Po maturitě učil ve zvláštní škole ve Mšeně u Mělníka. Poté vystudoval češtinu a němčinu na pražské filozofické fakultě, pracoval jako jazykový redaktor v Lidových novinách, pobyl rok v New Yorku, odkud posílal články do různých českých novin a po návratu se začal živit jako novinář na plný úvazek. Prošel redakcemi Mladé fronty Dnes, Lidových novin, Respektu a Týdne.
„Doufám, že bude zítra pěkné počasí. Nechceme, aby to na fotce vypadalo jako v Mordoru,“ upozornil nás mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký, když jsme s fotografem žádali o vstup do areálu povrchového hnědouhelného dolu Bílina. Právě toho, který se podle rozhodnutí vlády z 19. října zakousne po čtyřiadvacetiletém váhání politiků do okolní krajiny a zastaví se pět set metrů od obcí Mariánské Radčice a Braňany, nacházejícími se mezi Mostem a Litvínovem.
Profesor Miroslav Bárta už léta vede výzkum v archeologickém nalezišti Abúsír v Egyptě a zkoumá vzestupy a pády nejen říše faraonů, ale i dalších společností.
Často utečou z první vycházky nebo prostě přelezou plot dětského domova. „V útěku jim těžko můžeme zabránit a také se o to nesnažíme. Vychovatelé mají zakázán fyzický kontakt s klienty,“ podotýká Patrik Matoušů, ředitel výchovného ústavu v Praze-Proseku. Policie sem přiváží děti běženců, které byly na českém území zadrženy bez doprovodu rodičů či jiných příbuzných.
„V Česku převládá pocit, že uprchlíci jsou nebezpečná masa, která nemá tváře ani jména, a bezejmenné mase se nepomáhá,“ prohlašuje Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni.
Karel Köcher je dodnes jediným známým zahraničním špionem, kterému se podařilo splnit nesplnitelný úkol – proniknout do CIA. Číňan Larry Wu-tai Čin, označovaný také za krtka v nejstřeženější zpravodajské službě světa, byl svými krajany naverbován teprve poté, co ve „Firmě“ už léta působil.
U Radka Zachariáše, který se z opraváře obuvi vypracoval na ševce exkluzivních zakázkových bot pro movitější klientelu, si je objednal jeden známý pražský lobbista.
„Dnes nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic,“ uvedla předminulý víkend ve svém prohlášení skupina Ztohoven, která nad sídlo prezidenta vyvěsila obří červené trenýrky. Do diskusního Salonu Týdeníku Echo přišel o tomto činu diskutovat mluvčí uskupení Petr Žílka, výtvarník Jiří David, publicista a spisovatel Václav Vlk a kurátor a kritik umění Jiří Ptáček.
Dnešní čtyřicátníci a možná i třicátníci ještě pamatují dobu, kdy psát dlouhé dopisy rukou byla zcela běžná činnost. Když současné dítě školou povinné dostane ručně psaný papírový dopis, nejdříve užasne, kdo z jeho „oldschoolových“ kamarádů dostal ten zvláštní nápad, v mnoha případech nedokáže text rozluštit a bude mít velkou potíž se obdobně revanšovat.
Jeho velkým koníčkem, který ho začal také částečně živit, je Instagram, sociální síť pro sdílení a úpravu fotografií. Dnes má přes 300 milionů aktivních uživatelů. Jiří Šiftař začal fotit v sedmi letech.
Vystudovaná novinářka Nesrin Abdulláhová je jednou ze tří nejvyšších náčelnic ženských kurdských jednotek YPJ, které neohroženě vzdorují Islámskému státu.
„Shodil jsem ze sebe padák, zamaskoval ho a vypravil se pátrat po členech skupiny,“ napsal do hlášení agent Michal Komissarov, krycí jméno Vladimirov, který seskočil v noci 1. dubna 1945 z letadla Douglas C-47 do lesů pět kilometrů severovýchodně od středočeské Dobříše. Do čtyřiceti minut se ve tmě dokázal najít s ostatními parašutisty.
Na začátku září 1968 nasedli Jiří a Eva Horovi se svým jedenapůlročním synem do vlaku a odjeli do Rakouska. Zařadili se do uprchlické řeky proudící z okupovaného Československa, která zaplavila západní Evropu. V letech 1968 a 1969 opustilo svou vlast přibližně sedmdesát tisíc Čechoslováků.
To, jak se nástup informačních technologií a otevření se Česka světu projevuje na naší mateřštině, vysvětluje jeden z nejznámějších tuzemských jazykovědců Karel Oliva.
Česká média vypadají dnes výrazně jinak než v době, kdy je novináři pozvaní do Salonu Týdeníku Echo začali sledovat. O jejich současné podobě si – česky – povídali spolupracovník norského veřejnoprávního rozhlasu NRK Terje Englund, dlouholetý bývalý korespondent amerického deníku Wall Street Journal Sean Carney, někdejší dopisovatelka dánského deníku Politiken Dana Schmidt, která se narodila v Česku, ale má dánské občanství, a spolupracovník Gazety Wyborczy a dalších polských médií Mariusz Surosz, autor knihy o Češích nazvané Pepíci.
