Tag: Evropa

Články k tagu

Europeada: fotbalové mistrovství malých národů a skutečně jednotné Evropy

Ledva v pátek začalo české předsednictví Evropské unie, skončila v sobotu jiná významná událost celoevropského významu. Byla dohrána Europeada neboli fotbalové mistrovství Evropy malých národů a národnostních menšin. Je to akce, která dobře odráží zakladatelský étos celé EU. sbližuje lidi, kteří by se jinak patrně nepoznali a mnohé o sobě nevěděli, utužuje jejich přesvědčení, že mají hodně společného, podtrhuje, že v jednotné Evropě na každém záleží, nehledě na jeho jazyk a národnost.

Opičí neštovice se rychle šíří Evropou. WHO nabádá k „naléhavému postupu“

Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) vyzvala evropské státy k naléhavému a koordinovanému postupu proti opičím neštovicím. WHO poukázala na silný nárůst výskytu této nemoci na evropském kontinentě v posledních týdnech. Na Evropu v současnosti připadá zhruba 90 procent nových případů této infekční choroby, která se dříve vyskytovala téměř výlučně v afrických zemích. V Evropě v souvislosti s opičími neštovicemi zatím nikdo nezemřel, uvedla agentura AP.

NATO posílí jednotky na východě a vystupňuje praktickou podporu Ukrajině

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.

Rusové pálí mosty

Po pádu železné opony a rozpadu Sovětského svazu se před Ruskem otevřela cesta, aby se opět mohlo stát součástí Evropy, nikoli EU, ale evropského prostoru. Ještě v prvních letech vlády Vladimira Putina byla oboustranná snaha, aby nová éra vztahů fungovala, snažilo se hlavně Německo, které svoji energetickou a surovinovou existenci postavilo právě na vztazích s Ruskem, jenže postupně se to začalo kazit. Rusko se svou bezohlednou agresí rozchází s Evropou.

Existence byla ukončena, nikoli přerušena

První měsíce našeho života jsou tajemné a může se v nich odehrát mnoho věcí. Především se v nich rozhodne, zda se vůbec narodíme. To je základní okolnost našeho života, jestli nám to bude umožněno. Pokud ne, pak je pro nás veškerá debata o potratech zbytečná. Ať už v Americe, kde Nejvyšší soud rozhodl zrušit federální právo na interrupci (a předat pravomoc na jednotlivé státy unie), nebo tady, v Evropě, kde se za obvykle mainstreamový názor pokládá, že dostupná interrupce patří k důležitým vymoženostem.

Jantarová stezka

V uplynulých letech jsme při psaní monografie o jantarové stezce projeli s historikem Pavlem Bolinou od Jadranu po Balt celou její trasu, aspoň v té podobě, jak fungovala za Keltů. Tato cesta změnila náš pohled na střední Evropu. Rozbila národní rámec jednotlivých států. Místo toho jsme se setkávali se sítí sobě podobných hradišť a později hradů a klášterů. Z kulturního hlediska začalo být téměř jedno, zda jsme v Panonii, na Hané, nebo v polských nížinách.

Armagedon Evropy se blíží, varuje „věštec krzí“. Němci, připravte se na „roky nedostatku“

Známý ekonom a profesor Newyorské a Yaleovy univerzity Nouriel Roubini vyvolal poplach svým úvodníkem ve Financial Times ohledně budoucnosti evropské ekonomiky. Roubini, označovaný jako "věštec krizí," který se mj. proslavil předpovězením finační krize v roce 2008 o dva roky dříve, varuje, že Evropa vážně riskuje, že se stane epicentrem nové fáze nestability globální ekonomiky. Německý ministr financí Christian Lindner už oznámil svým krajanům, že se mají rychle připravit na léta nedostatku.

