Tag: společnost

Články k tagu

Většina Čechů nevěří, že by mohli ovlivnit problémy na celostátní úrovni

Skoro čtyři pětiny Čechů nevěří, že mohou ovlivnit řešení celostátních problémů. Vyplývá to z pondělí zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince. Nejúčinnějším nástrojem pro změnu legislativy je podle lidí stávka nebo práce v politické straně. O významných místních otázkách by podle dotázaných měli rozhodovat sami občané, a ne politici.

Rusové se stavějí do front na podporu Putinova vyzývatele. Vyslovil se proti válce

O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100.000 podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl v pondělí server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.

„Kdy podáš demisi?“ Vít Rakušan debatoval s obyvateli Karviné

V ostré, vyhrocené atmosféře se od samého počátku nesla pondělní debata ministra vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana s obyvateli Karviné. V místní restauraci Centrum se večer tísnilo okolo 200 lidí, většina z nich stála. Převažovali mezi nimi Rakušanovi odpůrci, kteří ministrovi nadávali a křičeli na něj, odpovědi ho mnohdy nenechávali dokončit. Více než dvouhodinová debata tak obzvlášť zpočátku místy připomínala spíše hádku.

AfD plánuje „Dexit“. Německo může podle stranické šéfky hlasovat o vystoupení z EU

Tisíce Němců vychází do ulic demonstrovat proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Její vedení přechází do protiútoku. V rozhovoru pro londýnský list Financial Times spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová nadnesla možné referendum ohledně vystoupení Německa z Evropské unie, která nefunguje podle jejích představ. Poté, co Afd převezme vládu, chce vyřešit "demokratický deficit" EU a omezit moc Evropské komise. V opačném případě hrozí "Dexitem", odchodem Německa z EU.

Hněditi

Zní to možná trochu absurdně, ale už léta je tu s námi „sušina“, která se snaží po svém vyrovnat se zimní květinovou pustinou. Samozřejmě, můžeme si koupit růži z Kolumbie, ale tohle „hnědé“ období k nám tak nějak patří a z logiky věci ho musíme prožít. Budeme-li prožívat věčné jaro, zevšední nám a nebude důvod se na něj těšit. To bychom přišli o hodně. Naproti tomu umění sušených květů a rozmanitost přírodnin jsou samy o sobě hodně zajímavým oborem. Trochu lacině by se dalo mluvit o padesáti odstínech hnědi, ale barva není skutečně to, oč tu běží.

Co po školní střelbě? Papírky na uhry

O strašidelné debatě Týdeníku Echo, v níž šéfka Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová chtěla ouřední štempl na to, abychom směli o šílenci říkat, že je šílený, většina našich čtenářů zřejmě ví. Ráda bych se zastavila u toho, co Osvaldová řekla potom: že většina lidí své psychické problémy tají, protože se bojí reakce okolí. Naběhnu si na vidle, ale zeptat se musím: Skutečně? Je to opravdu tak? Podle dat zdravotních pojišťoven zveřejněných loni touto dobou trpí depresí nebo úzkostnou poruchou každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Trvalou psychiatrickou péči vyžaduje sedm set tisíc lidí, počty rostou rok od roku, ty poslední strmě.

Prosazovat euro je politická sebevražda

Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.

Zdraví a smysl života

V této době řešíme konflikty, nové nemoci či zdražování energií, takže uvažování o smyslu života se zdá vzdálené a nadbytečné jako nějaká intelektuální libůstka. Pokud na počátku 20. století žilo ve městech kolem 6 % populace, řešit podobné otázky ani nebylo zapotřebí. Člověk se prostě narodil do světa, ve kterém bylo nutné starat se o hospodářská zvířata, včas zasít a dobře sklidit. Duchovní rámec jeho života určovaly církevní svátky a nedělní bohoslužby. V rostoucích městech už člověk nemusel chodit do kostela, ale ani dodržovat lidové zvyky. Osvobodil se od mnoha povinností, ale také se začínal ptát, odkud vlastně jde a kam že to směřuje. Obě světové války končily nejenom bídou a utrpením, ale také otázkou, proč se staly a jaký toto velké ničení mělo smysl.

Umělá inteligence zásadně změní naše životy. Zruší 40 % pracovních míst, soudí Bill Gates

Miliardář, zakladatel Microsoftu a technologický vizionář Bill Gates předpovídá, že umělá inteligence do pěti let zásadně změní naše životy. Velký fanoušek a propagátor umělé inteligence také upozorňuje také na to, že vzestup AI zruší miliony pracovních míst. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že AI zruší 40 procent volných míst na pracovním trhu. Gates v rozhovoru pro televizní stanici CNN uvedl, že s tím nesouhlasí, ale potvrdil, že s každou "velkou historickou změnou" v technologickém světě přichází strach, ale i nové příležitosti.