Jako špatný vtip mohly mnohým znít zprávy z minulých týdnů, podle nichž turecká armáda začala bombardovat pozice kurdských povstalců, vzdorujících v Sýrii a Iráku jako jedna z mála schopných pozemních sil samozvanému Islámskému státu (ISIS). Hoax to bohužel nebyl. Máloco nyní ilustruje zapeklitou situaci na Blízkém východě výstižněji než vztah Turků a Kurdů.
Návrh novely o zpravodajských službách prošel nedávno hladce sněmovnou, tento týden – po uzávěrce tohoto čísla – ji měl schvalovat Senát. Diskutovat o změnách, které úprava přináší, přišli do Salonu Echa Jiří Růžek, bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby, Andor Šándor, někdejší šéf Vojenského zpravodajství, právník ze sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil a nedávný předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.
Byla to jediná ambasáda EU, která fungovala,“ vysvětluje syrský student práv Anás, proč se ocitl v Česku. Když v roce 2012 začal v zemi zmítané válkou zavírat svá velvyslanectví jeden západní stát za druhým, ale česká vláda se své zastoupení rozhodla udržet v chodu, bylo Česko pro místní jednou z mála evropských destinací, kam se zdálo být možné legálně prchnout. Samozřejmě pokud dostali víza.
Ústup od tradičních zvyklostí se v ČR ale prolíná s podivuhodně konzervativními postoji k tomu, jak by měly moderní hřbitovy vypadat. O jejich proměnu se pokouší Martin Červený.
Letos v květnu soud propustil z vězení třiadvacetiletého Lukáše Nečesaného, odsouzeného za pokus o vraždu kadeřnice. Odseděl si přes dva roky. Nejvyšší soud neřekl, že mladík je nevinen, nicméně poukázal na až neuvěřitelné chyby soudců i policistů a nařídil obnovu řízení. Hlavním důkazem v procesu proti Nečesanému byla takzvaná pachová stopa na místě činu.
O „špatných“ a „dobrých“ regulacích v diskusním Salonu Týdeníku Echo diskutovali senátor Jaroslav Kubera (ODS), senátorka Ivana Cabrnochová (Strana zelených), novinář Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie, think-tanku ČSSD, a právník Pavel Uhl.
V diskusním Salonu Týdeníku Echo diskutovali Marcela Linková ze Sociologického ústavu, spisovatelka žijící ve Velké Británii Iva Pekárková, politolog a nakladatel Alexander Tomský a Lukáš Talpa, teolog a projektový manažer Ligy otevřených mužů.
Vratislav Mynář, bývalý předseda SPOZ, se navzdory stále nevyřízené bezpečnostní prověrce a aféře kolem koupě vily od advokáta Romana Janouška už více než dva roky drží v křesle hradního kancléře.
V tříčlenné ministerské komisi, které by měla případ z Horní Břízy vyšetřit, zasedá také předseda Psychiatrické společnosti při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a ředitel Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích Martin Hollý.
Někdejší ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin přijel v květnu do Prahy, aby na rumunské ambasádě pronesl řeč při příležitosti ocenění ředitelky moldavského vysílání Rádia Svobodná Evropa Oany Serafimové
Přítel mé mámy je můj táta, řekla by dnes možná většina českých kojenců, kdyby už uměla souvisle mluvit. V roce 2013, z něhož jsou k dispozici zatím poslední statistická data, totiž v tuzemsku přišla na svět většina prvorozených dětí mimo manželství – 27 tisíc z celkového počtu 51 tisíc takových novorozenců.
O nástupu ezoteriky a krizi velkých náboženských institucí v diskusním Salonu Týdeníku Echo rozmlouvali Ivan Štampach, religionista a exkomunikovaný římskokatolický kněz, Vlastimil Marek, hudebník, duchovní učitel a zenový buddhista, Pavel Hošek, religionista a kazatel Církve bratrské, a Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference a katolický kněz.
Ježíš je minulost. Přítomnost je Zezulka. Samozřejmě že mu patří také budoucnost. Ministerstvo kultury před několika měsíci zaregistrovalo novou církev, zvanou Společenství Josefa Zezulky. Jde o první léčitelskou firmu s ezoterickou naukou, která byla v Česku uznána státem coby náboženská společnost. Stojí za ní známý televizní uzdravovatel z 90. let Tomáš Pfeiffer.
„My se Rusů nebojíme, srpen jim oplatíme,“ hlásaly transparenty na mistrovství světa v hokeji v roce 1969. Prožívají Češi i dnes hokej víc než jako obyčejný sport? A proč jsou někteří rodiče malých hokejistů ochotní jít do krajností?
Až budu mít tak čtyři miliardy korun, a to očekávám tak v šedesáti letech, a budu nezkorumpovatelný, do politiky vstoupím, odpověděl Peter Kovarčík v roce 2001 na otázku týdeníku Reflex, jestli by se chtěl stát politikem. Naplánovanému stavu konta se lobbista původem ze Slovenska, někdejší podporovatel Václava Klause a producent muzikálů zřejmě ani zdaleka nepřiblížil a politikem se už také nestane.
Co je to vlastně autorita? „Je dobré si to nedefinovat, tím bychom všechny ostatní možnosti vyloučili,“ říká psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
