Dnešní čtyřicátníci a možná i třicátníci ještě pamatují dobu, kdy psát dlouhé dopisy rukou byla zcela běžná činnost. Když současné dítě školou povinné dostane ručně psaný papírový dopis, nejdříve užasne, kdo z jeho „oldschoolových“ kamarádů dostal ten zvláštní nápad, v mnoha případech nedokáže text rozluštit a bude mít velkou potíž se obdobně revanšovat.

Stále víc dětí přestává psát tradičním psaným písmem, které ovládaly předchozí generace. Údiv není na místě. V éře počítačové a mobilní komunikace po peru sáhne už i málokterý dospělý. Kdy jste naposledy psali delší text rukou?

Proč trápit děti výukou krasopisu plného různých kliček a rafinovaných tvarů, když v běžném životě je tato dovednost stále méně využívaná, ptají se mnozí rodiče a také pedagogové. Řada zastánců změny poukazuje na trendy v zahraničí, kde třeba ve Velké Británii se na školách prosadila výuka hybridního stylu psaní pojmenovaného Nelson Handwriting, u nějž některá písmena propojená s ostatními jsou, jiná nejsou. Zdaleka nejdál odskočilo Finsko, které od školního roku 2016/17 ohlásilo zrušení výuky jakéhokoliv spojitého psaní. Protože i zastánci skandinávské reformy uznávají, že mohou nastat situace, kdy člověk potřebuje napsat vzkaz a bude mimo dosah klávesnice, počítá se s výukou tiskacích písmen.

Odpůrci klasického spojitého rukopisu mluví o již „nefunkčním dialektu“ psaní. „Kolikrát jsem dostala vzkazy od kolegů či přátel, které se nedaly přečíst. Důležité zprávy bývají nerozšifrovatelné a texty na krásných pohlednicích se nedají přečíst,“ brojila proti snahám zavést výuku spojitého písma na školách v USA sloupkařka Aureen Hoffmanová v magazínu The Ethical Spectacle. Všichni její názor nesdílejí. Stát Tennessee loni například přijal zákon, který po tamních školách návrat k tradičnímu způsobu psaní požaduje.

„Chytají se toho přetížené učitelky“

Před pěti lety schválilo české ministerstvo školství experimentální projekt výuky nového typu psacího písma nazvaného Comenia Script. Nespojované písmo, které připomíná spíše hůlkové, vyvinula kaligrafka Radana Lencová s kolegy Tomášem Brousilem a Františkem Štormem. Jeho autoři jej označují za „jednoduché, moderní a současné“, písmo „má sloužit jako základní psací tvar, který bude obohacen o individuální tendence každého písaře, který si písmo přizpůsobí“. Do původního pilotního projektu v roce 2010 vstoupilo 33 základních škol. Podle zprávy České školní inspekce z konce loňského roku se Comenia Script vyučuje na 137 školách, což jsou čtyři procenta z celkového počtu. Největší podíl je pražských škol, zájem o novou metodu naopak téměř neprojevili v Plzeňském či Karlovarském kraji. Většina těchto škol však na prvním stupni ponechává i třídy, kde se stále vyučuje klasické písmo. Pouze 18 procent zmíněných škol vyučuje výhradně Comenia Script. Jen 3,7 procenta z těchto 137 škol v průzkumu uvedlo, že má „spíše negativní“ zkušenosti s výukou nového písma. Drtivá většina vzdělávacích ústavů byla „spíše“ nebo „rozhodně“ spokojena.

