Ondřej Šmigol

/

Články autora

Souboj o hegemonii

Komunistická Čína oslavila 3. září 80 let od konce druhé světové války. Při té příležitosti uspořádala na náměstí Nebeského klidu velkou přehlídku, kdy kolem prezidenta Si Ťin-pchinga pochodovalo 15 tisíc vojáků a projížděly stovky kusů vojenské techniky. Na pódiu vedle něj stáli mimo jiné vůdci Severní Koreje a Ruska, zpoza Pacifiku pak celou show sledoval Donald Trump, který ji sarkasticky okomentoval na sociální síti Truth Social. Vyjádřil naději, že Čína při svých oslavách připomene i americké padlé, kteří se zasloužili o čínské vítězství. „Prosím, vyřiďte mé srdečné pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, až budete kout pikle proti Spojeným státům americkým,“ zakončil Trump svůj příspěvek.

Protesty v Londýně: Vlastenecké povstání, nebo pochod extremismu?

O víkendu v Londýně vyvrcholilo léto britských protiimigračních protestů. I když zuří hádky o přesný počet demonstrujících – úřady tvrdí, že se zúčastnilo do 150 tisíc lidí, organizátoři, že přes milion –, je nepochybné, že šlo o velkou masu nespokojených. Důležitější je ale hádka o významu celé akce. Jednalo se o bezprecedentní sdružení rasistů a xenofobů? Nebo o sešlost vlasteneckých Britů, kteří přišli vyjádřit své znepokojení nad směřováním země? Je nepochybné, že v britské společnosti se cosi děje.

Rozdělené království

Nejdřív několik příběhů z dnešní Británie. Příběh první. Ve skotském Dundee zhruba třináctiletá dívka vytáhla sekeru a velký nůž, aby sebe a svou kamarádku bránila před násilníkem na ulici. Muž celý incident natáčel na mobil. Jejímu hysterickému křiku kombinovanému se skotským přízvukem sice není moc rozumět, ale několikrát zopakovaná věta „Kurva, nesahej na mě“ je jasná. Dívka se okamžitě stala hrdinkou internetové pravice. Neohrožená mladá amazonka, která musí chodit ozbrojená, aby se ubránila chlípným migrantům (muž za kamerou mluví anglicky s cizím přízvukem a řekne pár slov cizí řečí), jelikož stát selhal.

Vražda Charlieho Kirka – začala americká olověná léta

Charlie Kirk, jeden z nejvlivnějších konzervativních Američanů současnosti, byl zavražděn. Během akce na Utah Valley University ho zatím neznámý střelec zasáhl do krku. Zhruba dvě a půl hodiny poté byl prohlášen za mrtvého. Zůstaly po něm manželka a dvě malé děti. Kirk byl zakladatelem a šéfem organizace Turning Point USA. Ta se od svého vzniku v roce 2012 stala nejdůležitějším mládežnickým uskupením s konzervativním zaměřením ve Spojených státech. Spolu s jejím vlivem stoupala i Kirkova hvězda.

Trumpův plán pro Gazu: Hamás zemře a nastane ráj

Některá varování Donalda Trumpa je třeba brát vážně. „Izraelci přijali mé podmínky. Je čas, aby je přijal i Hamás,“ napsal Trump na Truth Social k amerického návrhu na příměří v Gaze. „Varoval jsem Hamás před důsledky, které budou následovat, pokud podmínky nepřijme. Toto je moje poslední varování, další už nebude!“ Předevčírem Hamás tyto podmínky odmítl. Včera izraelské letectvo zabilo vedení Hamásu v katarském Dauhá. Podle všeho k tomu mělo svolení Američanů. Šéfové teroristické organizace si dlouho mysleli, že jsou nedotknutelní.

Zapomenutá válka: Čína, Japonsko a paralely s dnešní Ukrajinou

Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.

Konec stoleté jistoty?