Nedokážeme posílat dost plynu, tvrdí Rusko. Nezbytná turbína uvízla kvůli sankcím v Kanadě

Turbína ruského dodavatele zemního plynu Gazprom, používaná při přepravě plynu do Německa, uvízla v Kanadě poté, co ji tam Gazprom poslal na opravy. Jejímu navrácení zabránily kanadské sankce. Gazprom tvrdí, že proto musel omezit dodávky plynu do Německa, německý regulátor síťových služeb Bundesnetzagentur ale toto vysvětlení odmítl. Píše o tom deník The New York Times. Gazprom tvrdí, že dodávky musel omezit, protože se z opravy v Kanadě včas nevrátilo zařízení společnosti Siemens Energy.

„Naši sílu využijeme pro ty, kteří ji potřebují.“ Fiala představil plány předsednictví v EU

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost nebo posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost budou prioritami České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině roku. Mezi pět hlavních témat patří také strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Rusko po invazi vydělalo na palivech 2.3 bilionu. Francie ještě zvýšila jejich dovoz

Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Francie, Belgie a Nizozemsko od února dovozy fosilních paliv z Ruska ještě zvýšily. Ve své zprávě to v pondělí uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.

Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.

Umíme stavět jako Švýcaři a Portugalci

Praha po velké mezinárodní architektonické soutěži rozhodla, že novou budovu Vltavské filharmonie postaví dánské studio BIG architekta Bjarkeho Ingelse. Jako každá významná stavba vyvolala i filharmonie novou vlnu debaty o současné architektuře v Česku. A o tom, jak obstojí ve srovnání s evropskými architektonickými velmocemi, jako jsou Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Portugalsko. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli Miroslav Brýdl, Petr Hlaváček, Josef Pleskot, Boris Redčenkov a Petr Hájek.

Elektřinu jsme vám zdražili schválně. A zdražíme ještě víc

O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?

Green deal povede k dalšímu zvyšování cen energií a surovin, přiznala šéfka ECB Lagardeová

Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.

Autenticita není, co bývala

Vzpomínáte, jak se ministr vnitra Hamáček chystal do Moskvy, pak tam nejel a podle toho, koho jste se zeptali, tam určitě zamýšlel jet, anebo se tam nikdy nechystal, a nikdo už nic nechápal? Něco podobného se minulý týden odehrálo v Německu, zemi důležitější než my, jejíž demokracie nám je dávána za vzor. Parlamentní státní tajemnice spolkového ministerstva obrany oznámila minulou neděli v televizním rozhovoru, že existuje dohoda v rámci NATO, že na Ukrajinu se nebudou dodávat západní tanky a obrněné transportéry. To se však ukázalo být novinkou pro německé opoziční poslance, ale i pro spolkové ministerstvo zahraničí.

Opičí neštovice se šíří. Švýcarsko ohlásilo první případ, v Německu jsou další

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy. První případ ve Švýcarsku je z kantonu Bern, kde se podle sdělení místních úřadů nakazil člověk blízkým fyzickým kontaktem v zahraničí.

LNG jako spása pro Evropu místo ruského plynu. Katar může plány pohřbít

Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.

V Eurovizi zvítězila ukrajinská kapela. Z její skladby se stala válečná hymna

Vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra se skladbou Stefania. Český zástupce, skupina We are Domi se zpěvačkou Dominikou Haškovou, skončil se skladbou Lights Off na 22. místě. Ve finále vystoupilo 20 účastníků soutěže vybraných hlasováním a zástupci zemí takzvané velké pětky, a sice Itálie, Francie, Španělska, Británie a Německa. Ukrajinská skupina patřila k největším favoritům celého klání, a to i vzhledem k ruské invazi.

Telecí řízek ve vídeňském osudu

Méně nápaditým čtenářům knihy Pavly Horákové Srdce Evropy, třeba mně, může chvíli trvat, než jim dojde, že ta divná oranžová věc na obálce je smažený řízek. Tedy měl by to být asi vídeňský řízek, který by se ovšem v takové podobě před začátkem konzumace správně vyskytovat neměl, neboť jeho normativní forma je tzv. sloní ucho, tedy „koláč“ překrývající plochu talíře: brambor, respektive bramborový salát, se podává zvlášť.

