Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.
Francouzská prokuratura navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro Marine Le Penovou v procesu týkajícím se výplat pro fiktivní asistenty poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana Národní sdružení (RN) v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Francouzská prokuratura dnes navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro šéfku pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou v procesu týkajícím se fiktivních asistentů poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Červnové volby do Evropského parlamentu byly pro Národní sdružení jednoznačným úspěchem. Stejně tak první kolo voleb do francouzského parlamentu se této straně povedlo. Jistá část volebních průzkumů jí dávala dokonce malou šanci na parlamentní absolutní většinu. To se však nestalo. Ve druhém kole Národní sdružení obdrželo přes 10,1 milionu hlasů, což stačilo na 142 křesel. Byl to úspěch, nebo prohra? Má strana kam růst, nebo dosáhla svých limitů? Jaká bude její strategie pro prezidentské volby 2027? V hodnocení výsledků voleb se setkávám s dvěma přístupy.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.
V Evropském parlamentu se postupně rozdávají pozice, zatím ale bez účasti českých europoslanců, a především bez frakce Patrioti pro Evropu. Expremiér Andrej Babiš sice původně hovořil o tom, že nové uskupení má být klíčovou silou v europarlamentu, ostatním se ale zatím daří spojení evropských „nespokojenců“ vyblokovat. Ukázalo se to například při nezvolení Kláry Dostálové (ANO) místopředsedkyní EP. Babiš v reakci na to uvedl, že bojkot Patriotů je podle něj nedemokratický.
Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v 2. kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino a Andrea Sedláčková.
V éře „čitelné společnosti“, kdy jsme zahlceni daty, má snad každý jejich konzument svou oblíbenou korelaci. Nějaký vztah, fakt či faktoid, který na jednoduchých číslech vysvětluje mnohé. Anebo se zdá vysvětlovat – člověk se taky chce trochu bavit a zaujmout spolubesedníky. I když tedy ta čísla se skutečnou vypovídací hodnotou by měla mít přednost. Jedna z nejoblíbenějších korelací autora tohoto komentáře pochází z Francie a je tato: Čím je obec vzdálenější od nádraží, tím vyšší je pravděpodobnost, že v ní získá víc hlasů strana Marine Le Penové.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.
Divoké utváření nového Evropského parlamentu vrcholí začátkem tohoto týdne. V pondělí je totiž deadline pro vytvoření nových frakcí. Zatímco některé skupiny již mají své ustavující schůze za sebou, ty další do poslední chvíle sháněli partnery. Mezi nimi také aliance Patrioti pro Evropu v čele s Andrejem Babišem (ANO) a Viktorem Orbánem (Fidesz). Již o víkendu ale bylo jasné, že frakce splní podmínku sedmi státu pro svůj vznik, v pondělí se očekává ustavující schůze, včetně účasti Národního sdružení Marine Le Penové.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Ve Francii v neděli začalo hlasování ve druhém kole předčasných parlamentních voleb. Favoritem je opoziční Národní sdružení (RN), které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování.
Marine Le Penová se pustila do kapitána francouzského národního týmu Kyliana Mbappého. Ten ve čtvrtek komentoval politickou situaci ve Francii s tím, že doufá, že ve druhém kole budou Francouzi volit jinak, než v kole prvním. Podle Le Penové už bylo dost tohoto moralizovaní a doporučování Francouzů, koho mají volit. Tehdy 30. června v předčasných volbách vyhrála strana Národní sdružení, jejíž nejvýraznější tváří je právě Le Penová. Druhé kolo francouzských parlamentních voleb se koná v neděli 7. června.
Marine Le Penová slíbila, že pokud se premiérem stane Jordan Bardella, zabrání Kyjevu používat francouzské zbraně dlouhého doletu k úderům v ruském vnitrozemí a zmaří případný pokus francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu. Faktická šéfka Národního sdružení (RN), které i přes očekávané ztráty ve druhém kole nedělních parlamentních voleb má šanci zvítězit, to prohlásila v rozhovoru pro CNN.
Pravicová část Evropského parlamentu se nachází v divokém období, jehož výsledek bude klíčový pro další fungování národoveckých subjektů v Bruselu. Nové vznikající frakce Patrioti pro Evropu, jejíž spoluzakladatelem je i české hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, může podle posledních informací pohltit frakci Identita a demokracie. List Financial Times totiž píše, že šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová velmi vážně zvažuje přesun do nové frakce.
Atmosféra před druhým kolem parlamentních voleb ve Francii houstne, policie se chystá na možné nepokoje. Nyní dvacítka známých francouzských rapperů, pocházející často z migrantského prostředí, se přidala před druhým kolem k nevybíravým útokům na pravici, která má šanci vyhrát nedělní hlasování. Ve videoklipu „No pasaràn“ přitom nešetří sprostými nadávkami a výhrůžkami smrtí pro představitele Národního sdružení (RN) Marine Le Penové. Samotnou Le Penovou a její neteř Marion Maréchalovou označují za "hárající feny." Informovala o tom tento týden francouzská média.
