Tag: Historie

Články k tagu

Bylo mi těch bukurešťských psů líto

Když se v Rumunsku „odnikud“ vynořil tzv. populistický kandidát Călin Georgescu a vzápětí Ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb a Georgescovi zakázal v těch budoucích kandidovat, přivolala na sebe tato velká balkánská země nárazovou pozornost. Co se to u nich děje? A co vlastně o té zemi víme? Co se tam za poslední léta stalo? Jak to, že tam najednou soud ruší volby? Může se to stát také někde jinde? Lidí, kteří Rumunsko sledují soustavně, není zas tak mnoho. Určitě mezi nimi ale je diplomat a historik Jiří Šitler, který byl v letech 2010 až 2015 velvyslancem České republiky v Bukurešti. Nyní působí třetím rokem na ambasádě ve Vídni, kde se rozhovor dvou někdejších spolužáků uskutečnil.

Věčný antisemitismus

Minulý týden se v Jeruzalémě konala mezinárodní konference o antisemitismu a lze předpokládat, že ji vláda zamýšlela jako odpověď na tsunami antisionistických demonstrací v západních městech, které vyvolal masakr 7. října 2023. Izraelský levicový deník Haarec okamžitě vyvolal kontroverzi a následně setkání přátel Izraele bojkotovalo několik významných židovských osobností včetně hlavního rabína Velké Británie. Ministerstvo pro diasporu totiž pozvalo, s výjimkou německé AfD, také představitele národněkonzervativních evropských stran (tzv. populistů) – a to nemohla židovská levice v Izraeli a v Americe přijmout.

Mír na Ukrajině je ještě daleko

Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však bylo vítané znamení, že jeho administrativa to s ukončením války myslí vážně a že konec bojů je na dohled. Tato iluze se rychle rozplývá. Grigorij Karasin, vedoucí ruské delegace v Rijádu, kde probíhala jednání s Američany, prohlásil, že očekávat průlom už na prvním setkání je naivní. Podle něj je pravděpodobné, že jednání se protáhnou až do roku 2026, přičemž nejbližší možný termín dohody vidí na konci letošního roku.

Shánčliví lidé a jejich děti

Únavným refrénem tuzemské veřejné debaty je periodické vyjadřování nadějeplné jistoty, že už jsme skoro tam: že nastupující generace změní upatlané české poměry, protože je jimi nedotčená – vzdělanější, svobodnější, víc rozhleděná do světa, formovaná jinými vlivy než ty starší. Ne snad že by se česká společnost během pětatřiceti porevolučních let nijak nevyvíjela, ale ten očekáváný prudký zlom zatím žádná generační výměna nepřinesla. Údělem každé generace nakonec může být projít si v očích části společnosti podobný oblouk jako ta plus minus moje.

Velká iluze o jaru a míru

Tři roky před vypuknutím první světové vyšla v Británii kniha Velká iluze (The Great Illusion). Byl to hned po vydání obrovský bestseller, který se četl po celé Evropě a vycházel v opakovaných vydáních. Autor knihy, anglický novinář a politik Norman Angell (1872-1967) v ní se vší přesvědčivostí hájil tézi, že k válce v Evropě již nikdy nemůže dojít, neboť věk globalizace, který již v onom roce 1911 značně pokročil, každou takovou válečnickou chuť znemožní. Země Evropy jsou přece hospodářsky, finančně, komunikačně i kulturně již tak provázány, psal tento pokrokový Angličan, že k válce nemůže dojít, a kdyby náhodou ano, pak ji právě ona ekonomická provázanost okamžitě udusí.

Konec krásných časů

Druhý věk belle époque, který si Evropa začala užívat od konce minulého století, rychle bere zasvé. Každý nějaké vědomí konce má, někdo se i zvládne připravit, přesto – navzdory varování – konec přichází nezván. Nastává konec jedné, několik desetiletí trvající éry a přichází čas nejistoty. Diametrálně se mění geopolitické vztahy, mluví se o novém světovém řádu, nově se bude definovat euroamerické spojenectví, dostane jinou, dosud neznámou podobu, dochází k rozkolísání dosavadního uspořádání společenských poměrů formovaných woke hnutím a klimatickou ideologií, které byly pro euroamerickou civilizaci společné.

