, že přímý dopad má pouze na část řidičů v jednom městě republiky, ale je to lokální záležitost s významným přesahem. Vypovídá i o stavu naší mainstreamové politiky a orgánů státní správy. Stejné, jen většinou ostřeji pojaté protesty mají teď i v jiných zemích Evropy, akce za třicítku ve městech a vůbec proti individuální automobilové dopravě je koordinovaná.

Spolu – rozchod!

Zajímavý souboj, který může ovlivnit českou politickou scénu na léta dopředu, běží poslední týdny v zákulisí. A už ani ne tak v zákulisí, postupně se spory o to, zda mají tři strany vládního uskupení Spolu kandidovat společně do evropských voleb, přelévají i do veřejného prostoru. Ten spor lze ve zkratce vyjádřit i jako dilema, jestli pro udržení pochodové formace obětovat ideové rozdíly, nebo ty rozdíly naopak chápat jako hodnotu.

Léčba elektrošokem

Už měsíc visí na webu zpráva jedné státní organizace, která by u představitelů českého státu měla budit nejvyšší pozornost. Ta organizace se nazývá Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) a každým rokem vydává analýzu nazvanou Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky do roku 2040, zkráceně zprávu o zdrojové přiměřenosti.

Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude

Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Současně ve vládní koalici vstupují do rozhodující fáze jednání o konsolidaci státních financí. Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací.

Chránit Stanjuru před Stanjurou

Když se to vezme kolem dokola, je Zbyněk Stanjura ve vládě a obecně v současné české politice světlý zjev. Nakolik je to tím, že od ministra financí se očekává starost o státní finance a on ji projevuje, a nakolik přirozenou inteligencí, teď neřešme. Fakt je, že Stanjura si uvědomuje potřebu s českým státním rozpočtem něco dělat. Tak, jak je nastavený dnes, má v sobě zabudovaný systémový deficit hodně přes 200 miliard korun ročně.

Bod zlomu může nastat za tři roky

V březnu vydala Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) novou zprávu o „zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040“. Zpráva navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Česká zpráva letos probírá čtyři různé scénáře vývoje elektroenergetiky v zemi. K jakým scénářům se kloní ředitel ČEPS Martin Durčák? Jak se podle něho po velké zelené tranzici k nové energetice změní životy nás, spotřebitelů, a má to smysl podstupovat?

Donucovací kapitalismus po česku

Sága s odvoláváním Miroslava Ševčíka z čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické dospěla do bodu, z něhož jedna ze stran už nevyjde bez ztráty tváře. Skoro vzápětí poté, co senát fakulty svého děkana podpořil, takže špinavá práce (sundat Ševčíka si přeje ministr školství s velkými médii) přechází na rektora VŠE Petra Dvořáka a akademický senát, připojila se k honu na Ševčíka i Česká spořitelna. Ta VŠE přispívá finančním darem a pokračovat v tom bude, jen když škola Ševčíka odvolá. Tady někdo úplně vypadl z role.

Kde se vzala, tu se vzala syntetická paliva

České republice se poprvé za Fialovy vlády podařilo skórovat v Bruselu. Může za to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho účast při sestavení koalice členských států, která na poslední chvíli prosadila částečný ústup Evropské unie od loni přijatého zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Spalovací motory v autech se budou registrovat i po tomto roce za podmínky, že se do nich bude tankovat nikoli fosilními, ale syntetickými, tzv. uhlíkově neutrálními palivy.

Česká vláda zběsile přiživuje solární boom

Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.

Jana Černochová, ministryně názoru ČR

Jana Černochová uspěla s disciplinárním postihem pětibojaře a člena vojenského oddílu Dukla Praha Davida Svobody. Zlatý olympionik v ČT během rozhovoru, při němž šlo o účast ruských a běloruských sportovců na letní olympiádě, řekl dvě věty, z nichž jedna je myšlenkový zkrat –⁠ nebo možná byla zkratkovitě vyjádřena. Na slova redaktorky ČT, že Valné shromáždění OSN opakovaně odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, a je tedy agresorem, Svoboda odvětil: „Může to být klidně mýlka, co já vím.“

Česká republika jde jen do dílčích bitev. Aspoň něco

A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.

Radikální avantgarda, apatická většina

Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.

Jsou to politici tmy

Člověk by si myslel, že magistrátní alibismus je dán poměrem sil na magistrátu, kdy ODS sice má primátora, ale v radě převažují progresivní proudy a tón nadále udávají Piráti. Ale co když je to systém, toto nadbíhání malým voličským skupinám a velkému mediálnímu proudu: dnes večer se na padesát památek a významných budov hlavního města ponoří na hodinu do tmy. Praha se tím připojuje k celosvětové akci Hodina Země, což má být připomenutí klimatického armageddonu, do něhož se údajně řítíme a k jehož odvrácení prý máme poslední šanci (z každé takové poslední šance se naštěstí po jejím propásnutí stává předposlední šance).

My Slováci jsme skeptičtější

Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.

Starší články