Velkou Británii znovu zachvátily protiimigrační protesty. Ale letos je situace jiná než loni v létě. Vláda i policie tehdy rázně proti násilným demonstracím zakročily, nyní je ale nedoprovází rabování a vypalování, takže se úřadům jeví jako bezpečnější. Táhnou se již několik týdnů a nezdá se, že by nějak utichaly. A zatímco loni s protesty chtěl být spojován málokdo, letošní mírnější podoba má mnoho zastánců v médiích i v politice. Epicentrem dění je nyní předměstí Londýna Epping, kam úřady do jednoho z hotelů umístily migranty čekající na vyřízení žádostí o azyl.

Jak je to s genocidou a hladomorem v Gaze

Genocida! Hladomor! V posledních dnech se na nás valí zprávy a analýzy údajně ctihodných institucí očerňující Izrael z těch nejhorších zločinů. Nejdříve Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC), což je název týmu OSN, který sleduje potravinovou situaci ve světě, na základě metodiky, kterou používá, vyhlásila hladomor v Gaze. Předevčírem Mezinárodní asociace badatelů zabývajících se genocidou oznámila, že Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu. Dalo by se očekávat, že tato tvrzení budou solidně podložena.

Skryté koalice se mohou rozhádat o peníze

Volební zákon říká, že pro vstup do sněmovny politická strana či hnutí potřebuje získat aspoň pět procent hlasů, volební koalice dvou stran potřebuje aspoň osm procent a koalice tří a více stran 11 procent. Některé „koaliční“ subjekty se bojí, že by tyto klauzule nepřekonaly, proto, i když na jedné kandidátce figurují členové více stran, oficiálně kandidují pod hlavičkou jedné, takže nemusejí dosáhnout vyšší hranice pro vstup do sněmovny. Mnozí to ale považují za podvod a obcházení minimálně ducha zákona, když ne rovnou litery.

Donald Trump nastoupil na cestu socialismu

Spojené státy byly vždy považovány za baštu kapitalismu. Za zemi, která má přirozený odpor ke státním zásahům do ekonomiky. Pokud někdy v minulosti nastaly, jednalo se o dočasné kroky v extrémní hospodářské tísni. Typický Američan je individualista, který hlavně chce, aby ho vláda nechala na pokoji. To obzvlášť platí o příznivcích Republikánské strany. Koneckonců prezident Ronald Reagan, republikánská modla, prohlásil, že „nejděsivější slova v anglickém jazyce jsou: jsem od vlády a přišel jsem vám pomoci“.

Britská bitva o vlajku

Rozpadá se Británie? To je otázka, kterou si vážně klade řada komentátorů a pozorovatelů ostrovního dění. Pravda, stejnou otázku si kladli před deseti a více lety, ale tehdy se týkala především možnosti, zda Skotsko vyhlásí nezávislost. Nyní ale narůstá napětí napříč Británií, často napříč městy. Poslední projev tohoto napětí je rozvěšování britských a anglických vlajek na veřejnosti, následované rychlou reakcí úřadů, které je zase strhávají. Epicentra boje o vlajku jsou dvě, druhé největší britské město Birmingham a londýnská čtvrť Tower Hamlets.

Válka skončí, až skončí Putin

V minulých dnech se horečnatě vyjednávalo o konci války na Ukrajině. Nejdřív se sešel americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem na Aljašce. Pak do Bílého domu zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doprovázený sedmi evropskými lídry. Nesly se zvěsti o možném setkání Zelenského s Putinem. O bojích o Ukrajinu jak na diplomatickém, tak na válečném poli hovoříme s politologem Branislavem Slantchevem z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Svět k utrpení drúzů mlčí

Drúzové jsou malá (celkově okolo milionu lidí) náboženská a etnická skupina z Blízkého východu. V Izraeli, kde jich žije asi 120 tisíc, jsou dobře integrováni a například jsou nadproporčně zastoupeni v izraelské armádě. Největší drúzská komunita je ale ta syrská, kde jich žije přes 600 tisíc. V červenci syrský režim za podivných okolností zahájil ofenzivu proti guvernorátu Suvajda, kde většina syrských drúzů žije. Oficiální vysvětlení znělo: nutnost zabránit sektářskému násilí a obnovení pořádku. Ofenziva se ale rychle zvrhla v masakry drúzů, které ustaly až po izraelské intervenci, kdy izraelské letectvo bombardovalo syrské vládní pozice.

