Tag: disident

Články k tagu

Druhá fronta se otevírá na univerzitách v USA, tvrdí sovětský disident Šaranský

Nejdůležitějším politickým soubojem v USA není ten mezi levicí a pravicí, ale mezi liberály a progresivisty, tvrdí bývalý sovětský disident a izraelský politik Natan Šaranský. Několikanásobný izraelský ministr a expředseda Sionistického fóra v Izraeli se domnívá, že útok Hamásu na Izrael má zárodek už v dohodách z Osla před 30 lety. "Progresivisté nejsou spojenci, ale nepřátelé liberalismu. A pro mnoho organizací, zejména pro židovské liberální organizace, to bylo velmi těžké přijmout," řekl Šaranský podle deníku The Jerusalem Post.

Proč strany prohrávají s hnutími? (2. část)

Také Edvard Beneš na konci 2. světové války prosazoval a prosadil v Košickém vládním programu (de facto šlo o novou ústavu) nepolitickou, arbitrárně danou redukci stranického systému, totiž aby politické strany byly jen tři a zakotvilo se to v ústavě (nakonec byly čtyři, ale další už vznikat nesměly). Co horšího, na tom přiškrceném stranictví byl ve společnosti patrně většinový konsenzus. Všechna odbojová hnutí už na začátku protektorátu, pravicová i levicová, psala ve svých programech, že se nechtějí vracet k politickému, stranickému systému meziválečného Československa,.

Julia Navalná naváže na práci svého muže. „Musíme bojovat dál. Nebojím se!“

Ekonomka, aktivistka a manželka Alexeje Navalného Julija Navalná oznámila, že bude pokračovat v práci svého zesnulého muže. "Pokračujte v boji za naši zemi. Vyzývám vás, abyste se postavili vedle mě," prohlásila Navalná ve videu na sociálních sítích. Vyzvala k tomu, aby příznivci Navalného bojovali společně s ní proti represivnímu režimu. "Bojujte dál a nevzdávejte se! Já se nebojím a vy byste se také neměli bát."

Disidenti zřejmě dostanou průměrný důchod, Sněmovna dnes novelu schválila

Bývalí disidenti budou dostávat pravděpodobně ještě letos průměrný starobní důchod, byť by neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna schválila zrychleně už v dnešním úvodním kole i hlasy opozice. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Právníci cupují „totální přešlap úřadů“. Hladovějící disidenti dostali napomenutí za překážející stan

Jako hodně nevyvedené hodnotí někteří právníci rozhodnutí správního orgánu v Praze 1, který uznal vinnými disidenty a chartisty z přestupku a „neoprávněného záboru“, když před časem drželi protestní hladovku před Úřadem vlády. Signatáři Charty 77 Jiří Gruntorád a John Bok podle úředníků porušili ustanovení o pozemních komunikacích, protože před budovou Strakovy akademie stanovali na nevhodném místě.

„Nezákonné postavení stanu.“ Úředníci si došlápli na disidenty Gruntoráda a Boka

Protestní hladovka disidentů a signatářů Charty 77 Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády má nečekané vyvrcholení - oba protestující byli uznáni vinnými z toho, že stavbou stanu porušili ustanovení o pozemních komunikacích. Dopravní odbor Městské části Praha 1 obvinil Gruntoráda a Boka z toho, že se dopustili "neoprávněného záboru" a nezákonně postavili stanový přístřešek před Strakovou akademií. Spolek Šalamoun uvedl, že chybí fotodokumentace ze stavby stanu, který reálně disidenti vůbec nepostavili.

„Není to čachr, budeme pokračovat,“ říká John Bok o hladovce před úřadem vlády

Bývalý disident Jíří Guntorád už sedmý den drží hladovku před úřadem vlády. Reagoval tak na případ disidenta Karla „Charlie“ Soukupa, který byl nucen emigrovat do Austrálie a nyní v Česku nemá dostatečný důchod. Právě kvůli nízkým penzím disidentů vyhlásil Guntorád hladovku a požaduje rezignaci ministra Mariana Jurečky. Hned následující den se k němu přidal John Bok. Ten deníku Echo24 popsal důvody hladovky i zkušenosti a průběh protestní akce.

Vaši těžkou situaci vyřeší poradny, milí disidenti

Když Jiří Gruntorád zahájil svoji protestní hladovku, říkal jsem si, když chce odstoupení ministra Jurečky, tak půjde nepochybně o nějakou vydařenou taškařici. Čekal jsem, že se z médií dozvím, o co ve věci vlastně jde, pořádně, do hloubky, někde si najdu informace, které jsou potřebné, ostatně dnes je cokoli vyvěšeno na kdejakém webu, a udělám si potřebný obrázek. Dozvěděl jsem se sice, že Jiří Gruntorád rozeslal do všech médií všechny potřebné informace, rozhodnutí a úřední listy, avšak s jejich obsahem jsem se v žádném médiu neměl možnost seznámit.