Don Quijote na (jiho)české návsi

Kdysi byla velmi oblíbenou, možná i nezbytnou součástí domácích knihoven po linii Plzeň – České Budějovice a možná i kousek dál, tedy v prostoru jihozápadních Čech, trilogie bělčického učitele a písmáka Ladislava Stehlíka (1908–1987) Země zamyšlená. Byly to kulturní místopisy na pomezí esejistiky a beletrie, v nichž rozvážný a rozvláčný autor „kreslil“ svůj milovaný kraj, kterému zasvětil celou svou mysl, jež se sama stala také součástí té „zamyšlené“ krajiny.

Kdo je tady rasista?

Na londýnské konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) jsme se setkali s teologem a historikem Nigelem Biggarem, který se proslavil obhajobou teze, že Britské impérium nepáchalo pouze samé hrůzy. Hovořili jsme o jeho zkušenostech z kulturních bojů v akademickém světě a o tom, proč zasáhly právě Británii tak silně. Co si myslíte o nedávném návrhu, že by Spojené království mělo platit odškodné za otroctví? Nedává to smysl. Ano, někteří lidé v této zemi až do 19. století obchodovali s otroky. Ale otroctví je univerzální instituce, kterou praktikovali lidé všech barev kůže na každém kontinentu.

Senzační odhalení se nekoná

Donald Trump a některé hvězdy MAGA hnutí před volbami umně navnadili publikum sliby, že zveřejní veškeré utajované dokumenty k některým kauzám – zavraždění prezidenta Kennedyho, kariéra a smrt finančníka Jeffreyho Epsteina, výzkum UFO, některé další. Kdo by nechtěl vědět, co se opravdu stalo? Asi i ten, kdo si myslí, že v zásadě ví, co se stalo, ale má pocit, že u takových událostí, jež otřásly společností, má smysl vědět opravdu co nejvíc. A americké úřady při jejich vyšetřování nejenže nezveřejnily všechno, protože toho obecně utajují opravdu hodně, ale někdy si i počínaly způsobem, jenž důvěru veřejnosti nemohl posílit.

Neznámé Rusko?

Komentáře Jiřího Weigla léta pilně sleduji, málo máme konzervativních vzdělanců, kteří umí precizně analyzovat bolesti našeho světa. Když se však před třemi lety otřepal z ruské agrese, začal postupně obhajovat zločinnou moc a urážet „Zelenského režim“. V posledním „newsletteru“ IVK napsal: „Rusko po pádu komunismu toužilo stát se normální zemí a my jsme je nechali, aby se vrátilo do starých nepřátelských mocenských kolejí. Vina patří Západu, protože měl trumfy na své straně a nesmyslně je prohospodařil.“

USA zveřejnily utajované dokumenty o vraždě prezidenta Kennedyho

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Případ atentátu z roku 1963 je dodnes předmětem mnoha konspiračních teorií. Americký prezident Donald Trump krátce po svém nástupu do úřadu v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících dokumentů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga

„Bez nás by ve Francii mluvili německy.“ Bílý dům odmítl, že by Francii měl vracet Sochu svobody

Podle francouzského europoslance Raphaële Glucksmanna by Spojené státy měly Francii vrátit Sochu svobody, protože Trumpova administrativa se rozhodla místo svobody podporovat tyrany. Narážel na Trumpovo jednání ve válce na Ukrajině či probíhající americké deportace nelegálních migrantů. Na jeho návrh už reagovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která europoslanci na tiskové konferenci připomněla, že to byly Spojené státy, kdo Francii ve druhé světové válce osvobodil.

„V úterý vám ukážeme všechny spisy o vraždě JFK. Bude to velmi zajímavé,“ oznámil Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v úterý zveřejní kolem 80 000 stran dokumentů, které se vztahují k bývalému prezidentovi Johnu F. Kennedymu a jeho vraždě. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření. Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.

Zásadní objev na Slovensku. Archeologové vykopali první římský akvadukt z období Marca Aurelia

Slovenští archeologové učinili objev, který na území země nemá obdoby. Při rekonstrukci zámku v bratislavské městské části Rusovce našli římský akvadukt dlouhý 38 metrů z období vlády císaře Marca Aurelia. Jedná se o první takto prozkoumanou vodovodní stavbu svého druhu na Slovensku. Podle archeologů se na místě našly i staré cihly s otisky psích stop. Umělý vodní kanál měl zásobovat vodou římské lázně, které zatím čekají na své odkrytí.

