Evropská unie má strach zablokovat Agrofertu dotace

961 milionů ve střetu zájmů

Evropská unie má strach zablokovat Agrofertu dotace
961 milionů ve střetu zájmů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Výsměch nebývá součástí statistických přehledů. Přesto výčet evropských zemědělských dotací pro Agrofert za rok 2019 obsahuje ironickou notu. Holding premiéra Andreje Babiše inkasoval v minulém roce 961 milionů korun, zhruba stejnou částku jako v předchozích třech letech. Tím se připomíná večerní zasedání europarlamentu z 12. prosince 2018, na kterém komisař Günther Oettinger oznámil, že Evropská komise už „nevyplatí žádné dotace“ firmám spojovaným s českým předsedou vlády, dokud se nevyjasní jeho střet zájmů. Co víc, žádné dotace nebyly vyplaceny už od druhého srpna, kdy začala v Evropské unii platit nová, přísnější pravidla.

Oettinger už není komisařem, Babišův střet zájmů ale mezitím potvrdily dva evropské audity. Přesto Agrofert dostal každoroční zemědělskou miliardu a další peníze zřejmě do své potravinářské a chemické divize. Tím se evropské úřady zesměšnily. Ještě zajímavější je okolnost, že Babišovi ustoupily, protože z něho mají strach.

Zleva polský premiér Mateusz Morawiecki, bulharský premiér Bojko Borisov, český premiér Andrej Babiš a eurokomisař Günther Oettinger. Praha 5. listopadu 2019. - Foto: Profimedia.cz

Seznam dceřiných firem Agrofertu, které dostaly dotace, byl loni jako vždy impozantní. Na podporu od dvou milionů nahoru si sáhlo jedenašedesát podniků. Dvě místa na stupních vítězů tentokrát získaly společnosti Česká vejce Farms z Chebu a Schrom Farms z Novojičínska, první z nich dostala na stavbu drůbežárny 57 milionů, druhá o deset milionů méně. Třetí Alimex z Nezvěstic na jižním okraji Plzně inkasoval skoro 40 milionů a byl nejlepší z těch agropodniků, které většinu dotací pobírají jako přímé platby na výměru obhospodařované půdy a počet chovaných zvířat. Alimex tím za sebou nechal velkostatky jako Kladrubská, a. s., hospodařící na sever od Plzně, i Zemos se sídlem v jihomoravských Velkých Němčicích. Alimex vyhrál, i když má k dispozici „jen“ 5 tisíc hektarů, a o deset milionů za sebou nechal dosavadního suveréna Agro Jevišovice ze znojemského okresu, který přitom inkasuje podporu na 8 tisíc hektarů. Jevišovičtí zemědělci však část dotací na plochu nestihli do konce roku vyčerpat.

Čistý výnos 961 milionů není úplný, pokud se nezapočtou zemědělské dotace, které Agrofert inkasuje na Slovensku a které loni v přepočtu dosáhly 150 milionů korun. Unikátní postavení mezi příjemci dotací v Česku dokládá i fakt, že premiérova firma inkasovala skoro stejně jako pět jeho největších konkurentů dohromady. Spojeným farmám miliardáře Radovana Vítka a společnosti Agro Měřín, které patří magnátovi z Vysočiny Gabrielu Večeřovi, přišlo loni z evropského rozpočtu 242, respektive 223 milionů, exministr zemědělství Jiří Milek i šéf agrární komory Zdeněk Jandejsek získali něco přes 180 milionů a výčet nejbohatších doplnil s dotačními příjmy 164 milionů britský koncern Spearhead, který působí na jižní Moravě a Vysočině. Ti všichni podle evropských pravidel zasluhují největší podporu ve svém těžkém údělu zemědělce, ovšem Babiš je pravděpodobně vůbec největším příjemcem dotací v Evropě. Nelze jen vyloučit, že se podobně široce rozvětvené konglomeráty najdou také v jižní Itálii, případně na jihu Francie, kde pozemky skupují naftoví šejkové.

