Tag: Václav Havel

Články k tagu

Proč strany prohrávají s hnutími? (2. část)

Také Edvard Beneš na konci 2. světové války prosazoval a prosadil v Košickém vládním programu (de facto šlo o novou ústavu) nepolitickou, arbitrárně danou redukci stranického systému, totiž aby politické strany byly jen tři a zakotvilo se to v ústavě (nakonec byly čtyři, ale další už vznikat nesměly). Co horšího, na tom přiškrceném stranictví byl ve společnosti patrně většinový konsenzus. Všechna odbojová hnutí už na začátku protektorátu, pravicová i levicová, psala ve svých programech, že se nechtějí vracet k politickému, stranickému systému meziválečného Československa,.

Proč strany prohrávají s hnutími?

My Češi nemáme rádi politické strany. Nemáme rádi „partaje“. V devatenáctém století, na počátku politického života u nás, jsme je neuměli, na konci první republiky jsme je nechtěli. Ani teď je moc nechceme: nevstupujeme do nich, neobtěžujeme se pracovat v nich. Kibicujeme, to ano. Ale to je tak všechno. Nelíbí se nám, jak se v nich politici hádají, ačkoli o to jde: aby se tam hádali, aby strany byly demokratickými prvky politického systému jako jeho základ. V politických hnutích se nehádají, zato jdou nahoru. Ne proto, že mají lepší programy, ale proto, že jsou hnutími. Srozumitelnými, nehádajícími se spolky kolem nesporného vůdce.

Dílo by mělo být lepší než jeho autor

Scenárista, režisér, spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni, účastník řady humanitárních misí a v neposlední řadě také pedagog Slezské univerzity v Opavě Petr Jančárek dokončil dlouho očekávaný film Tady Havel, slyšíte mě?. Časosběrný snímek dokumentující poslední tři roky života Václava Havla bude v kinech od 11. dubna. S Petrem Jančárkem hovoříme nejen o Václavu Havlovi, ale také o etických hranicích dokumentaristy či jeho potřebě nevstupovat do děje před kamerou.

Cesty obchůzkáře Bohdana Holomíčka

Na černobílé fotografii pózují tři muži v montérkách v jakési kotelně s mnoha ovládacími přístroji. Trochu to připomíná skupinový portrét holandských měšťanů, jak je maloval v 17. století Frans Hals. Lehce se usmívají, vyzařuje z nich klid a sebedůvěra, nejsou to žádní rozedranci, spíš slušná dělnická třída, chlápci, kteří jsou si svou věcí jisti. Dva sedí, jeden na židli, druhý na stole, třetí se frajersky opírá o tu přístrojovou stěnu.

„Havel byl měkký! Komunisty musíme rozdrtit.“ Milei v Davosu burcoval proti socialismu

Argentinský prezident a hvězda pravicové ekonomiky Javier Milei prohlásil, že Havel byl příliš měkký a on sám chce "zcela" zničit a zlikvidovat komunistickou stranu. „Havel byl měkkota! Komunisty musíme úplně rozdrtit,“ prohlásil Milei během vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Kromě toho také citoval esej Václava Havla Moc bezmocných a kritizoval čím dál více se šířící socialismus v západních zemích. "Socialismus selhal ve všech zemích, kde byl nastolen a zavraždil stamiliony lidí," řekl Milei.

12 let od smrti Václava Havla. Měli bychom si připomínat jeho hodnoty, prohlásil Vystrčil

Dnes uplynulo 12 let od smrti prvního českého prezidenta, dramatika a bojovníka za lidská práva Václava Havla, který zemřel 18. prosince ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku ve Vlčicích na Trutnovsku. Václav Havel dokázal ostatní lidi přesvědčit, že nejdůležitější je svoboda. Je třeba si připomínat hodnoty, které bývalý prezident zdůrazňoval, jako je boj za svobodu, svědomí, zodpovědnost a láska k vlasti. Novinářům to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

V zemi je „blbá nálada”, přiznal Fiala. Tvrdí však, že mnoho důvodů pro skepsi nemáme

Premiér Petr Fiala (ODS) se v neděli rozepsal na sociální síti X a zhodnotil atmosféru v Česku. Podle něj ve společnosti panuje už delší dobu „blbá nálada“. Odkázal tak na výrok Václava Havla. Myslí si však, že v porovnání s jinými zeměmi lidé tolik důvodů pro skepsi a naštvanost nemají. Petr Fiala připomněl, že uplynulo už 26 let od chvíle, kdy Václav Havel ve svém známém projevu označil atmosféru ve společnosti jako „blbou náladu”.