Na východním křídle neklid

Když celý svět rozebíral každý detail konfrontace Zelenského s Trumpem a Vancem v Oválné pracovně, polský historik Łukasz Adamski připomněl záznam jednání Winstona Churchilla s polským exilovým premiérem Stanisławem Mikołajczykem ze začátku roku 1944. Úkolem Churchilla bylo přimět Mikołajczyka, aby přijal podmínky z Jalty, tedy mj. odevzdání poloviny teritoria předválečného Polska Sovětskému svazu. Rozhovor z roku 1944 místy až neuvěřitelným způsobem připomíná stále čerstvou scénu z Oválné pracovny; dokonce i Trumpovo „nemáte žádné karty“ tam zaznělo z Churchillových úst téměř doslova.

Kulturní křesťanství jako „víra pozpátku“?

V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.

Pohádka z New Yorku

Když dnes vyjedete z New Yorku na východ města, pořád najdete místa, která jsou skutečná. Místa, kde žijí i chudí lidé a kde pochopíte, co je to síla ulice. V centru a okolí už nic zajímavého nezažijete. Ze čtvrti Lower East Side a přilehlých ulic jako Bowery Street se stalo místo, kde ještě oceníte nájmy v Praze, a z punkového klubu CBGB, než ho ranou z milosti zavřeli, byla dlouhé roky už jen smutná prodejna pro turisty na procházce po městě téměř zcela pohlceném gentrifikací. Pamětníci toho, jak moc rozdílný byl New York v 70. letech, stárnou a postupně umírají.

Terezínský prach ve vesmíru

Z Prahy do Terezína to vlakem netrvá déle než dvě hodiny. Autem ještě míň, ale historie spojila Terezín s vlaky, i když tam žádné nádraží není. To až dva roky před koncem války postavili židovští vězni ze stanice Bohušovice nad Ohří do terezínského ghetta vlečku. Zůstaly tam po ní zbytky kolejí a na místě, kde končilo překladiště, domek s bronzovým reliéfem. Ty koleje se tam nepostavily kvůli pohodlí, ale kvůli větší efektivitě transportů a také proto, že když Židy odváželi z Terezína na východ, tak aby to budilo méně pozornosti a rozruchu, než kdyby šli pěšky těch pár kilometrů po cestě.

Mojžíš možná nepotřeboval zázrak. K přechodu Rudého moře mu stačil vítr, ukazuje studie

Mojžíšův slavný přechod Rudého moře, který se stal symbolem zázraku a Boží moci, možná nebyl žádným nadpřirozeným jevem. Podle nejnovějších vědeckých studií, o kterých informoval Daily Mail, mohlo k této neuvěřitelné události dojít díky přírodním silám. Počítačové simulace ukazují, že extrémně silný vítr o rychlosti 100 km/h mohl otevřít až 5 kilometrů široký průchod mořem. A jakmile vítr ustal, voda se vrátila zpět a mohla smést egyptskou armádu stejně ničivě jako tsunami.

První 18letí Ukrajinci složili přísahu a vstoupili do útočné brigády Edelweiss

První ukrajinští mladíci, kteří podepsali zvláštní náborovou smlouvu pro věk 18 až 24 let, vstoupili o víkendu do řad Horské útočné brigády "Edelweiss." Informovalo o tom ukrajinské pozemní vojsko i sama brigáda na sociálních sítích. Mobilizační věk je na Ukrajině až od 25 let, ale kvůli nedostatku vojáků zahájila tento rok Ukrajina dobrovolný nábor mladíků s velkými benefity.

Chytit pár otroků k obětování

V roce 2020 rozvášněný dav svrhl a hodil do řeky sochu bristolského mecenáše Edwarda Colstona kvůli jeho zapojení do obchodu s otroky v 17. století. Šlo o rozšíření amerických protestů Black Lives Matter do Británie. Přestože Spojené království nikdy nezavedlo segregaci a již v roce 1845 si americký černošský sociální reformátor Frederick Douglass liboval, že v zemi zažil „dokonalou absenci všeho, co se podobá té odporné nenávisti, s níž jsme pronásledováni v USA“, aktivisté tvrdili, že Británie je stejně zatížena historickým rasismem.

