Ondřej Šmigol

/

Články autora

Musíme zavést klouzavé letní prázdniny

Začaly letní prázdniny a masy dovolenkářů se daly do pohybu. Populární destinace pod návalem turistů často trpí a místní si stěžují, že se tam nedá žít. Města zavádějí regulace, snažící se počet návštěvníků omezit. O fenoménu, pro který se v poslední době vžilo označení overturismus, debatovali ředitel agentury CzechTourism František Reismüller, místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež a odborníci na cestovní ruch Nora Dolanská z Metropolitní univerzity Praha a Miroslav Rončák z Vysoké školy ekonomické.

Trumpův menší problém s Putinem

Donald Trump se zlobí na Vladimira Putina. V pondělí dokončil svou velkou otočku ohledně politiky vůči Ukrajině. Během jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ohlásil dodávky nových zbraní v hodnotě miliard dolarů. Již dříve řekl, že Kyjevu mají putovat systémy protivzdušné obrany Patriot a další materiál. Technicky se jedná o prodej, který zaplatí evropské státy. Tím odpadla jedna z Trumpových námitek proti pomoci Kyjevu, tedy že je to pro USA nevýhodné. Nyní si naopak libuje, že jde o dobrý byznys. Taktéž oznámil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdá cla“, pokud Putin neuzavře mír do padesáti dnů.

Už ani elity nevítají migranty

Jestli se nějaké médium dá považovat za hlas světové elity, je to týdeník The Economist. Od svého vzniku v roce 1843, kdy byl založen za účelem propagace volného trhu, je považován za tribunu „rozumného středu“, odmítající extrémní pozice jak na levici, tak na pravici. Jeho poměrně vysoká cena zaručuje, že ho čte především vyšší třída, politici, podnikatelé a kapitáni průmyslu. Když tedy tento magazín umístí na přední stránku titulek „Zrušte azylový systém“, je to signál velkého posunu na vrcholu společnosti.

Trump a pomoc Ukrajině. Skrytá válka v Bílém domě

Ví v Bílém domě pravá ruka, co dělá levá? Minulý týden Trumpova administrativa náhle oznámila, že pozastavila vojenské dodávky Ukrajině, včetně střel do protivzdušné obrany. Byl to šok pro Ukrajince, Evropany, ale i pro americké ministerstvo zahraničí, se kterým to Pentagon nekonzultoval. Krok byl o to překvapivější, že Donald Trump na summitu NATO naznačoval, že se bude snažit ukrajinskou protivzdušnou obranu posílit. Nyní zase ale Američané oznámili, že dodávky budou pokračovat. Co se to ve Washingtonu vlastně děje?

Klimatizace – nová fronta kulturní války

Je vedro. Lidé se plahočí ulicemi a vyhlížejí ochlazení, které mají přinést bouřky. Pražané hltají zpravodajství o klimatizovaných tramvajích. Na sítích se virálně šíří návody, jak udržet dům či byt co nejchladnější. Evropa ale není zdaleka jediný světadíl, který se potýká s úmorně horkým počasím. Například ve Spojených státech tento problém vyřešili již před zhruba 75 lety, když se v zemi masivně rozšířila klimatizace, která je na starém kontinentě stále relativní raritou. Když se američtí turisté vydají přes Atlantik, často se pozastavují právě nad všeobecnou absencí klimatizace.

Módní nuda v Glastonbury

Není to každý den, aby se vystoupení raperského dua stalo mezinárodní kontroverzí pokrývanou ve světových médiích. To se podařilo dvojici Bob Vylan, jež v sobotu vystoupila na hudebním festivalu Glastonbury. Tam v rámci svého představení skandovali „Smrt IDF“, tedy izraelské armádě, dav se k nim přidal. Celé to navíc vysílala televize BBC. Pokřik byl označen za antisemitský. Skupinu kvůli tomu prošetřuje policie. Americká vláda jim odebrala víza, takže budou muset zrušit turné po Spojených státech.

