Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Celá ta hra se odehrává za faktického nezájmu veřejnosti a médií, která na ni veřejnost neupozorňují. Jestli se politickému mainstreamu podaří zakázat Evropanům jejich oblíbená klasická auta, má dobrý důvod předpokládat, že obyvatelstvo si nechá líbit všechno. Už zítra proběhne klíčová rada ministrů životního prostředí, na níž se mimo jiné bude řešit rozsudek smrti pro spalovací motory v autech.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
Brzy po ustavení Fialova kabinetu si nejmenovaný politik ODS vydechl, jak je zpětně rád, že před volbami nevyšlo jednání o volebním spojenectví se STANem. Ukazuje se prý, že to bude nejšíbrovštější článek pětikoalice. To bylo pozoruhodné vzhledem k tomu, že onen politik se o alianci se starosty předtím osobně zasazoval, hlavně proto, že STAN je ideově nevyhraněný, zatímco zbylí dva zájemci na „pravici“ – topka a lidovci – budou do spojenectví vnášet pokrokářství a euronadšenectví.
Rozhodnutí Litvy zablokovat Rusům železniční spojení s Kaliningradem, touto enklávou Ruska ve staré Evropě, přišlo v sobotu. Dochází nám, co všechno se takovým tahem najednou ocitlo ve hře? Litva se odvolává na instrukce Evropské komise ohledně sankcí na ruský import přes území EU, v tomto případě zásobování Kaliningradu uhlím, kovy, stavebním materiálem aj. V ruské enklávě mezi Polskem a Litvou žije téměř milion lidí, tamní gubernátor odhaduje, že zakázané položky dohromady tvoří asi 50 procent dovozu z Ruska.
Tento týden dorazil i do České republiky jeden nebezpečný trend postihující poslední roky země vyspělého Západu. Vlády na Západě se, jak známo, upsaly boji s klimatickou změnou a emisemi skleníkových plynů. V Evropské unii ještě nad tím, aby vlády nepolevovaly, bdí Evropská komise. Přesto jsou tu soudci, kteří své vlády tlačí k tomu, aby na nesmírně nákladné a protidemokratické cestě za uhlíkovou neutralitou ještě přidaly do kroku.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
Česká Aliance pro rodinu se stala terčem útoku členky Fialova kabinetu. Ministryně Helena Langšádlová se od této malé konzervativní neziskovky distancovala, prý ten spolek „je napojen na Putinův režim“. Konstrukce je to divná už na první pohled, ředitelka aliance je ženou Romana Jocha, který kdysi prezidenta Klause nazval kremlofilní bábou. Nezdá se, že by jinou trpěl doma. Alianci dostala do řečí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Ta zřejmě věří všemu, co píše polská Gazeta Wyborcza.
Tažení proti spalovacím motorům v osobních autech probíhá souběžně po dvou kolejích. Jednu jsme tento týden viděli v Evropském parlamentu, když odhlasoval zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Druhá se v takovou chvíli dostává do stínu. Je to příprava nové emisní normy E-7, kterou její tvůrci chtějí dotáhnout letos, tedy během českého předsednictví EU. Norma stanoví pro auta limity emisí nikoliv zdravotně nezávadného CO2, ale skutečně zdraví škodlivých částic.
Zprávy, které od středy přicházejí z Evropského parlamentu, vyvolaly v české veřejnosti jisté vzrušení. Europarlament radikálně a definitivně pohřbil auta se spalovacími motory (tedy definitivně – od roku 2035 a „jenom“ auta osobní a lehká užitková). Klidnější, popřípadě letargičtější hlasy tvrdí, že se to ještě dá změnit na úrovni vlád členských zemí. Konstatujme, že zástupci dvou z pěti vládních stran aktivně podpořili zákaz aut, která řidiči masivně chtějí, ve prospěch aut, která řidiči přes různé úlevy a dotace vytrvale nechtějí.
Věřil by někdo, že i Němci dokážou zfušovat volby tak, aby byly zralé na zrušení? V Berlíně, hlavním městě spolkové republiky a současně hlavním městě wokismu pro střední Evropu, se to stalo. Loni v září se tu při celostátních volbách vyskytlo tolik administrativních chyb, že prozatím v šesti z dvanácti volebních okrsků Berlína není vyloučeno opakování voleb. Polehčující okolností je, že Berlíňané toho dne volili souběžně do spolkového a zemského sněmu, do místních zastupitelstev a v referendu o vyvlastnění majitele nemovitostí Deutsche Wohnen.
Premiér Boris Johnson včera večer přežil hlasování o nedůvěře mezi poslanci vlastní strany. Přesto výsledek tajného hlasování (proti premiérovi se z 359 konzervativních poslanců vyslovilo 148) nemůže označit za vítězství. Už během dne opustili jeho kabinet dva juniorní ministři, což bývá neklamným znamením toho, že zboží je poškozené.
Třetí den po začátku války na Ukrajině Olaf Scholz ohlásil změnu času. Kancléř sice mluvil o novém letopočtu pro celou Evropu, avšak konkrétní závěry slíbil vyvodit pro Německo, a to především ve třech oblastech: přechod k tvrdší linii vůči Rusku, vyzbrojení bundeswehru, změny v energetické politice. Od té doby se soudí, že Spolková republika opravdu prochází masivními změnami. Prochází? Ano i ne. Masivně se změnil vztah k Rusku. Veřejné mínění a ovšem většina politické scény doslova natlačily kancléře Scholze do vojenské podpory Ukrajině.
