Do stroje času v podobě makety historického jádra města lze vstoupit leckde, model Antonína Langweila v Muzeu hlavního města Prahy je však unikátní. Jeho jedinečnost spočívá v detailech, v nichž, jak kdysi řekl německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, „se skrývá Bůh“. Umělec zvěčnil miniaturami z lepenky aktuální stav víc než dvou tisíc pražských budov z let 1826–1837; bezmála polovina z nich už nestojí.
Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.
Česká ekonomika – po mnoha desítkách let – se ve výkonu na hlavu opět dostala před Japonsko. Statistický úřad EU Eurostat zveřejnil v minulých dnech pravidelnou aktualizaci výkonnosti jednotlivých států EU a vybraných dalších zemí. Čísla ukazují hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, tedy souhrn všeho, co ta která země vyprodukuje na hlavu ve výrobě a ve službách za daný rok, v poměru k průměru EU, který je vykazován jako 100.
První tornádo zaznamenané na území České republiky si jako terč vybralo knížecí palác na Vyšehradě. Dne 30. července 1119 po poledni přišel „prudký vítr, ano, sám Satanáš ve víru“ od jihu, vyvrátil „starou a velmi pevnou zeď“ a zničil prostřední část paláce, lámaje mohutné stropní trámy na kusy, přičemž postranním částem budovy se nic nestalo. Víme to díky kronikáři Kosmasovi, tou dobou již starému muži, který patrně viděl řádění živlu na vlastní oči.
Jeden z nejproslulejších kampaňových spotů v amerických dějinách je spojen se jménem Willie Horton. Vznikl v prezidentské volební kampani v roce 1988, kdy proti sobě stáli úřadující viceprezident George Bush a jeho demokratický vyzývatel, guvernér státu Massachusetts Michael Dukakis. Televizní spot obvinil demokratického guvernéra, že podporoval program víkendových propustek pro vězně včetně vrahů.
Naše doba propadá masovému šílenství. Vypjaté projevy znechucení na veřejnosti i v soukromí se opakují, lidé jako v horečce reagují stádně a potřebují si nepřetržitě vulgárně ulevovat. Každodenní zprávy nám předkládají důsledky takového chování, ale příčiny nám unikají. V anglosféře se často uvádí zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo brexit, jenž také šokoval humanitní vzdělance.
Čerstvý osmdesátník Václav Klaus svého času osvěžoval veřejnou debatu úvahami, že je snowboard levicový a lyže pravicové. Na levici řadil i salát nebo džínovou bundu. Džíny prošly. Kvalifikovaly se na pravici. V tom, co je levicové a pravicové, je ve veřejném prostoru čím dál větší zmatek. Nálepky, které se bez argumentů různým politikům vystavují, jsou často velmi zavádějící, protože jen málo korespondují s tím, co ti politici skutečně prosazují.
Onoho rána v pondělí 21. června 1621 se prý hned po východu slunce nad Prahou ukázala „velmi pěkná duha“. Takhle to ve svém spise Historie o těžkých protivenstvích církve české píše Jan Amos Komenský, který ovšem u toho nebyl, neboť se skrýval u šlechtických přátel na Moravě v neblahém očekávání věcí příštích. Duhu však viděli očití svědkové. Přitom už tehdy jim to připadalo zvláštní, neboť prý několik dní nikde v okolí Prahy „žádného deště nebylo“ a bylo počasí velmi letní a jasné.
Záležitosti, o kterých se mluví v okolních zemích, ale nad kterými v české společnosti visí velké mlčení, nám v dobrém i poněkud maloměstském světle ukazují, kde žijeme. Třeba jsme dnes rádi, že nemáme koloniální historii, a tak nemusíme řešit rasová traumata, ke kterým by téměř určitě došlo. Na druhou stranu je domácí diskuse třeba o klimatických změnách vyloženě mdlá, jako by se nás ani netýkala.
Během rozpadu SSSR, Jugoslávie a Československa na přelomu 80. a 90. let 20. století vznikla, jak známo, řada nových států – některé exsovětské republiky se přitom opíraly o dlouhé dějiny státnosti v minulých obdobích (Gruzie, Arménie nebo Litva), u jiných šlo spíš o kratší dějinnou zkušenost s vlastním státem, ale doprovázenou silnou emancipační a prozápadní, proevropskou orientací (Lotyšsko, Estonsko).
