Ukrajinská vláda jedná se zahraničními držiteli dluhopisů o restrukturalizace části svého dluhu v objemu 20 miliard USD (451 miliard Kč) a usiluje o jeho částečný odpis. Zákonodárcům to řekl ministr financí Serhij Marčenko. Ukrajina se po ruské invazi z února 2022 dohodla na dvouletém zmrazení plateb ze svých zahraničních dluhopisů. Jak Echo24 informovalo už dříve, část věřitelů nyní chce obnovit alespoň část plateb.

„V současnosti jednáme s věřiteli o restrukturalizaci, která mimo jiné zahrnuje částečný odpis dluhu,“ řekl Marčenko v parlamentu. V odpovědi na otázky zákonodárců uvedl, že další podrobnosti o jednání o restrukturalizaci budou zveřejněny v blízké budoucnosti.

Podle informací Wall Street Journal se o své peníze hlásí například firmy Black Rock či Pimco. Black Rock si najal právnickou firmu Weil Gotshal & Magnes, která se restrukturalizacím věnuje a vytvořila skupinu věřitelů, která se o své pohledávky hlásí. „Skupina očekává konstruktivní zapojení do řešení ukrajinského státního dluhu,“ uvedl mluvčí věřitelů.

Válka s Ruskem trvá už více než dva roky a ukrajinská vláda je do značné míry závislá na zahraniční finanční pomoci, aby mohla financovat sociální a humanitární platby. Většina příjmů státu jde na obranu. Sama společnost Black Rock, která jednání iniciovala, vlastní ukrajinské dluhopisy v hodnotě čtyř miliard dolarů. Sami soukromí věřitelé doufají, že se s Ukrajinou dohodnou na roční splátce úroků v hodnotě půl miliardy dolarů výměnou za odpuštění části dluhů.

Ukrajinské státní dluhopisy splatné mezi roky 2027 a 2034 se nyní obchodují na velmi nízké úrovni, mezi 27 a 31 centy na dolar. To naznačuje, že trhy očekávají odepsání dluhu, uvedla agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že hrubý veřejný dluh Ukrajiny v letošním roce dosáhne 94 procent hrubého domácího produktu (HDP). Před ruskou invazí na Ukrajinu činil hrubý veřejný dluh 48,9 procenta HDP. Ukrajinská ekonomika podle MMF letos vykáže růst o 3,2 procenta a příští rok o 6,5 procenta. Loni se HDP zvýšil o pět procent.

Soukromí investoři jako významní držitelé státních dluhopisů jsou novum, alespoň podle profesorky Georgetownské univerzity Anny Gelpernové. „Jedná se o kolizi prvoválečné geopolitiky s finančními trhy 21. století. Tyto subjekty investují peníze třetích stran jako například penzijních fondů. A mají vůči svým klientům určité povinnosti. A kvůli tomu budou chtít, aby Ukrajina znovu začala splácet své dluhy a měla přístup na mezinárodní trhy, i když válka ještě neskončila,“ uvedla pro Wall Street Journal Gelpernová.

V případě, že by se Ukrajina s věřiteli nedohodla hrozila by ji v blízké době platební neschopnost.

V posledních dnech v médiích zaznívají informace, že Spojené státy chtějí Ukrajině poskytnout půjčku v hodnotě 50 miliard dolarů, která by byla krytá za pomoci zmražených ruských aktiv v Evropě. Pro takový postup, však potřebuje, aby ruské peníze byly zmrazeny až do konce války. V současnosti je jejich zmražení potvrzováno, každý půl rok znovu. Americká ministryně Janet Yellenová uvedla, že v současnosti ještě nejsou dojednány všechny náležitosti případné mohutné půjčky, která by mohla pomoci financovat potřeby Ukrajiny dva až tři roky.

Státy EU se nedávno dohodly, že Ukrajině pošlou výnosy ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 3 miliard eur. Státy G7 a EU zmrazily po začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 300 miliard dolarů ruského majetku. Jedná se především o prostředky, které měla uložená ruská centrální banka v Evropě.