Zastánci písma Comenia Script vyzdvihují především jednoduchost výuky a také to, že nedělá tak velké problémy dysgrafickým a dyslektickým dětem. „Učitelé vyučující děti klasické písmo vynakládají velké úsilí, pak žáci postoupí do čtvrté páté třídy, a stejně přestanou to písmo používat. Comenia Script (CS) zvládnou rychle, protože už jako předškoláci často znají hůlková písmena a umějí se podepsat,“ říká učitelka a zároveň lektorka písma CS ze základní školy Chodovická v Praze 9 Jana Valentová. Její škola byla jedna ze dvou, kde se projekt s novým písmem začal zkoušet ještě před ministerským schválením. Dnes tam píšou „po novu“ všichni žáci od první do šesté třídy. Výjimkou jsou pouze ti, kteří přestoupili z jiných škol, kde se novoty ještě neujaly. Ty musejí učitelé paralelně učit klasické písmo.

Nové jednoduché písmo má ale řadu odpůrců. „Chytají se toho přetížené učitelky. Hlavním kritériem přece nemůže být rychlost výuky,“ namítá grafoložka Světlana Francová. Česká grafologická komora vydala prohlášení, v němž novou metodu kritizuje. Podle jejího předsedy, grafologa a kulturologa Jana Jeřábka, vede nespojitost nebo obtížná spojitelnost písma k roztříštěnosti a fragmentárnosti vnímání, prožívání i myšlení. „Písmo Comenia Script předkládá jako obecnou normu a vzor utlumenost energie, nedynamičnost, nejistotu, zábrany, nerozhodnost, ochromenost, rozdrobenost,“ vyčetla dokonce z písma grafoložka Helena Baková.

V Česku zatím nejsou k dispozici žádné studie, jež by teorie o škodlivosti nového písma podpořily. Diskuse o možném zavedení nespojitého písma do škol ale probíhá také v Německu a tamní list Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval výzkum montrealské univerzity, podle nějž žáci používající spojité písmo prokazují lepší práci s texty, lépe jim rozumějí, mají větší a lepší vyjadřovací schopnosti. Klasické psaní prý také podporuje jejich jemnou motoriku. „Při pomalém psaní žáci zapomínají své myšlenky,“ tvrdí vedoucí výzkumu Isabelle Montésinosová. „Z hlediska rychlosti je velmi vyrovnaná s psaním běžné psací abecedy, i když tento kvantitativní znak není cílem rozvoje počáteční písařské gramotnosti,“ sdělilo na dotaz Týdeníku Echo ministerstvo školství.

Rebelové z bruselské školy

Rodiče žáků na některých školách se tak rozdělili na dva nesmiřitelné tábory. Zvláště dramatická bylo zavádění CS v českém oddělení Evropské školy v Bruselu. Zhruba polovina rodičů se zavedením výuky nového písma nesouhlasila, bruselská škola ji přesto prosadila. Jeden z rodičů, Adam Hanzl, si stěžoval na ministerstvu školství a podrobil kritice pracovnici České školní inspekce, která CS přijela do Bruselu obhajovat s tvrzením, že v prostředí mezinárodní Evropské školy je novinka zvláště vhodná. „Na EŠ Brusel III jsou kromě české sekce ještě sekce německá, francouzská, anglická, řecká a holandská. Pokud je mi známo, nespojité písmo (podobné CS) se učí pouze v anglické sekci. Žáci píšící CS budou už jen z tohoto důvodu handicapováni,“ píše Hanzl. Někteří rodiče z této školy si stěžovali také u ombudsmana. Nakonec se škola od letošního září vrací k vázanému písmu. „Nicméně hlavní břímě naučit dítě psát vázaným písmem padlo na rodiče, především o letních prázdninách. Jsme z této situace nešťastni, jelikož jsme investovali hodně úsilí a času, aby se náš syn vázanému písmu naučil, a teď se mu dostává minimální podpory pro upevnění a rozvíjení tohoto písma, spíše je jenom trpěno a deformováno vzory CS,“ sdělil Hanzl Týdeníku Echo.