„Nikdo tady není zklamaný“

Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?

Tatínek Trump má NATO zase rád

Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.

Bude to krátká a rozhodná válka

Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

Trump vrátil USA respekt

Spojené státy se připojily k izraelskému útoku na Írán a bombardovaly tři objekty spojené s jeho jaderným programem. Konkrétně se jednalo o jaderné výzkumné centrum v Istafanu a zařízení na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordo. Zvláště o úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití.

České země byly Metternichův domov. Rozhovor o novém životopisu rakouského kancléře

Kníže Klemens von Metternich byl čelní postavou první poloviny 19. století. Věrný služebník Habsburků se snažil o stabilitu jak doma, tak v zahraničí a téměř tři dekády řídil politiku monarchie. Často považovaný za konzervativního až despotického politika, který potlačoval liberalismus, ale i praktikanta reálpolitiky. Jedním z největších expertů na Metternicha je německý profesor Wolfram Siemann, jehož biografie Metternich: Stratég a vizionář právě vyšla v českém překladu. Právě to, čím je kniha i Metternich výjimečný, popsal v rozhovoru pro Echo24.

Jak si aktivisté prohráli spor o transgender

Ve středu transgenderismus v USA utrpěl velkou porážku. Nejvyšší soud ve sporu Spojené státy vs. Skrmetti shledal, že zákon státu Tennessee zakazující blokátory puberty a hormonální terapii pro mladistvé trpící genderovou dysforií, tedy pocitem, že se narodili se špatným pohlavím, není protiústavní. Zákaz tedy nezrušil. Transgender aktivisté doufali, že se ze sporu USA vs. Skrmetti stane klíčový precedent zavádějící rozsáhlou právní ochranu pro translidi. Místo toho se otevírá státům možnost dalších regulací.

Trump na straně práva a pořádku

Donald Trump je dítě štěstěny. Součástí jeho politického úspěchu je prostý fakt, že jeho protivníci mají tendenci pravidelně si nabíhat na vidle. Poslední ukázkou jsou protesty v Los Angeles proti deportaci nelegálních migrantů. Trump má v tomto právo i veřejnost na své straně. Vyhošťování nelegálních migrantů spadá zcela do pravomocí federální vlády. Podle serveru RealClearPolitics, který publikuje průměry průzkumů veřejného mínění, 51,5 procenta Američanů schvaluje Trumpovu imigrační politiku, proti je 47 procent. Celkově 59 procent schvaluje vyslání Národní gardy na potlačení protestů.

Tucker Carlson jako oběť izraelského bombardování

„Toto by mohl být poslední newsletter před vypuknutím všeobecné války,“ zněl dramatický titulek v e-mailu, který rozesílá svým předplatitelům americký novinář Tucker Carlson. Tento někdejší moderátor televize Fox News, než byl vyhozen a založil si vlastní platformu, se stal vlivným našeptávačem Donalda Trumpa. Byl řečníkem na Trumpově nominačním sjezdu. Stal se jakýmsi vykladačem trumpismu na veřejnosti. Údajně dokázal Trumpa ovlivnit v některých jeho rozhodnutích.

Na Teherán s Trumpem v zádech

V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla.

Izraelský dárek světu

Dne 12. dubna americký prezident Donald Trump poslal íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu dopis, ve kterém mu dal 60 dnů na uzavření dohody o íránském jaderném programu, nebo bude čelit konsekvencím. Přesně 61 dní po tomto varování Izrael spustil jednu z nejefektivnějších vojenských operací s cílem eliminovat íránský jaderný program. Na dvě stě letadel zaútočilo na cíle po celém Íránu. Bombardovala nejen jaderná zařízení, ale i íránské vedení. Zabit byl velitel Islámských revolučních gard, tedy hlavní vojenské opory režimu, Hosejn Salámí, a celá řada dalších vysokých důstojníků.

Ruská porážka je pravděpodobnější než vítězství

Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.

