Tag: společnost

Články k tagu

Sedm z deseti Čechů se bojí schodku státního rozpočtu a jeho dopadu na vlastní peněženky

Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo), kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů. Většina lidí se domnívá, že by měl stát šetřit hlavně ve výdajích za státní správu.

Sláva neokázalosti aneb Konec literárních večerů ve Fra

Na konci června oznámil básník, překladatel a spisovatel Petr Borkovec na sociálních sítích v několika řádcích prosté, přitom zásadní sdělení: „Rozhodl jsem se skončit s dramaturgií a uváděním čtení ve Fra. Děkuju všem nejbližším kolegům, Erikovi Lukavskému, Michalovi Rydvalovi, Jitce Hanušové. A obzvlášť Ondřejovi Lipárovi, který mi za 17 let nikdy na nic neřekl ne – on má takový hobby! Všechny pozdravuju.“

Soužití s Romy vnímají negativně dvě třetiny obyvatel Česka. Dosud nejméně v historii

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje. Naopak historického maxima dosáhlo v roce 2013, kdy soužití romské a většinové populace označilo za špatné 87 procent dotázaných a jen devět procent za dobré.

Architekt s citem malíře

Koncem května uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvlivnějších architektů meziválečného období u nás. Ladislav Žák se proslavil především návrhy několika funkcionalistických vil pro pražskou smetánku, intenzivně se však zajímal také o témata minimálního bydlení a vztahu člověka a krajiny.

Úprkem za slavnými

Karel Kuchař z Prahy si udělal na konci května výlet do Francie. V Cannes se totiž konal filmový festival a on lovil podpisy slavných, domů však přijel s nepořízenou. „To je život, nedostal jsem se k těm hercům tak blízko jako ostatní,“ komentoval svůj nezdar. O týden dřív se zúčastnil srazu Klubu sběratelů autogramů v Praze, odkud si do své sbírky, která čítá přes 17 tisíc podpisů slavných lidí, odnesl další. Podpisy bývalý strážník sbírá zhruba osm let, začal až v důchodu. Za tu dobu si pořídil 107 památníčků, kde své úlovky pečlivě střeží. Podpis Karla Gotta má pětkrát.

Manipulátoři.cz se omluvili advokátu Křížovi za obvinění ze lži a manipulace

Po několika letech pravomocně skončil soudní spor, v němž advokát Jakub Kříž zažaloval web zaměřený na vyvracení dezinformací Manipulátoři.cz. Kříž se tím bránil proti několika textům redakce, která ho označovala za manipulátora. Soud dal nejprve advokátovi za pravdu, posléze se celá věc vrátila k projednání, Manipulátoři nicméně v mezidobí přistoupili na Křížovy požadavky a soud tak skončil. Kořeny sporu sahají do debaty o genderu v rámci salonu Týdeníku Echo v roce 2018.

Henry

Po celá staletí se ubíralo šlechtění směrem ke zvětšování plodů, květů a vůbec zvýšení „výkonu“ rostlin. O užitku není třeba vést spory, ale okrasnost založená na velikosti a barvě, případně plnosti, vévodila staletím a stále je na špici. Nicméně ideály „krásy“ se posouvají, a tak jsem před lety narazil na pozoruhodnou americkou třapatku, zlidověle i u nás nazvanou rudbekie.

Bída antipolitické politiky

Vlnu zájmu, účasti až soucitu vyvolala i u nás zpráva ze Slovenska, že tamní prezidentka Zuzana Čaputová už nehodlá znovu kandidovat. Spojení s ní očekávaná vedou k otázkám, jaké proudy ve společnosti prezidentka zastupuje a nakolik jsou slovenské názorové spory přenosné k nám. Peter Weiss je veteránem slovenské politiky od roku 1989, byl i velvyslancem v Budapešti a v Praze. Ovšem starý politický praktik Weiss podrobuje slovenskou politiku několika posledních let kritice, aniž by se omezoval jen na dosud vládnoucí, jak říká, populistickou pravici.

