Nejen důchody, ale také platby za státní pojištěnce, platy učitelů či platy a odměny regionálních politiků. Všechny tyto státní výdaje jsou nově pravidelně valorizovány a v dalších letech se k nim přidají také finance směřované na obranu. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla lze řadu věcí v rozpočtu zachránit jenom tím, že se „nebude přikládat pod kotel“.

Největším státním výdajem jsou důchody, loni se na ně vyplatilo téměř 710 miliard korun. Do penzí tak putovalo meziročně o 24,7 miliardy korun víc. K pravidelným valorizacím penzí se však postupně přidaly také valorizace platů učitelů, platby za státní pojištěnce a odměn regionálních politiků. Podle předsedy NRR Mojmíra je tento proces nevratný. „Schválně jsme v NRR hledali v EU příklad země, ve které se automaticky valorizovaný výdaj devalorizoval – nenašli jsme ani jeden,“ uvedl Hampl v rámci debaty pořádané CEVRO Univerzitou.

„Původně jsme valorizovali jen důchody, v posledních třech letech jsme zavedli automatické indexace do dalších třech výdajových položek. Navíc zde od loňského roku máme specialitu: automatické valorizace u platů všech regionálních politiků, kterých je v Česku na 60 tisíc – a na které už nikdy nikdo nesáhne,“ uvedl šéf NRR.

Důchody se zvýšily letos od ledna. Starobní penze vzrostla v průměru o 358 korun. Na konci loňska podle údajů České správy sociálního zabezpečení činila průměrně 20 680 korun. Propadání do dluhů by měla podle vlády brzdit důchodová reforma, která platí od letoška. Penze se budou zvedat pomaleji než dosud. Snižovat se postupně bude výpočet nových důchodů. Zavedla se ale minimální penze, není tak možné pobírat méně než 20 procent průměrné mzdy.

Valorizace představují ale také další problém. Podle poslance a místopředsedy rozpočtového výboru Vojtěcha Munzara (ODS) dochází k rezignaci na efektivitu. „My například na jedné straně neustále slýcháme, že dáváme málo peněz na školství. Jenže na druhé straně už nikdo nechce slyšet, že mezi lety 2014 a 2024 se státní výdaje na školství zdvojnásobily – a zkoumáním toho, zda jsou vynakládané efektivně, se nikdo příliš neobtěžoval,“ uvedl Munzar. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už dříve pro Echo24 označila snahu ministra školství Mikuláše Beka (STAN) získávat čím dál větší prostředky bez efektivního utrácení za populismus.

Hampl dodal, že ve zdravotnictví rostly výdaje ještě rychleji. „Ve zdravotnictví jsme dokázali zdvojnásobit výdaje dokonce už za pět let, přitom jde o druhou největší výdajovou položku veřejných rozpočtů,“ řekl Hampl s tím, že si toho téměř nikdo nevšiml. „Jediný, kdo to kritizuje, je Národní rozpočtová rada. Nikdo z politiků neřekne, že máme deindexovat platbu za státního pojištěnce, případně zrušit 130 procent indexace u platů učitelů. Nikdo. Přitom spoustu věcí v rozpočtu umíme zachránit jenom tím, že nebudeme přidávat pod kotel,“ uzavírá předseda NRR.

Desítky miliard navíc na obranu

Do toho rostou i výdaje na obranu, na které musí stát vydávat dvě procenta a do roku 2030 se chce dostat až na tři procenta HDP. To znamená zhruba 80 miliard korun navíc. NRR v této věci vládu podporuje, ale dodává, že je třeba si uvědomit, že nepůjde financovat všechny priority najednou.

NRR se domnívá, že růst těchto výdajů v důsledku zhoršování geopolitické situace, a také v důsledku podfinancování armády v minulých desetiletích vzniklé nedodržováním našich závazků, nebude možné realizovat bez úpravy jak národních, tak evropských pravidel.

Na národní úrovni považuje NRR za vhodné řešení takovou úpravu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by umožnila zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o výdaje na obranu přesahující 2 % HDP, tedy nad úroveň, která je v klidných dobách považována za optimální. Návrh řešení v tomto smyslu již ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil sněmovně.

Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce není podle NRR realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci zvýšených vojenských výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel. „NRR se nicméně domnívá, že ve střednědobém horizontu nelze vzhledem k fiskálnímu prostoru souběžně realizovat všechny hlavní výdajové programy (zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizace, energetika, dopravní infrastruktura a podobně) a bude nutné omezit, případně alespoň snížit meziroční tempo růstu objemu prostředků plynoucích do nevojenských aktivit,“ říká rada.

Nejvyšší kontrolní úřad také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority.

Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy korun. „Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.