„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)
Když se na víc než rok ochromí společnost a ekonomika, má to následky, které budeme ještě dlouho cítit. Zdražuje skoro všechno a zdražovat bude. Potkává se hned několik vlivů, které dohromady podle ekonomů vytvářejí ve vyspělých zemích největší tlak na růst cen od ropné krize sedmdesátých let. Česko jako malá, otevřená, na zahraničním obchodě vysoce závislá země tyto dopady velmi výrazně pocítí. A když se k nim přidají ještě domácí tlaky, jako je velmi rychlý růst veřejného dluhu kvůli rozhazování Babišovy vlády a prudký růst cen nemovitostí, stáváme se zemí, která je prudkým růstem cen silně ohrožena.
První pacient s vysokou horečkou, kterého přivezli do univerzitní nemocnice, byl pro lékaře překvapením. Nebylo jasné, co mu vlastně je. Jediné, co se dalo určit, byla skutečnost, že nemoc je infekčního rázu, ale jejím původcem si nikdo nebyl jistý. Tenhle druh chorob se v regionu nevyskytoval. Další pacienti následovali, vesměs lidé mladšího věku. To už bylo patrné, že se děje něco mimořádného.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.
Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Jediná přirozená družice planety Země se samozřejmě jeví lidskému oku jako bílá. Nebo stříbrná, chceme-li být poetičtí. Ve skutečnosti je její povrch velice tmavý, odráží průměrně jen šestinu světla. A tak to zůstane i v okamžiku, kdy se lidé definitivně usadí na krátery posetých pláních Měsíce. Lidstvo zatím není tak technicky vyspělé, aby dokázalo změnit tvář celých nebeských těles. Maximum, v co budou moci pozemští pozorovatelé doufat, budou poblikávající světla nových městeček za lunární noci.
Na českém knižním trhu se objevil překlad díla, jež v roce 2019 obdrželo prestižní cenu Francouzské akademie. Autorem románu nazvaného Civilizace je Laurent Binet, jenž si získal pozornost již svými dvěma předchozími knihami HHhH a Sedmá funkce jazyka, z nichž první představuje velice zvláštní životopis Reinharda Heydricha, kdežto druhá se zabývá prostředím francouzských intelektuálů v 80. letech 20. století.
Cesta k vlastnímu bytu je v České republice nejtěžší z celé Evropy. Byla těžká před covidem a po něm bude podle všeho ještě náročnější. Ceny bytů a domů v Praze i dalších větších městech letí prudce vzhůru. Na pořízení vlastního bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebuje Čech podle studie Property Index poradenské firmy Deloitte 11,4 ročního průměrného platu. Němec na srovnatelné vlastní bydlení dosáhne za 5,1 roku.
Svět kryptoměn zažil letos v únoru neočekávanou vzpruhu. Šéf automobilky Tesla a v té době druhý nejbohatší člověk na světě Elon Musk tweetoval, že jeho firma nakoupila kryptoměnu bitcoin za miliardu a půl dolarů. Zároveň oznámil, že Tesla začne přijímat platby za své vozy právě v bitcoinech. Cena měny vystřelila vzhůru o 20 %. Jenže co Musk nadělil, to zase sebral. O pár měsíců později, v půlce května, Musk obrátil.
Napětí mezi Izraelci a Palestinci se znovu vyhrotilo. Z Pásma Gazy začaly opět přilétat stovky raket, které míří na izraelská města (11 dní bojů ukončilo příměří platné od 0:01 hodin 21. května), ale jen malý zlomek skutečně zasáhne, protože tato města chrání obranný systém Iron Dome (Železná kopule, v hebrejštině Kippat Barzel). Ten získal takřka kultovní status, protože navzdory skepsi dokázal splnit nesmírně náročný úkol a přitáhl pozornost celého světa. Ovlivnil dokonce také mezinárodní politiku, neboť přispěl ke zlepšení vztahů židovského státu s arabskými monarchiemi.
