Mojžíšův slavný přechod Rudého moře, který se stal symbolem zázraku a Boží moci, možná nebyl žádným nadpřirozeným jevem. Podle nejnovějších vědeckých studií, o kterých informoval Daily Mail, mohlo k této neuvěřitelné události dojít díky přírodním silám. Počítačové simulace ukazují, že extrémně silný vítr o rychlosti 100 km/h mohl otevřít až 5 kilometrů široký průchod mořem. A jakmile vítr ustal, voda se vrátila zpět a mohla smést egyptskou armádu stejně ničivě jako tsunami.

Podle oceánografa Carla Drewse, který o tomto fascinujícím tématu promluvil pro Daily Mail, šlo o kombinaci správného načasování a přirozených geologických podmínek. Právě to mohlo stát za biblickým zázrakem, o kterém se po tisíciletí vypráví. A není to jediný případ. Historické záznamy dokazují, že i Napoleon v roce 1789 přešel část Rudého moře suchou nohou – a jen o vlásek unikl náhlé přílivové vlně.

Vědci dnes tvrdí, že Mojžíš pravděpodobně neprošel širokým a hlubokým zálivem Akaba, jak se dlouho věřilo, ale spíše měl na své straně přírodní síly v oblasti Suezského zálivu. Tato část moře je mělká, má rovné dno a za určitých podmínek by bylo možné ji přejít, aniž by bylo potřeba nadpřirozených sil. Navíc existuje teorie, že Mojžíš díky svým znalostem přílivu a odlivu dokázal dokonale načasovat přechod. Egyptská vojska, zvyklá na klidný Nil, neměla o nebezpečí ani tušení – a zaplatila za to životem.

Další teorie dokonce naznačuje, že k přechodu mohlo dojít v deltě Nilu u zmizelého jezera Tanis. Počítačové modely ukazují, že extrémně silný vítr mohl na několik hodin odsunout vodu a vytvořit přechod přesně tak, jak jej popisuje Bible.

Co je ale ještě zajímavější, tento jev se mohl opakovat i v jiných částech světa. Oceánografové zjistili, že podobné efekty se mohou objevovat při extrémních povětrnostních podmínkách v deltách řek a mělčinách moří. To znamená, že by se podobný přechod mohl teoreticky uskutečnit nejen u Rudého moře, ale i na jiných místech, kde se voda a vítr chovají podobně.

Navíc, pokud Mojžíš skutečně použil své znalosti přírodních jevů, mohlo by to znamenat, že se starověké civilizace daleko lépe vyznaly v přírodních cyklech a klimatických podmínkách, než si dnes myslíme. Byli snad lidé v době Mojžíšově schopni předpovídat pohyb větrů a vody? Nebo se jednalo o šťastnou náhodu, která umožnila jednomu z největších starověkých exodů uskutečnit se přesně ve správnou chvíli?

Ať už šlo o Boží zázrak nebo neuvěřitelně dobře načasovanou přírodní událost, věda dnes stále více odhaluje, že mnoho historických příběhů může mít své logické vysvětlení. Biblická líčení se mohou opírat o skutečné události, které byly v průběhu času mytizovány. Ale jedno je jisté – tajemství Mojžíšova přechodu Rudého moře stále fascinuje svět i po tisíciletích.