Havlova „revoluční“ bunda se vydražila za 2,76 milionu, jeho malířské pokusy za sta tisíce

Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v neděli v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, v neděli byla 200.000 korun.

Salman Rushdie získal cenu Nadace Knihovny Václava Havla, navzdory útoku stále píše

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Nadace Knihovny Václava Havla nazvanou Disturbing the Peace (narušování klidu). Spisovatelova přítomnost na ceremoniálu byla známá až několik minut před tím, než vstal ze své židle, aby ocenění přijal, píše agentura AP. Nadace cenu každoročně uděluje spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání stavět se za lidská práva.

Havlova bunda z revoluce je na prodej. Vyvolávací cena je 200 tisíc

Galerie Kodl v pondělí zahájila předaukční výstavu děl, která nabídne v dražbě 26. listopadu v Praze na Žofíně. Vedle uměleckých děl z doby od 19. a 20. století po současnost nabídne několik artefaktů spojených s dramatikem a prvním českým prezidentem Václavem Havlem, které se budou dražit na záchranu paláce Lucerna. Patří k nim třeba jeho známý polokabát zachycený na mnoha fotografiích ze sametové revoluce včetně snímků ze shromáždění 21. listopadu 1989, na němž Havel poprvé promluvil k davu na zaplněném Václavském náměstí.

Mocenské cestičky z Hradu

Český prezident, jak známo, formálně nedisponuje mnoha výkonnými pravomocemi, z desítky výsadních jsou nejvýznamnějšími jen jmenování premiéra, členů bankovní rady ČNB a jmenování ústavních soudců, ale se souhlasem Senátu. O mnoho více jich neměl ani zakladatel státu TGM, protože republika byla konstituována jako parlamentní demokracie. Čeští prezidenti ale měli větší neformální vliv na chod země. Hrad byl samostatným mocenským centrem, po svém to řešili komunisti, když prezidentem se stával, i když ne vždy, nejvyšší představitel strany.

Odcházení Miloše Zemana

Z politické scény a nejvyšší pozice ve státě odchází poslední figura, kterou do veřejného prostoru vynesla listopadová revoluce přinášející pád totalitní vlády komunistické strany. Po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi opustí nejvyšší funkci ve státě Miloš Zeman, jemuž skončí druhý prezidentský mandát. Odchod Miloše Zemana je nejen symbolickým ukončením složitých proměn společnosti, které započaly v roce 1989, ale také začátkem jiné nové doby.

Prezidentské předávání: Havel prý Klausovi nechal kancelář v rozkladu

Zvolený prezident Petr Pavel se v pondělí chystá do Lán na schůzku s končící hlavou státu Milošem Zemanem, čímž započne proces předávání Pražského hradu z jedněch rukou do druhých. Česká republika s ním nemá přílišné zkušenosti – stěhování zatím probíhalo jen dvakrát, a to poměrně odlišným způsobem. Zatímco „odvěcí“ nepřátele Miloš Zeman s Václavem Klausem si úřad předali poměrně v klidu, Klausovo okolí si stěžovalo na to, v jakém stavu Hrad zanechali spolupracovníci Václava Havla.

Soukromá válka Huga Vavrečky

Historička Jana Wohlmuth Markupová se rodu Havlů věnuje dlouhodobě. Před pěti lety vydala monografii Ivan M. Havel: Od Puzuka k Sakatekovi (1938–1989), letos k ní přibyl její nejnovější titul Soukromá válka Huga Vavrečky (Karolinum, 2022). Knize, v níž popisuje mikrohistorii závěrečného období života pozoruhodné osobnosti z prostředí prvorepublikových elit, novináře, diplomata, byznysmena, ředitele Baťova koncernu a dědečka bratří Havlů, je věnován tento rozhovor.