Válka je pokračování politiky jinými prostředky, zní často citovaná Clausewitzova poučka. Kulturní válka, která probíhá na současném Západě, je často vnímána podobně – jako boj o vyřešení nějakého politického problému. A to řešení může být mocenské, politické. Stoupenci pokroku se pokoušejí svoje ideologické představy vtělit do zákonných norem, nastavit podle nich politiku. Obránci statu quo nebo vůbec tradice se zas snaží politickými prostředky vzestup „woke“ ideologie zastavit.
Zdražuje se. Nejen kamenné obchody obchází strašák jménem inflace. Zboží a služby, které průměrný český občan nejčastěji nakupuje, jsou v průměru o víc než tři procenta dražší než loni. Zdražování je opět o něco rychlejší, než by si Česká národní banka jako strážce cenové stability přála. Být motoristou, kuřákem a k tomu pravidelným konzumentem nejednoho piva vyjde aktuálně hodně draho. Ceny pohonných hmot, cigaret a alkoholu jsou o desetinu až dvě desetiny vyšší. A to nás teprve čeká otevření tak dlouho vypnutých služeb. Kadeřnických a kosmetických salonů, restaurací, hotelů.
Role vražd v politice se pravděpodobně zatím dost podceňovala. V době, kdy Amerika napjatě očekávala výrok poroty nad policistou Derekem Chauvinem, Francie se soustředila na svůj vlastní případ. Totiž rozsudek odvolacího soudu nad vrahem Sary Halimiové. Vražda se odehrála skoro přesně čtyři roky před konečným verdiktem. Francouzský občan malijského původu Kobili Traoré 7. dubna 2017 vnikl přes balkon do bytu pětašedesátileté Sary Halimiové, týral ji a nakonec vyhodil z okna.
Srpen 2013. Dva měsíce po zásahu olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana a ředitele Útvaru proti organizovanému zločinu Roberta Šlachty na Úřadu vlády dnes známého jako operace Nagyová. Protikorupční hnutí dotačního miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, který už několik měsíců objíždí zemi a vykřikuje, že tady „Všeci kradnú“ a on to „Palermo vyčistí“, má v průzkumech kolem dvou tří procent.
Seriál o Hitlerovi na ČT2: Prospěchář, Herec, Vůdce, Dobyvatel, Zrůda a další díly. Seriál Vzestup a pád NSDAP rovněž na ČT2: Zrození nacismu, Cesta k uznání, Nástup k moci, U moci… Na Prima ZOOM mj.: Tajné nacistické základny, Hon na Hitlera, Hitlerova kronika atd. Rozmach nacismu je stále aktuální a v době covidové, těhotné ruskými a čínskými dezinformacemi, je čas si připomenout i jeho podobně fantazmagorické prameny. Nejabsurdnější z nich nese název ariosofie, „moudrost árijců“.
Minulý čtvrtek proběhly v Británii nejsledovanější volby, které nejsou zároveň volbami parlamentními. Loni byla všechna britská hlasování kvůli koronaviru o rok pozdržena, konala se až teď s těmi naplánovanými na letošek. Sešly se tak volby do skotského parlamentu, do waleského shromáždění, řada komunálních voleb včetně voleb londýnského starosty a doplňovací volby do britského parlamentu v okrsku Hartlepool.
Jednou z velkých dělicích linií letošních voleb bude generační střet. Průzkumy ukazují, že mladší generace, které zpravidla mívají podstatně nižší účast než ty starší, se letos chystají jít volit v nebývale vysokých počtech. Víc než dřív chtějí totiž hájit své zájmy. Mají zjevně pocit, že v posledních letech se tady vládlo proti jejich zájmům a vyvrcholilo to posledním rokem. K vládním restrikcím, zavírání společnosti a ekonomiky jsou nejkritičtější mladší generace.
Koncem dubna rozvířil ve Francii debatu otevřený dopis víc než 1200 většinou penzionovaných generálů, vysokých důstojníků a dalších vojáků, nazvaný Za návrat cti našich vládců, který vyzývá politické vedení země, aby začalo konat a zabránilo zániku francouzské civilizace, jinak by mohla převzít moc armáda, které to velí její povinnost. V opačném případě povede narůstající chaos ve Francii k občanské válce s tisícovkami obětí. (Viz Francie na hraně, Týdeník Echo č. 18/2021 – pozn. red.)
