Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun.

NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo. Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3365 miliard korun, tedy 3,365 bilionu korun. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o 30 miliard korun.

Úřad uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálné ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky.

NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority.

Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy Kč. „Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.

Úřad upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučil NKÚ rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.

Experti: Stát si stále půjčuje na běžný provoz

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek míní, že vláda Petra Fialy (ODS) nechá veřejné finance v mírně lepším stavu, než v jakém je po covidu přebírala. „S trochu nižším schodkem, ovšem se stále stejnými neduhy. Stát si i nadále půjčuje na běžný provoz, a to ho ještě čeká zvýšení výdajů na bezpečnost. Od středopravicové vlády, která se osm let připravovala na svůj comeback, se asi čekalo více reformního úsilí. A to nejenom v oblasti veřejných financí, ale i ve školství a zdravotnictví,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil redakci rovněž sdělil, že veřejné finance budou v lepším stavu, než v jakém je nechala předchozí vláda, ale v horším, než by bylo záhodno. „Že naše deficity vystřelily z bývalých desítek do aktuálních stovek miliard korun ročně je zodpovědností vlády předchozí, která pod záminkou podpory ekonomiky zasažené pandemií přiškrtila příjmy a zvýšila výdaje státu nikoliv dočasně, jak by bylo v krizovém období žádoucí, nýbrž trvale. Zároveň velká část tehdejších opatření s pandemií ve skutečnosti vůbec nesouvisela, jak upozorňoval mimo jiné i Nejvyšší kontrolní úřad, a jednalo se spíše o dárečky pro voliče,“ připomněl Hradil.

Vláda Petra Fialy tak podle něj zdědila rozpočet, který bylo možné napravit pouze za cenu extrémně nepopulárních ozdravných opatření, která by se rovnala politické sebevraždě a patrně by způsobila i společenské bouře. „Navíc se současná vláda musela vyrovnat s nepříznivými vnějšími podmínkami jako bylo zhoršení bezpečnostní situace v Evropě a skokové zdražení energií. Nakonec zvolila střední cestu, když k určitému ozdravení veřejných financí sice přikročila, nicméně ani zdaleka nenašla odvahu ke kompletní nápravě,“ dodal ekonom.

„Pochválit ji tedy lze za snahu a několik kroků správným směrem, vyčítat jí naopak lze, že navzdory předvolebním slibům nakonec nedokázala najít vůli ke skutečně razantním opatřením. České veřejné finance tak zůstávají v nerovnováze, kterou bude nutné napravit. Každý další rok, kdy aktuální nerovnováha pokračuje, nás bude do budoucna stát prostředky vynaložené na splácení úroků z dluhů, které dále hromadíme,“ uzavřel ekonom.