Tak už je to tady. Zlozvyk využívat něčeho názorově tak neutrálního, jako je poskytování peněžních služeb, k prosazování politických nebo civilizačních cílů doputoval i do České republiky. Například veřejnoprávní televize se minulou neděli v pořadu 168 hodin věnovala několika jedincům, kteří na tuzemském internetu šíří (údajné či skutečné) dezinformace o rusko-ukrajinské válce. Jsou za to částí veřejnosti (patrně částí z té části, která už je alergická na Českou televizi a média hlavního proudu) ještě honorováni. A tady prý vyvstává problém, který se musí řešit.
Tři menší vládní strany jsou vysávány občanskými demokraty, v případě Pirátů zřejmě i STANem. Kolem pětiprocentní hranice se rozprostírá pásmo tísně, v němž je normální dělat radikální, ať už vážně, nebo symbolicky myšlené návrhy. Takhle se všeobecně vysvětluje pokus předsedkyně kdysi konzervativní TOP 09 Markéty Pekarové Adamové uzákonit stejnopohlavní sňatky. Můžeme jako pokus hlavně nějak zaujmout hodnotit i návrh Jakuba Michálka z Pirátské strany na mimořádné a dočasné vyšší zdanění uhlobaronů?
Ještě nikdy od konce války neměli českoslovenští parašutisté, kteří před 80 lety vykonali úspěšný atentát na Reinharda Heydricha, takovou slávu jako teď. Zatímco před třinácti lety se památník v „Heydrichově zatáčce“ stavěl na popud městské části Praha 8, pátečního aktu tamtéž se zúčastnily slovenská prezidentka, česká ministryně obrany, britská ministryně zahraničí a kromě nich ještě řada dalších vysokých politiků.
Budapešť o minulém víkendu hostila významnou americkou konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference). Ve Spojených státech pořádá Americká konzervativní unie tuto konferenci každoročně, první ročník v roce 1974 otevřel svým proslovem Ronald Reagan. Uvádí se, že vystoupení Donalda Trumpa na téže konferenci roku 2011 zahájilo jeho politickou kariéru, která vedla do Bílého domu a posléze ještě k ovládnutí Republikánské strany trumpovským, „populistickým“ křídlem.
Prezident Spojených států Joe Biden je známý svou nekontrolovanou, vzhledem k jeho stavu snad i nekontrolovatelnou mluvou. Typ výroků, jichž se prezidentův aparát děsí a pro něž má angličtina slovo gaffe, se u něj dělí na dvě kategorie: 1) obyčejné, normálně rozpoznatelné hlouposti, 2) nezamýšlená upřímnost.
Po covidu-19 přichází další potenciální zdroj obav – opičí neštovice. V jaké kondici nás zastihly? Jsme uprostřed inflace, k jejímž významným složkám patří covidová panika a lockdowny. Vesměs všechny články řetězu, kterým byl náš svět do paniky vtažen, jsou stále při síle a nedávají najevo žádné pochybnosti.
Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA dává k použití recept na volební úspěch.
Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.
Zatímco u cen elektřiny styl Fialovy vlády nekonat včas a rychle začíná mít dramatické dopady na český průmysl, jindy může mít tento styl i své výhody. Za týden to bude čtvrt roku od ruského útoku na Ukrajinu a od chvíle, kdy vláda iniciovala vypnutí osmi protivládních až protirežimních webů. Vypnutí platilo pro třicet dnů, pak dalších třicet dnů a pak ještě jednou třicet dní – než správcům českých domén CZ.NIC konečně došla trpělivost s odváděním špinavé práce za stát:
Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Zpráva z úterního večera o tom, že Ukrajina zavřela kohoutek pro plyn procházející měřicí stanicí Sochranovka a tím odstavila asi třetinu plynu, který do EU teče z Ruska přes ukrajinské území, u nás byla absurdně servírována jako další rána ruskému plynu.
„Suďte mě za rok“, prohlásil v létě 2020 vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Tehdy ještě doznívala jeho mezinárodní kritika za prý netečný přístup ke covidu-19. Švédsko nezavedlo téměř žádné uzávěry, dokonce celou dobu ponechalo otevřené základní školy. Roušky a respirátory nařízeny nebyly, pouze doporučeny. To všechno je známo, známo je i to, že předpokládaná morová rána ve Švédsku neudeřila.
Evropa se ocitá na pokraji všestranné energetické krize. Po faktickém vetu Viktora Orbána na zákaz rychlého dovozu ruské ropy do EU následují dnes zprávy, které jako by měly za úkol potvrdit Orbánovu obavu, že ropa z Ruska snadno nahradit nepůjde. Toto embargo by Evropě přineslo výpadek 2,2 milionu barelů surové ropy a 1,2 milionu barelů ropných produktů denně, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii. Otázka je, jak ruský výpadek nahradit. Stanice CNN (!) zkompilovala přehled všech ropných vývozců, kteří nás co nevidět zklamou.
Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.
Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.
Nikdo za nic nenese odpovědnost – tedy pokud se v inkriminovaném okamžiku pohyboval dostatečně vysoko a přijímal strategická rozhodnutí. Tento předsudek si můžeme potvrdit při čtení téměř nepovšimnuté zprávy, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal minulý týden za pravdu stížnosti proti diskriminaci neočkovaných, jak ji loni na podzim zavedla Babišova vláda. Na NSS se také ještě loni obrátil podnikatel v hazardu a bývalý senátor Ivo Valenta, zastupoval ho za dvě léta bojů s lockdownismem dosti úspěšný advokát Zdeněk Koudelka.
