Ondřej Šmigol

/

Články autora

V USA skutečný konzervatismus není

Odpovědí na momentálně probíhající kulturní revoluci na Západě by podle mnohých měl být návrat ke starému klasickému liberalismu, založenému na svobodě slova, toleranci opačných názorů a volné diskusi. Na americké pravici se však objevila skupinka myslitelů, kteří tento pohled odmítají. Tvrdí, že nynější „liberálové“ nejsou popřením klasicky chápaného liberalismu, ale jeho logickým důsledkem (více na str. 25). Představují proto alternativní model a tvrdí, že znají cestu k porážce levice v kulturních válkách. Jeden z čelných představitelů tohoto hnutí je i Adrian Vermeule, profesor práva na Harvardově univerzitě.

Rozhodl se Izrael zlikvidovat íránské nebezpečí?

Írán opravdu nemá dobrý rok. Nejdříve mu letos v lednu Američané zabili klíčového generála Kásima Solejmáního, pak v rámci své nervozity omylem sestřelili dopravní letadlo. Následovaly protirežimní protesty. Pak dorazila pandemie, kterou Írán nezvládl. A nyní mu již několik týdnů záhadně vybuchují vojenská a vědecká zařízení, která jsou napojená na jeho jaderný program.

Odchod ve velkém stylu

Vynadat kolegům do pokryteckých idiotů, šéfům do zbabělých slabochů, oznámit všem, že se na to můžu taky vykašlat, prásknout dveřmi a odejít s hlavou vztyčenou, o tom jistě snil nejeden člověk, který je se svým zaměstnáním nespokojený.

Velké přesměrování

Nevidí se často, aby pravicový premiér musel přesvědčovat své okolí, že není komunista. Přesto britský předseda vlády Boris Johnson ve svém projevu, který přednesl 30. června ve městě Dudley, cítil potřebu zdůraznit, že „není komunista“. Tím však narážky na levicovou ideologii ze strany britských konzervativních politiků nekončí. Michael Gove, ministr pro kancelář kabinetu a kancléř lancasterského vévodství, ve skutečnosti superministr bez portfeje, ve svém proslovu 28. června pro nadaci Ditchley zase citoval italského marxistu Antonia Gramsciho.

Když tanečky na internetu ohrožují národní bezpečnost

Amerika zvažuje zákaz čínského viru. Ne, není řeč o covidu, který se stále vesele šíří světem a v USA znovu nabral na síle. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že americká vláda zkoumá možnost zákazu aplikace a sociální sítě TikTok. Ta umožňuje uživatelům nahrávat krátká videa a následně je sdílet se světem. Je to také momentálně nejoblíbenější sociální síť mezi mladými.

Naivní spoluzakladatel Československa

Současné kácení soch a všeobecný ikonoklasmus za Atlantikem se dotýká i České republiky. Nejen že na pražském Žižkově byla posprejována socha Winstona Churchilla, ale v nemilost upadl i další světový státník s pomníkem v Praze. Řeč je o americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, jehož jméno nese pražské hlavní nádraží a jehož socha (opět) stojí v parku před ním. Je u nás vzpomínán především jako člověk, jenž zásadně přispěl ke vzniku Československa. Jenže ve Spojených státech byl označen za nenapravitelného rasistu.

Život v Bílém domě: osamělý, brutální a krátký

Politicko-literární událost roku konečně nastala. Minulý týden vyšla dlouho očekávaná kniha bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona s názvem The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost kde se to stalo: Paměti z Bílého domu). Její výbušný obsah propírala celá americká politická třída. Před vytištěním knihy její text unikl a koloval po Washingtonu a ještě dál. Administrativa se její vydání pokusila zarazit na poslední chvíli soudní žalobou. Neuspěla.

Proč svoboda přeje inovacím

Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.

Trumpovo ztracené kouzlo

Ještě horší pro Trumpa jsou však momentální průzkumy. Jeho soupeř Joe Biden v nich vede v průměru o 9,5 procentního bodu. V posledním průzkumu televize Fox News, která je považována za nakloněnou prezidentovi, ale její průzkumy mají pověst velmi kvalitních, Biden vede dokonce o 12 bodů.

Svobodná a krásná Čína

V české politice se objevila nová dělicí linie. Stal se jí mezinárodně neuznávaný stát, který je v podivném právním limbu. Zároveň je to jeden z původních „asijských tygrů“, jenž se dokázal během pár dekád vypracovat ze zaostalé země na technologickou mocnost. Řeč je samozřejmě o Tchaj-wanu, sám sebe nazývající Čínskou republikou.

