Lukáš Visingr - Vojenský a bezpečnostní analytik

/

Vojenský a bezpečnostní analytik a publicista. Zabývá se tématy moderních zbraní, ozbrojených sil, konfliktů a bezpečnostních hrozeb. Pravidelně přispívá např. do časopisů ATM, Střelecká revue, Válka Revue nebo II. světová a vydal knihu Zbraně 21. století (2009). Narodil se v roce 1983 a žije v Tišnově.

Články autora

Obranný průmysl na vzestupu

Dne 14. června dorazila oficiální zpráva, podle níž Nizozemsko koupí pro Ukrajinu čtyři pasivní sledovací systémy Věra-NG od české firmy ERA za 150 milionů eur, tedy víc než 3,5 miliardy korun. Jde o další z řady impozantních zakázek, které český průmysl získal díky probíhající válce, jež pro něj představuje naprosto bezprecedentní impulz. Ačkoli řada médií stále tvrdí, že z Česka na Ukrajinu směřují zejména „dary“, skutečnost je úplně odlišná, neboť z čistě finančního hlediska jde o gigantický profit. Řeč je samozřejmě především o obranném průmyslu, protože Česká republika se řadí do první desítky největších dodavatelů vojenské podpory pro bránící se zemi

Wagnerovci a ti druzí

„Wagnerovci“, ruští žoldnéři z tzv. Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, se již zařadili do seznamu běžných témat zpráv (nejen) z Ukrajiny. Jejich šéf Jevgenij Prigožin často vydává úderná prohlášení, jež evidentně zapadají do mocenského „přetlačování“ v ruském vedení, ale o jeho skutečných motivech se pouze spekuluje. „Wagnerovci“ navíc nejsou zdaleka první ani jedinou „soukromou armádou“ v Rusku. Počet těchto subjektů roste alarmujícím tempem, což může pro Kreml věštit vskutku temnou budoucnost.

Západní tanky pro Ukrajinu

24. února 2023 se Ukrajinci konečně dočkali západních tanků, z Polska dorazily první obrněnce Leopard 2. Postupně by k nim měly přibývat desítky dalších leopardů z jiných zemí NATO a také britské tanky Challenger 2. Američané přislíbili dodávku tanků Abrams, ačkoli ty zřejmě dorazí nejdřív za několik měsíců, kdežto Francouzi zvažují poslání svých obrněnců Leclerc. Arzenál ukrajinských obrněných útvarů se tudíž nesporně dramaticky promění. Co by to mohlo znamenat pro průběh konfliktu s Ruskem? Ukrajina usiluje o získání tanků západní výroby již dlouho, avšak tyto snahy nabraly vysokou intenzitu až na podzim 2022.

Kimův nový arzenál

Vojenská technika nevyzpytatelné Korejské lidově demokratické republiky opět vzbudila zájem světových médií. V říjnu 2021 se konala výstava produktů tamního zbrojního průmyslu a během roku 2022 se odehrál mimořádný počet zkoušek nových zbraní, neboť odstartovalo přibližně sto raket mnoha typů. Proběhlo také několik přehlídek, na kterých se Pchjongjang chlubil svým arzenálem. V některých případech jde o překvapivě moderní konstrukce, které napovídají, že Severní Korea zaznamenala dramatický pokrok.

Renesance tanků

Česká armáda se má již záhy začlenit do seznamu provozovatelů německých tanků Leopard 2, zatímco Polsko v červenci získalo první americké obrněnce Abrams a uzavřelo velkou smlouvu o nákupu a výrobě jihokorejských tanků. Poněkud paradoxně ovšem vůbec není jasno v tom, jaká budoucnost čeká tankové jednotky západoevropských mocností, protože válka na Ukrajině by mohla vést k naprostému přehodnocení jejich plánů.

Putinova válka pokračuje

S větším napětím než kdykoli dřív čekal svět na projev Vladimira Putina na tradiční vojenské přehlídce 9. května v Moskvě. Témata spekulací sahala od možnosti, že ruský prezident oznámí ukončení „speciální vojenské operace“ proti Ukrajině, až po strach, že oficiálně vyhlásí válku a totální mobilizaci. Nakonec ovšem nenastalo ani jedno, a proto se samozřejmě intenzivně diskutuje o tom, co může následovat nyní, neboť vůbec nelze vyloučit, že Rusko nadále počítá s nějakým plánem eskalace.

Poučení z válečného vývoje

V době vzniku tohoto textu probíhá ruská agrese proti Ukrajině šestým týdnem. Přicházejí pozitivní zprávy o mírových rozhovorech, jenže zároveň se zdá, že Rusko chce ještě dosáhnout velkého vojenského úspěchu na Donbase, aby tak získalo nějakou silnou vyjednávací kartu (a něco, co by mohl režim doma prezentovat jako „vítězství“). Válka ale znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává.

