Ministryně financí Alena Schillerová velmi tlačí na to, aby Český národní banka mohla obchodovat s dluhopisy s delší splatností. K tomuto kroku se odhodlala poté, co potřebuje sehnat peníze na boj s krizí, která přináší koronavirová nákaza. Stát si tím v dobách nouze pomůže, následně se však může dostavit vysoká inflace a občané dluh budou muset zaplatit z vyšších daní a odvodů.

Novela zákona o České národní bance leží ve sněmovně s přestávkami již 5 let. Zásadní obrat nastal v uplynulém týdnu, kdy zákonodárci rozhodují v legislativní nouzi a ve zrychleném schvalování. Vláda se totiž pokusila protlačit novelu zákona i s podmínkou, že centrální banka bude moci obchodovat s dluhopisy s delší dobou splatnosti. V současné chvíli totiž může jen obchodovat s cennými papíry se splatností do jednoho roku a pouze s bankami či spořitelnami.

Proti tomu se však postavila opozice a návrh prozatím neprošel. Pokud však vláda prosadí novelu na příští schůzi, pro stát by se jednalo o velké ulehčení pro své budoucí zadlužování. „Ministerstvo financí bude muset vydávat státní dluhopisy, aby pokrylo náklady na kompenzační opatření v rámci pandemie koronaviru. Na trhu se však nemusí najít dostatek zájemců, kteří by české státní dluhopisy nakoupili. V takovém případě by výrazně vzrostly úrokové sazby, za které by si stát půjčoval. Když však ze státními dluhopisy bude moci obchodovat Česká národní banka, tak nehrozí, že by se dluhopisy na trhu neudaly. Stát by tedy získal výhodnější podmínky pro své financování,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj hrozí, že tento nástroj bude stát používat i v době po krizi k většímu zadlužování než je nutné. „Nicméně kdyby toto opatření začalo být zneužíváno v dobách po krizi, tak by to mohlo vést k vyšší inflaci. Rovněž je třeba počítat s tím, že všechny dluhy budou muset být nakonec splaceny. Na dluh se přitom můžeme dívat jako na budoucí vyšší daně a odvody, které budou sloužit k jeho splacení,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Vydáváním dluhopisů chce ministerstvo uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda totiž musela přehodnotit státní rozpočet a místo schodku 40 miliard se nově cílí na 200 miliard. Schillerová se ve čtvrtek sešla s guvernérem centrální banky Jiřím Rusnokem a společně uvedli, že cílem novely není pouze pravomoc obchodovat s dluhopisy.

„Na tzv. sekundárním trhu můžeme kupovat už dnes, ale pouze od bank a spořitelních družstev, a jenom cenné papíry se splatností do jednoho roku. Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností,“ uvedl Rusnok po jednání.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Roklen Dominika Stroukal bylo jasné, že se dříve nebo později pokusí centrální banka získat pravomoci k obchodování s dluhopisy. Také se tím otevřelo i téma, zda bude Česká národní banka stále nezávislou institucí, čehož se obávají zejména opoziční politici.

„Způsob oznámení ministryní financí byl však přinejmenším nestandardní. Dokonce se domnívám, že o tomto způsobu oznámení guvernér České národní banky nevěděl. Ten způsob totiž jako určitá ztráta nezávislosti působí, i když o nezávislosti ČNB nepochybuji. Že se bude muset vláda masivně zadlužit je zjevné a nikoho to nepřekvapí. Že bude ČNB imitovat své západní kolegy a ve velkém nafukovat svou rozvahu nákupem dluhopisů, to je minimálně stejně jasné už nějakou dobu. Stačilo tedy, aby vláda přiznala, že se musí zadlužit a ČNB oznámila kvantitativní uvolňování a nemusli jsme se o nezávislosti ČNB vůbec bavit,“ řekl pro Echo24 Stroukal. Podle něj je krok pochopitelný. Dlouhodobě ale zvyšuje tendenci k nehospodárnému jednání vlády, která tím získá nekonečný prostor pro své dluhy.