Ondřej Šmigol

/

Články autora

Do pěti let bude válka s Čínou

V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Praskliny v čínském nástupu

Vzestup Číny je nezastavitelný. Je jen otázkou času, kdy svrhne Spojené státy z pozice světového hegemona a vnutí všem ostatním sociální kredity a neustálé sledování občanů. I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potenciální nebezpečí, které představuje, je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu.

Britové vyšetřují přístup vlády k pandemii. Česko by mělo taky

O život přišly zbytečně desetitisíce lidí, to je jedno z výbušných tvrzení Dominika Cummingse, bývalého šéfporadce britského premiéra Borise Johnsona. S ním se však rozešel ve zlém, v listopadu 2020 byl vyhozen. Ve středu sedm hodin vypovídal před parlamentní komisí ustavenou proto, aby zjistila, jaké si vzít ponaučení z britského přístupu k pandemii. Cummings byl v klíčovou dobu uprostřed rozhodování a měl k Johnsonovi přímý přístup.

Kryptokrál Elon Musk

Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.

Biden zaprodal střední a východní Evropu

Soustavným refrénem Trumpova prezidentství byla jeho údajná přilnavost k Rusku. Je pravda, že jeho rétorika byla značně znepokojivá a možná ruského prezidenta Vladimira Putina i osobně obdivoval. V reálných krocích však vystupoval proti Moskvě ostřeji než jeho předchůdce Barack Obama a vypadá to, že i než jeho nástupce Joe Biden. Jeho administrativa právě ustoupila Rusku (a Německu) v otázce plynovodu Nord Stream 2, což přímo ohrožuje energetickou bezpečnost střední a východní Evropy.

Únik z laboratoře je zcela možný

Varianta, že virus SARS-CoV-2, jak zní vědecký název původce způsobujícího nemoc covid-19, unikl z laboratoře, byla ještě donedávna považována za konspirační teorii. V posledních pár týdnech však došlo ke zvratu. Za pravděpodobnou hypotézu považuje únik z laboratoře například bývalý šéf amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield. Krátce po skončení této naší debaty vyšla výzva k řádnému prošetření původu covidu v prestižním vědeckém časopise Science.

Americká roční bitva o potraty začíná

Amerika se chystá na obří střet v kulturní válce. V pondělí Nejvyšší soud ohlásil, že se posoudí ústavnost potratového zákona ve státě Mississippi, který zakazuje umělé interrupce po patnáctém týdnu těhotenství. Americká levice již bije na poplach. Jedná se totiž o první potratový zákon, který bude přezkoumávat Nejvyšší soud ve složení, jak ho zanechal Donald Trump. V něm mají „konzervativní“ soudci převahu nad „liberálními“ 6 ku 3.

Kdo cenzuruje zpravodajství z Gazy

Poslední velkou zprávou z událostí v Gaze a Izraeli je informace, že izraelské letectvo srovnalo se zemí budovu, kde sídlily místní pobočky světových médií, hlavně televize Al-Džazíra a americké tiskové agentury Associated Press (AP). Izraelci tvrdí, že v budově kromě novinářů byly také kanceláře teroristického hnutí Hamás, které v Gaze vládne a momentálně střílí stovky raket denně na izraelské civilisty.

Rozpadne se Velká Británie?

Minulý čtvrtek proběhly v Británii nejsledovanější volby, které nejsou zároveň volbami parlamentními. Loni byla všechna britská hlasování kvůli koronaviru o rok pozdržena, konala se až teď s těmi naplánovanými na letošek. Sešly se tak volby do skotského parlamentu, do waleského shromáždění, řada komunálních voleb včetně voleb londýnského starosty a doplňovací volby do britského parlamentu v okrsku Hartlepool.

Agenti s povolením tweetovat

Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.

Podivné hry kolem Vrbětic pokračují

Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Konec potratového kompromisu

Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození. V Evropě zdaleka nejde o takové téma.

Proticovidová opatření z alternativní reality

Vakcíny měly být stříbrnou kulkou proti koronaviru, zbraní, která zkrotí pandemii a umožní světu vrátit se do normálu. A z čistě medicínského hlediska tomu tak doopravdy je. Izrael, země s nejúspěšnější očkovací kampaní, žije již v podstatě stejně, jako než dorazil novodobý mor. Británie, jež je na tom z hlediska očkování téměř nejlépe v Evropě, tak má zdaleka nejméně případů, pouze 33 na milion obyvatel.

Biden jako progresivní Trump

Sto dní je trochu náhodný, ale tradiční časový interval, kdy se politikům vystavuje první hodnocení. V pátek to bude právě sto dní od doby, co Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta. Máme tak už celkem dostatek dat, abychom mohli usoudit, jak bude jeho administrativa pokračovat. Možná překvapivě v mnoha ohledech se jedná o kontinuaci Trumpovy politiky, jen s progresivním nádechem.

