Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Mluví vláda pravdu, když říká, že úspěšně konsoliduje veřejné finance? Proč ODS ruší své sliby? A jaké dvě možnosti máme na výběr? O tom debatovali exministr financí a zároveň člen koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu lidovců a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.
Ministerstvo financí svůj návrh státního rozpočtu na příští rok obhajuje tím, že „pokračuje v konsolidaci a rekordně investuje“. Investiční výdaje jsou sice vysoké, ale říkat o nich, že jsou rekordní, je dost přehnané. Slova o konsolidaci se schodkem v nekrizové době 230 miliard, jsou také docela odvážná. V nominálním vyjádření, po započtení inflace je schodek skoro o třetinu nižší, čímž teď vláda s oblibou argumentuje. Makroekonomové jí však tento argument většinově hází na hlavu
Tím, jak se v posledních letech nedaří stlačit schodkové hospodaření státu, narůstá logicky i státní dluh a s ním také výdaje na jeho obsluhu. Ty v příštím roce přesáhnou magickou hranici 100 miliard, což činí více než dvě pětiny plánovaného schodku rozpočtu, který má mít podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) strop 231 miliard.
Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu. Agentura Reuters označuje dohodu za "bezprecedentní." Ukrajině by dohoda umožnila ušetřit 11,4 miliardy dolarů během příštích tří let.
Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.
Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 230,6 miliardy korun, ke konci března činil 4,853 bilionu korun. To představovalo 65,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 519 miliard korun vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru,
Ukrajinská vláda jedná se zahraničními držiteli dluhopisů o restrukturalizace části svého dluhu v objemu 20 miliard USD (451 miliard Kč) a usiluje o jeho částečný odpis. Zákonodárcům to řekl ministr financí Serhij Marčenko. Ukrajina se po ruské invazi z února 2022 dohodla na dvouletém zmrazení plateb ze svých zahraničních dluhopisů. Jak Echo24 informovalo už dříve, část věřitelů nyní chce obnovit alespoň část plateb. „V současnosti jednáme s věřiteli o restrukturalizaci, která mimo jiné zahrnuje částečný odpis dluhu,“ řekl Marčenko v parlamentu.
Ukrajina musí i v době války řešit své dluhy. V srpnu skončí dvouleté moratorium na splácení úroků u dluhopisů v hodnotě 20 miliard dolarů. A někteří soukromí věřitelé by alespoň část peněz z dluhopisů už příští rok rádi viděli na svých účtech. Podle zdrojů Wall Street Journal například společnost Black Rock, které patří dluhopisy v hodnotě asi 4 miliard dolarů najala právníky, kteří mají dluh řešit.
Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.
Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.
Německý ministr financí Christian Lindner (FDP) oznámil plány na reformu dluhových pravidel. Země by tak mohla více utrácet v době hospodářského poklesu. Uvedl to v rozhovoru pro německé regionální noviny. Lindner zároveň zkritizoval plánované škrty v dotacích a z toho plynoucí zvýšení výdajů pro zemědělce a letecké společnosti, píše web Politico. Lindner prohlásil, že má v úmyslu revidovat složku ekonomického výpočtu, která definuje, kolik nových půjček si vláda může každý rok vzít
Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta v pátek večer, po zavření burz, zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin.
Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí dosáhl 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286.474 korun. Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Důležité je, jestli máme politickou vůli, odvahu a chuť mít příští rok o sto miliard vyšší zadlužení. V souvislosti s půjčkou 137,4 miliardy korun od Evropské komise to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Sám možnost půjčky vítá, s její pomocí by se mohlo podle něj investovat do opomenutých oblastí, například do vzdělávání. Půjčku naopak nechce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ani Národní rozpočtová rada (NRR).
Státní dluh překonal v prvním pololetí letošního roku historickou hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s vývojem státního dluhu řekl, že na jeho obsluhu dá stát v příštím roce 90 miliard, v tom dalším dokonce přes 100 miliard korun. Opakovaně varuje před jeho narůstáním. Ekonomové upozorňují, že trend je výrazně negativní.
Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280 574 korun.
Před dvěma lety, 21. července 2021, na rekordně dlouhém summitu v Bruselu premiéři zemí Evropské unie poprvé překročili jednu z tvrdých červených linií. Poprvé v historii schválili společné evropské dluhy. Proti byly především bohaté a finančně ostražité země severu Evropy. Německo, Dánsko, Nizozemsko. Nechtěly ručit za dluhy Řeků, Italů, Španělů. Jenže bylo krátce po první vlně covidu, která tehdy silně zasáhla právě země jižní Evropy.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes brzy ráno SELČ schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil, co nejdříve. Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo 314 kongresmanů, z nichž 165 z Demokratické strany. Pro zákon hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.
Členové amerického Kongresu začínají projednávat návrh zákona, který může odvrátit bezprostřední hrozbu platební neschopnosti Spojených států. Text je výsledkem vyjednávání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, kteří se o víkendu dohodli na pozastavení dluhového stropu federální vlády do začátku roku 2025. Návrh obsahuje mnohá další opatření, včetně plánů odrážejících požadavky Republikánské strany na omezení vládních výdajů mimo těch na obranu.
Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dosáhli konečné dohody na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. S odvoláním na svůj zdroj to dnes napsala agentura AP. O předběžné dohodě oba politici informovali už v noci na neděli. Pokud by demokraté a republikáni nenalezli shodu, hrozila by USA platební neschopnost už 5. června.
ÚHEL POHLEDU: Nejpodstatnější ekonomickou zprávou tohoto týdne je, že dohoda o zvýšení amerického dluhového stropu stále neexistuje. A teď už to začíná být vážně zajímavé. Americká ratingová agentura Fitch už zhoršila výhled ratingu Spojených států na negativní. To v praxi znamená, že by mohla v příštích měsících rovnou zhoršit celé hodnocení úvěrové spolehlivosti země z aktuálních AAA, tedy nejvyššího možného hodnocení. Americká ministryně financí Yellenová nepřestává varovat před důsledky, pokud se nenalezne zhruba do neděle dohoda.
Americký prezident Joe Biden v sobotu vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy se budou schopné vyhnout bezprecedentnímu stavu platební neschopnosti, která by mohla mít dalekosáhlé dopady nejen na americkou ekonomiku. Situaci komentoval poté, co se po pátečních jednáních jeho týmu s republikány v Kongresu dvě strany rozešly bez oznámení průlomu. Pokud Kongres nezvýší zákonný limit pro zadlužení Spojených států, vládě by mohly dojít peníze za méně než dva týdny.
Piráti v rámci svého balíčku na ozdravení veřejných financí opakovaně tlačí takzvaný „dánský model stabilizace kurzu měny“, který by podle slov šéfa Pirátů Ivana Bartoše pro Echo24 mohl ušetřit až 30 miliard ročně na obsluze dluhu. Cílem by mělo být zapojení koruny do tzv. Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské nicméně Česko není dostatečně vyspělou ekonomikou.
Dubnové ráno na ministerstvu financí. Zbyněk Stanjura se svým vrchním ředitelem prezentuje prognózu vývoje ekonomiky. Když se dostane k největšímu problému země, obrovské inflaci, optimisticky konstatuje, že růst cen energií už se mírní. Pohled do aktuální statistiky ale ukazuje, že ten mírnější vzestup cen energií nezmírňuje rekordní zdražování potravin. To jede dál. U některých dokonce ještě sílí. Stanjura si bere slovo a oznamuje, že zisky zemědělců meziročně vzrostly o 167 procent.
Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
