Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
ÚHEL POHLEDU: Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliardy korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený.
Už skoro rutinně se dá začít psát, že schodek státního rozpočtu je nejvyšší v historii. A každý měsíc se ten propad zrychluje. Za první tři měsíce roku stát utratil o 166,2 miliardy korun víc, než dokázal vybrat na daních. Na výdaje státu chybí děsivých 41 procent příjmů. Stát jen za třetinu roku utratil 568,7 miliardy korun, ale na příjmech dokázal získat jen 402,5 miliardy. Zatímco výdaje stouply o děsivých 36,9 procenta, příjmy jen o 13 procent. Není to až tak překvapivé. Je to především dílo jedné z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit.
Agentura Fitch Česku v pátek potvrdila jeho dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku. Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Zvýšenému riziku zhoršení ratingu ze strany některé ze tří světově významných ratingových agentur, vedle Fitch ještě Moody’s Standard & Poor’s, Česko před loňským květnem nečelilo nikdy od konce roku 1998. Fitch se svým novým posudkem přichází v době, kdy se v Česku rozjíždí už poněkud bizarní diskuse, jak rostoucí zadlužení zkrotit.
Český státní dluh se loni zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun. Výši dluhu v úterý potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Státní dluh se meziročně zvýšil o 429 miliard korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu.
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.
Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou ve středu zveřejnila ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.
Česku poprvé od roku 1998 hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu. Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, americká Fitch Ratings, vydala své nejnovější hodnocení, ve kterém reviduje výhled České republiky na negativní.
Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle pátečních dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 procenta HDP. Na twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.
Končící vláda Andreje Babiše nechává po svém úřadování plno nástrah, které čekají na připravující se kabinet Petra Fialy. Jedním z nich je schodek veřejných financí, který hrozivě roste. Podle programového prohlášení nové vlády by se měl schodek snížit na úroveň tří procent hrubého domácího produktu. To je ale přitom daleko méně, než koalice Spolu slibovala před volbami. Ekonomové upozorňují, že se jedná o neambiciózní plán a při dobrých podmínkách by se teoreticky tento slib mohl podařit splnit již příští rok.
Rozhazovačné vládnutí Andreje Babiše (ANO) bude trápit budoucí vlády nehledě na další krize po mnoho příštích let. Splácení vládního dluhu se ještě více prodraží, úrok už překonal úroveň 2,3 procenta, a je tak nejvyšší od doby, co se stal Babiš před sedmi lety šéfem financí. Současný kabinet tak odchází ve správnou chvíli, následky ponese vláda Petra Fialy (ODS), která bude muset přistoupit k bolestivým opatřením.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 42,7 procenta HDP. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím byla o 1,3 procentního bodu nižší, ačkoli dluh stoupl o 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Rychlé zadlužování státu, které bylo v prvním čtvrtletí druhé nejrychlejší z celé Evropské unie, nechává ministryni financí Alenu Schillerovou klidnou. A to i přesto, že před současným přístupem vlády varují jak odborníci, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten totiž ve své pravidelném stanovisku uvedl, že loňský obří schodek státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun z poloviny nesouvisel s protikoronavirovými opatřeními. Stát měl navíce dle kontrolního úřadu místo toho raději šetřit.
Český veřejný dluh se stále zvyšuje a letí volným pádem. Pokud nenastanou okamžité změny, mohou přijít drastická opatření v podobě škrtů a omezování peněz například do školství nebo zdravotnictví. Na situaci upozorňují ekonomové i analytici, kteří již sami začínají připravovat analýzy, jak dluh zabrzdit. S jednou přišla i Raiffeisenbank, podle které by se dala současná nepříznivá situace stabilizovat do tří let. Musela by se však zavést vyšší daň z příjmu fyzických osob či redukovat dotace.
Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na které upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.
Ceny zboží a služeb rostou skoro nejrychleji v celé Evropské unii. V dubnu se meziročně zvedly o 3,1 procenta. Před námi jsou jen Maďaři s 5,2 procenta, Poláci s 5,1 a Lucemburčané se 3,3 procenta. Průměr celé EU jsou jen 2 procenta. U nás se tedy zdražuje o více než polovinu rychleji, než je evropský standard. V sousedním Německu rostly v dubnu ceny o 2,1 procenta, v Rakousku o 1,9, ve Francii o 1,6 procenta.
Stát v čele s ministerstvem financí dostal první závažné varování, které může v budoucnu ohrozit výplatu důchodů či snížení kvality zdravotnické péče. Ratingová agentura Moody‘s totiž varovala před tím, že česká vláda ve střednědobém období neplánuje s razantní konsolidací veřejných financí. Hrozilo by, že agentura sníží státu rating. Pak bychom pro investory byli rizikoví a razantně by vzrostla obsluha státního dluhu.
Prodej dlouholetých dluhopisů se může vládě Andreje Babiše (ANO) v budoucnu vymstít. V poslední aukci totiž ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 21 miliard korun. Největší zájem byl o dluhopis se splatností deseti let, který se prodával s průměrným výnosem 1,89 procenta. Pro budoucí vlády to podle ekonomů může znamenat problém, který se promítne například ve zhoršujících se podmínkách ve zdravotnictví nebo u výše důchodů.
Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financíStátní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun.
Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 179,82 miliardy eur (4,7 bilionu Kč), tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 miliardy Kč). Návrh rozpočtu je výsledkem sedmnáctihodinového jednání parlamentního rozpočtového výboru, informovala v pátek agentura DPA.
Podnikatelům a živnostníkům se stále více vzdaluje podpora za dobu koronavirové krize.
Mladší člověk má přirozeně sklon neposlouchat starce, ovšem v ohledu ekonomických krizí a záchranných plánů těžko hledat někoho, kdo by byl tak v obraze jako Klaus.
Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním prvním čtvrtletí o 112,1 miliardy korun, a ke konci března činil 4,4954 bilionu korun.
Ministryně financí Alena Schillerová velmi tlačí na to, aby Český národní banka mohla obchodovat s dluhopisy s delší splatností. K tomuto kroku se odhodlala poté, co potřebuje sehnat peníze na boj s krizí, která přináší koronavirová nákaza. Stát si tím v dobách nouze pomůže, následně se však může dostavit vysoká inflace a občané dluh budou muset zaplatit z vyšších daní a odvodů.
Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160.800 korun.
Česká republika měla ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 20,5 miliardy korun, o rok dříve to bylo 29,6 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou ve středu dostane vláda pro informaci. Za poklesem dluhu je například přecenění dluhů nebo jejich vyřazení.
Německá vláda hodlá snížit státní dluh a investovat do zaměstnanosti a infrastruktury, aby podpořila růst německé ekonomiky a zároveň ji připravila na případný hospodářský útlum. Ve svém pravidelném týdenním prohlášení to uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Přebytek státního rozpočtu v dubnu klesl na 0,8 miliardy Kč z březnových 16,3 miliardy Kč. Loni v dubnu vykázal rozpočet přebytek 6,3 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Řecká ekonomika přešla do růstové fáze, země prokázala velkou snahu překonat svou dluhovou krizi a věřitelé by jí měli část zbylého dluhu odpustit. Tento názor vyslovil po svém setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Angel Gurria.
Státní dluh v letošním 1. čtvrtletí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 87 miliard korun na 1,712 bilionu Kč. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek. Cílem bylo peníze z prodeje investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh 161 000 Kč.