Mimořádná vynalézavost

Agrofert stojí na luxování eurodotací, proto potíže vznikly ve chvíli, kdy se jeho majitel stal ministrem financí, později dokonce premiérem. Dokonce z pohledu selského rozumu se tím dostal do střetu zájmů. Vláda schvaluje scénář, za co se bude bruselská podpora utrácet, a k tomu svými nařízeními určuje detailní pravidla, podle kterých se eurodotace rozdělují. Ministr financí má zase na starosti kontrolu, jestli se při čerpání dodržují domácí i evropské předpisy. Těžko očekávat, že premiér bude tvrdě vyžadovat rozpočtovou kázeň po své firmě, tedy sám po sobě. Evropská unie s takovou zápletkou nepočítala a zákaz střetu zájmů jednoznačně formulovala až na podnět evropské poslankyně Ingeborg Grässleové, která reagovala právě na Babišův případ. Chvíli to trvalo a teprve od 2. srpna 2018, když už byl Babiš v důležitých vládních funkcích pátým rokem, platí finanční nařízení Evropského parlamentu, které stanoví, že „ke střetu zájmů dochází, pokud je (…) z důvodů hospodářského zájmu (…) ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Pokud se někdo do takového střetu zájmů dostane, nemá na dotace nárok. Andrej Babiš byl tehdy o krok napřed, protože mezitím Agrofert zaparkoval do svěřenských fondů, aby mohl tvrdit, že s holdingem nemá nic společného. Evropská komise srovnala krok v listopadu 2018. Její právní služba sepsala analýzu, podle níž se tím Babiš střetu zájmu nevyhnul. Prý nejde o to, jestli Babiš Agrofert i nadále ovládá; zůstává jeho beneficientem, a má tedy z jeho hospodaření prospěch. „Smyslem fondů je řídit společnost Agrofert a chránit zájmy zakladatele fondů (tedy pana Babiše),“ stojí v interním dokumentu, který přetiskly přední evropské deníky. Právě v reakci na tento únik slíbil komisař Oettinger, že holdingu českého premiéra už nedá ani euro.

Před týdnem zveřejněná bilance zemědělských dotací za rok 2019 ukazuje, že všechno bylo jinak. Tuzemská státní správa hledala cestu, jak peníze Agrofertu vyplatit, prokázala přitom zřejmě pod taktovkou premiéra vynalézavost a nakonec slavila úspěch. Vládní právníci vytvořili konstrukci, která stojí na úvaze, že není dotace jako dotace. Zhruba čtvrtina zemědělských dotací, které Agrofert získal v roce 2019, se v Česku označuje za „nenárokové“, protože podporuje investiční projekty soukromých firem. Teoreticky by se Agrofertu neměly po srpnu 2018 vyplácet, zdejší úřady však využily alternativní výklad, podle kterého lze proplatit projekty, jejichž podporu stát přislíbil ještě před tímto datem. Konkrétně smlouvy na dvě největší dotace roku 2019 pro drůbežárny České vejce Farms a Schrom Farms podepsal stát s Babišovými firmami v září 2016, respektive v lednu 2018, a tehdy ještě žádné evropské nařízení takový střet zájmů nezakazovalo. Potíž by ještě mohla být s českým zákonem o střetu zájmů, který zakazuje využívat osobám ve střetu zájmů rozpočtové prostředky. Riziko se však podařilo odclonit zbrusu novým paragrafem dotačního zákona, podle kterého se vyplácení dotací neřídí rozpočtovými pravidly. Ke střetu zájmů u českých zemědělských dotací vůbec nemůže dojít. Podle takového výkladu může stát i nadále proplácet další velké investice například pro mlékárny OLMA nebo masokombinát ve Vodňanech, protože smlouvy o poskytnutí dotace podepsaly ještě do srpna 2018. Bez šance nejsou ani projekty typu vepřínů SPV Pelhřimov, i když smlouva byla podepsána později.

Je pravda, že Oettinger hned v prosinci 2018 poslal do Česka dva auditní týmy, které během pár měsíců potvrdily Babišův střet zájmů a požadovaly vrácení dotací. Odpovědní ministři Klára Dostálová a Miroslav Toman ovšem nálezy bruselských auditorů zpochybnili, úspěšně zdržují, a proto jen optimisté věří, že se konečného verdiktu dočkají před koncem roku.

Vládní právníci pomohli odstranit překážky i u zbývajících tří čtvrtin zemědělských dotací pro Agrofert, kterým se říká „nárokové dotace“. V Česku se tak označují přímé platby, protože na ně má nárok každý, kdo splní předepsaná kritéria. Babiš tedy překročením pravidel o střetu zájmů nemůže zařídit, aby jeho firmy braly víc než ostatní. Tento výklad stačil, aby přímé platby proudily do Agrofertu stejným řečištěm jako dosud. Přesto není vyhráno. Podezření, že i v tomto případě postupují české úřady v rozporu s evropským právem, naposledy potvrdil zemědělský komisař Janusz Wojciechowski. Konkrétně prvního května po interpelaci českého europoslance Luďka Niedermayera ujistil, že se nařízení o střetu zájmů „na provádění přímých plateb vztahuje“, a to včetně jejich kontroly. Pokud se členský stát nařízení nedrží, může to vést „k finančním opravám“, tedy k verdiktu, ať dotčená země vrátí peníze.

Nezlob premiéra, když ho potřebuješ

Evropský boj proti střetu zájmů českého premiéra má prozatím nulový efekt. Těžko pochopit, proč Brusel nepoužije drsnější nástroje, když i Češi ze zkušenosti vědí, že je má k dispozici. Koncem roku 2011 se dostalo Česko do podezření, že jeho úřady a zvlášť nejdůležitější z nich, Auditní orgán při ministerstvu financí, zneužívání dotací spíše kryjí, než aby je kontrolovaly. Také tehdy dorazil do Česka z Bruselu auditní tým. „Kontrola zjistila významné riziko, že centrální Auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky kontrol tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici,“ upozornili bruselští auditoři na mechanismus, s jehož pomocí bylo možné zamést pod koberec veškerá překročení dotačních pravidel. Zdejší ministerstvo financí obratem poslalo do Bruselu námitky, ovšem Evropská komise nečekala, kdy se je podaří vypořádat. V březnu 2012 zastavila proplácení dotací z regionálních fondů a neuvolnila je až do října, dokud česká strana s výsledky bruselského auditu nesouhlasila a veřejně neslíbila požadované změny.

Také dnes může Evropská komise zastavit proplácení dotací, zatím ovšem nic na obzoru není. „Aktuálně probíhá šetření Evropské komise k zemědělským dotacím, které bylo zahájeno koncem roku 2018“, vysvětluje Lenka Rezková, mluvčí agentury SZIF, která má zemědělské dotace na starosti. Šetření probíhá v důvěrném režimu. „Další kroky k zabránění případného střetu zájmů při vyplácení dotací pro holding Agrofert budou učiněny v návaznosti na jeho výsledky,“ dodává mluvčí. Ministerstvo financí tvrdí, že se ho tentokrát spor s Bruselem netýká. Jeho Auditní orgán se zemědělskými dotacemi nezabývá, ministerstvo má na starosti pouze tzv. certifikaci účetnictví agentury SZIF. Tuto povinnost však svěřilo soukromé firmě BDO CA, která žádný problém s Agrofertem neodhalila. „Za rok 2019 nebylo realizováno žádné zjištění ve vztahu k plnění akreditačních kritérií platební agenturou SZIF,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z ministerstva.

Blahovůle Evropské komise vyvolává spekulace v samotném Bruselu. Vysokým úředníkům na úrovni generálních ředitelů prý nevadí, když jedna z členských zemí přidělí svému premiérovi každoročně částku v řádu desítek milionů eur. V Česku si tím Komise sice uřízne ostudu, souhlas premiéra však potřebuje ke schválení evropského rozpočtu na léta 2021–2027. Tím se členským státům otevře přístup k částkám, které jsou o dva až tři řády vyšší.

11. června 2020