„Přišli mi teď noví páťáci, kteří měli výuku comeniem, a nemohou po mně přečíst vázané písmo. Já jim ale neustupuju, nezjednodušuju to, ať se to pěkně naučí,“ říká Markéta Škramlíková, češtinářka ze základní školy v pražských Dejvicích, kde jsou v ročníku dvě třídy „comeniové“ a jedna s výukou „normálního“ písma. Kantorka o sobě mluví jako o „staromilci“, který se klasického psaní nechce vzdát. Ve třídě má teď vedle sebe děti, které prošly oběma typy výuky, a ukazuje se, že ty odchované CS v tempu výuky zaostávají. Horší porozumění klasickému písmu je zdržuje. „Kdyby bylo na mně, nové typy písma bych nezaváděla,“ říká Škramlíková. Podle ní se také ukazuje, že „comeniové“ děti se neumějí podepsat vázaným písmem. Takový podpis ale povinně vyžadují formuláře na různé doklady. V tomhle ohledu působí prosazování moderny státem, který zároveň požaduje klasické písařské dovednosti, poněkud nedomyšleně.

„Ze závěrečné zprávy z výsledků pilotního ověřování vyplývá, že výuka písma CS je z hlediska kvality písařského výkonu žáků srovnatelná s psaním běžnou psací abecedou,“ trvá nicméně na oprávněnosti experimentu ministerstvo školství a dodává: „Z dotazníků pro učitele a rodiče, z pohovorů s nimi a ze strukturovaného pozorování vyplývá, že žáci v průběhu výuky psaní písmem Comenia Script byli vysoce motivováni, projevovali vysoký zájem o psaní, na výuku psaní se těšili a měli z ní radost.“

„Pokud rozvoji písma Comenia Script něco brání, tak je to konzervativismus a negativizování pozitivních výsledků pokusného ověřování písma,“ říká jeho „vynálezkyně“ Radana Lencová. Loni jejímu písmu přibyla konkurence v podobě písma NSS Script, které získalo také doložku ministerstva. „Vzhledem k tomu, že jednotlivé varianty nevázaného písma se odlišují jen v drobnostech, není jejich další pilotní ověřování nutné,“ poznamenává k tomu ministerstvo.

Proč lpět na tradicích

V sousedním Německu se nevázané písmo podobné comeniu, zvané Grundschrift, testuje v několika spolkových zemích. Zatím pouze Bavorsko se jednoznačně vyjádřilo, že novotu odmítá. V Hesensku se Grundschrift od září testuje na padesáti tisících tamních dětech. „Mnohé se nikdy nenaučí pořádně psát. Vinu na tom má podle názoru mnohých rodičů pomýlená reformní pedagogika,“ vítal reformu minulý týden podtitulek ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. V Durynsku se písmo stalo politickým tématem a tamní CDU slíbila, že se zasadí o „návrat“ výuky klasického psaní do škol.

Zapomenutý švédský experiment připomněl v době zavádění písma Comenia Script v Česku časopis Tvar. Nordista Ondřej Vimr, který tehdy působil na univerzitě v Uppsale, napsal, že v roce 1975 bylo do škol v této skandinávské zemi po letech testování povinně zavedeno nespojité písmo SÖ-stilen, velmi podobné comeniu. Praxe byla ale provázena protesty i problémy a vláda za pochodu měnila pravidla. „Volnost ve způsobu navazování, které si postupně děti měly vybrat samy, vnesla do předlohy jenom zmatek,“ uvedl Vimr.

České ministerstvo tvrdí, že plošné nahrazení výuky spojovaného písma za nespojované neplánuje. „Jak vyplývá z výsledků pokusného ověřování – nejsou k tomu důvody historické, kulturní ani didaktické. Z pokusného ověřování vyplynulo doporučení, aby písmo CS bylo písmem alternativním k běžně užívané psací abecedě,“ sděluje úřad ministryně Kateřiny Valachové.

Protagonisté alternativního písma ale věří, že novinka jednou klasické písmo na většině škol nahradí. Jak říká Jana Valentová: „Jinak to bohužel nepůjde, vývoj jde stále kupředu. Tradice jsou v pořádku, ale můžeme na nich lpět, jen pokud to má smysl.“