Česká republika letos zatím neplní požadavek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Chybí jí k tomu nejméně osm miliard. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom upozorňuje na to, že vláda kvůli chybějícím penězům v resortu průmyslu a obchodu rozpustila rozpočtovou rezervu. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že zatím není jasné, odkud se peníze vezmou, probíhají o tom jednání.

Ministerstvo obrany jedná s ministerstvem financí o osmi miliardách korun, které je nutné sehnat navíc, aby byl pro letošní rok splněn závazek dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) vydaných na obranu, které ČR musí plnit v rámci NATO. V pořadu Týden v politice na ČT24 to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Zhruba do konce dubna v tom budeme mít zcela jasno a budeme znát predikce i pro další období. Musíme finanční prostředky najít, nemáme na výběr,“ uvedla ministryně. Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu ukládá vládě zákon o financování obrany státu z roku 2023. Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová pro Echo24 řekla, že zatím není jasné, kde se peníze vezmou. „Jednání na toto téma stále probíhají, proto zatím nelze sdělit nic bližšího,“ uvedla Vodstrčilová.

Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová na sítí X připomněla, že vláda nedisponuje žádnou rozpočtovou rezervou. „Česká republika letos neplní požadavek 2 % HDP na obranu. Chybí nejméně osm miliard. Jak to budete řešit, pane premiére (Fialo)? Rozpočtovou rezervu jste minulý týden rozpustili na obnovitelné zdroje energie,“ uvedla Schillerová. Narážela na situaci z druhé poloviny února, kdy vláda schválila 20 miliard korun navíc na podporu obnovitelných zdrojů, na což použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let.

Letošní státní rozpočet navíc podle Národní rozpočtové rady čelí i dalším problémům, které v něm nejsou zaznamenány. Ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice upozornila na naplnění některých rizik letošního rozpočtu souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Kromě zmíněných problémů NRR upozorňuje také například na to, že bude nutné pokrýt výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá současná podoba státního rozpočtu. Mezi dalšími problémy jsou příjmy z emisních povolenek.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvádí, že vláda chybějící peníze najde tak, aby se nemusel zvyšovat deficit rozpočtu, který je plánovaný na 241 miliard korun. Stanjura na síti X zareagoval na dotaz Schillerové, kde vezme vláda osm miliard na obranu, útočně. „Seznamte se s paní Schillerovou. Paní poslankyně se v prvním kvartále roku shání po osmi miliardách na obranu. Hledat by měla ale spíš páteř, protože ještě nedávno se z výdajů na obranu ‚osypávala‘. Mohla se navíc zeptat přímo a ne na sítích, ale na svolanou schůzku nepřišli. Chyběly tam totiž kamery, které paní poslankyně miluje. Hnutí ANO pořád marně hledá své dno,“ uvedl Stanjura.

K situaci se vyjádřil také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj se peníze seženou. „Řešíme rozpočet průběžně, uvidíme, kolik bude potřeba, abychom dosáhli dvou procent HDP rozpočtu na obranu. Předpokládám, že to jsme schopni vyřešit v rámci stávajícího nastavení rozpočtu, nebude potřeba zvyšovat schodek měnit zákon o státním rozpočtu,“ uvedl Hladík.

Česko podle ministerstva obrany loni splnilo dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen Severoatlantické aliance (NATO). Vláda na začátku března navíc rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je zvýšení peněz na obranu nutné a nezbytné. Podle opozičního hnutí ANO naopak bude pokračovat neefektivní utrácení.

V letošním roce hospodaří resort obrany s 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak dosahují 160,8 miliardy korun.