Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. „Polsko: statisíce pochodovaly proti pravicové populistické vládě,“ psal The Guardian. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Ten údajně připravila vládnoucí strana Právo a spravedlnost, aby znemožnila předákovi opozice Donaldu Tuskovi kandidovat v listopadových volbách. Celé je to samozřejmě složitější.

Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci, které se účastnilo 300 tisíc až půl milionu lidí, to podle toho, koho se ptáte. Je také nepravděpodobné, že by vláda dovolila, aby sporný zákon přezkoumal ústavní soud. Či že by zařadila zpátečku a nejkontroverznější části zákona se chystala odstranit. Polský veřejný život je bouřlivější než ten český, společnost snad ještě víc rozdělená a ani jeden ze dvou táborů se neštítí používat pochybné metody. To však neznamená, že svoboda v Polsku je ohrožena.

Lex Tusk se oficiálně jmenuje zákon o státním výboru pro vyšetřování ruských vlivů na vnitřní bezpečnost Polské republiky v letech 2007 až 2022. Je potřeba přiznat, že jde o mimořádně špatný zákon. Zřizuje devítičlennou vyšetřovací komisi, jež má prověřit ruský vliv v Polsku ve vymezených letech. Ta bude zároveň sloužit jako de facto soud. Nejtvrdší trest, jaký může uložit, je desetiletý zákaz působení ve funkcích, které nakládají s veřejnými prostředky. Čili není pravda, že komise může Tuskovi zamezit kandidovat, tuto pravomoc nemá, teoreticky mu však může zabránit ujmout se funkce premiéra či ministra. Výbor se může dožadovat prolomení profesních tajemství, například lékařského či advokátního, může nahlížet do tajných spisů a může zasedat v neveřejném režimu. Další možné tresty jsou odebrání bezpečnostní prověrky nebo práva na zbraň. Proti rozhodnutí výboru se lze odvolat ke správnímu soudu.

Kritici zákona se neverbují pouze ze strany opozice. Institut Ordo Iuris je sdružením konzervativních právníků, jenž v drtivé většině podporuje vládu. Již v lednu však ohledně návrhu zákona vydal zdrcující analýzu, ve které jasně celý projekt odsuzuje jako protiústavní. Předseda Ordo Iuris Jerzy Kwaśniewski v posledních dnech zákon tvrdě kritizoval na Twitteru. Věštil, že to způsobí přinejmenším dvě velké ostudy. První nastane ve chvíli, kdy někdo odmítne před výborem dobrovolně svědčit a soud potvrdí, že komise nemá právo předvolávat lidi proti jejich vůli. Druhou ostudu Kwaśniewski očekává do dvou let, kdy soudy začnou přiznávat odškodné lidem, jež výbor potrestal.

Plánu státního vyšetřovacího výboru se rovněž podivuje pravicový týdeník Do Rzeczy, jenž také většinou podporuje vládní politiku. Komentátor Rafał Ziemkiewicz se v něm pozastavuje nad tím, že pokud vláda usoudila, že ruské zásahy do polské bezpečnosti jsou tak vážné, proč k jejich prověření nepoužila standardní metody? Tedy vyšetřování skrze tajné služby, policii a soudy. Nebo pokud z toho chtěla udělat show, mohla zřídit parlamentní vyšetřovací výbor. Podle Ziemkiewicze důvod je jediný. Velké části policejního vyšetřování jsou neveřejné, navíc často pomalé. Parlamentní výbor má ten problém, že jeho činnost končí s rozpuštěním parlamentu. Výbor tak opravdu má ovlivňovat politiku, ale ne ve smyslu, že by někomu zakázal kandidovat, spíš má generovat neustálé zpravodajství a obvinění, jež pak budou opakovat média. Vydání závěrečné zprávy je plánováno na září, dva měsíce před volbami.

Disident Tusk

Je to špinavá hra, která možná vyhovuje oběma stranám. Název lex Tusk se vžil, jelikož komise má prověřovat i politiku předešlé vlády Občanské platformy, ve které byl Tusk v letech 2007 až 2014 premiérem. PiS Občanskou platformu obviňuje, že zvýšila závislost Polska na ruském plynu. To je pravda, ale ne proto, že by byla proruská, nýbrž proto, že byla proevropská. V reálné politice to znamenalo následování Angely Merkelové a německé energetiky. Panují obavy, že by to strana PiS mohla využít k obvinění Tuska z šíření ruského vlivu a zakázat mu prostřednictvím státního výboru ujmout se funkce, kdyby vyhrál volby. Ale jak již bylo řečeno, výbor nemůže zabránit Tuskovi kandidovat, a pokud by Občanská platforma sestavovala vládu, jistě by našla způsob, jak zákon obejít, případně rovnou zrušit. Pravda je, že lex Tusk Tuskovi celkem vyhovuje. Dělá z něho téměř disidenta, dokázal dostat statisíce lidí do ulic a ze zahraničí se ozývají odsudky polské vlády. Komentáře jsou plné varování, že polská podpora Ukrajiny by nás neměla zmást, ve skutečnosti PiS jsou stále stejní autoritáři, téměř rovni Putinovi. Může se stát, že Tusk z toho ještě pár procent vytříská.