Německo prochází těžkým obdobím, kdy čelí následkům pandemie nemoci covid-19 a také následkům ruské invaze na Ukrajinu. Ve středu to v debatě s poslanci Spolkového sněmu prohlásil kancléř Olaf Scholz, podle kterého už jsou patrné známky hospodářského oživení. Řekl také, že pro jeho vládu jsou prioritami bezpečnost Německa, ekonomický růst a soudržnost společnosti.
Koalice proti Marine Le Penové do druhého kola francouzských parlamentních voleb nabírá konkrétní rysy. V úterý končí lhůta pro kandidáty, kteří postoupili do druhého kola voleb, aby se rozhodli, zda se ho zúčastní. Na 200 kandidátů, kteří se kvalifikovali do druhého kola, téměř všichni levicoví nebo Macronisté, již v úterý odpoledne odstoupilo. Ve většině případů, aby zabránili "trojúhelníku" a postavili se proti Národnímu sdružení (RN).
Postup vyjednávání na pravicové části politického spektra v Evropském parlamentu připomíná v posledních týdnech tržiště. Ve fázi vzniku jsou totiž hned dvě nové frakce, které pro sebe chtějí urvat co největší část vlivu. A v obou těchto skupinách hrají svou roli české subjekty. Mluví se především o alianci Patrioti pro Evropu, jejich vznik spoluinicioval Andrej Babiš (ANO). Na tahu je nyní francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.
Nejméně 165 kandidátů převážně z řad levice či z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se v pondělí již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ukázal to odhad deníku Le Monde.
Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Macron ve druhém kole voleb sotva odvrátí vítězství pravicového Národního sdružení (RN) a zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb. Pravicové Národní sdružení získalo 37 mandátů, levicová koalice 32, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Po konci prvního kola voleb, ve kterých podle předběžných výsledků zvítězilo pravicové Národní sdružení se ziskem 33 procent hlasů, vypukly na mnoha místech Francie levicově orientované demonstrace.
První kolo francouzský parlamentních předčasných voleb podle očekávání vyhrálo opoziční Národní sdružení (RN). Se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností podporu 34 procent voličů. Levicový blok Nouveau front populaire, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení či strana Nepodrobená Francie, může podle exit pollů získat 28 procent hlasů. Vládní centristický blok Emmanuela Macrona dostane přes 20 procent.
Ve Francii se dnes koná první kolo předčasných parlamentních voleb. Možnost rozhodnout o novém složení Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu, má asi 49 milionů oprávněných voličů. Očekává se vítězství opoziční nacionalistické strany Národní sdružení (RN). Nové složení parlamentu, a tedy i vlády, bude jasné až po kole druhém, naplánovaném na 7. července. Účast voličů byla v poledne vyšší než v minulých volbách, uvedlo ministerstvo vnitra.
Na pondělí, den po prvním kole nedělních parlamentních voleb ve Francii, prezident Emmanuel Macron svolává naléhavě svou vládu v očekávání vítězství opozičního Národního sdružení (RN), uvedla v sobotu agentura AFP. Macron, premiér Gabriel Attal a členové kabinetu se tak sejdou šest dní před druhým kolem, a budou rozhodovat o strategii, jak zvrátit případné uchopení moci stranou Marine Le Penové. Národní sdružení se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle posledního průzkumu před v volbami, který byl zveřejněn v pátek, rekordní podpory voličů, 36,5 procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii. Volby do Evropského parlamentu vyhrálo ve Francii podle prvních odhadů nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů.
Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.
Vůdkyně francouzské pravice Marine Le Penová navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové, aby s ní spojila síly v nové alianci v Evropském parlamentu. "Nyní je čas se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné," řekla Le Penová deníku Corriere della Sera. "Myslím, že bychom takovou příležitost neměli promarnit," dodala. Pozvání přišlo poté, co francouzské Národní sdružení (RN) prohlásilo, že již nebude v parlamentu zasedat s Alternativou pro Německo (AfD),
Na pozadí evropské politiky se rýsuje velké stmelování a sbližování pravicových stran napříč unií. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že se pokusí sjednotit evropské pravicové strany a chce, aby si Evropa „vzala zpět“ kontrolu nad svým osudem. Rostoucí sbližování naznačují také smířlivá slova šéfky francouzského pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vůči italské pravici Bratři Itálie, píše zpravodajský Euractiv. Obě strany si ne vždy rozuměly, ale poslední kroky mohou znamenat obrat ke zlepšujícím se vztahům.
