Tím, jak se v posledních letech nedaří stlačit schodkové hospodaření státu, narůstá logicky i státní dluh a s ním také výdaje na jeho obsluhu. Ty v příštím roce přesáhnou magickou hranici 100 miliard, což činí více než dvě pětiny plánovaného schodku rozpočtu, který má mít podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) strop 231 miliard.

Náklady na obsluhu státního dluhu brzy přerostou 100 miliard, což je 43,3 % plánovaného deficitu 231 miliard korun, což je dáno zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Číslo zatím není definitivní, veřejnost se finální návrh dozví tento týden. Podle Stanjury – který sám sebe označil za politického realistu – není ve vládě prostor.

Podle dat Českého statistického úřadu ze začátku července stoupl nominální dluh vládních institucí meziročně o 232,8 miliard na 3 332,3 miliard korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,9 % na 43,4 % HDP. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 103,9 miliard.

„Čím více budeme dlužit, tím vyšší budou splátky dluhů i úroků z nich. A vzhledem k tomu, že každým rokem nominální hodnota dluhu naší země roste, protože si rozpočet jednoduše nevystačí s tím, co vybere. Pro představu uveďme, že v roce 2020 činily tyto náklady 40,15 miliard korun,“ poukázal pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Jedním dechem je ale podle něj nutné dodat, že bylo potřeba velké politické odvahy k provedeným krokům k ozdravení rozpočtu. „Protože reakce veřejnosti na jakákoliv navržená opatření, která by se dotkla životní úrovně hovořící skupin obyvatel, byla nemilosrdná v kontextu principu ‚not in my wallet‘. Tedy, že vláda má zodpovědně nakládat s veřejnými penězi a držet pokud možno vyrovnaný rozpočet, ale opatření se nemají dotknout peněženky dotyčných. Takový přístup je bohužel patrný téměř u každého. Debaty o úsporných opatřeních tak byly velmi náročné,“ uvedl Peterka.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka lze na částku 100 miliard jen na obsluhu státního dluhu nahlížet ze dvou pohledů. „Jednak je to částka, kterou nemá k dispozici leckterý resort, jednak je to pořád v poměru ještě částka v mezinárodním srovnání přijatelná. Problémem ovšem je, že se bude stále dál rychle zvyšovat. S tím, jak se stát bude soustavně zadlužovat, ale také kvůli dražšímu refinancování splatného dluhu. Vše začíná a končí u deficitu státního rozpočtu,“ uvedl Dufek.

Česko patří podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní.

K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl šéf NKÚ Miloslav Kala. „Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.