Ke zdražení nejspíš přispěla Česká národní banka vysokými úroky, říká Jan Švejnar

Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.

Ke zdražení nejspíš přispěla Česká národní banka vysokými úroky, říká Jan Švejnar
Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. Před námi jsou jen malé Estonsko a Lotyšsko. Ve Francii se zdražuje třikrát pomaleji (jejich 4,5 versus našich 12,7 procenta). Švýcarsko ve srovnání s námi zdražuje pětkrát pomaleji. Globální trendy drahé elektřiny, plynu a ropy přitom doléhají na všechny země podobně. Stejně jako přetrhání obchodních cest covidovými lockdowny. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, který dlouhodobě žije mezi Amerikou a Českou republikou. Rozhovor vznikal za jeho velikonoční návštěvy volební Paříže.

Jaký vliv bude mít na evropskou ekonomiku výsledek francouzských voleb? Emmanuel Macron s největší pravděpodobností s náskokem porazí Marine Le Penovou.

Tím, že bude pokračovat současný prezident, nečekám změnu kurzu. Nemyslím, že by Macron začal po volbách dělat výrazně jinou politiku než doteď. Bude uvolněnější. Už nebude muset řešit, jak všechny ty ekonomické šoky budou bezprostředně v řádu dní a týdnů dopadat na voliče. Bude se moci rozhodovat z většího odstupu. Jako každý, kdo má po volbách.

Francouze nejvíc zajímala „kupní síla“, pád životní úrovně. Na tom se vyvezla Marine Le Penová, která naslibovala regulaci cen všeho od benzinu po potraviny.

Dokázala v kampani šikovně využít toho, že volby se konají v ekonomicky opravdu těžké době. Přestože je ve Francii zdražování výrazně mírnější než u nás a Macron se snažil státními zásahy do cen elektřiny nebo různými kompenzacemi vyšších cen ten problém dopadu na rodiny mírnit, lidé to samozřejmě stejně jako v ostatních zemích cítí a rozhodují se podle toho. Nebýt těch ekonomických šoků z poslední doby od covidových lockdownů přes drahé energie, lidé by asi ve volbách víc řešili dlouhodobé problémy, jako je ve Francii migrace a radikální islám.

Proč jsou v Evropě aktuálně v rychlosti zdražování tak velké rozdíly?

Velkou roli samozřejmě hrají ceny energií. Ti Švýcaři, kteří mají rekordně nízkou inflaci, hodně vyrábějí z vody. Francouzi mají 75 procent z levného jádra. Navíc různé vlády přistupují různě k regulaci elektřiny. Ceny pro domácnosti a firmy byly v Evropě velmi rozdílné už před současným vzestupem cen. S ním se rozdíly ještě výrazně zvýšily. Ale hlavní rozdíl není v energiích. Viceguvernér České národní banky Marek Mora měl krásný graf, na němž ukazoval jádrovou inflaci (vzestup cen bez energií a potravin – pozn. red.). V tom grafu jsme se najednou ve třetím čtvrtletí minulého roku odlepili od ostatních zemí, které jsou nám podobné. Najednou jsme začali mít výrazně větší jádrovou inflaci. A pokračuje to až do tohoto čtvrtletí. Nenapadá mě tam souvislost s ničím jiným než s tím, že zhruba v té době začala Česká národní banka velmi razantně a agresivně zvedat úrokové sazby.

Centrální banka roztočila inflaci tím, že zvedla úroky? Tím ji chtěla brzdit.

Nepovažuji to zvednutí za šťastný krok. I kdyby ty úrokové sazby začaly fungovat, tak by se efekt objevil po čtyřech pěti čtvrtletích. Ne hned. Mělo to ale ten učebnicový efekt, že když zvednete podnikům náklady, tak se to snaží promítnout do cen pro zákazníka. Pokud si to mohou jen trochu dovolit a zákazník je tu cenu ochoten platit. A tady se firmám ke zdražování energií a surovin ještě přidalo zdražení úvěrů. Všude v televizních reportážích vystupovali podnikatelé, kteří říkali: Všechno nám zdražuje, tak pokud budeme moct, taky zvedneme ceny. Bylo by dobré, kdyby to někdo z ekonomů pečlivě prozkoumal.

