Není to každý den, aby se vystoupení raperského dua stalo mezinárodní kontroverzí pokrývanou ve světových médiích. To se podařilo dvojici Bob Vylan, jež v sobotu vystoupila na hudebním festivalu Glastonbury. Tam v rámci svého představení skandovali „Smrt IDF“, tedy izraelské armádě, dav se k nim přidal.
Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?
Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.
Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.
Spojené státy se připojily k izraelskému útoku na Írán a bombardovaly tři objekty spojené s jeho jaderným programem. Konkrétně se jednalo o jaderné výzkumné centrum v Istafanu a zařízení na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordo. Zvláště o úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití.
Kníže Klemens von Metternich byl čelní postavou první poloviny 19. století. Věrný služebník Habsburků se snažil o stabilitu jak doma, tak v zahraničí a téměř tři dekády řídil politiku monarchie. Často považovaný za konzervativního až despotického politika, který potlačoval liberalismus, ale i praktikanta reálpolitiky. Jedním z největších expertů na Metternicha je německý profesor Wolfram Siemann, jehož biografie Metternich: Stratég a vizionář právě vyšla v českém překladu. Právě to, čím je kniha i Metternich výjimečný, popsal v rozhovoru pro Echo24.
Ve středu transgenderismus v USA utrpěl velkou porážku. Nejvyšší soud ve sporu Spojené státy vs. Skrmetti shledal, že zákon státu Tennessee zakazující blokátory puberty a hormonální terapii pro mladistvé trpící genderovou dysforií, tedy pocitem, že se narodili se špatným pohlavím, není protiústavní. Zákaz tedy nezrušil. Transgender aktivisté doufali, že se ze sporu USA vs. Skrmetti stane klíčový precedent zavádějící rozsáhlou právní ochranu pro translidi. Místo toho se otevírá státům možnost dalších regulací.
Donald Trump je dítě štěstěny. Součástí jeho politického úspěchu je prostý fakt, že jeho protivníci mají tendenci pravidelně si nabíhat na vidle. Poslední ukázkou jsou protesty v Los Angeles proti deportaci nelegálních migrantů. Trump má v tomto právo i veřejnost na své straně. Vyhošťování nelegálních migrantů spadá zcela do pravomocí federální vlády. Podle serveru RealClearPolitics, který publikuje průměry průzkumů veřejného mínění, 51,5 procenta Američanů schvaluje Trumpovu imigrační politiku, proti je 47 procent. Celkově 59 procent schvaluje vyslání Národní gardy na potlačení protestů.
„Toto by mohl být poslední newsletter před vypuknutím všeobecné války,“ zněl dramatický titulek v e-mailu, který rozesílá svým předplatitelům americký novinář Tucker Carlson. Tento někdejší moderátor televize Fox News, než byl vyhozen a založil si vlastní platformu, se stal vlivným našeptávačem Donalda Trumpa. Byl řečníkem na Trumpově nominačním sjezdu. Stal se jakýmsi vykladačem trumpismu na veřejnosti. Údajně dokázal Trumpa ovlivnit v některých jeho rozhodnutích.
V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla.
Dne 12. dubna americký prezident Donald Trump poslal íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu dopis, ve kterém mu dal 60 dnů na uzavření dohody o íránském jaderném programu, nebo bude čelit konsekvencím. Přesně 61 dní po tomto varování Izrael spustil jednu z nejefektivnějších vojenských operací s cílem eliminovat íránský jaderný program. Na dvě stě letadel zaútočilo na cíle po celém Íránu. Bombardovala nejen jaderná zařízení, ale i íránské vedení. Zabit byl velitel Islámských revolučních gard, tedy hlavní vojenské opory režimu, Hosejn Salámí, a celá řada dalších vysokých důstojníků.
Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.
Aktivistka Greta Thunbergová, kdysi bojující proti globálnímu oteplování, nyní proti židovskému státu, nedobrovolně ukončila svou odyseu. Společně s dalšími 11 lidmi vyplula na plachetnici Madleen ze Sicílie s cílem prolomit izraelskou námořní blokádu Gazy a rozdat humanitární pomoc. Vzhledem k tomu, že vezla méně zásob, než se vejde do jednoho kamionu, je pro plavidlo příhodnější označení „selfíčková loď“, jak ji překřtili Izraelci. Thunbergová byla spolu s ostatními zadržena izraelským námořnictvem, následně byli vyhoštěni. Pomoc bude rozdána Gazanům skrze oficiální kanály.
Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám. PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice.