Žít pořád jako dítě

Ivan Mládek provází životy Čechů už víc než půl století. Kouzlu jeho rafinovaně infantilních písní, textů, scének a obrazů podlehly miliony lidí, ač se tomu třeba i bránili. Jeho Banjo Band je naučil mít rád tak „staromódní“ muziku jako dixieland a jeho humor povýšil absurditu a dada na lidovou zábavu. Navzdory snobům a elitářům lze říci, že málokdo se postaral o kulturní povznesení národa tak jako tento originální člověk, který kdysi oblékl sako a nebál se vypadat jako pako. (Rozhovor probíhal na Mistrovu žádost písemně.)

Důvody pro vstup do politiky? Moc a majetek, myslí si Češi

Za nejvýznamnější důvody pro vstup do politiky lidé v Česku považují získání moci a majetku. Získat moc je důležitým motivem podle osmi z deseti, získat majetek podle tří čtvrtin dotázaných v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejmenší roli při rozhodování naopak hraje možnost pomoci s řešením problémů ve společnosti, takovou motivaci ke vstupu do politiky předpokládá šest z deseti účastníků průzkumu. Loni od září do prosince se do něj zapojilo víc než 900 lidí, výsledky v pondělí poskytlo CVVM.

Uvidět FatCon a umřít

Náš vztah k obezitě se vyvíjí podobně jako k nestandardním formám sexuality: přešli jsme od tolerance přes otevřenou náruč až ke zbožnému uctívání. V dalším kroku se nejspíš budeme muset sami zapojit. V Seattlu proběhl začátkem ledna festival tloušťky. Pod názvem FatCon lákal účastníky – a kdoví, proč mi intuice nedá, že především účastnice – na třídenní oslavu obezity, ideálně obezity morbidní. Slavili se všichni obvyklí podezřelí, pro které čeština nemá vlastní výrazy. Naštěstí jsou sluníčkové termíny „body positivity“ a „body acceptance“ dostatečně návodné a my díky tomu víme, jak k těžkému tématu přistoupit: pozitivně!

Vlk: Máme příliš přísné tresty, vazební cely připomínají středověk. Děti vězňů jsou ovlivněny po celý život

"Máme celé plné okresní město lidí, kteří by byli schopni pracovat a přinášet společnosti pozitivní věci a my je máme jenom zavřené." V jakém prostředí u nás žijí vězni, proč je vězeňství pro společnost nepochopitelným problémem, nebo ze kterých států by si Česká republika měla vzít vzor v otázce nižších hranic trestních sazeb? Na to v rozhovoru pro Echo24 odpovídal předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk.

Jíme u čím dál menších stolů

David Brooks (nar. 1961) je americký konzervativní komentátor a novinář, který mj. působil na univerzitě v Chicagu či Yale. Pro měsíčník The Atlantic napsal v roce 2020 velmi zajímavou (a obsáhlou) analýzu stavu západní rodiny The Nuclear Family Was a Mistake (Nukleární rodina byla chyba). Známe to z rodinných ság a seriálů pokrývajících desetiletí a někteří z nás to ještě pamatují z vlastního dětství: doby, kdy žilo pod jednou střechou pohromadě několik generací. Já sama jsem se do takové doby narodila. Nedlouho po mém narození se musel můj otec vrátit do Bulharska, odkud pocházel.

Magická síla mlčení a její limity

Je-li společnost nečekaně a poprvé konfrontována s něčím strašlivým a zlým, těžko od ní čekat, že na to bude reagovat jaksi uměřeně, střízlivě a věcně. Vlastně by to bylo až zarážející, kdyby vykloubená realita byla přijata kontrolovaně, vyváženě, nevykloubeně. Z toho hlediska je úplně pochopitelné, že reakce české společnosti na hromadnou vraždu na pražské filozofické fakultě byla v něčem překvapující. Projevilo se to také ve vztahu k médiím. Oprávněný požadavek, aby sdělovací prostředky o tom zločinu referovaly s respektem vůči citům pozůstalých a dalších lidí.

Je den slabé vůle. Dnes se lidé nejčastěji vzdávají svých předsevzetí

Přelom roku představuje již tradiční příležitost, kdy si lidé dávají novoroční předsevzetí. Ta jim ale většinou dlouho nevydrží. Podle průzkumu celosvětové sociální sítě sportovců Strava se jich nejčastěji vzdávají druhý lednový pátek. V anglofonním světě se tento den nazývá Quitters Day, v češtině dostal název Den slabé vůle. Jeho připomínání má ale také za cíl podporovat všechny, kteří selhali ve svých předsevzetích, a pomoci jim zkusit to znovu a nakonec uspět.

Předpoklady hrdinství

Každý zná prince Bajaju, českého pohádkového hrdinu, který se sám postaví přesile zla. Není to ojedinělý literární typ, mytologie má ráda tyto postavy. Přesto člověka vždy znovu překvapí, když se někdo takový objeví v reálném životě, byť má do romantických představ Boženy Němcové většinou daleko.

Další „bitva o humor“

Humor je krvavě vážná věc, zdá se. Alespoň soudě podle debat, které se tu o něm čas od času vedou. Nedávno ve zdejších médiích a na sociálních sítích proběhla už bůhvíkolikátá repríza toho sporu. Tentokrát ji inspirovala rozhlasová debata mezi výtvarníkem a někdejším učitelem na pražské umprum Jiřím Černickým (odešel ze školy mimo jiné kvůli tomu, že před studenty je podle něj už nemožné mluvit svobodně) a redaktorkou A2larmu a studentkou Magdalenou Duškovou.

