Komentáře - 25. června

Obhajoba falešného zubaře

Všechny veterány zubařského křesla musela zaujmout zpráva o výskytu falešného zubaře v Havlíčkově Brodě. Tři roky trhal zuby, dával anestezii, čistil kořenové kanálky atd., aniž by měl vystudovanou medicínu. Bylo mu dvaadvacet, ale nosil vousy a vypadal starší. Když si nevěděl rady, učil se z internetu. Spolu se dvěma příbuznými spravoval zuby desítkám pacientů a vybral miliony korun. Až na jeden osudový případ si na něj nikdo nestěžoval, dokonce se o něm pacienti vyjadřovali, že měl „zlaté ruce“. Lidé byli prý vděční, že nějakého zubaře sehnali. Nyní mu hrozí osm let vězení.

24. června

Půjde vláda Petra Fialy do brněnského pekla?

Nad vládní koalicí Petra Fialy se stahují mračna bouřky, která může smést její naděje na slušný výsledek v říjnových volbách. Formálně teď sice opozice vedená Andrejem Babišem prohrála, když se už počtvrté v řadě neúspěšně pokusila vládu sesadit, i tak ale současným koaličním stranám řádně zatopila. Ještě když před pár týdny uskupení Spolu zahájilo svou kampaň, zdálo se, že se mu začíná dařit a v průzkumech postupně dotahuje velkou ztrátu na Babišovo ANO. Pak ale přiletěla – nepřekvapivě z Brna – černá labuť v podobě tzv. bitcoinové kauzy Pavla Blažka.

23. června

379 britských poslanců odhlasovalo něco neslýchaného

Vždycky když člověk bláhově uvěří, že už to nemůže být horší a že jsme klesli na úplné dno a ještě tři patra pod něj, okamžitě ho profackuje zpráva o opaku. Na DVTV tuhle vystoupila jedna taková myšlenkově plošší, ale pěkně učesaná paní, která přirovnala potrat k návštěvě zubaře (kam proboha chodí? tomu řezníkovi by měli vzít licenci) a domáhala se jakési společensky ještě větší normalizace této již zcela normalizované (ale nenormální, krajní) praktiky. Což tedy nevím, jak by to vypadalo.

22. června

Dilemata pravého středu

Tento týden hlasuje slovenská Národní rada o návrhu na změnu ústavy. Podle nové úpravy by měla být v základním právu zakotvena svrchovanost Slovenska v kulturně-etických otázkách (proti nadřazenosti práva EU), uznání (pouze) dvou pohlaví a zřejmě i několik dílčích otázek z oblasti rodinné politiky, například zákaz surogátního mateřství (finální znění úpravy po debatě v parlamentu nebylo v době uzávěrky čísla ještě známé). Změna ústavy je nápad vládního Smeru premiéra Roberta Fica, nicméně k úspěchu potřebuje na své straně i opoziční poslance z řad Křesťansko-demokratického hnutí (KDH).

21. června

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

20. června

Nekrolog od chatbotu

Autor tohoto sloupku nikdy nevyhledával filmy o sblížení člověka s robotem třeba ve stylu snímku Ona od režiséra Spikea Jonzeho z roku 2013. Ale tolik věděl, že diváci si často všímali, jak rychle tyto filmy stárnou, že tvůrcům není dáno vývoj technologie odhadovat. To bylo ještě před ChatGPT. Teď mohou lidé navazovat vztahy s roboty, byť jen virtuálními. Článek v New York Times vylíčil několik takových intenzivních vztahů. Ty příběhy jsou šílené (to slovo používáme bez nadsázky), ale trochu jinak než představy v některých zdařilých dystopických filmech o nažívání člověka s internetem.

19. června

Co neměla být pravda, ale je

Některé zahraniční události u nás budí možná až nepochopitelnou pozornost a stávají se i předmětem potyček na sociálních sítích. Skoro jako by šlo o zástupnou aktivitu, touhu osvěžit svůj život a svou mediální produkci tím, že se stanu účastníkem cizích dramat. Jako rytíři přicházejí na pomoc pravdě všude tam, kde je znectěna. Možné je však, že může jít o dva procesy zároveň, jež se nevylučují – ty cizí události mohou být příhodné na prožívání a zároveň mohou být významné tím, že z těch zemí k nám přicházejí vzorce chování.

18. června

A nejde se Evropské komisi na povolenky prostě vykašlat?

Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.

17. června

Proti všem

Radikální levičáci nesnáší lidi, kteří se umí v životě prosadit tvrdou, poctivou prací, odmítají přímost, úspěch a vůli k životu a svou falešnou představou rovnostářství decimují západní svět. Zacházejí už přitom tak daleko, že ve svém psedohumanismu popírají i vlastní identitu a přetrhávají své kulturní a civilizační kořeny. Jsou nositeli myšlenek sebezničující dekadence rozleptávající euroamerickou civilizaci. Jejich hlas je díky médiím a sociálním sítím hodně slyšet, a má tudíž velký vliv, ale každá vyspělá demokracie s pudem sebezáchovy ho musí ustát.

16. června

Věk není jen číslo. Věk je to číslo

Zdařilý výsadek do generace vnuček se povedl paní Monice (59), když infiltrovala tradiční svátek přirozené krásy, upřímnosti a originality, soutěž miss. Ambice čiperné šedesátnice stát se ve známém vesmíru tou nejkrásnější jí vynesla spoustu fanoušků, protože „krásná lze být v každém věku“. To je sice pravda, ale zároveň všichni tak nějak víme, za kterou ze dvou objektivně krásných žen se ohlédne polovina ulice, když mezi nimi bude čtyřicet let rozdíl. Tak to chodí. Proč ne (zároveň ale taky proč ano?). Lidé každopádně v touze po pozornosti dělají mnohem strašlivější věci, než je boj o „korunku krásy“ ve věku, který tomu nepřísluší.

15. června

Barvitý příběh Lidic

Ve středu 10. června uplynulo třiaosmdesát let od vypálení Lidic. No a včera – tedy v sobotu 14. června – došlo na místě tragédie k tradičnímu pietnímu aktu (logicky se čekalo na víkend). Zachytil jsem ho náhodou v České televizi, když jsem chtěl původně sledovat jiný program, a musím říct, že při všech sporech, které se o veřejnoprávní vysílání v současnosti vedou, toto je služba, kterou si představuji. Totiž že se do éteru pustí relace, která má zřejmý úkol udržovat v národním a společenském povědomí jeden z jeho zjevných pojivých punktů.

14. června

Souboj o podobu pravice: liberální vs. národní konzervativci

V čem spočívá rozdíl mezi liberálním a národním konzervatismem, mezi starou a novou pravicí? Proč jsou liberální a národní konzervativci tak často na opačné straně barikády, i když sdílejí intelektuální základ? A proč se liberální konzervatismus přežil a jedinou nadějí pravice je národní konzervatismus? V zásadě se veškeré rozdíly mezi liberálním a národním konzervatismem odvíjejí od rozdílného postoje k liberalismu. Pro liberální konzervativce je liberalismus součástí jejich ideologie, jejich konzervatismus stojí na fúzi klasického liberalismu a konzervatismu.

13. června

Jak jsem slavil Den Ruska

Včera se v jedné šestině světa, jak se tomu útvaru o trošku většímu než dnes kdysi říkalo, slavil Den Ruska. Z jakýchsi zprvu nejasných důvodů mě o tom informovala moje sociální síť, pro což jsem pak našel zdůvodnění. Já se vlastně jednou osobně oslav Dne Ruska zúčastnil a snad si mě tam vyfotili nebo už naskenovali a od té doby jsem registrován, možná jako příznivec, možná jako nepřátelský agent, čort znájet. To bylo v roce 2011, byl jsem s jedním brněnským divadlem (proč to tajit, byla to Husa na provázku, tehdy se ještě jezdilo) v Petrohradě, v tom magickém a zároveň děsivém městě postaveném na močálech a kostech desetitisíců nevolníků.

12. června

Radikalizace prostřednictvím železnice

Když letos v lednu Elon Musk rozpoutal svými posty zděšení nad gangy převážně pákistánských znásilňovačů v britských městech, bylo na tom něco divného. Jak se mu podařilo udělat něco jakoby nového z něčeho, co vůbec nové nebylo? Pro toho, kdo se zajímal, to byly zprávy staré několik let. Jenže nebyly politiky a kulturním establishmentem plně pojmenovány a nebyly z toho vyvozeny důsledky. Událost byla, jak to vyjádřil jeden kritik, ne snad zametena pod koberec, ale úhledně zabalena a zastrčena do šuplíku.

11. června

Otevřu ledničku, bitcoin

V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk