Podnikatel Tomáš Čupr prostřednictvím společnosti Rohlik.cz Finance II vydává dluhopisy v objemu tři miliardy korun s možností navýšení až na 4,5 miliardy Kč. Dluhopisy jsou splatné na konci roku 2029 a jejich roční výnos činí šest procent. Čupr o tom informoval v tiskové zprávě. Proces upisování třetí vlny dluhopisů začne ve středu, oficiální vydání dluhopisů bude 20. prosince.
Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu. Agentura Reuters označuje dohodu za "bezprecedentní." Ukrajině by dohoda umožnila ušetřit 11,4 miliardy dolarů během příštích tří let.
Značný zájem o maďarské státní dluhopisy by mohl naznačovat, že finanční trhy mají premiéra Viktora Orbána rády, na rozdíl od politiků v některých zemích Evropské unie. Pohled na výrazný pokles kurzu forintu z minulého týdne ale říká, že i trhy znervózňuje vztah, jaký má Orbán s unijními politiky, uvedla agentura Bloomberg. Maďarská vláda už letos prodala zahraničním investorům více dluhopisů, než plánovala na celou první polovinu roku.
Kdo se rozhodl nevybrat si loni na podzim peníze vložené do státních protiinflačních Dluhopisů Republiky, stále těží z velmi výnosné investice. Za loňský rok investorům vydělaly skoro devatenáct procent. Jak na tom budou v tomto roce ve znamení klesající inflace a úrokových sazeb, vyplatí se teď nakupovat tradiční státní dluhopisy a jakých korporátních bondů se nebát? Na to v rozhovoru pro Echo24 odpovídá odborník na finanční trhy a analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim v sobotu večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu. Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“.
Hodně se toho již namluvilo o akciích, o zlatu nebo o nemovitostech coby o rozbouřených typech investic. Ale v poslední době se začalo mluvit ještě o jednom investičním nástroji, o kterém bylo dlouhou dobu ticho po pěšině. A který ani většině individuálních investorů nepřipadal moc sexy. Ale to jen proto, že o něm věděli málo. Jedná se o dluhopisy. A rovnou dodejme, že je omylem domnívat se, že většiny lidí se dluhopisy netýkají. Naopak.
Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací
Venezuela, která má problémy se splácením státních dluhopisů, v příštích dnech představí svoji vlastní digitální měnu petro. Oznámil to na tiskové konferenci ministr pro komunikace a informace Jorge Rodríguez. Na rozdíl jiných digitálních měn, jako bitcoin, má být petro kryté, a to ropou, píše agentura Bloomberg.
Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí vzrostl o 38,6 miliardy korun na 4,517 bilionu Kč. Meziročně byl vyšší o 1,131 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Oxfordská univerzita vydá své první dluhopisy. Nejstarší univerzita v anglicky mluvícím světě chce získat z prodeje dluhopisů nejméně 250 milionů liber (7,1 miliardy Kč) a splatnost těchto dluhopisů bude nejdelší svého druhu – 100 let, napsal list Financial Times (FT).
Zdravotnická síť EUC vydala pětileté dluhopisy za 1,4 miliardy korun. Banky jich koupily 43 procent, 48 procent institucionální investoři a devět procent klienti privátního bankovnictví, uvedla v pondělí skupina v tiskové zprávě. Peníze použije na nové akvizice a refinancování úvěrů. Skupina patří k největším nestátním poskytovatelům ambulantní péče v Česku. Letošní obrat odhaduje na 2,5 miliardy korun.
Americká centrální banka (Fed) začne v říjnu snižovat objem svého portfolia dluhopisů, které nakupovala v rámci podpory ekonomiky po finanční krizi a hospodářské recesi. Banka ve středu v souladu s očekáváním rovněž oznámila, že se rozhodla ponechat svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny v rozpětí od 1,00 do 1,25 procenta. Signalizovala však, že stále počítá se zvýšením úroků na prosincovém zasedání.
Skupina CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka plánuje nabídnout na evropském trhu v dluhopisech až 1,25 miliardy eur (zhruba 33 miliard korun). Polovinu získaného kapitálu použije na refinancování dluhů, další část na rekonstrukce a modernizace vybraných nemovitostí a zbytek na nové akvizice.
Vláda schválila návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, který předložil jako poslanecký návrh zákona vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Nikdo z ministrů nebyl proti, informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka ale už před jednáním vlády vyjádřil pochybnosti o tom, zda Sněmovna stihne do konce volebního období normu projednat.
Andrej Babiš se stále víc zaplétal do svých vysvětlení, kde přišel k nově ohlášené miliardě nezdanitelných příjmů, která mu měla zajistit dost legálních osobních příjmů, aby si mohl v roce 2013 koupit nezdaněné dluhopisy od Agrofertu, jež mu až do roku 2022 vynášejí od všech daní a pojistného osvobozených 90 milionů korun ročně.
Andrej Babiš se při pokusech vysvětlit původ peněz na dluhopisy Agrofertu stále hlouběji zamotává do vlastních výroků a zpochybňuje původ svého majetku. Každý další mediální výrok pochybnosti spíš prohlubuje, než by je vyvracel. Babiš tak čím dál víc připomíná svého přítele, zesnulého premiéra Stanislava Grosse.
Podle některých daňových expertů byl nákup dluhopisů firmy Agrofert jejím majitelem ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) obcházením zákona. V úterý v televizi navíc Babiš přiznal, že dluhopisy Agrofert vydal, protože potřeboval „dlouhé“ peníze. Pokud chtěl ale Babiš půjčit své firmě peníze, mohl to udělat jinými snazšími způsoby, například půjčkou.
Nejasnosti kolem původu majetku vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) se staly zdrojem zábavy na českém internetu. Facebook i Twitter zaplavily vtipy a koláže založené na Babišovu výroku v České televizi, kde ministr odmítl vysvětlovat do detailu své majetkové poměry a doplnil to slovy „sorry jako“.
Já jsem v životě svoje peníze nepočítal, prohlásil mimo jiné ministr financí Andrej Babiš v úterním pořadu ČT Události, komentáře, kde se snažil vysvětlit, kde vzal peníze na nakoupení dluhopisů Agrofertu. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že jako jediný politik zveřejnil všechny své příjmy od roku 1993.
Ministr financí a nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš přichází s novým vysvětlením, kde vzal dost osobních legálních příjmů, aby si mohl pořídit od daní osvobozené dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun. Ty jsou dnes hlavním zdrojem jeho osobních příjmů. Ročně z nich inkasuje 90 milionů korun a nezaplatí do státní poklady ani korunu na daních.
Evropská centrální banka (ECB) prodlouží program nákupů dluhopisů minimálně o devět měsíců, tedy do konce příštího roku. Od dubna ale sníží jeho měsíční objem na 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) ze současných 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Úrokové sazby ve čtvrtek ECB nechala beze změny.
Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se po téměř celém světě snižují ceny a zvyšují výnosy státních dluhopisů, což zvedá náklady vlád na nové úvěry. Investoři předpokládají, že Trumpova hospodářská politika oživí v USA inflaci, což povede k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, než se dosud očekávalo. Vyšší americké úroky by pak investory podnítily k přesouvání kapitálu ze zbytku světa do Spojených států.
Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) chystá vydání dluhopisů v celkovém objemu do 2 miliard eur (cca 54 miliard korun). Finance chce použít na investice do rozvoje mobilních sítí a zrychlení připojení k internetu. Uvedla to dnes společnost na svých stránkách.
