„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.
Americká společnost Meta Platforms, dříve známá jako Facebook, pohrozila, že své sociální služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Dodává, že věří, že dosáhne letos v Evropě nové dohody, ale pokud k tomu nedojde, „pravděpodobně nebudeme moci v Evropě nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb, včetně Facebooku a Instagramu.“)
Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že do dvou měsíců se koronavirovou variantou omikron nakazí více než polovina evropské populace, píše agentury Reuters s odvoláním na šéfa evropské sekce WHO Hanse Kluga. V prvním týdnu roku 2022 se v evropském regionu nově infikovalo přes sedm milionů lidí. Počet nových nákaz se tak během dvou týdnů více než zdvojnásobil, uvedl Kluge.
S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.
Neutěšená situace s drahým bydlením netrápí jen české domácnosti, ale podstatnou část Evropy. Ačkoliv Češi mají jedno z nejhůře dostupných bydlení v EU, ceny domů a bytů zde za poslední roky nerostly nejrychleji, ukazují nejnovější data Eurostatu. Statistiky dávají nahlédnout do toho, kde ceny nemovitostí vystřelily nahoru nejvíce nebo kde se těší nejvyšší oblibě nájemní bydlení. Všechna data se vztahují k uplynulé dekádě.
Epidemická situace se zhoršuje téměř všude v Evropě. Může za to především nová mutace koronaviru omikron. Od neděle se ocitli v tvrdém lockdownu lidé v Nizozemsku, kde vláda zavřela všechny obchody neprodávající nezbytné zboží a omezila také stýkání lidí v domácnostech. V Dánsku uzavřeli kina, divadla a koncertní sály. Ke zpřísnění podmínek se schyluje pravděpodobně také v Anglii. Od neděle platí v Nizozemsku přísný lockdown.
Národní kolo Eurovize (ESC) vyhrála česko-norská kapela We Are Domi a bude reprezentovat Českou republiku na 66. ročníku hudební soutěže. Skupina v čele se zpěvačkou Dominikou Haškovou, dcerou slavného českého hokejisty Dominika Haška, s písní Lights Off postoupila do jednoho ze dvou semifinále, která se uskuteční v Turíně 10. a 12. května příštího roku. Finále se bude konat 15. května. O vítězné písni rozhodovaly hlasy hudebních fanoušků z České republiky i ze zahraničí. Přišlo jich více než 45.000.
Kdo by neměl rád titulky typu „Češi jsou nejhorší v EU“? Někteří novináři určitě. Osvědčený materiál k jejich výrobě jim poskytuje téma (ne)schopnosti Čechů naučit se anglicky. „V úrovni angličtiny jsou Češi na chvostu Evropy. Lepší jazykovou vybavenost má 22 evropských zemí,“ hlásí zpráva ČTK z minulého týdne. Je snadno zaměnitelná s titulkem „Češi se v angličtině zhoršili, ukázal průzkum“ z roku 2019 nebo „Češi si uřízli ostudu. Anglicky umějí nejhůř z celé EU“ z roku 2012. Je to neodolatelné.
V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejími autory byli americký biolog Paul R. Ehrlich a jeho žena Anne.V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. Nyní již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize.
Sídlem čínských hybridních a propagandistických operací je základna 311 Čínské lidové osvobozenecké armády ve městě Fu-čou na jihovýchodě země v provincii Fu-ťien, ukrývá se za místním koupalištěm a sestává údajně z devíti jednotek. Na dezinformační válce se účastní desítky milionů Číňanů. Tvrdí to zpráva Institutu strategického výzkumu francouzské vojenské školy l’École militaire (Isrem), která ukazuje na obrovský rozsah sítí vyvinutých Čínou v horizontu několika let.
Výška italské sopky Etna, která je považována za nejvyšší aktivní vulkán v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem, uvedla agentura AFP. Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících.
Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.
Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
Na českém knižním trhu se objevil překlad díla, jež v roce 2019 obdrželo prestižní cenu Francouzské akademie. Autorem románu nazvaného Civilizace je Laurent Binet, jenž si získal pozornost již svými dvěma předchozími knihami HHhH a Sedmá funkce jazyka, z nichž první představuje velice zvláštní životopis Reinharda Heydricha, kdežto druhá se zabývá prostředím francouzských intelektuálů v 80. letech 20. století.
Kde končí Západ? To je jedna z otázek, které člověku možná vytanou na mysli po nedávném zápase Slavia Praha – Glasgow Rangers. Ten přerostl fotbalové hřiště a stal se společenskou kauzou, která se minimálně na týden stala hlavním tématem českých médií a vůbec veřejné debaty. Nešlo o oslavu úspěchu pražského klubu, kterému se podařilo zvítězit 2:0 a postoupit do čtvrtfinále Evropské ligy. Výsledek se totiž ocitl ve stínu chování hráčů na hřišti i po zápase.
