Petr Holub - Autor je komentátor serveru Echo24.cz

/

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Články autora

Nouzovým stavem proti ústavě

Sněmovna odhlasovala v úterý velkou většinou, že se prodlouží nouzový stav, který měl skončit 11. dubna. Tím připustila, že až do 30. dubna budou platit všechny zákazy včetně zavření Čechů v České republice, povinnost nosit roušky a neotevírat obchody kromě těch, kterým vláda poskytne milost. Všichni z toho neměli úplně dobrý pocit. Poslanci TOP 09, STAN i Václav Klaus jr. hlasovali proti a šéf ODS Petr Fiala se nechal slyšet: „Prodloužení nouzového stavu bez vysvětlení a objasnění, k čemu ho vláda potřebuje, je mimořádně problematické. Pokud nepřijde s plánem do budoucna, nouzový stav podpoříme naposledy,“ postěžoval si na to, že ministři neřekli ani slovo o tom, jestli některý z drakonických zákazů v perspektivě několika týdnů uvolní, případně jestli nějaké naopak nebudou přidávat. Kabinet Andreje Babiše může i nadále vládnout bez kontroly.

Velikonoce v rizikové zemi

Koronavirus je pod kontrolou, víc lidí se uzdravuje, než nově nakazí. Bilance kancléře Sebastiana Kurze vzbuzuje obdiv celého Rakouska. Země, jejíž lyžařská střediska byla označena za jeden z hlavních zdrojů nákazy, jako první v Evropě ohlásila, že zruší zákaz vycházení a nechá otevřít obchody. Kurzově Lidové straně (ÖVP) rostou preference a kancléř by mohl užívat úspěchu. To by však nesměly přijít Velikonoce.

S koronavirem můžeme trénovat na něco opravdu nebezpečného, říká šéf Motola Ludvík

Zatěžkávací zkoušku prožívá s českou medicínou jeden z klíčových hráčů na zdravotnickém poli. Nejde ani tolik o to, že byl ministrem zdravotnictví v Sobotkově vládě a že do vlády Jiřího Rusnoka vyslal jednoho ze svých náměstků. „Celá zdravotnická obec dlouhá léta čeká, že něco takového přijde,“ glosuje dramatickou situaci s koronavirem Miloslav Ludvík (56), který už dvacátý rok řídí největší českou nemocnici v Praze-Motole. Kromě každodenní operativní práce ve špitále se přirozeně podílí na strategii, kterou v boji s nákazou zvolila Česká republika.

Krize, krize, krize!

Šéf vlády se z obrazovky tvářil vážněji než obvykle a hlas mu zadrhával. „Brutální krize, krize, krize právě začíná,“ řekl divákům a vyhlásil opatření. Zákaz vycházení a povinné nošení roušek, k tomu uzavření hranic budou platit od úterý 17. března, pěti hodin ráno. „Není jiná možnost,“ vysvětlil. „Buď půjdeme do karantény, nebo pandemie krutě a tragicky rozvrátí naší zemi.“ V pozici vládního šéfa si lze představit Andreje Babiše, který vyhlásil stejná opatření, šlo ovšem o venezuelského diktátora Nicolase Madura. Zdejší premiér nepředváděl antickou tragédii jako Maduro, ale na tiskovce vlády 18. března všechno oznámil jakoby mimochodem. „Situace je sice vážná, je skutečně potřeba to brát velice vážně, ale my si myslíme, jsem o tom přesvědčen, že to zvládneme,“ naladil diváky optimisticky, aby hned upozornil: „A já bych začal s tím asi nejdůležitějším, to, že naše vláda nařídila povinnost nosit jakoukoli ochranu úst a nosu na veřejnosti a platí to od dnešní půlnoci.“ Pak následoval jako obvykle sáhodlouhý proslov o všem možném.

Koronavirus odchází, čas odklízet spoušť

Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že stále víc testujeme, přesto počet nových případů koronaviru neroste. Premiér doporučuje rušit karanténu. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi,“ řekl Právu. To může těžko znamenat něco jiného než potěšitelnou skutečnost, že epidemie COVID-19 odchází, aniž přímo napáchala zásadní škody.