Chycen mezi Washingtonem a Moskvou

Přestože český premiér Andrej Babiš v podstatě nemá žádnou zahraniční politiku, ocitl se v posledních dnech v jejím zajetí. Musí balancovat mezi skutečností, že tu ruská rozvědka nejspíš provedla sabotážní akci, při které přišli o život dva lidé, snahou udržet si přízeň proruského prezidenta Miloše Zemana, tlakem západních spojenců a snahou nenaštvat své voliče. Andrej Babiš je sice bývalý člen KSČ a soudem uznaný agent StB, ale nikdy nebyl přirozeným ruským nebo čínským spojencem.

Boj na nože jako součást dospívání

Zhruba ve stejnou chvíli, kdy porota uznala expolicistu Dereka Chauvina vinného z vraždy George Floyda, se začaly objevovat informace, že americké policejní násilí si vyžádalo další oběť. Ve městě Columbus ve státě Ohio policista zastřelil šestnáctiletou černošku Ma’Khiu Bryantovou. Jenže jestli v případě Chauvina to bylo video, které vedlo k jeho odsouzení, a záběr, jak Chauvin téměř devět a půl minuty klečí na Floydově krku, šokoval svět, pak v případě Bryantové naopak video nejspíše povede k očištění zasahujícího policisty.

Randák: Operace ve Vrběticích nebyla zpackaná. Načasování mi přijde zvláštní

Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.

Poslední rozloučení s představitelem zmizelého světa

V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.

Dění kolem Vrbětic je bizarní, říká bývalý zpravodajec

Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.

Porážka v Afghánistánu

Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.

Královská síla a opora

Princ Philip, vévoda z Edinburghu, se za svého života stal představitelem esenciální podoby britství. Stoický Angličan, kterého nic nerozhodí a má vždy připravenou břitkou a pohotovou odpověď. Paradoxem je, že Philip Britem nebyl. Etnicky to byl Němec. Původní státní příslušností Řek. Sám se považoval za Dána. Pocházel z německého rodu Glücksburků, jehož hlava, vévoda Friedrich, se v roce 1863 stal dánským králem Kristiánem IX. Jeho druhý syn byl v témže roce zvolen řeckým králem Jiřím I. Právě Jiří byl dědečkem prince Philipa.

Už i nejvyšší soudce chce regulaci technologických gigantů

Na první pohled se to může zdát jako bizarní pozůstatek z éry Donalda Trumpa. V roce 2017 skupina uživatelů Twitteru zažalovala Trumpa za to, že je na svém účtu zablokoval. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že se jedná o prezidenta, tak byla porušena jejich práva na svobodu projevu. Soud nižší instance jim dal za pravdu a Trump se odvolal k Nejvyššímu soudu. Minulý týden se nejvyšší soudci odmítli sporem zabývat. Trump již není prezidentem, takže žaloba je bezpředmětná. Pozornost však na sebe upoutalo stanovisko soudce Clarence Thomase.

Severní Irsko nad propastí sektářského násilí

Hořící autobus, zápalné bomby, nepokoje v ulicích Severního Irska. To jsou záběry, na které si Británie za posledních zhruba dvacet let již odvykla. Nyní se však vrací. Při nepokojích v posledních dnech bylo zraněno přes padesát policistů. Británie se začíná pomalu obávat, jestli se nevrací období sektářského násilí. To naposledy trvalo od šedesátých let do roku 1998, zemřelo při něm přes tři a půl tisíce lidí a desítky tisíc byly zraněny.

Všechny spočítat... a zdanit

Po deseti letech znovu začalo sčítání lidí, domů a bytů. S ním dorazily staré i nové problémy. Mezi ty nové patří zejména fakt, že Český statistický úřad se rozhodl umožnit lidem sečíst se on-line, což systém nevydržel a okamžitě zkolaboval. To vedlo k vlně vtipů a pobouření nad neschopností státu. Pak bylo možné zaznamenat jakýsi principiální odpor proti sčítání. K bojkotu například vyzvala strana Svobodných.

Velké firmy se otevřeně postavily za demokraty

Logika velí, že byznys nebude zasahovat do politiky. Jde mu hlavně o peníze a nechce si proti sobě poštvat část svých zákazníků. Nejlépe to vyjádřil basketbalista Michael Jordan, který v roce 1990, když byl tlačen do toho, aby v senátních volbách podpořil demokratického kandidáta, prohlásil: „I republikáni kupují tenisky.“ Narážel na svou řadu bot, které vyráběla (a stále vyrábí) firma Nike.

Pravda o Velikonocích

Začínají nejdůležitější křesťanské svátky, totiž Velikonoce. V tak bezbožné zemi, jako je Česká republika, se vždy jednalo o trochu podivný svátek. Vrcholem tu je velikonoční pondělí, které je ze všech velikonočních dnů ten nejméně významný.

Jak nás vidí

Kde končí Západ? To je jedna z otázek, které člověku možná vytanou na mysli po nedávném zápase Slavia Praha – Glasgow Rangers. Ten přerostl fotbalové hřiště a stal se společenskou kauzou, která se minimálně na týden stala hlavním tématem českých médií a vůbec veřejné debaty. Nešlo o oslavu úspěchu pražského klubu, kterému se podařilo zvítězit 2:0 a postoupit do čtvrtfinále Evropské ligy. Výsledek se totiž ocitl ve stínu chování hráčů na hřišti i po zápase.

Novější články Starší články