komentář petra holuba

Tisíce zachráněných životů a dluhy na čtyřicet let

komentář petra holuba
Tisíce zachráněných životů a dluhy na čtyřicet let

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Epidemie v Česku definitivně ustoupila,“ řekl hlavní statistik ministerstva zdravotnictví Ladislav Dušek. „Bylo to takové cvičení, které u nás naštěstí proběhlo poměrně dobře,“ potvrdil i nejčastěji citovaný epidemiolog Rastislav Maďar. Co také mohou říkat. V souvislosti s epidemií zemřelo něco málo přes 300 Čechů, z toho podle samotného Duška asi 60 procent zahubila jiná nemoc a covid-19 byl jen jednou z komplikací. Dokonce onemocnět na covid-19 předpokládalo u 60-70 procent případů, že dotyčný byl oslaben jinou chorobou, nejčastěji srdečními potížemi nebo cukrovkou.

Zdejší epidemiologové a statistici to možná říkají s ulehčením, nutno však připomenout, že matematik Isaac ben Israel už v polovině dubna publikoval v The Times of Israel článek, kterým právě tento vývoj předpověděl. Doslova řekl, že koronavirus ustoupí sedmdesátý den od chvíle, kdy epidemie vypukne, a dokonce tvrdil, že nezáleží na tom, jak se proti ní bude daná země bránit.

Splněná prognóza je zároveň skrytou výčitkou těm, kdo zaváděli příliš tvrdá opatření spojená se zákazem pohybu a útlumem ekonomiky. Dnes není pochyb, že byla příliš přísná, jak se mimo jiné potvrzuje i tím, že se infekce nevrátila, i když se zákazy postupně uvolňují.

Proto není úplně snadné obhájit, že opatření stejně byla nezbytná. Existuje jediný argument, který používají i osvědčení experti, že by všechno dopadlo mnohem hůř, kdyby se země neutlumila. „Bylo důležité rozbít první vlnu infekce a nám se to podařilo,“ vysvětlil například pro deník Welt slavný virolog Jonas Schmidt-Chanasit, který v roce 2014 správně předpověděl, že západoafrická epidemie eboly zmizí sama od sebe. Dnes podle něho už víme, že většina opatření proti koronaviru nebyla úplně nezbytná, že rozhodující bylo zrušení velkých shromáždění, dodržování hygienických pravidel a odstupu mezi lidmi. Počátkem března to však nikdo nemohl vědět a přísnost se vyplatila.

K tomu je třeba připomenout bilanci mírnějších opatření proti epidemii ve Švédsku. Dnes tamní úřady evidují přes čtyři tisíce lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem. Během dubna zemřelo 10 458 obyvatel Švédska, to je největší počet za měsíc od prosince 1993, kdy zemi zasáhla nebezpečná chřipka. Proti tomu počet zemřelých v Česku v časech koronaviru nedosahuje úrovně tří chřipkových epidemií za období posledních pěti let. Oběti ve Švédsku činí zlomek varovných předpovědí britské univerzity Imperial College, která strašila v zemích velikosti Švédska sto tisícem zemřelých, přesto nejde koneckonců popřít, že přísnější postup Česka zachránil „tisíce životů“, jak tvrdí premiér Andrej Babiš i jeho zástupce Jan Hamáček. Švédská strategie se může vyplatit pouze s vyhlídkou, že přijde druhá vlna, proti níž má značná část tamního obyvatelstva imunitu.

Největší chvíle naší generace

Ovšem při pohledu z větší vzdálenosti ztrácejí argumenty příznivců přísných zákazů na přesvědčivosti. Je možné si představit, jak se budou na současnou patálii dívat za třicet nebo čtyřicet let naše děti a vnukové. Na tuto otázku včera narazila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když představila svůj program na obnovu evropského hospodářství, které se podle ní vinou opatření proti koronaviru propadne o 7–8 procent HDP. Vtip jejího plánu spočívá v tom, že si Evropská unie na program obnovy půjčí 750 miliard eur, které se splatí, až se obnoví prosperita, tedy v letech 2028–2058. Výzva koronavirové krize je pro naši generaci stejně klíčovým okamžikem, jakým bylo pro naše předchůdce založení Evropské unie či přistoupení východních členských zemí, oznámila von der Leyenová na tiskové konferenci. Nesrovnatelně velké investice jsou nejen nezbytné k překonání ekonomického otřesu, ale zároveň příležitostí vybudovat lepší Evropu. Naši potomci z toho budou profitovat, proto s nimi uzavíráme „Pakt generací“. A necháme je zaplatit naše dluhy, mohou dodat skeptičtí pozorovatelé.

Bude ovšem těžké někomu za třicet let vysvětlovat, proč musí hradit náklady za ekonomickou katastrofu, kterou způsobili jejich otcové, aby se zachránili před katastrofou zdravotní. Přitom ti prozíravější věděli skoro od začátku, že samotný příchod koronaviru osudovou katastrofou není, ti ostatní to uznali až poté, co „koronavirové cvičení“ skončilo.

 

28. května 2020