Státní dluh překonal v prvním pololetí letošního roku historickou hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s vývojem státního dluhu řekl, že na jeho obsluhu dá stát v příštím roce 90 miliard, v tom dalším dokonce přes 100 miliard korun. Opakovaně varuje před jeho narůstáním. Ekonomové upozorňují, že trend je výrazně negativní.

„Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření,“ uvedl ministr Stanjura k datům o státním dluhu.

Už v červnu deníku Echo24 Stanjura řekl, že mezi běžné výdaje státního rozpočtu patří „bohužel i obsluha státního dluhu“. „Vloni jsme platili 50 miliard, letos 70 miliard, v příštím roce 90 miliard, roce 2025 100 miliard. To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl Stanjura. „Jestli chceme konsolidovat, tak mezi roky 2022 a 2024 bude rozdíl jenom v těch úrocích 40 miliard. Teoreticky si představme, že je prvního ledna 2024 a máme stav rozpočtu minus 90 miliard. Z toho také vychází konsolidační úsilí,“ uvedl tehdy Stanjura a nyní podobná slova zopakoval i nyní.

„Navzdory takto razantnímu nárůstu úroků se naší vládě daří deficity rozpočtu snižovat, což by ale nešlo bez přiměřených úsporných opatření. Zkonsolidované veřejné rozpočty ve svém důsledku pomohou zlevnit i náklady umísťování emitovaných státních dluhopisů na trh,“ dodal Stanjura.

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Trend je negativní, upozorňují ekonomové

V evropském srovnání patří české zadlužení podle Eurostatu mezi ty nižší. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek nicméně uvedl, že soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech,“ upozornil ve svém komentáři Dufek.

„Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat,“ dodal Dufek.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že jen za letošek naroste dluh o zhruba 300 miliard korun. „Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně snižuje hlavně inflace, která však citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy,“ uvedl Kovanda.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.