Havlova reportáž psaná na obrátce

Václav Havel jednou na otázku (položil mu ji pisatel tohoto textu), zda někdy neměl v úmyslu napsat román, odpověděl, že na to občas myslel, ale ani ne tak na román, spíš na nějakou novelu, do níž se ale nikdy nepustil. Vysvětloval to tak, že aby člověk napsal větší prózu, musí ho psaní velmi bavit, a on není ten, jak řekl, šťastný případ. A dodal: „Dost nerad usedám nad prázdnou stránkou, mám hrůzu z každého začátku, odkládám to, různě od toho unikám.“

Spisovatel v současnosti je šnek

Jáchym Topol obvykle vítězí v různých anketách o nejvýznamnějšího českého prozaika po roce 1989. On sám se tomu brání, ale dělá mu to dobře. Ještě lépe mu však dělá samota spisovatele, ze které je stále vyrušován různými společenskými nároky a požadavky. Také má svou normální profesi: je dramaturgem v Knihovně Václava Havla. Tam za ním přišel jeho starý známý, což je na rozhovoru znát. Ale jinak to nejde.

Situace je naprosto zoufalá. Jsem optimista

Výhled do nového roku je neveselý, ale začátek roku je i příležitost vyhlížet naději, nahmatávat dno, od kterého se naše civilizace odrazí. Když má tak jako Milan Uhde někdo osobní vzpomínky od německé okupace přes 50. léta až po Chartu 77 a vrcholnou politiku po listopadu 1989, když zná prostředí kolem nastávajícího premiéra a ještě mu výhodu přináší pohled divadelníka, má k tomu jistou kvalifikaci.

Čaputová o Havlovi: Je spojený s hvězdnými chvílemi naší historie

Životní příběh Václava Havla ukazuje, že ideály do politiky patří, napsala v sobotu u příležitosti desátého výročí Havlovy smrti na facebooku slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Poslední československý a první český prezident je podle ní „neoddělitelně spojený s hvězdnými chvílemi naší nedávné historie“. Bez ideálů v politice podle prezidentky zůstanou jen dílčí zájmy, které mají krátkodobou trvanlivost.

Hymna a svíčky na Hrádečku. Desítky lidí přišly zavzpomínat na Havla

Uplynulo 10 let od úmrtí Václava Havla a jeho nedožitých pětasedmesátin. Politik a divadelní autor zemřel 18. prosince 2011 na své chatě na Hrádečku ve věku 75 let. Chalupa u Vlčic na Trutnovsku se jako každý rok stala místem, kam chodí lidé na dramatika a disidenta zavzpomínat. Organizace Milion chvilek pro demokracii uspořádala pochod z Trutnova od pivovaru, kde Havel pracoval, až k jeho chatě, kde účastníci zapálili svíčky a zavzpomínali na exprezidenta.

Ani Havel nevěděl, jak udělat z kraba kocoura

Na našem setkání budeme vyvolávat ducha Václava Havla. V sobotu 18. prosince uplyne deset let od jeho smrti, což je dobrý důvod se o něco takového pokusit. Přitom on ve zdejším povětří vane i bez našeho přičinění dál a nejspíš jen tak nevyvane. Ale v čem se ta jeho atmosférická přítomnost projevuje? Na to odpovídají lidé, kteří Václava Havla v nějaké míře poznali i osobně: spisovatelka Petra Hůlová, dramatik Karel Steigerwald, filozof a přírodovědec Stanislav Komárek, spisovatel Petr Placák a historik Jiří Suk.

I ta smrt byla havlovská

V sobotu, tedy zítra, to bude deset let od úmrtí Václava Havla. Byla to neděle dopoledne a zpráva o jeho smrti se v širokém okruhu „známých“ rychle šířila textovými zprávami, před polednem už to bylo oficiální. Pamatuju si dobře na ten pocit. Hlavní ale byla lítost, že už ten život, v něčem velkolepý a v něčem absurdní, definitivně skončil a stal se opravdu minulostí.

Rádio Svobodná Evropa promítne portrét Václava Havla na svou fasádu

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) si připomíná desáté výročí úmrtí Václava Havla promítáním jeho podobizny na svou budovu v Praze. Fotografii doprovází slova díků všem, kteří pomáhají budovat demokratičtější svět, uvedla stanice v prohlášení. Černobílý snímek zachycuje bývalého prezidenta v pozdějším vleku, Havel je na něm oblečený v obleku. Svobodná Evropa připomněla, že má na ČR i jejího exprezidenta silné vazby, protože samotné začátky vysílání jsou spjaté s Čechy.

