Končící vláda Andreje Babiše nechává po svém úřadování plno nástrah, které čekají na připravující se kabinet Petra Fialy. Jedním z nich je schodek veřejných financí, který hrozivě roste. Podle programového prohlášení nové vlády by se měl schodek snížit na úroveň tří procent hrubého domácího produktu. To je ale přitom daleko méně, než koalice Spolu slibovala před volbami. Ekonomové upozorňují, že se jedná o neambiciózní plán a při dobrých podmínkách by se teoreticky tento slib mohl podařit splnit již příští rok.

Odborníci delší dobu varují, že český veřejný dluh se v poslední době velmi zvyšuje a letí volným pádem. Výtky zejména plynuly na končící vládu vedenou Andrejem Babišem, která byla kritizována i za vysoké výdaje. Veřejný dluh tak podle dat Eurostatu za první čtvrtletí letošního roku narostl k poměru k hrubému domácímu produktu o 6,3 procenta na 44,1 procenta. V rámci Evropské unie se tak Česká republika umístila na druhé místo v žebříčku nejrychleji se zadlužujících států hned za Kyprem.

Kromě toho ministerstvo financí na letošní rok počítá s tím, že české veřejné finance v letošním roce skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce by mělo dojít k jeho snížení na 5 procent. V dalších letech by pak měl klesat dále až na 4,1 procenta v roce 2024. V loňském roce dosáhl deficit 6,1 procenta.

I na snížení schodku veřejných financí pamatovaly kandidující koalice v letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL plánovala, že do roku 2025 sníží schodek na úroveň 1,5 procenta HDP. Druhá koalice Pirátů a STAN slibovala, že za stejné volební období dojde ke snížení pod tři procenta.

Podle uniklých bodů z připravovaného programového prohlášení však vyplývá, že koalice by chtěla snížit zadlužení o 3 procenta bez uvedení konkrétního termínu. Pokud by se podařil konsolidovat stav veřejných financí, tak by se poté sociální pojištění placené zaměstnavatelem snížilo z 24,8 procenta o dva procentní body.

Pro vládu vedenou pravicovou ODS by se však jednalo o příliš neambiciózní plán. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by se tak mohlo jednat o úsporu za sto miliard korun, což je velmi reálný plán. To v dřívějších vyjádření sliboval i ekonomický expert ODS Jan Skopeček, podle kterého by stačilo osekat neobsazená tabulková místa, dotace či neinvestiční nákupy ministerstev.

Kovanda také upozorňuje, že snížení schodku na úroveň tří procent hrubého domácího produktu by došlo k umožnění splnění maastrichtského kritéria pro přijetí eura. „Pro nyní nastupující vládu Fialovu však tato otázka nebude aktuální, jak se opakovaně v těchto dnech vyjadřují zejména zástupci koalice Spolu. To je rozumný postoj. A nejen proto, že ČR nesplňuje a ještě minimálně několik let splňovat nebude právě některá maastrichtská kritéria. Česká ekonomika v tuto chvíli by vstupem do eurozóny nic zásadního nezískala, naopak s přijetím eura jsou spjata některá rizika, jako je třeba těsnější sdílení dluhu s často vysoce předluženými zeměmi eurozóny nebo ztráta nezávislé měnové politiky,“ řekl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně by se také jednalo o nepříliš velkou ambici, pokud by schodek veřejných financí klesl na tři procenta. „Stačí, když z rozpočtu na příští rok vyjmeme většinu výdajů, které tam odstupující vláda pod rouškou covidu zcela nesystémově ponechala, ačkoli již podle všeho nebudou potřeba, a stačí uvážit, že zvýšená inflace zvýší výběr DPH, největšího zdroje státních příjmů, a můžeme se dostat na dohled 3procentního deficitu již příští rok. Pak není jasné, jaké další ambice by vládě zbývaly na zbývající tři rozpočty do konce jejího volebního období,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Ten také uvádí, že nová vláda by se měla zaměřit zejména na sumy peněz, které se vydávají plošně v době covidu. „Do těch peněz se nepočítají jen programy COVID, ale spousta dalších malých domů. I to, že vláda bude mít méně peněz, které bude chtít utratit jenom proto, že je má odsouhlasené, jí pomůže k vybudování důvěryhodnosti,“ řekl dále Bartoň.

Fialova vláda by se také dle něj měla zaměřit ke snížení státního aparátu zejména o zaměstnance, kteří přišli po spuštění lockdownů. Konec by měl také nastat zvyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace. Babišova vláda totiž každoročně přidávala seniorům peníze, i když kvůli rostoucí inflaci a růstu průměrných mezd dostávali každoročně přidáno.