Nejhorší život ze všech

Komáři tygrovaní kupodivu nebyli v jihozápadní Francii tím nejotravnějším, přestože zahajovali kobercové nálety už pár hodin před soumrakem a na kůži nechávali krvavě rudé napuchlé kousance, které se dokázaly nehojit i několik dní. Ještě otravnější byla konverzační otázka rodičů stejně malých dětí, jako bylo naše, tedy sotva narozených: „A jesle - už máte?“ Když jsme zavrtěli hlavou, že jesle nemáme, řeč se následně odvíjela zhruba v tomhle duchu: „Áha, bylo plno, že jo, to jste možná trochu zaváhali. To my jsme pro naši Anne-Laure zamluvili místo hned po početí, zrovna nastoupila.

Wabbe, Tac nebo Zafar. Vnitro vydalo seznam neutrálních jmen pro trans lidi

Ve Francii pokračují nepokoje, policie za čtvrtou noc zadržela přes tisíc lidí, oznámilo v sobotu ministerstvo vnitra. Po celé zemi bylo v noci na dnešek nasazeno 45 000 policistů a četníků, o 5000 více než předchozí noc. „Díky mobilizaci vnitřních bezpečnostních složek po celé zemi byla úroveň násilí v noci na dnešek nižší ve srovnání s předchozí nocí,“ napsalo ministerstvo vnitra. Uvedlo také, že v noci na dnešek bylo zraněno 79 policistů a četníků.

Citliví mladí, hrubí staří

Záminkou a impulzem pro tento Salon Echa byl otevřený dopis výtvarníka a vedoucího pedagoga ateliéru malby na VŠUP Jiřího Černického, který se vzápětí stal hitem sociálních sítí. Velmi otevřeně a expresivně v něm píše o svém silném pocitu tísně, který se ho jako pedagoga zmocňoval při setkáních se studenty. Dopis se samozřejmě setkal i s kritikou, Černický byl označen právě za toho, kdo je příliš přecitlivělý a přestává se orientovat v rychle se měnícím světě. Salon se konal 20. června před publikem v Knihovně Václava Havla a byl hojně navštíven.

Libíček s bílým potkanem na rameni

Tomáše Jeřábka zaregistroval divák alternativnějších divadel snad už před dvaceti lety, kdy se mezi vychrtlými herci a herečkami vyskytoval dobrácky vypadající pyknik, ve kterém ovšem co chvíli vybuchovala ohromná energie. Tak jsme se seznámili, k čemuž pomohla i Tomášova žena Halka Třešňáková, múza a femme fatale pražské scény divokých let. Nikdy jsem se už nedivil, že z Tominy, jak se mu obecně říká, roste populární herec, který nezkazí žádnou roli ani legraci.

Být milován všemi není smysluplný cíl

Nejdřív mě přivítala Philomena, bostonská teriérka, nato se ozval ženský hlas: „Doufám, že vám nevadí psi.“ Teprve pak jsem uviděla Virginii Despentes, která mě zve do svého pařížského bytu. I kdyby mi psi vadili, dnes bych se ovládla. Virginie Despentes je přední literátka nejen francouzské umělecké scény. Její kniha Vernon Subutex se stala kultovní, prodalo se jí na milion a půl výtisků, na jejím základě vznikl seriál, komiks a divadelní hra. První část trilogie nyní vychází i v češtině.

Jedovatost

Netřeba plýtvat statistikami a rozebírat, zda je nebezpečnější přechod pro chodce, nebo procházka parkem. Tentokrát se do hledáčku bedlivých občanů dostal nebohý náprstník a zcela v duchu „občanského upozornění z místa bydliště“ neváhali nahlásit jeho přítomnost v městském parku. Co víc, dokonce ho dali vyhlásit rozhlasem a zeptali se zcela poctivě: „Jak je možné, že smrtelně jedovatá květina si jen tak kvete v parku?“ Z našich veřejných peněz, holota jedna.