Evropa neunesla šok z nacismu a vykastrovala člověka, zlikvidovala jeho složitost. Manifest ruského divadelního režiséra Konstantina Bogomolova o etickém úpadku západní společnosti vyvolal bouřlivou debatu. Zatímco někteří s jeho názory souhlasí, podle kritiků se jen přidává do tábora propagandy vládnoucí ruské moci.
Agentura Bloomberg publikuje a průběžně aktualizuje žebříček nejlepších a nejhorších míst světa, kde prožít epidemii čínského koronaviru, Covid Resilience Ranking. Srovnává v něm vybraných 53 zemí světa podle řady kritérií od počtu nákaz, počtu úmrtí, schopnosti očkovat a zajistit zdravotní péči po kvalitu života během pandemie. Do této kategorie patří tvrdost lockdownu a vládních restrikcí a také omezení mobility.
Před téměř šesti lety to vypadalo, že ve světě roste nezastavitelná vlna populismu. Nejdříve v červnu 2016 Británie senzačně hlasovala pro odchod z Evropské unie. V listopadu neméně senzačně zvítězil Donald Trump v amerických prezidentských volbách. Pak se zraky světa upřely na Francii, kde v průzkumech vedla Marine Le Penová. Nicméně liberálové a establishment si mohli oddychnout. Na jaře 2017 Le Penovou nejdříve v prvním kole předstihl a pak ve druhém kole rozdrtil politický nováček Emmanuel Macron, na první pohled tak dokonalý antipopulista, že ho snad museli vypěstovat v laboratoři.
Končící americký prezident Donald Trump zrušil pro státy schengenského prostoru včetně Česka, Irsko, Británii a Brazílii zákaz cestování do Spojených států, která platí kvůli šíření koronaviru od loňského roku. V platnost by nařízení mělo vstoupit 26. ledna. Mluvčí Joea Bidena, který ve středu vystřídá Trumpa v prezidentském úřadu, ale uvedla, že nová administrativa žádná omezení mezinárodních cest rušit nehodlá.
Koncem roku se on-line rozdávaly Evropské filmové ceny, za nejlepší evropské filmové dílo akademici označili dánský snímek Chlast režiséra Thomase Vinterberga, naprázdno kvůli tomu vyšel rovněž hojně nominovaný polský film Corpus Christi Jana Komasy. K oběma snímkům, které se v uvolněnějších časech promítaly ve zdejších kinech, má význam se vracet – nejenom proto, že byly akademií vyzdviženy. Mají také cosi společného
V průběhu Trumpova úřadování se více než kdy jindy stalo z Ameriky projekční plátno, na něž si Evropané promítali své fantastické obrazy, a to nejen Ameriky, ale i sebe samých. Tak například jeden z předních komentátorů Financial Times Gideon Rachman v říjnu na Twitteru ocenil, že premiér Boris Johnson vydal proklamaci k měsíci černošské historie.
Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšlo do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.
Evropa se stala epicentrem pandemie.
Jaká válka v dějinách byla nejhorší? Pokud počítáme celkový počet obětí, tak nepochybně druhá světová válka. Kdybychom ale chtěli použít metriku podílu zabitého tehdejšího světového obyvatelstva, tak jedním z čelných kandidátů budou mongolské výboje.
V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.
Koronavirus změnil společenské poměry tak, že se staré časy už nevrátí zpátky a místo nich přijde „nová normalita“. Po odražení nákazy přišla krize ekonomická, kterou ministři označují za bezprecedentní, ale slibují, že zařídí restart a nový začátek. Mění se také politika a teď jde o to, jakým směrem. První známky změny přinesly v červnu a červenci celkem šestery volby, prezidentské v Polsku, parlamentní v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, komunální ve Francii a v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Pro jejich hodnocení se nabízí znovu oblíbený termín občanská válka.
Vláda v pondělí schválila systém označující bezpečné země pro cestování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 15. června bude možné cestovat po Evropě bez nutnosti prokázat se negativním testem. Výjimku tvoří pouze Velká Británie a Švédsko, které mají podle oficiální mapy vysoké riziko nákazy.
Od Španělska přes Lyon a Brusel po Berlín a Vídeň jsme vedli hovor na téma, jež spojilo Evropany víc než jakékoli směrnice Evropské unie. Tedy koronavirus. Prostřednictvím aplikace Skype se šest lidí na pěti místech bavilo o tom, co mají za sebou – a také o tom, co mají před sebou.
Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.
Byl koronavirus horší než chřipka? První data o úmrtnosti v Evropě ukazují, že skutečně byl. Ovšem rozdíl zřejmě nebude tak velký, aby zdůvodnil drastické kroky, které poslaly ekonomiku na dva měsíce k ledu.