Popisujete psychologicky zásadní fenomén, který se tady skutečně od léta odehrál. Všichni na trhu si uvědomili, že se dají zvednout ceny. Že lidé mají dost peněz, protože opakovaně rostly důchody, platy státních zaměstnanců. Firmy zkusily zdražit. Prošlo to. Tržby jim neklesly, ale naopak stouply. Lidé nakupovali ještě víc, protože se báli, že bude dráž. Není to ale spíš efekt toho, jak Andrej Babiš rozdával ze státního na platech, dávkách, důchodech, než vliv vyšších úroků?

No, to je otázka, jestli centrální banka rychlým zvedáním úrokových sazeb a tím, jak o tom pořád mluví, nezvyšuje inflační očekávání. Jestli si lidé, když varuje před inflací, neřeknou: Aha, tak bude ještě dráž. Asi to tak je, když to říkají v televizi ti chytří centrální bankéři včetně guvernéra. Tak si radši pojďme rychle něco koupit, než to zase podraží.

U nás prudce zdražuje spotřební zboží. Boty a oděvy o desítky procent. To v jiných evropských zemích neplatí. Ceny těchto věcí tam v zásadě stagnují. U nás zároveň prudce rostou tržby za tento druh zboží. V únoru se za obuv a oblečení zvedly o 119 procent. Lidé dost masivně utrácejí třeba i za výdaje na rekreaci. Ty šly nahoru o 34 procent.

Kdyby byl ten růst inflace způsoben tím, že lidé za covidu odložili spotřebu, pak třeba dostali ještě od vlády přidáno na platech nebo důchodech, tak bych očekával, že se to na vyšších tržbách, poptávce a růstu cen projeví už někdy v dubnu, květnu minulého roku. Jako se to projevilo v jiných evropských zemích. Ale proč u nás ceny začaly růst tak prudce až na podzim? Nevidím tam jinou souvislost, než že centrální bankéři začali nejdřív mluvit o růstu sazeb a pak je začali prudce zvedat. Proč by ten prudký růst cen nezačal už na jaře? Tam, kde mají firmy aspoň trochu pocit, že můžou ceny zvednout, to ve chvíli, kdy je tady atmosféra zvedání úroků, udělají. Kadeřníci si řeknou: Zdražují všichni, tak půjdeme taky o 15 procent nahoru. A uvidíme, jak to dopadne. A když lidi chodí dál a poptávka neklesne, zdražujete dál. Proč byste to nedělala, když vám to zákazníci dovolili?

To je podstata. Po covidu byla najednou velká poptávka. Všichni začali nakupovat. Měli peníze, Babiš zvyšoval platy, dávky a důchody. Tak prostě obchodníci, když viděli, že se ženou vyšší ceny energií, zdražili. Koukali, co to udělá. A lidé nakupovali dál, i když bylo dráž. Dokonce nakupovali ještě víc, jak ukazují data.

Ten největší vzestup jádrové inflace ale přichází zrovna ve třetím čtvrtletí loňského roku. Proč? Co se stalo a změnilo zrovna tam? Proč se to nestalo stejně v Rakousku nebo na Slovensku, kde mají inflaci nižší? Proč se to stane zrovna v tom čtvrtletí, kdy začne centrální banka tak razantně zvedat úroky? Jako jedna z mála v Evropě. Máme nejvyšší úrokové sazby v Evropské unii. (Česká republika má základní úrokovou sazbu na 5 procentech, Evropská centrální banka pro eurozónu na nule. Švýcarsko i Dánsko mají záporné úrokové sazby minus 0,75 a minus 0,6 procenta – pozn. red.). Co to vyvolává? Firmy, které mají úvěry a stoupnou jim úroky, to zvýšení započítají do cen. Ty, co úvěry nemají, se na ně dívají a kopírují jejich zdražování. Proč by si to nedovolily, když konkurentům to prošlo a neklesl zájem o jejich zboží? Vysvětlete mi, proč to časově tak souvisí s dobou, kdy centrální banka začala sazby prudce zvedat? Jinak by přece ceny rostly už v červenci. Kdyby to bylo vyvoláno jen tím, jak Andrej Babiš na dluh napouštěl peníze na platech a důchodech do ekonomiky.

Nepřeceňujete ale i tu roli úrokových sazeb? České domácnosti nejsou zdaleka tak zadlužené jako jinde v Evropě. Strach ze zvýšení úroků by je asi nehnal do obchodů.