„Řídit stát jako firmu“ je polické motto známé i z našich končin. Angažmá Elona Muska, nejbohatšího člověka na světě, v administrativě Donalda Trumpa se řídilo stejnou logikou. Majitel automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX nebo sociální sítě X (dříve Twitter) proslul schopností vyždímat ze svých firem maximální efektivitu. Například když koupil Twitter, osekal počet zaměstnanců o nějakých 80 procent (téměř z osmi tisíc na 1500). I proto byl Musk pověřen vedením projektu DOGE, ministerstva pro vládní efektivitu, s cílem zvrátit neustále bobtnající vládní dluh USA.
„Nacisté vstoupili do války v poněkud dětinské iluzi, že budou bombardovat všechny ostatní a nikdo nebude bombardovat je. V Rotterdamu, Londýně, ve Varšavě a na půlstovce dalších míst uvedli svou poněkud naivní teorii v život. Zaseli vítr a teď sklidí bouři,“ prohlásil velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris v červnu 1943 v projevu, kterým oznamoval začátek strategického bombardování Německa. O dva roky později německá města ležela v ruinách.
Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).
Od návratu do Bílého domu Donald Trump rozhodně nepůsobí jako ležérní prezident. Nekonečný příval exekutivních příkazů, komentování současného dění na sociálních sítích, vyhlašování a rušení cel. I pro zběhlé pozorovatele americké politiky je občas těžké zorientovat se v posledním vývoji. Může být tedy překvapivé, že ze zákonodárného hlediska je Trump extrémně neproduktivní. Zatím podepsal pouze pět zákonů. Zaostává tak daleko za premiantem, kterým je také Trump. Během prvního volebního období touto dobou měl podepsáno již 35 zákonů.
Boje v Gaze znovu nabraly na intenzitě. Izrael oznámil novou operaci Gedeonovy vozy, jejímž cílem má být kompletní obsazení Pásma za účelem naprostého zničení vojenských kapacit teroristického hnutí Hamás. Jeruzalém zároveň bránil po 11 týdnů dovozu veškeré humanitární pomoci s argumentem, že to pouze pomáhá Hamásu, který se jí zmocní. Po mezinárodním tlaku souhlasil s obnovením dodávek. Nicméně tyto okolnosti vyvolaly novou vlnu odsouzení Izraele kvůli údajnému porušování mezinárodního práva.
Jednou z nejméně diskutovaných skutečností současné války v Gaze jsou palestinské protesty proti Hamásu přímo v Pásmu. Stovky lidí se vydaly do ulic a skandovaly: „Ven! Ven! Ven! Celý Hamás ven!“ Jistě, stále se jedná o relativně malou skupinku, ale je to střípek mozaiky vypovídající o postupné ztrátě moci teroristického hnutí v Gaze. Že sám Hamás nebere protesty na lehkou váhu, dokládá zpráva zakazující publikaci „negativních zpráv, jež by mohly ovlivnit morálku lidu“, kterou podle BBC rozesílal Hamás přes WhatsApp.
Celkově je podle magazínu The Economist v Británii každý den zatčeno 30 lidí za nevhodný on-line projev. Lucy Connollyová je britská chůva, kterou rozrušilo ubodání tří malých holčiček v Southportu. Pod vlivem fám, že za vraždami stojí nelegální imigrant, rozzlobeně tweetovala následující: „Hromadné deportace ihned, zapálit všechny hotely plné těch parchantů, a když už budete v tom, vezměte s sebou i zrádnou vládu a politiky. Je mi fyzicky špatně, když vím, co teď ty rodiny budou muset snášet. Jestli jsem kvůli tomu rasistka, tak ať.“
„Globalizujte intifádu“ je častý slogan antiizraelských protestů. Intifáda znamená povstání a je to termín pro dvě vlny palestinského odporu proti Izraeli. Zvláště druhá intifáda z let 2000 až 2005 byla krvavou záležitostí, sérií teroristických útoků cílících na izraelské občany. Volání po globalizované intifádě je tedy voláním po globálním teroru proti Izraelcům a Židům. V noci ze středy na čtvrtek jsme byli svědky toho, k čemu tyto výzvy vedou. Levicový radikál Elias Rodriguez zabil dva mladé zaměstnance izraelské ambasády ve Washingtonu. Podle policie zastřelil Sarah Milgrimovou a Jarona Lischinského.
Před pár dny se svět ocitl na hraně další velké války, možná dokonce jaderné. Armády Indie a Pákistánu po sobě střílely ostrými, letectva sváděla vzdušné souboje, bombardovala se navzájem a Pákistán naznačoval možné použití atomových zbraní. Nejspíše to byla tato výhrůžka, která aktivizovala Spojené státy, jež se zhostily role prostředníka a podařilo se jim vyjednat příměří. Konec konfliktu to ale není ani náhodou. Současná krize začala 22. dubna, kdy islámští teroristé v Pahalgamu v indickém Kašmíru povraždili 26 lidí. K útoku se přihlásilo dosud málo známé hnutí Fronta odporu.