Trump se bojí pekla

Donald Trump bývá považován za celkem jednoduchého člověka. Jeho politické úspěchy jsou přisuzovány „zvířecímu instinktu“, ne dlouhodobé strategii. Političtí protivníci o něm rádi mluví jako o „oranžovém muži“, což připomíná označení pro nějaký druh pravěkého člověka. Je to člověk poháněný svými egoistickými tužbami, emocemi a pudy.Ke změně ale údajně došlo po neúspěšném atentátu na Trumpa loni v červenci. Tehdy Trump unikl jen o pár centimetrů smrti, když na poslední chvíli otočil hlavou a atentátníkova kulka pouze poškrábala jeho ucho. Americký prezident několikrát od té doby prohlásil, že ho zachránil sám Bůh.

Třetí fáze rozhodne

Svět se pořádně ani nerozkoukal a summit na Aljašce mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem skončil. Ruský prezident se prošel po červeném koberci kolem stíhaček F-35, nad hlavou mu proletěl bombardér B-2, tři hodiny jednal se svým americkým protějškem, oba něco řekli novinářům, aniž by odpověděli na otázky, a Putin zase odletěl. Ani pracovní oběd si nedal. Žádná konkrétní dohoda ohlášena nebyla. Přesto na první pohled může být spokojený.

Rehabilitované Německo, poražené Československo. Tragédie v Locarnu

Mnichov, Mnichov, Mnichov, zní médii při momentálním horečnatém vyjednávání míru na Ukrajině. Nesmí být rozhodnuto o Ukrajině bez Ukrajiny, nesmí být vydána napospas agresorovi, varují. Mnichovská dohoda ale není jedinou mezinárodní smlouvou uzavřenou ve 20. století. Hanebnost Mnichova byla velmi rychle známa, a proto byl později prohlášen od začátku za neplatný. Pojďme se podívat na jinou smlouvu, jež měla zajistit věčný mír v Evropě a jež skončila jako pouhý cár papíru. Na smlouvu z Locarna z roku 1925.

Dlouhá cesta na Aljašku

Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, svět nejspíše pomalu zjišťuje, co se událo na Aljašce mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Rozporcovali si Ukrajinu? Unudil Putin Trumpa k smrti svým výkladem ruských dějin? Vyhlásili si navzájem válku? Ať je výsledek jakýkoliv, mnoho komentátorů a analytiků již samotné konání summitu považuje za Putinovo vítězství. Málokdo opomene připomenout, že Aljaška bývala ruské území, než ho v roce 1867 USA koupily, a uštěpačně dodat, jestli ji Trump vrátí. Nelze si ale nevzpomenout na jinou aljašskou událost týkající se Ruska, jež je mnohem mladšího data.

Generace úzkostných neurotiků

Při vysvětlování společenských změn, ať jde o vývoj chápání morálky, trendy v seznamování, či nové vzorce chování, máme tendenci klást důraz na myšlenky a ideologii. Teze univerzitních profesorů o intersekcionalitě tak vedou k růstu nejrůznějších progresivních hnutí zabývajících se sociální spravedlností. Názory feministek se zase promítají do vztahů mezi pohlavími. Na druhé straně agitace krajně pravicových politiků může stát za nárůstem rasismu. Tyto faktory jistě hrají roli, ale v debatě o myšlení může zanikat vliv technologií na změny ve společnosti.