Naše generace omega

Svět výtvarného umění není vděčným zdrojem novinářských kauz, snad až na nějaký ten padělek. Buď to jsou záležitosti, jež by se mohly stát kdekoli, anebo laikovi nepochopitelná interní politika – s kterýmkoli ředitelem Národní galerie je vždy někdo nespokojený. Loňský dokumentární film Zkouška umění z toho vybočil. Pohled na přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění ukázal, že se tam děje cosi zvláštního.

Status umělce není dotace

V médiích se v poslední době intenzivně hovoří o takzvaném statusu umělce. Co to vlastně je? Nejde o další fantaskní výmysl soudobé aktivistické politiky? O tom hovoří novinář, básník a někdejší předseda Asociace spisovatelů Ondřej Lipár, překladatel Viktor Janiš a herní vývojář Daniel Vávra. Začněme tím, co to status umělce je. Lipár: Status umělce nebo status kulturního profesionála je v první řadě sociální opatření nebo kombinace sociálního nástroje a kulturní politiky.

Generační konflikt, nebo nová reformace?

V povaze generačních konfliktů je, že je o nich možné neustále mluvit a nikdy je nevyřešit, a nevyřešil je asi ani úterní Salon Echa v Knihovně Václava Havla, na který je možné se podívat na internetu nebo si přečíst jeho shrnutí v příštím Týdeníku Echo. Generační konflikty lze pojímat s různou mírou vzrušení, kde na tom nejblazeovanějším konci je banální konstatování, že mladí vždy byli jiní než staří a vždy budou a vzdychání „ta dnešní mládež“ je staré jak lidstvo samo a trapné.

„Chtěla jsem vystoupit v později.“ Striptérka z Třebíče viní ze skandálu před dětmi pořadatele

Poprask na sociálních sítích vyvolalo vystoupení burlesque tanečnice Elektry Show, která se svým představením účinkovala před dětmi v prostorách zámku v Třebíči. Taneční show s erotickým prvky na Slavnostech růžového vína vyvolala naštvané reakce odsuzující organizátory, ale i lidi z obecenstva, kteří nezakročili. Tuzemská burlesque komunita a tanečnice Elektra Show tvrdí, že odpovědnost padá na pořadatele za nešťastné načasování programu.

Další kvartál, další propad porodnosti

Máme tu nové znepokojivé hlášení z Českého statistického úřadu: strmý propad porodnosti pokračuje. Zatímco nadúmrť se u nás naštěstí vrací na předcovidovou úroveň – ačkoli proti letům 2016–2019 byla loni pořád vyšší, byla nižší než v nejhorším roce 2021, a to se počítá –, dětí přichází na svět stále méně, za první čtvrtletí letošního roku o 11 procent méně než před rokem. Je to prudký pokles pátým kvartálem po sobě. Neboli porodů je méně i ve srovnání s číslem, které už samo bylo dramatické.

A vy jste pro bití žen?

Vláda pětikoalice tento týden odesílá do parlamentu k ratifikaci Istanbulskou úmluvu (IÚ), oficiálně Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Roku 2011, kdy úmluva vznikla, se ještě vážně vedla přístupová jednání Turecka s Evropskou unií (byť úmluva vznikla v rámci Rady Evropy, která s EU nemá nic společného). Muslimské společnosti se vyznačovaly a dosud vyznačují ultrapatriarchálním modelem rodiny, podřízeností ženy a fyzickým násilím, jaké jsme na Západě vesměs dávno opustili.

Šílenství se zónou jedna. Drama na trase Letná–Břevnov

Už několik let jsem spokojeným majitelem tzv. Lítačky. Tedy elektronické jízdenky, díky které vstupuji do prostředků pražské hromadné dopravy bez pocitů tísně, jež mě provázela v rebelských letech, kdy jsem bojoval se systémem tím, že jsem občas jel několik stanic bez označené jízdenky. Před časem jsem přešel z čipové karty (několikrát jsem ji ztratil) na mobilní aplikaci, ne že bych byl sám schopen si ji do mobilu aplikovat, ale nabídl mi to pracovník Dopravních podniků, když jsem si byl naposledy kupovat roční kupon.

