Ondřej Fous

/

Články autora

Je to jako v přírodě

Vynechám tu věc s chladnutím planety i dinosaury a začnu tím, že člověk si u řeky vykácel les, postavil dům, zoral pole, opekl prase, zasadil jabloň a uvázal psa. Druhému se to zdálo jako dobrý nápad a začalo město. Kultura. Divokou květenu kultivovat byla fuška a největší práci jsme odvedli na jabloni nebo ještě lépe na růži. Zatímco jablko je docela užitečná věcička, růže báječně zbytná svou krásou.

Proč stromy umírají?

Končící prázdniny by si zasloužily malé ohlédnutí. Mnozí z nás je věnovali aspoň na chvíli české krajině či výletům po neznámých městech a jednomu z opakujících se obrazů nebylo možné uniknout. Suchý strom. Často na vrcholcích kopců, jindy překvapivě ve vlahém údolí, ale pořád stejně beznadějně mrtvý. Člověk si řekne, když už druhým rokem docela hezky a často prší, proč ty stromy stále schnou?

Roste si nahoře bez

Chtělo by se říct „mám nahoře bez“, ale je to blbost na druhou. Ta jedna nestojí za zmínku, jsa chlap, ale ta druhá se vztahuje k vlastnictví keře. Ta je zajímavější. Josef Čapek napsal Karlovi po jeho smrti pár vět o „vlastnictví“ rostlin, které přece rostou a kvetou výhradně sobě, tedy neprojevují tak devótnost svému vysaditeli. U bezu, o kterém dnes bude řeč, je to ještě drastičtější, anžto ho nikdo nevysadil, on se stal.

Soustava špatných rozhodnutí

„Soustava špatných rozhodnutí investora vyústila v opěrnou zeď na hranici pozemku“ zněla přibližně věta, kterou mne před lety zaujala kolegyně Jana Kolková. Občas se člověk setká s projektem, kde na začátku stálo jedno „blbé“ rozhodnutí a pak už se to valilo. Takovým typickým klíčovým momentem je třeba určení nuly domu, vykácení všeho živého nebo ignorování vody na pozemku.

Venkovská zahrádka

Moje babička měl zahrádečku jako dlaň před okny světnice, jen takový docela malý obdélníček v průčelí chalupy. Byly tam natahané lilie martagon, podléšky i konvalinky z lesa, stejně jako petrklíč, netřesk a plicník nejasného původu. Stejné kytky se daly najít po celé vsi, ba dokonce i v okolních vsích. Lid Dolíků nedal zahradníkům nikdy moc vydělat, zato udat přes plot kytku, co se rozrostla, bylo velice běžné. Takovým distribučním centrem většího významu byl hřbitov.

Sex v zahradě

Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Asi ano, neboť se tomu věnuje od nepaměti jistá pozornost. Jak tak sleduji zahradu kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou jarní básnické vášni; mnozí si nechají leccos na léto. Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokážou vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase.

Zelenání zahradnictví

Krátké letní cestovací okénko by bylo hříchem nevyužít. Navštívili jsme tedy s kolegy tucet menších i větších specializovaných zahradnictví neboli školek. Ano, školka není pojem vyhrazený jen pro útlé dětství lidského druhu, i rostliny mají taková zařízení. Většinu z těchto závodů jsem už z minulosti znal a překvapilo mě, jak se za poslední roky proměnily. Dlužno přihodit, že to byla překvapení i setkání velice milá.

Co předvede strom za dvacet let?

Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les.

Zdědil jsem sad

Třeba to už znáte, možná to na vás ještě čeká, ale když čas trhne oponou, nikdo se na nic neptá. Najednou máte sad a starejte se. Jabloně střídají hrušky a ty zase třešně a modré ovoce. Vzpomínky z dětství, se sadem spojené, jsou tak mile bezstarostné a tak málo připomínají to, co člověka čeká a nemine. Dědeček si polepšil, když mu Masaryk svěřil po pozemkové reformě schwarzenberské stráně, pod kterými se dolovalo uhlí.

Pivoňky jsou přivoňky

Kytice pivoněk ve váze může učinit pokoj i neobyvatelným, stejně jako nezapomenutelným. První letní dny na verandě, kdy skla házejí prasátka po stole a velké plátky květů do těch světel postupně padají. To už okouzlilo nejednoho suchara. Začíná jimi náš letní život otevřených oken, dveří dokořán a přemíry času ukrojeného z noci. Pivoňky samozřejmě nemají nic společného s pivem, jakkoli to zavdalo příčinu mnoha vtipům, které se vlastně notoricky točí kolem rozdílných zájmů žen a mužů v tomto jazykovém významu.

Jak se stromy žít

Zdá se, jako bychom se začali o stromy zajímat. Snad je to obavou o vlastní stín, literaturou tajemna, stavem vody ve studni, rentgenem plic nebo účtem za elektřinu. Kůrovcová kalamita mnohým z nás vzala krajinu dětství či snad jen místo, kam chodit na houby. Suché roky si vybírají svou daň se zpožděním a překvapivě vlahé jaro plné svěží zeleně protínají tu a tam zcela suchá torza velikánů. Znali jsme je celý život a přicházíme o ně.

Starší články