Chi Chi, no a co?

Zde v Echu se nebojíme vylézt na barikády kulturních válek. Ale i tak může nastat situace, kdy místo vztyčení praporu reakce obrátíme oči v sloup, či se dokonce nesměle postavíme na druhou stranu. Samozřejmě autor tohoto komentáře nemůže mluvit za zbytek redakce, ale přesně toto se mu stalo, když sledoval kauzu okolo pořadu České televize Chi Chi na gauči. Jedná se o talkshow, ve které drag queen, tedy muž převlékající se za ženu, Chi Chi Tornádo, vlastním jménem Petr Vostárek, zpovídá jiné drag queens. Rozhodně to není podívaná pro každého – ani pro autora, který se vydržel dívat jen na pár minut prvního dílu, než to urychleně vypnul

Životní hra Donalda Trumpa

Donald Trump chce Nobelovu cenu míru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií. To znamená, že prezident Trump během svých šesti měsíců ve funkci zprostředkoval v průměru asi jednu mírovou dohodu nebo příměří za měsíc. Je nejvyšší čas, aby prezident Trump obdržel Nobelovu cenu míru,“ prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová při brífinku pro novináře krátce po ukončení palby mezi Thajskem a Kambodžou. Republikáni tak již o Trumpovi rádi mluví jako o „vrchním mírotvůrci“.

Cosi shnilého ve státě britském

Většina Britů se domnívá, že jejich země nevzkvétá. Podle průzkumu think-tanku More in Common si jen 9 % Britů myslí, že Spojené království je v dobrém stavu, 52 % se domnívá, že je na tom špatně, ale ne hůř než v ostatních těžkých obdobích, a 39 % míní, že je na tom hůř než v minulosti. Makroekonomická čísla dávají pesimistům za pravdu. Od finanční krize v roce 2008 Spojené království stagnuje. Mezi roky 1993 a 2007 britský HDP rostl v průměru o 3 % ročně, poté o 1,5 %. Na začátku roku 2024 byl HDP Británie zhruba o 28 % menší, než kdyby pokračoval trend před finanční krizí.

80 let od nutné tragédie v Nagasaki

Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.

Je třeba si promluvit o radikalizaci žen

I do České republiky již dorazila panika ohledně radikalizace mladých mužů a temného působení „manosféry“. „‚Musíš se k holce chovat víc jako šmejd‘ je jedno z jemnějších poselství manosféry. Objevuje se tu něco temného, říká Hanel“ je titulek rozhovoru DVTV se spisovatelem Petrem Hanelem. „Manosféra mu rozvrátila psychiku i vztah. „‚Nevěděl jsem, kdo jsem,‘ říká Petr, který propadl videím Turka a dalších“ je titulek serveru Heroine. „Sex, nebo nenávist! Manosféru zrodil odpor k emancipaci žen, část z ní je čistý byznys“ je příspěvek Českého rozhlasu k diskusi.

Muzeum Evropa

„Evropa je shlukem zemí třetího světa s lepším brandingem. Žádná klimatizace. Žádné sušičky. Led je luxus. Při večeři se zpotíte, zatímco číšník si vás dvě hodiny nevšímá,“ napsal na X (Twitter) reportér magazínu Reason Billy Binion. Zařadil se do stále rostoucí skupiny Američanů, kteří se o letních prázdninách vydali přes Atlantik a byli zděšeni chudobou svých evropských bratranců. Například spisovatelka a aktivistka Sarah Haiderová měla podobný pocit z návštěvy Velké Británie.

Cenzura ve jménu dětské bezpečnosti. Británie ukazuje, jak neregulovat internet

Že Velká Británie není žádnou oázou svobody slova, se již tak nějak ví. Lidé jsou tam běžně vyšetřováni, stíháni a zavíráni do vězení za své posty na sociálních sítích. V roce 2023 bylo za „urážlivou online komunikaci“ zatčeno přes 12 tisíc lidí, tedy asi 30 denně. Z toho bylo přes 1100 nakonec i potrestáno. Pravda, ty příspěvky jsou často urážlivé, nevhodné a sprosté. Na liberální demokracii se však jedná o neobvykle drsný režim omezování svobody vyjadřování. A ten se nyní pouze utuží – vše kvůli zákonu o online bezpečnosti.

