Litva zahájila projekt modernizace a opevnění druhé trasy přes tzv. Suvalský koridor, což je klíčový úsek na hranici s Polskem, který je považován za jedno z nejpravděpodobnějších míst případného ruského útoku na Evropskou unii a NATO. Podle litevského náměstka ministra obrany Tomase Godliauskase jsou tyto cesty z bezpečnostního a obranného hlediska zásadní jako klíčové pozemní trasy pro podporu spojeneckých sil v době krize.

Suvalský koridor je řídce osídlený, zalesněný pás území široký přibližně 100 kilometrů, který spojuje Polsko s Litvou a je ohraničen spojencem Kremlu Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad. Tento koridor je experty považován za jedno z nejzranitelnějších míst NATO, neboť tvoří životně důležité suchozemské spojení mezi pobaltskými státy a zbytkem aliance, píše server Politico.

V současnosti přes koridor vedou dvě hlavní silnice: jedna spojuje litevský Kaunas s Varšavou a je součástí vojenského koridoru Via Baltica, druhá vede z hlavního města Vilniusu do polského města Augustów. Litva nyní ve spolupráci s Polskem rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturní síť mimo hlavní trasu Via Baltica tím, že modernizuje silnici Vilnius–Augustów na standardy umožňující využití jak civilní, tak vojenské.

Tato snaha je součástí širšího evropského úsilí o investice do tzv. duální infrastruktury, která slouží jak civilním, tak vojenským účelům. Podobné projekty realizují podle Politica také Španělsko, Belgie nebo Slovensko. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse bude EU potřebovat investovat alespoň 70 miliard eur na přizpůsobení železničních, silničních, námořních a leteckých koridorů.

Posílení hranic s Běloruskem a Kaliningradem

Součástí projektu Suvalského koridoru mohou být kromě zlepšení mobility také nové bezpečnostní opatření na hranicích. Godliauskas uvedl, že se diskutuje o zavedení nových ochranných prvků na hranicích s Kaliningradem a Běloruskem, například kontrolních stanovišť či zátarasů z cementu. Ujistil, že zajištění svobody pohybu vojsk a zboží po obou cestách je prioritou a že takové operace budou pravděpodobně Ruskem pečlivě sledovány jako citlivá a „životně důležitá“ informace.

Bezpečnostní opatření se podle něj neomezují pouze na fyzickou ochranu. Diskutuje se také o opatřeních proti rušení a klamání GPS signálu ze strany Ruska, které již ovlivňuje civilní letectví a navigační systémy v regionu. Posílení svých hranic plánují také další pobaltské státy či Finsko.

Kompletní projekt zahrnuje rekonstrukci 113 kilometrů silnice a renovaci osmi mostů. Litevský náměstek ministra dopravy Roderikas Žiobakas Politicu řekl, že práce by měly být dokončeny do roku 2028. Godliauskas však upozornil, že u mezinárodních projektů mohou nastat zpoždění, i když doufá, že geopolitická situace, litevský zájem a schopnosti Polska umožní dodržení plánovaného harmonogramu.

Litva doufá, že na projekt získá finanční podporu Evropské unie. Godliauskas uvedl, že Litva bude společně s Polskem, Estonskem a Lotyšskem prosazovat, aby tyto projekty byly prioritou v příštím víceletém rozpočtu EU.

Ačkoli je projekt sladěn s cíli EU a NATO v oblasti vojenské mobility, oficiálně není součástí žádného programu těchto organizací. Financování je zajištěno jako bilaterální iniciativa mezi polskými a litevskými ministerstvy dopravy a obrany. Litva investuje do své části silnice až k hranici a požaduje, aby Polsko modernizovalo svou část silnice Augustów na standardy vojenské mobility.