Stovky let jim unikal. Vědci z Oxfordu našli novou verzi Shakespearova slavného sonetu

Výzkumníci z Oxfordu objevili rozšířenou verzi Sonetu 116 Williama Shakespeara. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Obsahuje nové verše, které ho zasazují do kontextu anglické občanské války ze 40. let 17. století. Vzácný objev učinila Leah Veroneseová, která sonet našla ve sbírce básní Oxfordské univerzity ze 17. století. V Bodleyově knihovně si sonetu všimla, když prohlížela materiály patřící Eliasu Ashmoleovi, zakladateli britského Ashmoleova muzea.

Ukrajina není první. Zkušenost s placením válečných účtů mělo i Československo

„Budeme těžit, těžit a těžit,“ opakoval v posledních dnech americký prezident Donald Trump. Připravovaná dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě nerostného bohatství včetně lithia jako formě vyrovnání za vojenskou a ekonomickou pomoc během tři roky trvající války s Ruskem vzbuzuje emoce i otázky. K podpisu po páteční roztržce v Bílém domě zatím nedošlo a není vůbec jisté, kdy se tak stane. Historická zkušenost však ukazuje, že nejde o nic neobvyklého.

Mohou staří Římané za AfD?

Tvrdit, že rozdělení Německa je na politické mapě stále patrné, je dnes v podstatě klišé. AfD zvítězila v bývalém východním Německu, zatímco CDU/CSU bodovala v oblastech na západ od bývalé železné opony. Právě dědictví někdejší NDR je považováno za jednu z příčin politické odlišnosti východních Němců. Najdou se ale i názory, že rozdělení Německa je mnohem hlubší a trvalejší. Není výsledkem dohody mezi vítěznými mocnostmi, ale sil o stovky let starších. To je například teze Jamese Hawese, britského spisovatele a popularizátora historie.

Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.

Ukrajinci jako Finové

Českou politikou se šíří zvláštní forma poraženectví. Demonstruje se obsedantním nadáváním na Trumpa – a zároveň rozumářským příběhem o tom, že k válce nikdy nemělo dojít. Autoři těchto názorů říkají, že: 1) Ukrajinci se nikdy neměli pouštět do války s Ruskem, protože ji nemohli vyhrát. 2) Hned po začátku konfliktu měly prý přijít mírové rozhovory. Rusku se měly splnit jeho požadavky „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny a byl by klid. Dnes údajně Ukrajina během mírových jednání dosáhne méně, než mohla získat v roce 2022. Tahle tvrzení působí příliš logicky, než aby mohla být reálná.

Praha očekává příliv čtenářů. Nová kniha Dana Browna má „obrovský potenciál“ přilákat turisty

Další dobrodružství Roberta Langdona může přilákat nové turisty do Prahy. Tuzemská metropole očekává nápor zahraničních turistů po vydání hojně očekávané knihy Tajemství všech tajemství od Dana Browna. Turistické organizace se shodují, že románový thriller plný konspirací, šifer a tajemných symbolů, který vyjde 9. září 2025, pomůže přilákat další turisty do pražských ulic. Podle CzechTourism by to nebylo žádným překvapením, jelikož fanoušci Roberta Langdona se často vydávají po jeho stopách.

Zopakujeme si s Donaldem Trumpem 30. léta minulého století?

Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.

Pavel žádá, aby Evropa byla součástí jednání o míru, ale v koordinaci s Kyjevem a Washingtonem

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

Kingdom Come láká turisty. Do Česka jezdí hlavně Němci, Poláci a Nizozemci

Mezi zahraničními turisty je o Česko čím dál větší zájem. Země je oblíbenou destinací především pro aktivní turisty z Německa, Polska a Nizozemska. Podle nového výzkumu agentury CzechTourism se Česká republika, díky své cenové dostupnosti, rozmanité přírodě a bohaté historii, profiluje jako ideální destinace pro ty, kteří hledají kombinaci aktivního odpočinku a kulturních zážitků. Kutnohorsko a Český ráj se zároveň připravují na příval turistů, kteří půjdou po stopách Jindřicha ze Skalice, hlavního hrdiny populární videohry Kingdom Come: Deliverence II.