Byly víc než předběžná opatrnost?

Roušky nejsou potřeba

Byly víc než předběžná opatrnost?
Roušky nejsou potřeba

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Použila vláda v obraně proti koronaviru přiměřené a efektivní prostředky? Anebo to naopak přehnala a přispěla tím ke společenské frustraci i ekonomickému propadu? Odpověď na obě otázky by měly nabídnout vlády prakticky všech zemí a nutno dodat, že tuzemský kabinet Andreje Babiše zpětnou kontrolu svých radikálních kroků neplánuje.

Pouze občas se objeví izolované zprávy médií, které citují nějakou z kontextu vytrženou studii. Častěji se veřejnost setká s novinovými články typu „Prymula měl pravdu“. Seznam.cz v něm citoval pozorování, podle kterých povinné nošení roušek snižuje šíření nákazy o 40 procent. Proto se Čechům vyplatilo, že hned 18. března nařídili povinnost roušky nosit. Článek se v první řadě odvolával na červnovou studii Ústavu ekonomiky práce z německého Bonnu. Experti čtyř různých univerzit v ní zkoumali, jak povinné roušky pomohly potřít koronavirus městu Jena ve spolkové zemi Durynsko. Dřív slavné centrum německé vzdělanosti, kde se univerzita dodnes pyšní jménem Friedricha Schillera, nařídilo roušky už 6. dubna, o osmnáct dnů před celým Durynskem a tři týdny před zbytkem Německa. Experti došli k závěru, že se to Jenským mimořádně vyplatilo. Nejde jen o to, že se počet nových případů po zavedení roušek snížil o 40 procent. Nákaza zpomalila i v ostatních městech Německa, kde ve stejné době vystačili jen s mírnějším omezením sociálních kontaktů, především zákazem větších akcí, ovšem Jena snížila ve třech týdnech od zavedení roušek počet nových případů ve srovnání s jinými městy o 25 procent.

Učinit z toho závěr, že Prymula měl pravdu, nesedí na první pohled, protože ani v Jeně nebyly roušky povinné při jakémkoli překročení prahu vlastního bytu, ale podobně jako dnes v Česku pouze v obchodech a ve veřejné dopravě. Vážnějším nedostatkem je fakt, že výzkum neodpovídá na zásadní otázku. Roušky omezují sociální kontakt a nepochybně posilují efektivitu ostatních opatření, přesto nelze vyloučit, že to s nimi v durynském městě přehnali. Při zpětném pohledu není bilance Jeny oslňující. Místní zdravotníci odhalili za tři měsíce 145 případů na 100 tisíc obyvatel, což je v rámci Durynska podprůměrná bilance. Horší jsou jen čtyři okresy, kde se koronavirus dostal do sociálních ústavů. Další velká sídla Weimar a Erfurt, která s Jenou tvoří trojměstí, jsou na tom i přes pozdní zavedení roušek o poznání lépe. V prvním z nich evidují 106 a ve druhém 65 případů na 100 tisíc obyvatel. Jena hlásí tři oběti na životech, dvakrát větší Erfurt dvě, Weimar žádnou.

Pokud chtěli vědci prokázat, jak se povinné roušky v Jeně vyplatily, pak museli hledat srovnání především v západních spolkových zemích, kde měla nákaza řádově větší sílu. Je pravda, že nárůst nových případů se v dubnu zpomalil v Jeně rychleji než ve zmíněném Erfurtu či Weimaru. Ovšem Jena patřila koncem března k černým ovcím Durynska. Její zdravotníci evidovali desítky nových případů týdně, od začátku dubna však srovnali krok s kolegy z obou sousedních měst, kde byly odhaleny jednotky případů týdně. Logicky byl strmější pokles z vyššího základu. Nedá se vyloučit, že roušky zažehnaly hrozící krizi univerzitního města, nejde to však ani přesvědčivě dokázat vzhledem k tomu, že počet případů poklesl už před šestým dubnem.

Smutek premiéra Ramelowa

Poměry v Durynsku byly od zbytku Německa natolik odlišné, že tamní premiér Bodo Ramelow ohlásil už 23. května konec sociálních omezení včetně povinných roušek. Vysloužil si tím kritiku, že si hraje s ohněm, a obvinění týdeníku Der Spiegel, že jako lídr postkomunistické strany Die Linke sází na nezodpovědný populismus. Ovšem Ramelow reagoval na předchozí reportáže o tom, že sám porušil hygienické předpisy, když se účastnil pohřbu své sousedky. Přitom z dosavadního průběhu epidemie dávno věděl, jak zbytečná je karanténa ve městech, kde se objeví nejvýš jeden případ týdně.

Z příkladu města Jena, kterým chtěli tuzemští novináři podpořit někdejšího šéfa krizového štábu, vyplývá spíše závěr, že „Prymula to přehnal“.

 

17. června 2020