Ziemkiewicz přichází s lehce konspirační teorií, že posílení Tuska je jeden ze skutečných důvodů zřízení výboru. Přes nedávné ódy na něj, že je v podstatě poslední hrází mezi demokracií a diktaturou, Tusk není příliš oblíben. Opoziční blok je rozklíženější, než by se mohlo zdát. PiS se domnívá, že má větší šanci porazit opozici, pokud v jejím čele bude stát Tusk, nikoli jeho možné alternativy. Tusk při svém egocentrismu bude raději vůdcem opozice než druhým ve vládě. Celé se to zdá lehce překombinované, ale i když to nebyl úmysl, může to být reálný výsledek celé operace.

Pak je tu ještě jedna možnost. Pravým cílem výboru není Občanská platforma, ale Konfederace. Tato koalice (několik stran kandidujících společně) stojí napravo od Práva a spravedlnosti a je to jedno z mála uskupení skeptických vůči pomoci Ukrajině. Předseda PiS Jarosław Kaczyński Konfederaci nesnáší a chce se za každou cenu vyhnout tomu, aby s ní musel po volbách skládat vládu. Jednak bere Právu a spravedlnosti hlasy a zadruhé v některých otázkách je opravdu extrémní, chce například návrat trestu smrti a občas vyzývá k vystoupení z EU, což PiS, přes všechny hádky s Bruselem, naprosto odmítá.

Šance, že lex Tusk nějak omezí Donalda Tuska, se ještě zmenšila po intervenci prezidenta Andrzeje Dudy. Ten byl kandidátem PiS, oficiálně je nestraník, nicméně často sloužil jak brzda šílenějších nápadů svých politických kolegů, několik jich vetoval. Polské prezidentské veto je silnější nástroj než to české, k přehlasování je potřeba tří pětin Sejmu, tedy dolní komory parlamentu. Zákon o státní komisi Duda sice podepsal, ale zároveň oznámil, že jej posílá na přezkum k ústavnímu soudu, a představil vlastní novelizaci, která by zrušila nejkontroverznější aspekty zákona. Členy vyšetřovacího výboru by se nesměli stát poslanci a senátoři, aby se omezila jeho politizace. Odvolat by se dalo k obecnému soudu, ne pouze ke správnímu, a hlavně komise by již nemohla zakázat působení ve veřejných funkcích. Pro PiS jsou prezidentské návrhy akceptovatelné, nejspíš je přijme. Demokracie v Polsku je zachráněna.

V širším kontextu

Celou kauzu je potřeba vidět v kontextu širší polské politiky, kde se k podpásovým ranám uchylují oba dva tábory. Když v roce 2015 strana PiS střídala Občanskou platformu ve vládě, liberálové rychle zvolili několik ústavních soudců, a to i na místa, která ještě nebyla uvolněná. Často se mluví o obsazení veřejnoprávní televize TVP lidmi z PiS. Méně často o tom, že před nástupem PiS televize stranila tehdy vládní Občanské platformě. Opozice sice nemá k dispozici státní vyšetřovací výbor, ale zato má spřátelená média, která tvrdí, že proruskou stranou je naopak PiS.

Nakonec je tu vliv Evropské unie. Tusk v roce 2014 odstoupil z pozice polského premiéra, aby se mohl stát předsedou Evropské rady. Celkově není těžké poznat, komu zástupci EU v polské politice fandí. Neustálé odsudky v Evropském parlamentu, vyšetřování kvůli údajnému porušování vlády práva, spor o to, jestli evropské právo je nadřazeno tomu národnímu, pro Polsko nepříznivé rozsudky Evropského soudního dvora. Je jasné, že Brusel je významným hráčem ve vnitřní polské politice, a Občanská platforma toho využívá.

Bude něco z toho mít významný vliv na volby? Zastánci Občanské platformy si stejně myslí, že státní výbor je nelegitimní a půjde na ruku PiS. Voliči PiS si již dávno o Občanské platformě myslí to nejhorší, včetně toho, že podkuřuje Bruselu. Na druhou stranu půjde o velmi těsné volby. Všeobecně se očekává, že vyhraje PiS, momentálně má v průzkumech 35 % a Občanská koalice (Občanská platforma plus několik menších stran) 30 %. Neví se ale, jestli PiS dokáže sestavit vládu. Je možné, že těch pár nerozhodnutých výsledky vyšetřování státní komise či neustálé útoky z Bruselu nějak přesvědčí.

Nejen pro české liberály by to mohla být dobrá příkladová studie, že boj proti ruskému vlivu je dvojsečná zbraň. Představa, že se nikdy nemůže obrátit proti nim, je dost naivní.