Putinova válka

V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?

Jaderné strašení prezidenta Putina: Rozkaz by museli potvrdit další dva muži

V neděli 27. února celý svět strnul, když ruský prezident Vladimir Putin vydal povel, aby byly ruské jaderné síly uvedeny do „stavu vysoké pohotovosti“ (přesný překlad z ruštiny by ovšem zněl spíše „zvláštní režim pohotovosti“). Není sice zcela jasné, co to znamená, každopádně se ale začaly šířit obavy, že by ruský prezident mohl evidentní vojenské selhání na Ukrajině řešit třeba i za použití ruského nukleárního arzenálu.

Ruský strategický debakl

Ráno 24. února 2022 znamenalo probuzení do úplně jiného světa. Ruská armáda zahájila útok proti Ukrajině. Média záhy zaplnily záběry explozí, požárů, kouřových stop raket a valících se vojenských vozidel. A nebylo málo těch, kteří prorokovali Ukrajině „rychlý konec“, jelikož se přece nedalo očekávat, že by se tato problémy zmítaná země dokázala efektivně bránit. Zdálo se, že Putin zahájil „Blitzkrieg“, a nikdo nevěděl, kde se Rusové zastaví. Ale už večer prvního dne bylo evidentní, že všechno bude naprosto jinak.

Česká armáda chce disponovat vlastními vesmírnými kapacitami

Leden 2022 se do paměti českých fanoušků kosmonautiky zaručeně zapsal tučným písmem jako jedno z nejdůležitějších dat. Ve čtvrtek 13.1. totiž raketa Falcon-9 americké společnosti SpaceX vynesla na oběžnou dráhu český satelit VZLUSAT-2, který má především vědecké určení, ale současně představuje vysoce významný krok k vojenským vesmírným kapacitám. Armáda ČR totiž hodlá provozovat i vlastní špionážní družice. V komunitě odborníků a fanoušků se o obou těchto projektech ví už několik let,

Globální Británie

V září se objevila informace, že britské námořnictvo řeší problém, kam přemístit své nukleární ponorky v případě, že by se od Velké Británie oddělilo Skotsko, kde je nyní i základna pro tato plavidla. Povaha této otázky demonstruje komplikované dilema, ve kterém se postbrexitová Británie ocitla. Na jedné straně chce posílit svou pozici velmoci s globálním vlivem (což podtrhují i ony ponorky jako nástroje jaderného odstrašování), ale na straně druhé musí čelit nepominutelnému riziku vlastního rozpadu.

Projekt Armata

V únoru 2021 se ruský tank T-14 na platformě Armata poprvé předvedl za ruskými hranicemi, když byl vystaven na veletrhu ve Spojených arabských emirátech. Jako obvykle pak obrněnce tohoto typu projížděly centrem Moskvy na přehlídce konané 9. května. Vzbudilo to další kolo debat o budoucnosti tohoto tanku, který je dosud oficiálně prezentován coby „klenot“ ruského zbrojního průmyslu.

Polské rozhodnutí

Náš severní soused v květnu avizoval, že koupí turecké bojové drony Bayraktar TB2, které již demonstrovaly svoje schopnosti v několika regionálních konfliktech. Přicházejí i další zprávy, které naznačují velké sbližování Varšavy s Ankarou. Tyto kroky Poláků vyvolaly rozporuplné reakce, dokonce obvinění ze „zrady“ evropské křesťanské civilizace, jelikož Turecko pro ni představuje stále větší hrozbu. Proč tedy vůbec došlo k tomuto velkému obratu? A co z toho vyplývá pro Českou republiku?

Unikly první záběry dosud utajované ruské stíhačky

Představení zcela nového ruského bojového letounu je hlavním lákadlem aerosalonu MAKS-2021, který začne v úterý na moskevském letišti Žukovskij. V uplynulých dnech se objevily fotografie stroje zakrytého černou plachtou, ale v neděli dopoledne unikly – možná záměrně, možná nikoli - snímky letounu bez plachty. Stále ovšem existuje daleko více otázek než odpovědí, a to včetně oficiálního označení. O existenci tohoto projektu se ví již delší dobu.

Kdyby Inkové dobyli Evropu...

Na českém knižním trhu se objevil překlad díla, jež v roce 2019 obdrželo prestižní cenu Francouzské akademie. Autorem románu nazvaného Civilizace je Laurent Binet, jenž si získal pozornost již svými dvěma předchozími knihami HHhH a Sedmá funkce jazyka, z nichž první představuje velice zvláštní životopis Reinharda Heydricha, kdežto druhá se zabývá prostředím francouzských intelektuálů v 80. letech 20. století.