Tady na prvním místě nejde o domácnosti, ale o firmy. Ty začaly zdražovat, když viděly, že prudce rostou sazby. Nezdražovaly totlik už na jaře nebo v létě po covidových lockdownech, kdy lidé s peněženkami napěchovanými Babišovými důchody a dávkami začali utrácet. Úvěry má v Česku velká část malých a středních firem. A ty viděly, že jim najednou na podzim kromě energií prudce zdražují i peníze, tak to promítly do cen. Najednou jim důležitý hráč, kterým je centrální banka, vnukl, že úroky půjdou nahoru. Ne jako v Americe, kde Fed neustále firmy varoval, že ekonomika bude oslabovat.

Není ale přirozené, že lidé, kteří každý den nesledují ekonomickou debatu a data, reagují až s určitým zpožděním? Už koncem léta před podzimními volbami bylo zřejmé, že ceny půjdou nahoru. Pro lidi to ale ještě v té chvíli nebylo klíčové téma. Třeba sociolog Martin Buchtík to vysvětloval tím, že lidé tu věc musejí zažít. Čili to zdražení pocítit.

Česká národní banka loni od začátku roku před inflací vyvolanou mimo jiné velkými rozpočtovými schodky vlády Andreje Babiše varovala. Proč by se dost dlouho nic nedělo a najednou to lidem došlo zrovna ve třetím čtvrtletí a začali masivně utrácet? To by bylo potřeba nějak analyticky doložit a bude to velmi složité.

Co byste dělal, kdybyste dnes seděl v bankovní radě ČNB?

S úroky bych rozhodně nešel nahoru. Vůbec se s nimi nemělo jít nahoru tak, jak se šlo. Bylo to předčasné a špatné. Firmy najednou mají dražší úvěry než v okolních zemích. Půjčují si za vyšší cenu než jejich slovenští, němečtí, francouzští nebo švýcarští konkurenti. Jsou zcela evidentně znevýhodněny. To je bude oslabovat, proto to může oslabit i celou ekonomiku. Je tady riziko do recese. To by bylo nešťastné. Rozpočtová politika vlády je také spíš rozpočtově konzervativní.

Co teď s tak velkým zdražováním? Co byste dělal na místě vlády a centrální banky?

Vláda Petra Fialy dělá správně, když pomáhá jen ekonomicky nejslabším lidem. Ty nesmíme nechat padnout do chudoby. Nešel bych do žádné plošné pomoci. V centrální bance bych už dál aktuálně nezvedal úrokové sazby. Efekt jejich zvýšení se stejně objeví až s velkým zpožděním a mezitím uvidíme, co ty současné šoky včetně zdražení energií s ekonomikou udělaly.

V Evropě přibývá zemí, které zastropují ceny energií. Francie, Slovensko. Teď to Brusel schválil Španělsku a Portugalsku.

Pokud tady firmy platí za energie výrazně víc než jejich zahraniční konkurenti, tak je to samozřejmě bude znevýhodňovat. Pokud značná část Evropy do cen energií zasahuje, měli bychom přemýšlet, co udělat s regulací, aby firmy neztratily schopnost konkurovat. Je velký problém, pokud si Evropa hraje na jednotný trh v energetice a zároveň jsou tady země, které veřejnou podporou výrazně narušují konkurenční prostředí. Buď to můžou a mají dělat všichni, nebo nikdo.

Ministr financí a ministr zemědělství mluví o kontrolách marží u pohonných hmot a potravin. Není to nebezpečná hra se státní regulací?

Když jsou cenové šoky, jaké teď sledujeme, tak není od věci o tom mluvit. Už tím, že se o tom mluví, odrazujete od toho, že si tam ty nehorázné marže dají.

Říkáte stejně jako vláda, že cenové šoky se mají kompenzovat jen těm nejchudším. To znamená, že většina společnosti zchudne, zažije jeden z největších pádů životní úrovně. To je realita, s níž se nedá politicky nic dělat?

Ano, většina společnosti zchudne, to je realita, kterou je potřeba si přiznat. Zchudneme a vydělají ti, kdo nám prodávají rekordně drahý plyn a ropu. Vladimir Putin a spol. Vláda s tím aktuálně moc udělat nemůže. Měla by ale ukazovat cestu, jak ekonomiku rozjet po těch šocích. Stálo by za úvahu, jestli nerozdělit rozpočet na dvě části. Investice a provoz. Nezvyšovat výdaje tam, kde by mohly dál vyvolat inflaci vyššími útratami. A naopak se pokusit udržet a oživit ekonomiku smysluplnými dlouhodobými investicemi.