Epidemie skončila

O uplynulém víkendu už měla epidemie koronaviru za sebou vrchol také v Evropě. V tomto týdnu se ještě může projevit, přesto dosud trvající obavy z nemoci COVID-19 přebila jiná agenda. Jak vystoupit z režimu karantény a zachránit ekonomiku, těžce poškozenou zákazem vycházení a dalšími opatřeními proti šíření viru. Zvlášť naléhavou se stala tato otázka v Česku, které mělo karanténu vedle Itálie a Španělska nejpřísnější v Evropě.

Půjčím ti, abych tě zlikvidoval

Rakouská vláda zároveň vytvořila fond na podporu těch nejmenších, které by i pár týdnů bez příjmů z podnikání vyřadilo z provozu. Od pátku tak mohou dostat obratem dva tisíce eur na týden, tedy v součtu 8000 eur na měsíc, přitom vláda počítá s tím, že ji to bude stát 6 milionů eur.

Kam se ztratilo 80 miliard z pomoci podnikatelům

Vypadá to jako úkol pro žáky druhého stupně. Sněmovna v úterý večer odhlasovala kvůli koronavirové krizi zvýšení rozpočtového schodku o 160 miliard na 200 miliard korun. Na podporu ekonomiky z toho půjde 43 miliard. Přečtěte si zákon o změně státního rozpočtu a najděte, kam šly ostatní peníze. To by mohli žáci zvládnout, i když prozkoumat samotný rozpočet nestačí.

Velká improvizace

Do posledních detailů změnila život Čechů Babišova vláda. Tím, kdo nařizuje, však není premiér Andrej Babiš, není to ani předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula, jsou to dvě čísla o probíhající pandemii. První cifra informuje o „smrtnosti“ a říká, že po napadení koronavirem z Wu-chanu umírá něco mezi jedním a třemi procenty nakažených. Druhá cifra v hodnotě 2,6 udává nakažlivost nemoci COVID-19, tedy průměrný počet lidí, na které koronavirus přeskočí z jednoho nemocného.

Bojovat s virem není tak těžké

Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.

Srovnat křivku

Obrana Česka proti koronaviru působí chaoticky, ministři v čele s premiérem přicházejí každý den s novým opatřením. Vyhlašují se drakonické zákazy, přitom je v Evropě zřejmě unikátem zakázat občanům cestovat ven z republiky, později se některé z nich zmírňují, například se znovu povoluje provoz některých obchodů. Přesto jde spíše o potíže při provádění jinak logického plánu. Plán existuje, o čemž svědčí hodně citovaný výrok vicepremiéra Jana Hamáčka z uplynulé neděle: „Jediný způsob, jak se dá čelit tomu, co se děje v Itálii, je, že to těm lidem konečně dojde, zůstanou doma, budou chodit akorát do práce a maximálně si dojdou nakoupit a že to prostě společně alespoň těch 14 dní vydržíme. Pokud to vydržíme, je tady šance, že ta křivka začne klesat,“ uvedl v emotivním proslovu. Z toho už je možné postup vlády dešifrovat. Jde o to, zbrzdit za nějakým účelem nástup infekce, aby ji dostalo v daný okamžik co nejméně lidí.

Jak bude po koronaviru

Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.

Koronavirus a ekonomika. Situace je zoufalá, ale ještě není vážná

Měřit panikou to, co se děje ve světě, znamená neměřit úplně přesně. Pád akcií na newyorské burze při začátku pondělního obchodování o sedm procent byl dílem paniky, která svou velikostí odpovídá panice z 15. září 2008, kdy krach banky Lehman Brothers spustil nevídanou finanční krizi. Amerika se hroutí po zprávách o šíření koronaviru a pádu cen ropy a stejně jako před dvanácti lety to záhy bude špatné na celém světě, dalo by se říci. Ovšem pořád to je jenom projev zoufalství, které se zmocnilo obchodníků při vidině miliardových ztrát, a zásadní informaci o stavu ekonomiky, natož o jejích vyhlídkách v příštích měsících nepřináší.