Schůzka mezi ukrajinskými a ruskými vyjednávacími týmy, první po více než třech letech, dopadla podle očekávání – nijak. Kromě dohody o výměně tisícovky válečných zajatců nepřinesl Istanbul žádné hmatatelné výsledky. Vlastně to není nijak překvapivé – nešlo totiž tolik o negociace o ukončení krvavé války, ale hlavně o divadlo pro amerického prezidenta. Donald Trump si zřejmě opravdu přeje ukončit válku na Ukrajině a je frustrovaný z toho, že se mu to nedaří. Kyjev i Moskva si uvědomují, že pokud se jim podaří přesměrovat americký hněv na protivníka, mohly by získat zásadní výhodu.
V sobotu večer ve švýcarské Basileji proběhl další festival bizáru známý jako Eurovision Song Contest. Oficiálně soutěž mezi interprety ze zemí napříč Evropou, nad kterou se nejeden tradicionalista zhrozí, je taktéž oknem, které může leccos napovědět ohledně politických úvah na kontinentu. Je to dáno tím, že o výherci rozhodují odborné poroty, které udělují jednu polovinu bodů, ale druhou udělují ve svém hlasování diváci. Je zakázáno hlasovat pro zpěváka nebo skupinu reprezentující vlastní zemi. Vzhledem k tomu, že umělecká kvalita je na Eurovizi na nějakém druhém až třetím místě, skýtá to příležitost Evropanům vyjádřit podporu ostatním národům.
Po více než třech letech se v Istanbulu setkali ukrajinští a ruští vyjednavači, aby se pokusili nalézt cestu ze zničujícího konfliktu. Očekávání nebyla velká. V tomto smyslu se vyjádřil například americký ministr zahraničí, taktéž přítomný v Turecku, Marco Rubio. Skepse se ukázala jako oprávněná, když jednání skončilo zhruba po 90 minutách bez zřejmého posunu, kromě dohody o vzájemné výměně zajatců. Pravdou je, že o mír v Istanbulu tak úplně nešlo. Před setkáním se nadšeně spekulovalo o tom, kdo bude vést delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž prohlásil, že k negociačnímu stolu přijede osobně, a vyzval Vladimira Putina, aby učinil totéž
„Lidstvo dělí od anarchie jen devět jídel,“ zní výrok připisovaný řadě intelektuálů. V některých verzích je počet jídel zkrácen na sedm, v jiných dokonce na tři. Všechny variace ale vyjadřují stejnou myšlenku – mezi stabilní civilizací a naprostým chaosem je velmi tenká hranice. Stačí pár dní o hladu a iluze spořádané společnosti se začne rychle rozplývat. To platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy je tento citát poprvé zaznamenán, a nyní to platí o to víc. Hranice mezi civilizací a chaosem je tenčí než kdykoli předtím.
Právník a konzervativní myslitel Christopher DeMuth je veteránem amerických intelektuálních válek. Byl dlouholetým šéfem známého think-tanku American Enterprise Institute (AEI), sloužil pod dvěma prezidenty a dalším radil. O vývoji konzervativního myšlení, o tom, proč vyústilo ve vládu Donalda Trumpa a jaké se k němu vážou naděje i obavy, hovoří pro Týdeník Echo. Vy jste začínal svou kariéru v administrativě Richarda Nixona, nejspíše jednoho z nejvíce fascinujících amerických prezidentů. Jaký podle vás byl?
Dnes začíná volba nového papeže neboli konkláve. Celkem 133 kardinálů se shromáždí v Sixtinské kapli, aby ze svého středu vybrali novou hlavu katolické církve. Podle tradice kardinály při volbě vede Duch svatý. Mohlo by se tak zdát, že volbu římského biskupa má pod palcem sám Bůh. Asi je to ale složitější. V roce 1997 se bavorská televize zeptala tehdejšího kardinála Ratzingera, jestli je „Duch svatý zodpovědný za volbu papeže“. Odpověď byla překvapivě: Ne, spíše slouží jako pojistka, že nedojde k úplné katastrofě.
Boj proti „pravicovému populismu“ v Evropě přinesl v posledních dnech dva zásadní zvraty. Nejdříve 1. května britská Reform UK ovládla komunální volby. Získala 30 % hlasů a 677 zastupitelů z celkových 1641 možných. Taktéž získala dalšího poslance v doplňovacích volbách v okrsku Runcorn a Helsby. Labouristé a konzervativci, tradiční strany střídající se u moci zhruba jedno století, pohořeli. Konzervativci získali 317 zastupitelů, labouristé 98. Labouristy obzvláště děsí prohra v Runcornu. V parlamentních volbách minulý rok tam totiž přesvědčivě vyhráli a okrsek byl považován za nedobytnou baštu.
