Odplata od Meloniové: nepodpořila von der Leyenovou. Co to může znamenat
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.
Von der Leyenová, respektive evropští lidovci spolu se Socialisty a demokraty, vyřadili Meloniovou z diskuse o obsazování tzv. top jobs, kterými jsou v Evropské unii vedení EP a EK, dále pak pozice šéfa Evropské rady a také unijní diplomacie. V době vyjednávání přitom byla frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) třetí nejsilnější v EP a Meloniová vedla nejsilnější subjekt v této frakci, který má k dispozici 24 europoslanců.
Meloniová se nakonec rozhodla von der Leyenovou nepodpořit a to navzdory avizovanému tvrdšímu přístupu k migraci či vytvoření pozice zvláštního komisaře pro Středomoří ze strany nové Komise, o čemž si mnozí pozorovatelé mysleli, že by mohlo Meloniovou přesvědčit. „Volby z posledních dnů, politická jednání a hledání konsensu od levice po zelené nám znemožnily podpořit znovuzvolení Ursuly von der Leyenové,“ řekl krátce po hlasování Carlo Fidanza, vedoucí delegace Fratelli d‘Italia v Evropském parlamentu. Dalšími důvody byly podle pozorovatelů také nedostatečná revize Green Dealu.
Podle expertů je z politického hlediska je „nepodpora von der Leyenové pochopitelná, z hlediska národních zájmů a raison d‘état utrpěla Meloniová poměrně výraznou porážku,“ řekl pro server Euractiv analytik a univerzitní profesor Lorenzo Castellani. Problém to podle něj může být pro Itálii i v samotné Komisi, kde země pravděpodobně nezíská silné portfolio, jak si Meloniová přála. Navíc zřejmě posunula ECR o kus dál od politického středu, ke kterému v poslední době směřovala.
„Jako by Meloniová hodila přes palubu rok a půl trvající sbližování s Evropskou unií, odklon od euroskepticismu, který jí prospěl jak z hlediska konsenzu, tak mezinárodní důvěryhodnosti,“ uvedl Castellani s tím, že krok může narušit důvěryhodnost Meloniové.
Deník Echo24 již dříve informoval, že Meloniová kromě toho, že byla odstavena od jednání o nejvyšších pozicích a reálných programových neshod s von der Leyenovou, čelila domácímu dilematu. Podle serveru Politico se musela rozhodovat mezi „pragmatickými instinkty národní vůdkyně na světové scéně a politickým přesvědčením, které léta zastávala jako politička na domácí politické scéně“. „Koneckonců se do této svízelné situace dostala jen kvůli zákulisním bruselským tahanicím, které ona a její kolegové euroskeptici odsuzují,“ uvádí Politico.
Meloniová zůstává na domácí scéně populární, italská politika je ale notoricky známá svou vrtkavostí. Její koaliční partner Matteo Salvini, vůdce strany Liga, která je součástí nové frakce Patrioti pro Evropu, učinil z odporu proti druhému funkčnímu období von der Leyenové pilíř své zahraniční politiky. Minulý týden byl Salvini však nucen popřít zprávy médií, že řekl, že pokud Meloniová „bude hlasovat pro von der Leyenovou, je s ní konec“.
Evropský parlament nakonec v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, Von der Leyenová tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Na rozdíl od svého partnera z ECR podpořili dva ze tří europoslanců za ODS Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek znovuzvolení von der Leyenové. Třetí europoslanec ODS – Alexandr Vondra – řekl, že nesdělí, jak hlasoval. Dodal ale, že kandidátský projev von der Leyenové byl špatný.