Železná kopule

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se znovu vyhrotilo. Z Pásma Gazy začaly opět přilétat stovky raket, které míří na izraelská města (11 dní bojů ukončilo příměří platné od 0:01 hodin 21. května), ale jen malý zlomek skutečně zasáhne, protože tato města chrání obranný systém Iron Dome (Železná kopule, v hebrejštině Kippat Barzel). Ten získal takřka kultovní status, protože navzdory skepsi dokázal splnit nesmírně náročný úkol a přitáhl pozornost celého světa. Ovlivnil dokonce také mezinárodní politiku, neboť přispěl ke zlepšení vztahů židovského státu s arabskými monarchiemi.

Drony, kam se podíváš

Na podzim 2020 opět vypukly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu, jenže tentokrát šlo o zcela jiný druh konfliktu. Místo pohraničních přestřelek se rozhořela regulérní válka s rozsáhlým nasazením těžkých zbraní včetně balistických raket, ačkoli největší pozornost se věnovala bezpilotním letadlům. Ázerbájdžánské drony způsobily arménské straně velké ztráty a četná vyjádření jim přisuzují rozhodující podíl na výsledku války.

Sultánova středomořská hra

Na podzim 2020 plnil stránky zpravodajských rubrik konflikt Arménie a Ázerbájdžánu a ještě předtím se často mluvilo o napětí ve Středomoří. Obě témata ale náleží do téhož rámce, který dokládá platnost klasických pouček o mezinárodní politice. Řecko-turecký spor je však zajisté důležitější z hlediska České republiky, jelikož se přímo týká i dvou mezinárodních organizací, které dnes demonstrují svou principiální slabost.

Napoleonův odkaz

V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.

Polární ambice říše středu

V loňském roce zavedla Čína do služby svůj druhý velký ledoborec a staví třetí. Lodě s rudou vlajkou míří k oběma pólům, čínští vědci provádějí průzkumy, čínské korporace se podílejí na těžbě a rybolovu a investují do arktické infrastruktury. U dalších velmocí však vznikají obavy. Jaké má vůbec Peking u pólů cíle a ambice? Bude zodpovědně spolupracujícím aktérem, nebo lze od něho očekávat asertivní až agresivní postupy?

Historický průlom: Spojené arabské emiráty uznají Izrael

Americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a šejk Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Dhabí, oznámili velký průlom v diplomatických vztazích na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty normalizují své vztahy s židovským státem, takže se stanou celkem teprve třetí arabskou zemí (po Egyptu a Jordánsku) a první zemí mezi „ropnými“ monarchiemi, která tak učiní.

Boj o černou krev

Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.

Nové vesmírné závody

Na noční obloze se míhají „vláčky“ satelitů Elona Muska, jehož aktivity ovšem čelí také sílící kritice (nejen) ze strany Ruska. Prezident Donald Trump podepsal dekret, podle něhož mohou americké firmy zahájit těžbu nerostů na Měsíci, kde mají brzy opět přistát američtí astronauti, jenže podobné ambice dává najevo také Čína. Vše nasvědčuje tomu, že sledujeme první kroky nových „kosmických závodů“, ale současně je prakticky jisté, že toto soupeření se bude velmi odlišovat od toho, které probíhalo za studené války.

Jaderné ambice

Odpůrci jaderných zbraní bijí na poplach. Kritizují především Spojené státy a Rusko, jelikož hrozí vypršení platnosti smlouvy New START, která byla v dubnu 2010 podepsána v Praze. Rostou i obavy z ambicí dalších států, neboť přibývá takových, které více či méně otevřeně deklarují, že by o nukleární výzbroji mohly uvažovat. A rozhodně nejde o cosi, co by se netýkalo Česka, protože několik takových zemí existuje i v Evropě.

Fenomén Kamikadze

Už tři čtvrtě století nás dělí od krutých střetů mezi USA a Japonskem v Tichomoří, do nichž se na straně zjevně slábnoucího císařství stále častěji zapojovali i sebevražední letci. Do historie se zapsali pod názvem „kamikadze“ a v posledních letech se znovu stávají předmětem intenzivních debat. Byli to opravdu náboženští a nacionalističtí fanatici, kteří se dobrovolně vrhli do náruče smrti, aniž mělo jejich obětování vojenský význam?

Hypersonické zbraně

Na přehlídce konané v říjnu v Pekingu se předvedla hypersonická střela DF-17, kdežto Rusko v květnu oznámilo, že zavádí do služby útočný prostředek Avangard, jednu z nových zbraní, o kterých hovořil Vladimir Putin ve svém projevu 1. března 2018. Hypersonické střely vyvíjejí i USA, stranou ovšem nechtějí zůstat ani jiné velmoci. Co může nástup této kvalitativně nové techniky znamenat pro vojenskou strategii?

Jak zbrojí Budapešť

Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.

Polské válečné dilema

Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.

Starší články