Podnikatelům a živnostníkům se stále více vzdaluje podpora za dobu koronavirové krize. Potvrzení přišlo z úst předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který šel jednat ke své ministryni financí o podobě státního rozpočtu na příští rok. Podle něj totiž nebude v příštím roce dluh vyšší než před šesti lety, kdy Babiš na ministerstvo nastupoval. Jinými slovy tím řekl, že masivní pomoc firmám je odpískána.

Předseda vlády Andrej Babiš po jednání s Alenou Schillerovou (za ANO) nezmínil žádná čísla, která by mohla být mantinely příštího rozpočtu. Pouze uvedl, že „dluh letos nebude vyšší, než byl, když jsem v lednu 2014 přišel do této budovy“. Odkázal tím na rok 2014, kdy se stal ministrem financí v Sobotkově vládě a tehdy veřejný dluh činil 44,9 procenta hrubého domácího produktu. V současné době je na úrovni 41 procent a i přes rekordní propady v plnění současného státního rozpočtu chce Babiš dluh nezvyšovat.

Místo pomoci firmám a podnikatelů, kteří drží ekonomiku, chce naopak investovat do seniorů. Zdůvodnil to tím, že právě nejstarší občané měli ztížené životní podmínky v době koronavirové krize. „Je potřeba je podpořit. Samozřejmě je tam ta valorizace, ale o tom bude debata,“ řekl premiér ke skutečnosti, že se důchodcům zvednou penze ze zákona o zhruba 840 korun v příštím roce.

Odvracet se od firem a spíše se zaměřovat na seniory je podle odborníků jasný kalkul před nadcházejícími volbami, kdy krajské a senátní proběhnou na podzim, a v příštím roce do Poslanecké sněmovny. „Podstatná část loajálních příznivců hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše už vyjadřuje obavy v tom smyslu, že pokud stát bude až příliš rozdávat jiným, například OSVČ, podnikatelům či firmám, na ně samotné se nedostane. Respektive budou se muset v nadcházející době smířit s nižším nárůstem starobních důchodů či platů zaměstnanců nepodnikatelské sféry,“ uvedl ekonom a člen poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Podle něj je důkazem fakt, že se masivní pomoc v rámci programu Covid III ani po dvou měsících pořádně nerozjela a je vyčerpáno pouze 0,77 procenta z celkové částky. V reálných číslech tak bylo do firem napumpováno 3,83 miliardy z původně slibovaných 495 miliard korun.

Nalévat více peněz do penzí je tak pro podnikatele jasným vzkazem, že s další pomocí nemají počítat. „Vzhledem k tomu, že z těchto socioekonomických skupin se rekrutuje zásadní část voličů hnutí ANO, premiér a ministři v barvách hnutí tento postoj v rostoucí míře reflektují, čehož výsledkem je i jen třicetiprocentní státní portfoliová záruka programu Covid III. Pokud by byla vyšší, i čerpání prostředků v rámci programu Covid III by bylo již nyní znatelnější,“ dodal Kovanda.

Babiš také zopakoval, že nadále počítá se zrušením superhrubé mzdy. Uvedl k tomu, že mu Alena Schillerová předložila až 6 návrhů, jak by následné zrušení a nahrazení sníženou daní z příjmů zaměstnanců mohlo vypadat. Už se tak nepočítá s původní Babišovou variantou, že by se superhrubá mzda zrušila a snížení daně by bylo na 15 procentech. Stále je ve hře 19 procentní zdanění, které je pro pracovníky méně výhodné.

Rozpočet na příští rok tak ještě nemá žádné reálné obrysy. Ty budou známé až po makroekonomické predikci, která byla dříve jasná v průběhu července. „Klíčová makroekonomická predikce a s ní provázaná predikce příjmů státního rozpočtu bude pro účely rozpočtových prací zveřejněna až 15. září, protože teprve 1. září budou známy údaje z národních účtů o vývoji ekonomiky a její struktury a jiné ukazatele. Tato predikce bude následně posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekla pro Echo24 Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí.

Kabinet si totiž již dříve schválil, že ministerstvo financí předloží návrh rozpočtu vládě do 30. září a vláda má pak do 30. října čas, aby ho předložila Poslanecké sněmovně.