„Nástupnická ideologie“ se dere k moci

Když dav v britském Bristolu pokácel sochu obchodníka s otroky a místního mecenáše Edwarda Colstona, bylo jasné, že protestní hnutí, které zachvátilo celý Západ a v menší míře dorazilo i do Česka, vstoupilo do nové fáze. Prvotní protesty v USA, které reagovaly na smrt černocha George Floyda pod kolenem bílého policisty Dereka Chauvina, byly pochopitelné.

Johnsonův Rasputin

Ta fotografie obletěla britská média a sociální sítě. Zachycuje premiéra Borise Johnsona v momentě, kdy se vrátil od královny, která ho zrovna jmenovala do úřadu, a vstupuje do Downing Street číslo 10. Na snímku se zdraví s Markem Sedwillem, šéfem státní správy. Vlevo stojí nastoupený personál úřadu premiéra. Muži v oblecích. Ženy v kostýmcích. Na druhé straně sálu stojí naprosto osamoceně vyhublý plešatící chlapík v džínách a tričku.

Štíhlé tělo, nejlepší obrana před virem

Světem se šíří pandemie, na kontě má tisíce životů, postihuje i vyspělý svět. Asie je vůči nemoci překvapivě odolnější než Evropa a Amerika. Není řeč o koronaviru, i když s problematikou souvisí, ale o obezitě. Covid-19 naplno vyjevil nebezpečí nadměrné váhy. U obézních je dvakrát větší šance, že budou hospitalizováni, a u morbidně obézních třikrát větší šance, že zemřou. Poprvé za dlouhou dobu se ukazuje bezprostřední nebezpečí obezity. Že být tlustý není úplně nejdravější, se všeobecně ví, ale vzhledem k tomu, že člověka to zabíjí relativně pomalu, individuální vůle to řešit bývá malá.

Začíná v USA dlouhé horké léto nepokojů?

Spojené státy mají za sebou několik dnů pouličního násilí. V době uzávěrky protesty zažilo na 140 amerických měst, osm lidí zemřelo, přes čtyři tisíce bylo zatčeno, v jedenadvaceti státech byla aktivována národní garda, aby pomohla policii situaci zvládnout. Škody ještě nikdo nepočítal, ale pohybují se minimálně v milionech dolarů.

Když se bouří znuděná mládež

Tragická smrt Afroameričana George Floyda, kterému zaklekl krk bílý policista, neboť ho podezříval, že platil padělanou dvacetidolarovkou, je strašná a odsouzeníhodná. Pobouření a protesty jsou jistě namístě. Nikdo ten zákrok neobhajuje. Reakce se však vymkla veškeré přiměřenosti.

Návrat brexitových válek

Brexit je zpět! Vypadalo to, že jsme se ho zbavili navždy, že vše už je vyřešeno, nebo že ho zabil covid-19. Jenže jak už se psalo po 31. lednu, kdy Británie formálně opustila EU, nic se nezměnilo. Monarchie vstoupila do přechodného období, ve kterém je čas vyjednat novou obchodní dohodu s kontinentem. Pak přišel koronavirus a s ním spojené ekonomické těžkosti. Nastala otázka, jestli si Británie může dovolit dva hospodářské otřesy za sebou. Navíc vyjednávání se zpomalilo, evropský šéfvyjednávač Michel Barnier onemocněl koronavirem. Šířily se spekulace, že přechodné období bude muset být prodlouženo, a tím pádem reálný brexit odložen. Pak však britská vláda vzkázala, že to je nepřípustné. V půli května rozhovory o obchodní dohodě ztroskotaly.

Když Británie přestává dávat smysl

Británie se již dočista zbláznila. Někoho to mohlo napadnout již během brexitu, to však byla standardní politická bitva, byť vedená všemi prostředky. O příčetnosti Britů však člověka donutila uvažovat až koronavirová krize. Dobře to ukazuje případ Dominika Cummingse, šéfporadce premiéra Borise Johnsona.

Jak Sověti dojeli do Berlína v amerických džípech

Letošní 75. výročí konce druhé světové války znovu otevřelo otázku, kdo se na vítězství nad hitlerovským Německem nejvíc podílel. Stěží se dá zpochybnit přispění Sovětského svazu. Podle historika Normana Daviese uštědřili západní spojenci Německu nějakých 25 % ztrát (myšleno padlých, zraněných a zajatých), z toho vyplývá, že 75 % připadalo na Sověty. John Ellis zase vypočítal, že na východní frontě bojovalo 79 % nacistických sil. I prostý pohled na padlé ukazuje obří nepoměr.

Novější články Starší články