Příliš jsme naslouchali kapitánům průmyslu

Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.

Nehledejte hloubku

Ponořil kříž s Ježíšem do své moči a vyfotografoval ho. Tím vzbudil celosvětovou pozornost a nenávist. Ačkoli tvrdí, že na začátku tvůrčího procesu má málokdy jasnou představu o tom, kam směřuje, linie jeho tvorby je jasná: zajímá ho násilí v jádru civilizace. Ale nenávist není prostě zavrženíhodná. Bývá zdrojem síly, dokonce krásy. Andres Serrano, přední současný umělec, právě vystavuje v pražském Centru současného umění DOX.

Trest od zákazníků za reklamu s transgender herečkou. Pivo Bud Light přišlo v USA o prvenství

Značka Bud Light se v posledních týdnech ocitla na druhém místě v žebříčku nejprodávanějších piv ve Spojených státech, kterému dominovala posledních více než 20 let. Informují o tom americká média s odvoláním na analýzu poradenské společnosti Bump Williams. Bud Light čelí od dubna bojkotu Američanů, které pobouřila spolupráce firmy s transgenderovou komičkou, podle listu The Washington Post (WP) ale vývoj může souviset i s dlouhodobými trendy na americkém trhu.

Polské podpásovky

Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Celé je to samozřejmě složitější. Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci,

Dočasné oživení značky?

Letní měsíce u nás tradičně přinášejí jistotu, že veřejnoprávní televize začne vysílat francouzské filmové komedie jednu za druhou. Pozoruhodné na tomto každoročním úkazu je, že se týká právě především ČT, ani ne tak největších soukromých stanic, čímž vysílání Kavčích hor nahrává kritikům, kteří tvrdí, že lpěním na opakování starých snímků naše největší televize ignoruje dobové trendy, nepodporuje novou filmovou produkci, neseznamuje s ní své diváky a nevzdělává je. Respektive že je vzdělává jenom historicky, nikoli soudobě.

Vždycky se ptám, co za oficiálním příběhem skutečně je

Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.

Liberální populismus

Když se mezilidské vztahy stanou předmětem politického boje, nemá to dobré konce. Především proto, že nejde o hledání nápravy nebo zlepšení stavu, ale často o bezohledné prosazování ideologie, výsledek kulturních válek, které se v rámci globalizovaného euroamerického světa přenášejí na místa, kde působí cize a nepatřičně. Platí to zvláště o českém kulturním prostoru. Samozřejmě i u nás najdeme projevy rasismu, určitého typu diskriminace, ale rozsah a hloubka problémů je jiná než v některých zemích, které byly koloniálními velmocemi, dlouhou dobu upíraly volební právo ženám, homosexualita byla trestná.

Nové záhony

Spolu s fenoménem návratu kvetoucích záhonů do měst se pojí otázka tzv. „dokončovací péče“. Ta nás čeká nejen ve veřejném prostoru, ale i doma na zahradě u nově založených záhonů. Podstatný rozdíl je v tom, že zatímco profesionální zahradníci zakládají záhony na podzim a od jarních špumprnáklů se až na výjimky upustilo, v rodinných zahradách se často řádí zejména zjara pod vlivem zakořenělé představy, že je to nejlepší doba. Není.

Výpravy s Posledním lancknechtem

Když bylo v roce 1843 třicáté výročí bitvy u Lipska, té, ve které maršálek Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) porazil Napoleona, sešli se členové rodiny orlických Schwarzenbergů na jedné lesní tišině mezi Orlíkem a vsí Zalužany a na místě, kterému se pak říkalo „stromy přátelství“, zasadili každý jeden dub. Celkem jich bylo sedm, nebudeme zde vypočítávat všechny, ostatně jsou na nich cedulky se jmény příslušných sázečů. Uvedeme ale, že vedle „nejčestnějšího“ dubu, který patřil vdově po Karlu I., „paní maršálkové“ Marii Anně, se má stále k světu dub, který tam zasadil její nejstarší syn, Bedřich.