Petr Holub - Autor je komentátor serveru Echo24.cz

/

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Články autora

Ministerstvo lásky

Při rozdělování postů v Evropské komisi jsme dostali, co jsme chtěli, a můžeme s tím být navýsost spokojeni. Vždyť co může česká kandidátka dělat lepšího než místopředsedkyni komise dohlížející na demokracii a nezávislost médií, nemluvě o tom, že bude čelit ruským trollům? Na tom se shoduje premiér Andrej Babiš s větší částí protagonistů veřejné diskuse.

Také vláda se bojí EET

Symbolem levicově-populistických vlád po roce 2013 se stane nad pochybnost absurdní a represivní zákon o elektronických pokladnách EET. Od samého jejich nástupu k moci se schvaluje, přepisuje, ruší, zase schvaluje a truchlivá hra dosud nemá konec. Zatím poslední dějství se odehrálo na počátku zářijové schůze sněmovny, když zákonodárci se sebezapřením nastoupili do svých lavic, aby přehlasovali senátní veto poslední verze.

Podvod, který byl a nebyl

„Co se divíš? Státní zástupce vždycky podrží silnějšího. To jsi nevěděl? Kde žiješ?“ Těmito slovy by Tonda Blaník komentoval zprávu, že městský státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše v kauze dotačního podvodu Čapí hnízdo. Nejen pražský návladní Martin Erazím, ale špičky celého státního zastupitelství teď budou mít práci, aby moudrost slavného lobbisty z televizní série vyvrátili a tím zachránili svou pověst.

Našlapujte jen potichu

Není přesné říkat Babišovo impérium. Přesnější je síť Babišova vlivu, která obepíná důležité instituce České republiky. V těchto dnech prochází síť zátěžovou zkouškou, protože se premiér Andrej Babiš musí bránit na čtyřech frontách najednou, od hrozící žaloby za Čapí hnízdo přes kritické audity o tom, jak jeho Agrofert čerpá zemědělské a podnikatelské dotace, až po obvinění ze střetu zájmů.

Nejen Šlachta, odchází také Steiner

V pátek prvního června 2012 zasahovala v centru Ústí protimafiánská jednotka ÚOOZ. Na dotačním úřadě ROP Severozápad pobrala pytle plné papírů a elektronických nosičů a tím zahájila hlavní dějství slavného případu zneužití eurodotací. Šéf zásahu Robert Šlachta vysvětloval, že byl k akci vlastně donucen, ve skutečnosti si chtěl dát ještě načas. Nemohl však jinak, protože jeden ze zaměstnanců dotačního úřadu, Leo Steiner, den předtím oznámil, že celý ROP Severozápad ovládla korupce. Elitní policista musel zabránit tomu, aby úředníci dokumenty skartovali.

Krize začne v Německu

Profesor Ferdinand Dudenhöffer z Univerzity v Duisburgu má jasno. „Rok 2019 se stane východiskem nové krize,“ řekl bez zaváhání v pořadu německé televize n-tv. Předpovídat další krizi se stalo během léta ve finančních kruzích módou, málokterý z věštců ovšem mluví jednoznačně. Znamená to strašit, že se vrátí kataklyzma roku 2008, kdy banky ze dne na den ztratily schopnost půjčovat, státy se kvůli jejich záchraně dramaticky zadlužily a průmyslová výroba se z měsíce na měsíc propadla o třetinu.

Proč je dobré být nacionalistou

Společné zasedání kabinetů Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého skončilo pro Českou republiku ostudou. Samotný výsledek však není tím hlavním. Debata ministrů dvou národů z uplynulého týdne může posloužit jako ilustrace, že nacionalismus nabízí v této části Evropy nesporné výhody a že pokusy založit společnost na občanském principu nefungují.

Pomsta bezejmenných. V čem udělal Salvini chybu

Těžko uvěřit, že to šlo tak snadno. Vůdce italské pravice, bezkonkurenční populista Matteo Salvini, byl odstaven z vlády a obratem se za něho našla náhrada. Nová hvězda evropské politiky musela někde udělat chybu. Přinejmenším Salvini špatně odhadl, kdo je jeho skutečný soupeř. Poučení z Itálie může posloužit politikům celé Evropy včetně Česka.

Happy end na konci léta

Letní bouře spojená se jmény Antonín Staněk a Michal Šmarda dávno skončila. Přesto vládní koráb pluje k temnému obzoru, který osvětlují blesky z dalších bouřkových mraků. Je možné se sázet, jestli dříve udeří v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, případně s premiérovým střetem zájmů, který kromě středočeského krajského úřadu prověřuje Evropská komise.

Dva roky prázdnin. Stát je zaplatí každému

Nepřekvapuje, že mladí nechtějí pracovat. Proto také není divu, že z osmnáctiletých nastupuje v Česku do zaměstnání jen necelá pětina. Zbytek míří na vysokou školu, kterou z nich však nedokončí ani polovina. Logika je jasná. Proč si neužít volného času – a vysoké školy k tomu nabízejí nejlepší prostor. Jenom není jasné, jestli s tím jsou srozuměni věční kverulanti, tedy lidé, kteří to všechno platí ze svých daní.

Podzim populistů

Předem je jisté, že se osobností podzimu stane britský premiér Boris Johnson, který je připraven dokončit brexit bez dohody s Evropskou unií. Stejnou pozornost ještě vzbuzuje šéf italské strany Liga Matteo Salvini, který chce prosadit předčasné volby, stát se premiérem a zbavit svou zemi krunýře sterilních úspor, který jí ordinuje Brusel.