Fiala vyzval Gruntoráda k přerušení hladovky, vláda jeho požadavky plní, řekl

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval disidenta Jiřího Gruntoráda k přerušení nebo ukončení hladovky s tím, že jeho původní požadavky týkající se důstojných penzí pro disidenty a disidentky vláda plní. Zrušit usnesení kabinetu hlásící se k tradicím Charty 77 premiér nechce. Novinářům premiér řekl, že zrušení usnesení bylo v rozporu s jeho svědomím a že to po něm nemůže chtít ani muž, kterého si velmi váží.

Gruntorádova hladovka už zasáhla Jurečku. Vláda ho úkoluje, ať připraví zákon pro disidenty

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda.

„K ničemu to nevedlo“. Fiala se sešel s chartistou Gruntorádem, ten hladovku ukončit nehodlá

Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes sešel se signatářem Charty 77 Jiřím Gruntorádem, který drží před sídlem vlády protestní hladovku. Kvůli nízkým penzím disidentů a disidentek požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). S Fialou se ale podle něj na ničem nedohodli a Jurečka odstoupit nehodlá. Chartista to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu. Jurečka novinářům dnes sdělil, že sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody.

Hladovka pomohla. Jurečka dorovná disidentům nízké důchody, chystá i změnu zákona

Disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku. Ministerstvo práce pak připraví také novelu zákona, aby odpůrci a odpůrkyně komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila 20 254 korun.

Jurečka zajistil důchod pro Soukupa. Gruntorád hladovku drží dál

Disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo ČR v nucené emigraci. Jurečka v pondělí zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. ČTK Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi.

Důchody disidentů se zvýší, prominentům režimu strhne Jurečka každý rok ve funkci

Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.

Rozloučení s disidentkou Němcovou. Přišel Vystrčil, Schwarzenberg a Vondra

V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici. V promluvách během mše se střídali biskup Václav Malý a kněz Ladislav Heryán, který zazpíval i písničku.

Soud zastavil stíhání bývalých příslušníků StB kvůli akci Asanace

Odvolací pražský městský soud zrušil verdikt nad čtyřmi bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti (StB) obžalovanými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Jejich trestní stíhání zastavil, protože je podle něj promlčené. Obvodní soud uložil Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi podmíněné tresty. U Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání.

10 let od úmrtí Václava Havla. ČT o něm odvysílá česko-americký dokument „zvenčí“

Stanice ČT Art poprvé odvysílá loňský koprodukční dokument Umění disentu, který vznikl ve spolupráci právě České televize (ČT) a Univerzity v Nebrasce. Podle tvůrců je snímek unikátní vnějším pohledem na bývalého prezidenta Václava Havla, jeho disidentské okolí a angažovanost umělců v dobách okupace roku 1968 i později během normalizace. Režisérem je americký historik James D. La Sueur. ČT dokument odvysílá 16. prosince s tím, že 18. téhož měsíce uplyne přesně 10 let od Havlova úmrtí.

Zemřel Petr Uhl, novinář, někdejší disident a signatář Charty 77

Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo.

Babišova nová verze: prý studoval, aby mohl vypadnout z komunismu

Andrej Babiš, případně tým, který za premiéra píše statusy na sociální sítě, se v posledních dnech rozněžnil. Včera na facebooku vyjadřoval vděk své mamince, dnes pro změnu s láskou psal o své prvorozené dceři. A připojil i zdánlivě nesouvisející výrok o tom, proč vlastně studoval - prý aby mohl “vypadnout z komunismu”. “Za bývalého režimu jsem šel samozřejmě studovat zahraniční obchod, abych mohl vypadnout z komunismu, což se mi povedlo. Dělal jsem v Maroku, měl jsem plat 600 dolarů, půlku jsem dával na splátky baráku,” napsal Babiš.

„Ruce pryč od Československa.“ Mladý fyzik putoval za trest na Sibiř, dodnes žije v USA

Fyzik Pavel Litvinov, který se narodil 6. července 1940 v prominentní sovětské rodině, se do historie zapsal jako jeden z „osmi statečných“. Tedy skupiny disidentů, která v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Pár minut trvající vystoupení z 25. srpna 1968 přineslo všem účastníkům pronásledování. Litvinov skončil na pět let v zabajkalské Čitě a v roce 1974 emigroval do USA.

Právě Chramostová si zaslouží pohřeb se státní poctou, říká šéf ÚS Rychetský. Přidal se i Kalousek

Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Reagoval tak na nedělní úmrtí divadelní a filmové herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové. Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý. Pohřeb Chramostové se uskuteční v pondělí 14. října v 11:00 v Národním divadle.