Gretina poučná plavba do Svaté země

Aktivistka Greta Thunbergová, kdysi bojující proti globálnímu oteplování, nyní proti židovskému státu, nedobrovolně ukončila svou odyseu. Společně s dalšími 11 lidmi vyplula na plachetnici Madleen ze Sicílie s cílem prolomit izraelskou námořní blokádu Gazy a rozdat humanitární pomoc. Vzhledem k tomu, že vezla méně zásob, než se vejde do jednoho kamionu, je pro plavidlo příhodnější označení „selfíčková loď“, jak ji překřtili Izraelci. Thunbergová byla spolu s ostatními zadržena izraelským námořnictvem, následně byli vyhoštěni. Pomoc bude rozdána Gazanům skrze oficiální kanály.

Wildersův výbuch jako varování ostatním protestním stranám

Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám. PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice.

Hořký konec jednoho přátelství

„Řídit stát jako firmu“ je polické motto známé i z našich končin. Angažmá Elona Muska, nejbohatšího člověka na světě, v administrativě Donalda Trumpa se řídilo stejnou logikou. Majitel automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX nebo sociální sítě X (dříve Twitter) proslul schopností vyždímat ze svých firem maximální efektivitu. Například když koupil Twitter, osekal počet zaměstnanců o nějakých 80 procent (téměř z osmi tisíc na 1500). I proto byl Musk pověřen vedením projektu DOGE, ministerstva pro vládní efektivitu, s cílem zvrátit neustále bobtnající vládní dluh USA.

Dětinská iluze Rusů, že nebudou bombardováni

„Nacisté vstoupili do války v poněkud dětinské iluzi, že budou bombardovat všechny ostatní a nikdo nebude bombardovat je. V Rotterdamu, Londýně, ve Varšavě a na půlstovce dalších míst uvedli svou poněkud naivní teorii v život. Zaseli vítr a teď sklidí bouři,“ prohlásil velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris v červnu 1943 v projevu, kterým oznamoval začátek strategického bombardování Německa. O dva roky později německá města ležela v ruinách.

Formalita, nebo konec sekulárního státu?

Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).

Konec Trumpovy obchodní války? Ani náhodou

Od návratu do Bílého domu Donald Trump rozhodně nepůsobí jako ležérní prezident. Nekonečný příval exekutivních příkazů, komentování současného dění na sociálních sítích, vyhlašování a rušení cel. I pro zběhlé pozorovatele americké politiky je občas těžké zorientovat se v posledním vývoji. Může být tedy překvapivé, že ze zákonodárného hlediska je Trump extrémně neproduktivní. Zatím podepsal pouze pět zákonů. Zaostává tak daleko za premiantem, kterým je také Trump. Během prvního volebního období touto dobou měl podepsáno již 35 zákonů.

Izrael nesmí k obviněním mlčet

Boje v Gaze znovu nabraly na intenzitě. Izrael oznámil novou operaci Gedeonovy vozy, jejímž cílem má být kompletní obsazení Pásma za účelem naprostého zničení vojenských kapacit teroristického hnutí Hamás. Jeruzalém zároveň bránil po 11 týdnů dovozu veškeré humanitární pomoci s argumentem, že to pouze pomáhá Hamásu, který se jí zmocní. Po mezinárodním tlaku souhlasil s obnovením dodávek. Nicméně tyto okolnosti vyvolaly novou vlnu odsouzení Izraele kvůli údajnému porušování mezinárodního práva.

Blíží se konec války v Gaze?

Jednou z nejméně diskutovaných skutečností současné války v Gaze jsou palestinské protesty proti Hamásu přímo v Pásmu. Stovky lidí se vydaly do ulic a skandovaly: „Ven! Ven! Ven! Celý Hamás ven!“ Jistě, stále se jedná o relativně malou skupinku, ale je to střípek mozaiky vypovídající o postupné ztrátě moci teroristického hnutí v Gaze. Že sám Hamás nebere protesty na lehkou váhu, dokládá zpráva zakazující publikaci „negativních zpráv, jež by mohly ovlivnit morálku lidu“, kterou podle BBC rozesílal Hamás přes WhatsApp.