Babiš navrhuje hrozný konec

Neúspěšný premiér likviduje už druhou neúspěšnou vládu, tak jde shrnout aktivity Andreje Babiše (ANO) po návratu z dovolené. Už jednatřicátého května požádal prezidenta Miloše Zemana, ať jmenuje ministrem kultury Michala Šmardu (ČSSD). Uplynulo 77 dnů, Babiš se vrátil od moře, vystoupil v televizi Prima a prohlásil: „Pan Šmarda není dobrý kandidát. Já říkám za sebe. S tímhle pánem já ve vládě nebudu.“ O den později vyšel v Právu rozhovor, kde vyzval sociální demokraty, ať sami návrh na jmenování Šmardy stáhnou.

Vzbouření na pláži

Na italském ministrovi vnitra Matteu Salvinim je něco obdivuhodného. Objížděl i během prázdnin všechny důležité italské pláže a v plavkách budoval svou popularitu. Do minulého čtvrtka nikdo přesně nechápal, jaký to má smysl. Až toho dne vyzval k rezignaci svého nadřízeného, premiéra Giuseppa Conteho. Premiér odpověděl, že o jeho setrvání ve funkci nerozhoduje jeden ministr. Ovšem nemohl zpochybnit, že Salvini řídí jednu z vládních stran a že se velmi pravděpodobně stane v blízké budoucnosti jeho nástupcem. Salviniho prezentace jsou zábavné a jeho optimismus tak nakažlivý, že může být vzorem pro české politiky.

Konec zapíraní, dálnice se dál zpožďují

Zneklidňující zprávy z dopravy přicházejí s rychlejší frekvencí a svědčí o tom, že přinejmenším sektor silničních staveb se propadá do krize. Zřejmě nejnápadnější je oznámení ministra Vladimíra Kremlíka, podle kterého Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v příštím roce utratí 70 miliard korun. To je o 28 miliard korun méně, než stojí v rozpočtovém výhledu schváleném sněmovnou. Něco se muselo přihodit.

Utrpení mladého Hamáčka, teď s rozpočtem

Nemůže to být veselý pohled pro ministra, když rozpočet na rok 2020 zvyšuje v jeho resortu výdaje o 300 milionů, a přitom to v minulých letech bylo v průměru o pět miliard. Právě to potkalo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Není divu, že napsal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dopis, který končí větou: „Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický.“ Premiér se mu podle očekávání vysmál. „ČSSD by měla konečně začít šetřit,“ prohlásil a dodal, že ČSSD snad má slavné heslo „Zdroje tu jsou“ ve své genetické výbavě.

Nestavte, abychom mohli k moři

Radek Mátl poznal během několika hodin, co to znamená šéfovat Ředitelství silnic a dálnic. V pátek ho ministr dopravy Vladimír Kremlík pověřil řízením státní firmy a už večer mu volal premiér Andrej Babiš, ať o dva dny odloží začátek oprav na desetikilometrovém úseku D1 v Praze-Chodově. „Jsem rád, že je nový ředitel ŘSD Radek Mátl akční a po mém telefonátu posunul plánované uzavírky z pátku na neděli v noci a příští týden,“ pochválil se sám Babiš na Twitteru. „Bohužel to bude něco stát,“ reagovala oficiálně Eurovia, která měla na pátek nasmlouvané pracovníky i stavební stroje. Uhradit ztrátu v řádu milionů bude požadovat po státu. Tím rozzlobila Babiše. „Pochybná firma Eurovia má spor s ŘSD asi o tři miliardy za D47 a já se vůbec divím, že stát s takovouto firmou ještě spolupracuje,“ postěžoval si premiér.

Bojíme se cizinců, potvrzuje víkend šílených střelců

Kolik nevinných lidí ještě musí být zavražděno, aby postižené státy konečně zasáhly proti rostoucí vlně násilí? Nepohodlnou politickou otázku opět připomněly dva víkendové masakry v amerických obchodních zónách, při kterých přišlo o život třicet náhodných návštěvníků. Odpověď se bude hledat těžko, paradoxně z toho důvodu, že se i nové vraždy okamžitě staly tématem selhávající politiky.

Kůrovec vydělává miliardy. Ale komu?

Za invazi kůrovce mohou naši předkové, kteří před sto lety sázeli smrkové monokultury. Když se k tomu přidají klimatické změny, není divu, že brouk zničí veškeré smrkové lesy. Fatalismus v boji s kůrovcem vyznává i ministr životního prostředí Richard Brabec. Jako kdyby chtěl zakrýt, že minulé generace ani současné sucho nemohou za všechno.

Muž, který tančil s Napoleonem

Pár hodin po kapitulaci Paříže usnul maršál v nedalekém Belleville na kulečníkovém stole. Záhy ho však vzbudili. Měsíc jasně svítil, a když procitl, uviděl před sebou francouzského generála, který ho německy oslovil: „Nebojte se, jsem Cailancourt, vyslanec císaře Napoleona. Císař je připraven odstoupit všechna své území pod podmínkou, že zůstane císařem Francie.“ Tak se skoro padesátiletý maršál Josef Radecký, šéf generálního štábu české armády i spojeného štábu protifrancouzské koalice, dozvěděl o konečném vítězství ve válce s Napoleonem. Za jedenadvacet let zažil řadu porážek, ale nakonec byl díky jeho vojenským schopnostem francouzský císař zbaven moci.

Kdo zastaví pád Německa

Z krize v letech 2008 a 2009 se Německo dokázalo vyexportovat. Dnes znalci předpovídají, že se náš západní soused znovu propadá do recese, přitom vývoz jako krabičku poslední záchrany použít nemůže. Nastal čas vypsat konkurz, kdo po prázdninách největší exportní ekonomiku na světě zachrání.

Starší články