Jak bylo po smrti

Václav Klaus výsledek letošních voleb do sněmovny hodnotí tak, že až tyto volby jsou plným vítězstvím Václava Havla. Uplynulo deset let od Havlovy smrti, dost času podívat se na to, jak se s jeho odkazem zachází, co se z něj stalo a nakolik sedí bonmot jeho nástupce na Pražském hradě. Že zakladatelskou figurou České republiky je Václav Havel a nikdo jiný, o tom už není pochyb, a to i přesto, že tento stát věcně vzato nezaložil Havel, ale Klaus.

10 let od úmrtí Václava Havla. ČT o něm odvysílá česko-americký dokument „zvenčí“

Stanice ČT Art poprvé odvysílá loňský koprodukční dokument Umění disentu, který vznikl ve spolupráci právě České televize (ČT) a Univerzity v Nebrasce. Podle tvůrců je snímek unikátní vnějším pohledem na bývalého prezidenta Václava Havla, jeho disidentské okolí a angažovanost umělců v dobách okupace roku 1968 i později během normalizace. Režisérem je americký historik James D. La Sueur. ČT dokument odvysílá 16. prosince s tím, že 18. téhož měsíce uplyne přesně 10 let od Havlova úmrtí.

Zklamání z Havla je v ODS stále přítomné, tvrdí europoslanec Zahradil

Nemalá část občanských demokratů v sobě stále nosí skutečně velké zklamání z Václava Havla, které pochází z období jeho politických sporů s Václavem Klausem. Tak se v rozhovoru pro deník Echo24 vyjádřil europoslanec za ODS Jan Zahradil. Reagoval tím na slova šéfa Senátu Miloše Vystrčila, podle kterého je osoba prvního polistopadového prezidenta dnešní ODS mnohem bližší, než tomu bylo dříve.

Spiritistický kult VH útočí

To, co jsem spatřil, mělo podobu jednak bizarní, jednak strašidelnou. V prvním případě šlo o jakousi bojovou akci, při níž se přenášela bronzová hlava VH po Praze. Jaký to mělo smysl, mi nedošlo, ale zřejmě hluboký. Sen oživení ducha Václava Havla se pak doslova uskutečnil o několik set metrů dál, při večerním setkání občanstva na Václavském náměstí. Tam se Václav Havel zjevil již nikoli pouze jako bronzová hlava, ale jako celotělní bytost, od hlavy k patě.

Prezidentské nemoci. Gottwald ve funkci dokonce zemřel

Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes Edvarda Beneše až ke Gustávu Husákovi. Nemocemi a neduhy trpěli téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Klement Gottwald pak například dokonce ve funkci zemřel. Podívejte se na to, jaké nemoci někdejší prezidenti měli. V současné chvíli je nynější prezident Miloš Zeman hospitalizován ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Už u první hlavy státu, Tomáše Garrigue Masaryka, se stalo otázkou státnické důležitosti prezidentovo zdraví.

Václav Havel by oslavil 85. narozeniny. Zeman poslal květiny, vzpomínají i ve světě

Poslední československý a první český prezident Václav Havel vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech 20. století díky působení v divadle, za normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům domávího disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Bojovník za lidská práva a také někdejší vězeň totalitního režimu, který se narodil 5. října 1936, vždy vyvolával silné emoce. Zatímco ve světě Havla většinou obdivují, názory na jeho působení v české politice se různí

Václav Klaus a jeho kámen

Václav Havel – článek Václavu Klausovi k narozeninám nemůže začínat nikým jiným než Václavem Havlem. Tak tedy Václav Havel v jednom z posledních rozhovorů, kde jinak padaly různé duchaplnosti a moudra, dostal otázku – otázku, kterou se v téhle zemi, možná na celém světě, hodilo položit snad jenom Václavu Havlovi, což neznamená, že se přitom necítili všichni trochu trapně – co je největším úkolem naší doby.

Mezi Havlem a Klausem. Na okraj jednoho výročí

Není to projev nové doby, polarizace společnosti tady byla vždycky. Společnost, pokud nebyla pod knutou autoritářské nebo totalitní vlády, byla vždy nějak rozdělena, determinována místem, kontextem, a pokud je dnes akcentováno její rozdělení, že příkopy jsou hlubší než kdy jindy, tak je to především vlivem informačního smogu, který zvyšují rozličné sociální sítě. Jejich možnosti jsou hlavně v akceleraci emocí, v jejich masové kvantitě. Šíří se pochopitelně v jednoznačném modu plus/minus.