Veřejné protesty jako doména „pravice“

Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.

Přijetí eura z praktického pohledu: Jak se převedou úspory a vzrostou kvůli tomu ceny?

Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.

Česko se vymyká

Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu. V Česku jsme zvolili odlišný přístup. Když vzniká tento článek, je patnáct dní po smrtícím útoku na Filozofické fakultě UK a my toho mnoho nevíme.

Nová móda v Rusku. Policie zadržela dalšího zpěváka s ponožkou na penisu

Ruská policie stíhá novou módu mezi ruskou hudební smetánkou. Zadržela už druhého zpěváka, který se na veřejnosti objevil pouze s ponožkou na penisu. A to zpěváka skupiny Ščenki (Štěňátka) Maxima Tesliho, který se takto oděn objevil v neděli v petrohradském klubu. Informovala o tom agentura TASS. Podle některých médií si Tesli ponožku při vystoupení dokonce sundal. V Rusku se v poslední době objevila obdobná kauza, kdy ruské úřady na několik dní zadržely rappera známého pod uměleckým jménem Vacío,

Nikdo nebyl na tu hrůzu připraven

Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.

Zárodek lepšího světa?

Rok 2023 se nezapíše do dějin jako právě ten nejšťastnější. Na Ukrajině pokračovala brutální ruská invaze. Teroristické hordy Hamásu zmasakrovaly na 1200 nevinných Izraelců a vyvolaly tím tvrdou odplatu. Ekonomická situace je přinejlepším průměrná. Celosvětové vládne blbá nálada. Vlády jsou extrémně nepopulární třeba v Česku, ve Spojených státech nebo v Británii. Zároveň se nezdá, že možné alternativy by představovaly velké zlepšení. Rok 2023 ale může vejít do historie jako období, kdy lidstvo nastoupilo na cestu k nepředstavitelným výšinám.

Zeman v odloženém vánočním projevu vyzval k „občanské neposlušnosti“

Exprezident Miloš Zeman v pátek se zpožděním vydal své vánoční poselství. Video dlouhé necelých osm minut mělo původně vyjít 26. prosince, Zeman a jeho tým se nicméně vysílání rozhodli odložit s ohledem na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Bývalý prezident v něm totiž ze své nové pracovny ostře zkritizoval vládu Petra Fialy za stav ekonomiky a problémy v České republice a lidi nepřímo vyzval k tomu, aby kabinetu vystavili účet v příštích volbách.

Vyléčit svět z „nemoci života“

Události jako vraždění na Filozofické fakultě UK představují pro společnost také děsivou otázku. Není možné ji „vymlčet“, nějak se jí vyhnout, protože nepodléhá naší vůli, bude tu nezávisle na našem rozhodnutí, jak se k ní postavit. A ve dnech bezprostředně následujících chtějí lidé slyšet odpovědi. Nejlépe takové, které by tu děsivost nějakým způsobem zkrotily, proměnily ve srozumitelný řetěz příčin a následků, který je pak možné analyzovat a na tom základě pak navrhovat různá řešení, pochopit, kde, v čem a kdy se stala chyba.

Jako chůze po hraně

Slova jsou jak prošlé léky, poznamenala postava z románu Učitel dějepisu od Terezy Brdečkové, a když se člověk začte do úvodu ke knize O útěše / Jak žít s nadějí v temných časech od kanadského historika Michaela Ignatieffa, nemá pocit, že by to byla česká záležitost. I Ignatieff si všímá, že západní svět odrostl víře, aniž by vrostl do něčeho nového. Dokud je dobře, není to problém. Člověk si vystačí s každodenní moudrostí, blízkými lidmi a fungujícími institucemi. Ale nemusejí to být ani národní katastrofy, stačí těžké časy a sebejistota je pryč.

Jak se obnovit uprostřed života? Buďte radikální, ne konzistentní

Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.

„Nehledejme další viníky,“ řekl Pavel o střelbě na univerzitě v novoročním projevu

Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokáral vládu vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.

Novoroční výzva k odvaze, všímavosti a práci

Přiznejme si na přelomu roků, že s vánočními a novoročními přáními zacházíme poněkud svévolně, dokonce bych řekl bezmyšlenkovitě. Tak třeba já jsem si k letošnímu ježíšku přál po podzimních měsících bez oddechu zpomalit, švagrová si přála strávit víc času s rodinou a přes různé aplikace mi přišlo hodně vzkazů s vinšem pevného zdraví. Výsledek se dostavil vzápětí: na Boží hod jsem sjel ze schodů a zpřelámal si záda, takže jsme celá rodina zrušili tradiční každoroční pojíždění po široké rodině a zůstali celý týden na návštěvě u mého bratra a jeho ženy. Plyne z toho všeho myslím zřejmý závěr: že máme svá přání volit uvážlivě,