Vance měl pravdu. Evropa má problém se svobodou projevu

Celkově je podle magazínu The Economist v Británii každý den zatčeno 30 lidí za nevhodný on-line projev. Lucy Connollyová je britská chůva, kterou rozrušilo ubodání tří malých holčiček v Southportu. Pod vlivem fám, že za vraždami stojí nelegální imigrant, rozzlobeně tweetovala následující: „Hromadné deportace ihned, zapálit všechny hotely plné těch parchantů, a když už budete v tom, vezměte s sebou i zrádnou vládu a politiky. Je mi fyzicky špatně, když vím, co teď ty rodiny budou muset snášet. Jestli jsem kvůli tomu rasistka, tak ať.“

Globalizovaná intifáda je tady

„Globalizujte intifádu“ je častý slogan antiizraelských protestů. Intifáda znamená povstání a je to termín pro dvě vlny palestinského odporu proti Izraeli. Zvláště druhá intifáda z let 2000 až 2005 byla krvavou záležitostí, sérií teroristických útoků cílících na izraelské občany. Volání po globalizované intifádě je tedy voláním po globálním teroru proti Izraelcům a Židům. V noci ze středy na čtvrtek jsme byli svědky toho, k čemu tyto výzvy vedou. Levicový radikál Elias Rodriguez zabil dva mladé zaměstnance izraelské ambasády ve Washingtonu. Podle policie zastřelil Sarah Milgrimovou a Jarona Lischinského.

Strach a hnus na subkontinentu

Před pár dny se svět ocitl na hraně další velké války, možná dokonce jaderné. Armády Indie a Pákistánu po sobě střílely ostrými, letectva sváděla vzdušné souboje, bombardovala se navzájem a Pákistán naznačoval možné použití atomových zbraní. Nejspíše to byla tato výhrůžka, která aktivizovala Spojené státy, jež se zhostily role prostředníka a podařilo se jim vyjednat příměří. Konec konfliktu to ale není ani náhodou. Současná krize začala 22. dubna, kdy islámští teroristé v Pahalgamu v indickém Kašmíru povraždili 26 lidí. K útoku se přihlásilo dosud málo známé hnutí Fronta odporu.

Divadlo pro Trumpa

Schůzka mezi ukrajinskými a ruskými vyjednávacími týmy, první po více než třech letech, dopadla podle očekávání – nijak. Kromě dohody o výměně tisícovky válečných zajatců nepřinesl Istanbul žádné hmatatelné výsledky. Vlastně to není nijak překvapivé – nešlo totiž tolik o negociace o ukončení krvavé války, ale hlavně o divadlo pro amerického prezidenta. Donald Trump si zřejmě opravdu přeje ukončit válku na Ukrajině a je frustrovaný z toho, že se mu to nedaří. Kyjev i Moskva si uvědomují, že pokud se jim podaří přesměrovat americký hněv na protivníka, mohly by získat zásadní výhodu.

Eurovize a Izrael. Projev utajované lásky

V sobotu večer ve švýcarské Basileji proběhl další festival bizáru známý jako Eurovision Song Contest. Oficiálně soutěž mezi interprety ze zemí napříč Evropou, nad kterou se nejeden tradicionalista zhrozí, je taktéž oknem, které může leccos napovědět ohledně politických úvah na kontinentu. Je to dáno tím, že o výherci rozhodují odborné poroty, které udělují jednu polovinu bodů, ale druhou udělují ve svém hlasování diváci. Je zakázáno hlasovat pro zpěváka nebo skupinu reprezentující vlastní zemi. Vzhledem k tomu, že umělecká kvalita je na Eurovizi na nějakém druhém až třetím místě, skýtá to příležitost Evropanům vyjádřit podporu ostatním národům.

Starší články