Normalizace v Germanii

Leoš Šedo (1952) je autor čtivých próz, v nichž čerpá ze své profese a z prostředí jemu blízké rockové hudby, a také je trochu fantasta a hypotetik. Alternativní historii si poprvé vyzkoušel před lety v novele Beatles přistanou v Praze dnes večer (2009), v níž zhmotnil vroucí přání (nejen) své generace a skoro uspořádal v roce 1966 v Praze na Strahově koncert Beatles, který byl jen těsně předtím zmařen (jistou roli v tom hrál KGB), takže se dějiny o tom nedověděly a šly si dál svou smutnou cestou.

Americká ropa Evropě nepomůže. Těžaři se bojí poklesu její ceny

Ceny nafty a benzínu stále rostou, prezident Biden nemůže splnit své sliby o snížení spotřeby fosilních paliv. Souběžně Evropa hledá cestu, jak ukončit svou energetickou závislost na Rusku. Americké společnosti se ale na zvýšenou těžbu ropy nechystají, bojí se poklesu její ceny. Pokud se tedy Evropa rozhodne odmítnout energie od Ruska, americkou ropou svou spotřebu v blízké době nepokryje.

Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.

Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Trianon aneb Trochu pochopení pro Maďary

Pojem Trianon se už pravděpodobně dostal i k těm, kdo by ještě před pár lety mysleli, že je to třeba nějaká sportovní disciplína: podle vzoru biatlon. No jo, Trianon, komentovali nyní novopečení znalci maďarských poměrů čtvrté vítězství Viktora Orbána a možná přidali, že Maďaři jsou holt frustrovaný národ, který se není schopen smířit s historií, což je příznak nedospělosti a zastydlosti a nejspíš i mnohem horších věcí. Člověk se opravdu nemusí radovat z dalšího Orbánova triumfu, ale přece jen trochu pochopení by pro ten blízký a přitom vzdálený národ mít mohl.

Poučení z válečného vývoje

V době vzniku tohoto textu probíhá ruská agrese proti Ukrajině šestým týdnem. Přicházejí pozitivní zprávy o mírových rozhovorech, jenže zároveň se zdá, že Rusko chce ještě dosáhnout velkého vojenského úspěchu na Donbase, aby tak získalo nějakou silnou vyjednávací kartu (a něco, co by mohl režim doma prezentovat jako „vítězství“). Válka ale znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává.

Zájmy společné a jiné

Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.

Válečné kreslení hranic: Poláci chtějí Kaliningrad, jiný návrh nepočítá se Slovenskem

Ruská invaze na Ukrajinu dává náměty na přepsání hranic v Evropě. V Polsku se začíná diskutovat o připojení ruské exklávy Kalinigrad k Polsku. Jiné nápady jsou ještě radikálnější. Návrh publikovaný v ruském deníku Pravda počítá se vznikem nového státu Velká Halič, který by současnou Ukrajinu posunul na západ. Slovensko by přestalo existovat. Podle bývalého velitele polských pozemních sil patří Kalinigradská oblast Polsku a mělo by si ho nárokovat.

Ukrajinci Evropanům nevadí. Přijetí uprchlíků schvalují i z 90 procent

Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety. Od začátku války z Ukrajiny podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí.

Třikrát o nacionalismu

Ve válce o Ukrajinu každá informace rychle zastarává, a tak raději upozorníme na některé starší texty, které nám k tomu, co se děje, mohou něco říct. Experti se od počátku přeli, jak říkat tomu, co se v roce 1990 stalo ve východní Evropě. Podle klasických kritérií to revoluce nebyly. Nenásilné kontrarevoluce? „Refoluce“, spíš reformy než revoluce? Ekonom srbského původu Branko Milanović, proslulý svým grafem globální nerovnosti známým jako Milanovićův slon, načrtl v roce 2017 radikální výklad toho, o čem ty revoluce byly. Primárně o národní emancipaci.

Západ se probudil

„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.