Zadek Sydney Sweeneyové a obrat v kulturní válce

Zdálo se, že reklamy již dávno neslouží k propagaci výrobků, ale jako munice v kulturních válkách. Pro jejich tvůrce bylo důležitější signalizovat příslušnost k té správné straně než dosáhnout zvýšení příjmů. Někdy nad tím zákazníci jen obrátili oči v sloup, jindy to pro danou firmu skončilo katastrofou. Například když pivo Bud Light použilo v kampani transgender influencerku Dylan Mulvaneyovou, čímž vyvolalo bojkot a trvalý propad prodejů. Nebo když automobilka Jaguar oznámila rebranding za pomoci podivných bezpohlavních bytostí, reakce byla nechápavé zděšení.

Epstein jako zbraň

„Mohl bych se postavit doprostřed Páté avenue a někoho zastřelit, a stejně bych neztratil voliče,“ prohlásil o sobě během kampaně v roce 2016 Donald Trump. Dlouho se tato jeho nadsázka považovala za v něčem pravdivou. Popularita Trumpa samozřejmě během let kolísala. Ale vždy existovalo tvrdé jádro těch nejzarputilejších trumpistů, kteří opravdu svému idolu odpustili cokoli, jakoukoli kauzu, jakýkoli politický obrat. Podváděl Trump svou manželku s pornoherečkou? Pokud je to pravda, je to chování alfa samce. Zavedl Trump cla? Bylo načase, aby svět platil za odírání Spojených států. Zrušil Trump cla? Geniální vyjednávací tah.

To Hamás je původcem humanitární krize v Gaze

Situace v Gaze je strašná. Až to 25 států nevydrželo a vyzvalo k okamžitému ukončení války. Později se připojily další tři. V České republice to vyvolalo pozdvižení. Proč se nepřipojila naše vláda? Vláda se ocitla v defenzivě. Argumentuje hlavně tím, že k podpisu nebyla přizvána a že ani Česko nepodporuje všechny kroky Izraele. To, že výzvu přivítalo teroristické hnutí Hamás, by mělo být první nápovědou, že situace je značně složitější.

Jak Britové utajili tisíce migrantů z Afghánistánu

Jak upozornili kolegové Adam Růžička a Daniel Kaiser, státní představitelé podivuhodně rychle vyloučili obnovitelné zdroje a přetoky z Německa coby příčinu nedávného blackoutu. Podobně rychle se objevily disentní hlasy, které tento závěr zpochybňují. Ve veřejném prostoru se tak odehrává zuřivá debata o výkladu celé nehody. Ať už se nakonec ukáže, že to bylo jakkoliv, je dobře, že k debatě došlo. Obě strany tak mohou otestovat své argumenty, snažit se přesvědčit nezaujaté – a závěr díky tomu bude o to důvěryhodnější.

Vyvolávání ducha Železné lady

Je to jedna z ikonických fotek Margaret Thatcherové. Britská premiérka na ní, celá v bílém, vykukuje z věže tanku Challenger. Přestože má nasazené ochranné brýle, vypadá velmi přísně. Vlevo od ní vlaje britská vlajka. Thatcherové se podařilo něco, o čem si většina politiků může nechat jen zdát – vyfotit se s vojenskou technikou a nevypadat u toho trapně. Snímek je z návštěvy britských jednotek v Západním Německu v roce 1986. O dva roky později se Thatcherovou pokusil napodobit demokratický kandidát na prezidenta Mike Dukakis, když sedl do tanku Abrams.

Starší články