Epidemie mění dějiny

Málokdy úřady zasáhnou tak zásadně do lidských životů jako ve chvíli, když vydají nařízení o karanténě na obranu proti rozšiřování infekce. Tak tomu bylo v případě vyhlášky, která začala platit 1. července 1665 v Londýně, v časech velkého moru.

Ve víru premiérových vášní

Premiér Andrej Babiš řídí vládu jako firmu, a pokud své ministry okřikne, pak ztrácejí nervy a snaží se plni úzkosti nad dalším osudem supermanažera uklidnit. Výjimkou je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Pokud premiér vyštěkne varovné „Tomu nerozumím“, pak s ohledem na jeho nižší chápavost opáčí: „Tak já to pro vás vysvětlím ještě jednou.“ Proč všemocný manažer trpí v týmu člověka, který ho opakovaně přivádí k výbuchům vzteku?

Před koronavirem přišla panika

Děje se něco zvláštního. Někdo si častěji myje ruce, další se nevraživě otočí, když uslyší zakašlání, a jsou i tací, kteří s ponurou tváří plní nákupní vozík v supermarketu až po okraj. Do Česka dorazil koronavirus, počátkem týdne bylo hodně pravděpodobné, že se dál bude šířit, a nad slunce bylo jasnější, že Česko zachvátila panika. Proč vlastně?

Matovičův neuvěřitelný triumf. Proč ho volili Maďaři?

„Je smutné, že slovenští Maďaři v sobotu ztratili své zastoupení ve slovenském parlamentu,“ litoval přední slovenský novinář Matúš Kostolný. Opravdu, poprvé od vzniku samostatného Slovenska nebudou mít jejich strany jediného poslance a to lze považovat vedle porážky dlouholetého premiéra Roberta Fica za hlavní výsledek víkendových voleb. Přesto není třeba slovenské Maďary litovat. Jejich voliči sehráli roli „king makera“ pro budoucího premiéra Igora Matoviče a nový lídr Slovenska na to může zapomenout jen za cenu značné politické škody.

Česká pracka v bruselské lahvi

Při summitu o rozpočtovém rámci EU na příštích sedm let se nic nevyřešilo. „Rozdíly byly příliš velké,“ postěžoval si předseda Evropské rady Charles Michel, autor kompromisu, podle kterého se částka jednoho bilionu eur výdajů pro léta 2021–2027, odpovídající jednomu procentu HDP členských zemí, zvýší o 75 miliard. Z pohledu Dánů, Nizozemců, Rakušanů a Švédů tím rozpočtové výdaje vyrostou příliš, pro jejich chudší sousedy včetně Česka to bylo málo. Jednání bude pokračovat někdy počátkem března.

Hedvábná stezka s koronavirem

Každá epidemie obvykle nabízí řadu různých důvodů k tomu, aby lidé propadli panice. Stejně je tomu s epidemií Covid-19. Poslední šok způsobily zprávy ze severní Itálie, kde bylo během víkendu potvrzeno 132 případů nákazy koronavirem, což je čtvrtý největší počet na světě po Číně, Japonsku a jižní Koreji. Dá se nějak zjistit, proč právě Itálie, anebo může virus stejně nečekaně zaútočit v jakékoli jiné zemi v Evropě?

V blátě Haliče a pod ledem Sibiře

Rozhodující moment pro vznik Československa se odehrál v podvečer 20. května 2018 na vojenském sjezdu československých legií v Rusku. „V Čeljabinsku se již nacházela požadovaná většina 123 delegátů z obou střeleckých divizí a sborových jednotek. Sjezd se prohlásil za nejvyšší autoritu, které jsou odpovědni všichni Čechoslováci v Rusku, a to včetně členů Odbočky Československé národní rady,“ připomíná se v dosud nejobsáhlejší publikaci o legiích za první světové války, kterou sepsal vojenský historik Jiří Fidler. Jak sám připomíná, splácí tím dlouhodobý dluh památným událostem roku 1918, ale také svému dědovi Rudolfu Fidlerovi, který byl v Rusku dobrovolníkem.

Starší články